STO DEVÁTÝ DIALOG

29. září 1999

Peter: Ačkoli osobně nemám žádné jednotlivé otázky vyjma mého zájmu o to, jak někteří čtenáři a obzvláště dotyčný pár budou reagovat na obsah předešlého dialogu (pokud ho vůbec někdy přečtou), přesto dnes ráno jsem obdržel několik otázek ze Slovenska. Zdá se, že naši přátelé na Slovensku jsou poněkud pilní ve svém dotazování. Včera pozdě odpoledne jsem obdržel telefonát taktéž ze Slovenska požadující objasnění záležitosti vzájemného chování se muže k ženě, ženy k muži, kteří by měli být Tvými představiteli. V tomto vzájemném zacházení tu něco stále není správné, obzvláště ze strany mužů. Čelíme zde něčemu, co se nazývá hloupým (omluvte mě za tento výraz) chlapským stylem? Víš, někdy se cítím tak unaven a znechucen, když slyším, jak se naši vlastní lidé, kteří by měli být Tvými představiteli, k sobě navzájem chovají způsobem ponižujícím, hrubým, nadutým, podceňujícím, sarkastickým a nešetrným, Jak se v takovém případě odlišují od jakýchkoli jiných typických lidských tvorů, nebo dokonce takzvaných představitelů negativního stavu/ renegátů? Víš, velmi často jsem na pochybách, zda vůbec opravdu četli Tvé Nové zjevení, anebo pokud ho četli, do jaké míry se i snažili uplatnit některý z jeho principů ve svém vlastním životě? Pokud se tyto zprávy, které dostávám o tomto typu vzájemného chování, opírají o objektivní fakta, pak bych musel dospět k závěru, že Tvé Nové zjevení má doposud velmi malý dopad na jejich chování nebo že jejich zapojení se do něho bylo kvůli nějakým nevhodným, nízkým důvodům se zcela a úplně nesprávnými záměry a motivacemi. Takže tu jsem se svými starostmi a frustracemi, které Ti dnešního rána vyjadřuji. Budeš komentovat něco z toho nebo něco jiného, co upřednostňuješ ke zpracování jako první?

Pán Ježíš Kristus: Dovol, abych se nejdříve věnoval tvým obavám, jež se týkají možných nepříznivých reakcí, které by po přečtení Dialogu stého osmého mohli mít někteří čtenáři či ten zmíněný pár (pokud ho vůbec někdy přečtou). Potom můžeme mluvit o vzájemném nevhodném zacházení mezi některými z vás, které se stále odehrává, a pak se budeme věnovat otázkám přicházejícím ze Slovenska.

Tvé obavy, Petře, týkající se obsahu předešlého dialogu, vyvěrají z Tvého ušlechtilého přání jednat s každým s největší laskavostí, ohleduplností, láskou a akceptováním. Jak si pamatuješ, jeden z příslušníků tvé duchovní rodiny vykazuje některé velmi důležité duchovní a osobní rysy, s jakými se zcela ztotožňuješ a jaké chceš učinit hlavní vládnoucí silou svého života. Jsou to mezi jiným: láskyplnost, jemnost, něžnost, snášenlivost, uznání, respekt, ohleduplnost a akceptování každého, jakým je, aniž bys někoho ranil, soudil, zavrhl, odmítl nebo kohokoli očerňoval, aniž bys cokoliv od někoho očekával, nebo někoho odepsal. Takže na základě těchto vybraných vlastností se obáváš, že někteří čtenáři by se mohli urazit nebo reagovat na ten dialog tím, že je jeho obsah zraňuje.

Nicméně nepřehlédni zpětnou odezvu, jakou jsi již dostal zatím od čtyř lidí, kteří měli příležitost přečíst ten dialog (osoby, které mají e-mail - Heather Oudal, Ardyth Norem, Dan Barba a Alice Good). Od nich jsi obdržel velmi kladný a povzbudivý ohlas. Zapůsobil na ně velmi vhodně a pozitivně. Zapamatuj si, prosím, že jestliže někoho doopravdy miluješ, pak si přeješ, aby ta osoba byla duchovně, mentálně, fyzicky i ve všech jiných aspektech v co možná nejlepší kondici a stavu. Moudrost tvé lásky a pravda tvé objektivnosti, spravedlnosti a poctivosti tě pohání k tomu, abys upozorňoval ony jedince, pokud v jejich životě, postojích, chování, představách či v čemkoliv jiném existuje něco, co ohrožuje tuto kondici či stav. Jistě si můžeš říci, že dotyční jedinci nevidí, že by vůbec nějak byli ohroženi čímkoliv, zvláště svými myšlenkami, postoji, chováním a životním stylem. Mohu ti říci, že opak je pravdou: že se nachází v dokonalém nebo aspoň ve velmi slušném duchovním, mentálním, fyzickém čili v jakémkoliv jiném stavu nebo kondici; a proto od tebe nic nepotřebují.

A o to právě jde v této naší rozpravě, Petře: Jestliže někteří mají o sobě takové mínění, a přesto skutečnost jejich situace, jaká je za scénou, je docela jiná, je potřeba, abys je na to upozornil, aby se tato situace napravila. Zda to přijmou, či nikoli, již nebude tvou starostí. Bude to jejich odpovědností a věcí jejich volby to přijmout a následně napravit své cesty, anebo to odmítnout a pokračovat v životě pokřivenin a falešností. Láska tvé moudrosti a moudrost tvé lásky nechtějí nic jiného, než to nejlepší pro všechny dotyčné. Jejich povinností a odpovědností v tomto ohledu je upozornit všechny zainteresované, pokud něco není v pořádku. To je obzvláště pravdou v případě, kdy někoho považujete za toho, kým není. V takovém případě, jak bylo sděleno v předešlém dialogu, byste se drželi nepravdy, a tím byste poskytovali tu největší možnou příležitost silám negativního stavu, aby vás ovlivnily a držely v pařátech negativního stavu. Konec konců pokud se držíte něčeho a přijímáte to za pravdu, ale přitom to pravda není, ať je to kdokoliv nebo cokoliv, jste pod vlivem negativního stavu. A protože víš až moc dobře, že je velmi nezdravé pro vaše duchovní, duševní, fyzické a jakékoli jiné blaho - nebo že by mohlo být dokonce i smrtelné - být pod vlivem negativního stavu, pak si nepřeješ nic víc, než je upozornit na tento fakt, aby se tak mohli napravit. Budiž znovu řečeno: zda přijmou prostředky nabídnutého léčení, či nikoliv, to již není tvou zodpovědností. Vykonal jsi povinnost své lásky a moudrosti. Ostatní záleží na nich.

Je-li některým příjemný způsob, jakým jsou, nehledě na to, jak by mohli být duchovně, duševně a tělesně nemocní, pak to pouze znamená, že mají rádi své negativní rozpoložení. Vzpomínáte si z několika dřívějších sdělení na to, že je nutno milovat negativní stav, má-li být negativní stav aktivován a má-li vůbec ilustrovat a manifestovat povahu svého pseudoživota? Jak jinak by mohlo cokoli obsažené v povaze negativního stavu se všemi jeho surovostmi a ohavnostmi přinést své plody, kdyby ho někdo nemiloval? Již Swedenborg správně prohlásil, že život každého spočívá v jeho lásce. Měl-li negativní stav být tím, čím podle předpokladu má být, pak ho někdo musel učinit láskou svého života. Jinak by nic z negativního stavu nikdy nemohlo dospět ke své aktivaci a aktualizaci.

Pokud byste pečlivě analyzovali životy některých lidských tvorů na planetě Nula, nebo pokud byste měli příležitost prozkoumat pseudoživot někoho z renegátů nebo jejich poskoků, pak byste byli velmi překvapeni zjištěním, že si všichni libují ve svém pseudoživotě. Milují ho nade všecko. Tak se udržuje život negativního stavu. A nejen to, nýbrž jej spatřují jako jedině možný pozitivní život vůbec. Takže pokud se nacházíte ve stavu umírání, ale považujete ho za normální, zdravý a jedině možný, pak byste po ničem více netoužili, než aby ten stav přetrvával. Abyste se z toho dostali ven a nastolila se správná léčba, pak by vás musel někdo, kdo má autoritu, upozornit, že vás vaše takzvaná láska zabíjí. Zároveň bys upozornil na prostředky pro jejich léčení a jak nahradit falešnou lásku láskou něčeho, co je doopravdy zdravé a milováníhodné - což je pozitivní stav. Nyní tedy mají na výběr, co se týká této záležitosti. A o to vlastně šlo v předešlém dialogu.

Takže kupříkladu spatřujete-li někoho jako zdánlivě velmi pozitivního, velmi povzbudivého, velice šťastného, velmi spokojeného, velmi milujícího a nemajícího žádný viditelný problém s tím, že je v lidském životě, a jestliže ta osoba nikdy neprožívala, jaké je to se nacházet v lidské kůži, jak to činí někdo, kdo přišel z pozitivního stavu, znamená to ve skutečnosti, znamená to ve skutečnosti, že taková osoba je doopravdy pozitivní a přichází z pozitivního stavu? Anebo je taková proto, že miluje ten druh negativního života nebo lidský život? Pouze někdo, kdo původně přichází z negativního stavu, za účelem posílení lidského života a toho, že je hodný milování, může skončit tím, že bude milovat i lidský život nade všechno a nade všecko. Taková osoba se může jevit jako neustále šťastná, pozitivní, žijící v pohodě a bez zřejmých problémů. A nejenom to, ale taková osoba vám zajisté řekne, že tento lidský život a vše, co s ním souvisí, přišel také od Boha. V tomto smyslu vlastně neexistuje žádný rozdíl mezi tím, co je pozitivní, a co je negativní. V zásadě je to vše úplně stejné.

Vzpomínáš, Petře, co ti bylo řečeno jednoho dne jedním členem dotyčného páru o této situaci? A jak se ten člen snažil překroutit význam řečených slov, když vyšlo najevo, že pravá totožnost tohoto člena se odhalila, aby tato identita zůstala skrytá? Ovšem bylo příliš pozdě, aby to zůstalo skryté, neboť slova byla již vyřknuta. Ta slova byla přesně v duchu toho, co bylo řečeno shora: „Je to vše stejné - ať je to pozitivní, nebo negativní. Ničím se to neliší.“ Jakmile autorka těch slov zaregistrovala tvůj nesmírný šok, snažila se to velmi usilovně zakrývat nějakým nesouvisejícím ospravedlňováním a zdůvodňováním, abys nevěřil, že to tak skutečně mínila. Ó ano, přesně tak to myslela.

Anebo vezměte například mužskou část tohoto páru, Vzpomínáš, jak jste ty, Wilfred a Dan zpochybňovali moudrost jeho chování, když jste stáli před obchodem s hudebninami v New Yorku, kde dotyčný muž horečně utrácel za pochybný druh hudby (moderní rock) několik stovek dolarů, které obdržel od Nadace TNR za své překládání? Anebo kolik let mu to trvalo, aby dokončil překlad ve srovnání s jinými překladateli Mého Nového zjevení? Co si myslíte, jaký byl účel jeho protahování a bezvýznamných odůvodňování a omluv, proč mu tak dlouho trvalo dokončit dílo, když tu nebyly objektivní důvody pro takové chování?

Byly to velmi živé znaky jejich pravé totožnosti, jaké jsi nechtěl uznat, neboť sis je nepřál urazit nebo z čehokoliv obvinit. A jak bylo pro tebe bolestné nakonec tak učinit, když jsi viděl, že nebylo konce manipulacím a využívání tebe a zdrojů Nadace TNR? Pokud by ti tyto věci, jakož i mnohé jiné podobné neřekly, o co doopravdy jde, neřekly by ti to ani žádné jiné. Jenže o to zde nejde. Jedná se o to, zbavit se nazírání věcí, jak se odehrávají na scéně, a nikoli za scénou. A pravá skutečnost toho, co se děje za scénou, byla odhalena v předešlém dialogu. A také se jedná o to, a my to znovu opakujeme, poskytnout jim, stejně jako všem, kdo do toho tenkrát byli zapleteni, příležitost obrátit se a vidět všechny ty události v pravém světle, aby tak mohli v tomto ohledu učinit náležité změny a opravy. Nabízíme tuto příležitost všem dotyčným, protože je milujeme a záleží nám na nich a rádi bychom je měli u sebe s přáním, aby jejich cenná energie byla použita pro naši věc.

Chápeš nyní, Petře, důvody, proč bylo nutné probrat tuto záležitost, která je pro tebe tak bolestná?

Petr: Och, intelektuálně, logicky a rozumově tyto důvody dokonale chápu, ale citově je mi v hloubi mého srdce stále mizerně z toho, co se tenkrát stalo; pro má mnohá selhání bez ohledu na mou intuici, pro mnohé stupidní a bláhové věci, jaké jsem dělal, o jakých jsem psal nebo mluvil; nebo pro nynější potřebu oživil tuto záležitost. Zápolím s těmito pocity, jak nejlépe mohu, ale potřebuji čas, možná hodně času, abych je překonal a uklidnil se ohledně toho všeho a dalšího.

Pán Ježíš Kristus: A ten čas budeš mít. O tom tě mohu ujistit. Nyní se věnujme tématu vzájemného zacházení, zvláště mužů vůči ženám a žen vůči mužům, jaké někdy nastává mezi čtenáři a praktikanty Mého Nového zjevení. Jak si uvědomuješ, to jednání není vždy v souladu s principy Mých pravých reprezentantů. Znamená to, že ti, co občas podlehnou potřebám zacházet s někým takovými negativními způsoby, jaké byly vyjmenovány na začátku tohoto dialogu, nejsou Mými pravými představiteli, ale jen se tak jeví? Nemusí tomu tak být.

Vzpomínáte z předešlého dialogu na výrok, že renegáti také provedli své vlastní experimenty a testy, aby napodobili pseudotvůrce, jenže se zcela odlišným záměrem na mysli? Nuže, zatímco pseudotvůrci upustili od usilování v tomto ohledu poté, co obdrželi odpovědi, které potřebovali, renegáti pokračovali dále ve svých snahách a rozhodli se prodloužit experimentování pro nespecifickou dobu. V tomto usilování pokračovali v naději, že uvidí nějaké výsledky v souladu s vlastním zamýšleným účelem.

Řečeno znovu: terč jejich snahy byl nanejvýš zvrhlý, ale taky velice slibný. Měli na mysli udržet a podle možnosti prohloubit neustálý rozkol a nepřátelství, které tak či onak existovalo od fabrikace lidských tvorů mezi muži a ženami, ženami a muži, mezi maskulinitou a feminitou a feminitou a maskulinitou. Měli v tomto ohledu značnou výhodu. Jak víte, muži mají ve svém genetickém uspořádání vrozenou tendenci z pozice své typicky lidské povahy hledět na ženy jako na poněkud podřadné tvory, které jsou potřebné jenom pro sex, pro pečování o děti a domácnost. Na druhé straně ženy byly původně geneticky naděleny především a nade všecko city mateřství, starostlivosti o děti a vším, co s tím souvisí. S takovým uspořádáním není obtížné, jak by se zdálo, vyburcovat konflikt mezi dvěma pohlavími a udržovat příslovečný rozkol, který umožnil aktivaci negativního stavu.

Jak se to uplatňuje u zmíněných mužů a žen, kteří by měli být Mými reprezentanty? Renegáti se zaměřují na lidské aspekty jejich přirozenosti. Jak si pamatujete z některých dřívějších dialogů, byla tam učiněna zmínka, že lidské aspekty vaší povahy budou nejsilnějším terčem pro renegáty, aby se tak k vám dostali, otravovali vás a vyvolávali typické genetické vlohy týkající se vašeho vrozeného postoje vůči ženám a žen vůči mužům. Pro mnohé muže je zvláště obtížné považovat ženy za rovnocenné, ba dokonce v některých případech za nadřazené mužům. Pro mnohé ženy je těžké nahlížet na sebe jako na rovné, nebo dokonce nadřazené vůči některým mužům. Tyto těžkosti jsou využívány renegáty, aby vám pořádně komplikovali život a ovlivňovali vaše postoje a vzájemné zacházení. Kdykoli je to možné a kdykoli okolnosti nastanou k vyvolání takového druhu postoje, založeného na tom původním nadělení, renegáti tak učiní, a tak vás uvedou do pozice vaší lidské povahy, podle které pak reagujete. V takových situacích dočasně zapomenete, že byste neměli jednat z pozice své typicky lidské povahy, nýbrž podle originálního nadělení, které je ode Mne ve vás. Čím více jste nakloněni podlehnout takovému negativnímu chování, tím obtížnější je pro vás přejít k chování, které by bylo v souladu se skutečností, že jste Mými pravými reprezentanty.

V tomto druhu typického lidského chování tkví pro vás ohromné duchovní nebezpečí. Čím více a více se vracíte do své lidské povahy, tím více se stáváte otroky renegátů a přicházíte o pozici Mých reprezentantů, dokonce aniž byste o tom věděli nebo si povšimli, že se to s vámi děje. V jednom časovém bodě, jak se takto více a více chováte jako typičtí lidští tvorové nebo představitelé negativního stavu, se stane, že bude více a více obtížné chovat se jinak. V tom okamžiku podlehnete negativnímu stavu až do té chvíle, kdy negativní stav buď bude eliminován, nebo vy se probudíte ze své lidské noční můry, kterou jste si způsobili svým bláhovým chováním, a vrátíte se do pozitivního stavu. Nicméně, každé takové navrácení, díky povaze navyklého negativního chování, bude stále obtížnější a bolestnější. Zvyknete-li si na určité chování, pak to chování se zakoření ve vaší mozkové stezce do takové míry, že si ani nepomyslíte, že by bylo možné chovat se jinak. Překonat takový typ negativního chování je velmi často podobné, ba někdy i obtížnější, než překonat toxikomanii nebo závislost na heroinu, alkoholu, tabáku a podobných chemických substancích. To je důvod, proč říkáme, že čím více jste navyklí chovat se negativně, tím obtížnější bude upustit od takového typu chování. V tom spočívá zmíněné duchovní nebezpečí.

Mohu vás ujistit, že renegáti se všemožně snaží uvést vás do takového typu chování, aby vás učinili závislými a navyklými takto se chovat. To je důvod, proč mají za terč vaše genetické vybavení, které přišlo z prapůvodního uspořádání, provedeného během fabrikace lidské rasy. Jsou si příliš dobře vědomí, že toto je nejcitlivějším a nejvíce zranitelným aspektem vaší lidské povahy.

Problém s lidskými tvory obecně je v tom, že provedením rozkolu a separace maskulinity od feminity a feminity od maskulinity v každém pohlaví byly jejich polární vlastnosti nejen potlačeny, ale v mnoha případech dochází k tomu, že se dotyčný či dotyčná stydí, že je má. Jak víte, je velmi dobře známou skutečností, že každý muž má v sobě jak mužské, tak i ženské vlastnosti s tím, že jedné dává přednost a zdůrazňuje ji před druhou; a každá žena má v sobě jak ženské, tak i mužské vlastnosti, přitom jedné dává přednost a zdůrazňuje ji před druhou. Když jsi muž, chceš se chovat tak, jak se očekává, aby se choval. Když jsi žena, chováš se tak, jak se očekává od ženy. Existuje značný stupeň identifikace každého pohlaví se sociálním, morálním, náboženským, osobním a různým jiným očekáváním. Takové očekávání posiluje potřebu chovat se v souladu s tím, že jeden/jedna je mužem/ženou.

Abyste se vyhnuli této neblahé situaci na planetě Nula, potřebujete jako Moji představitelé změnit svůj postoj jak vůči aspektům vaší vlastní mužskosti i ženskosti či ženskosti i mužskosti a současně vůči svým vlastním manželským partnerům, přátelům a jiným jedincům, kteří nejsou stejného pohlaví jako vy. Jak to udělat? A tato otázka nás přivádí k jedné z otázek, které jsi dostal dnes ráno, Petře. Jedna z těch otázek má přímou souvislost s tématem zde diskutovaným. Než budeme pokračovat, byl bych rád, kdybys, Petře, ty otázky přeložil do angličtiny a pak je formuloval.

Petr: Velmi dobře, dejme se do toho. (Otázky přišly od Josefa Grygara): Jak Ty, Pane Ježíši Kriste, funguješ uvnitř Své vlastní Absolutnosti, například když zvažuješ naše otázky? (To je tedy otázka!) Jaký máš postoj nebo vztah k Svému vlastnímu Já? Můžeš něco říci o sebevztahování se nás relativních bytostí a o vztahu k jiným a také vůči Tobě? Chápeme, že existuje absolutní nutnost integrální jednotnosti či jednoty maskulinních a femininních principů u každé sentientní entity. Přesto lze cítit, aspoň na planetě Nula, že Tvé ženy mají tendenci jednat více z pozice lásky a Tvoji muži více z pozice moudrosti. V tom případě jaký je při současně existujících podmínkách nejlepší a nejvhodnější způsob uvést do života mužů ženské stránky a do života žen stránky mužské?

Pán Ježíš Kristus: Dovol Mi začít s poslední otázkou, neboť se vztahuje přímo k tématu výše diskutovanému. Jak můžete v sobě zrovnoprávnit, sjednotit, integrovat a inkorporovat jak femininní, tak i maskulinní aspekty? Nebo alespoň jak jít na to, abyste nepřehlédli, že v sobě takové aspekty máte. Ovšem, jak víte, pokud žijete na planetě Nula ve své lidské kůži, úplná integrace, unifikace a inkorporace zmíněných aspektů v každém jedinci není docela možná. Tak bylo vytvořeno vaše lidské tělo a tak musíte prožít svůj život na této planetě. Nicméně jejich zrovnoprávnění ve vaší mysli je velmi dobře možné. Vzhledem k tomu, jak víte, že všechno v lidském životě je externalizováno a promítnuto do zevního chování vůči někomu či něčemu, musí být v tomto ohledu váš postoj k sobě samým promítnut do způsobů, jak se stýkáte, jak zacházíte, uvažujete, myslíte, cítíte a chováte se vůči ženám, jste-li muži, neboli vůči mužům, pokud jste ženy.

Jsou-li vaše postoje a chování vůči ženám arogantní, hrubé, bezohledné. Odmítavé, zlehčující, pokořující, ponižující, ošklivé, sarkastické, opovržlivé, považujíce je za méněcenné, nebo máte ještě další takové negativní projevy, pak tímto je přesně stejný i váš postoj vůči vlastní femininitě. Způsobem takového chování a cítění odmítáte svou ženskost. Na druhé straně jednáte-li vůči ženám s největší ohleduplností, respektem, jako rovný s rovnou, s láskou, laskavostí, něžností, pochopením, akceptováním a s podobnými pozitivními charakteristikami, pak jednáte stejným způsobem se svou feminitou. V takovém případě v procesu zevního zacházení s jinými ženami připravujete cestu pro integraci a unifikaci své feminity se svou maskulinitou tak, že budou odrážet podmínky, jaké existují v pozitivním stavu. Tímto vzdorujete rozkolu a separaci, jaké vám byly vnuceny vaším genetickým nadělením, zfabrikovaným za tímto účelem aktivátory negativního stavu.

A totéž je pravdou pro ženy a pro jejich vlastní maskulinní aspekty. Způsob, jakým jednají s muži navenek, odráží to, jak zachází se svou vlastní niternou maskulinitou. Tím, že se budete učit jednat vůči sobě navzájem pozitivním způsobem, jak bylo vylíčeno výše, a to bez ohledu na jakékoli okolnosti, budete schopni vzdorovat jakýmkoli pokusům renegátů využít vaše negativní genetické nadělení, aby vás tak drželi v porobě negativních aspektů vaší lidské povahy, a tím vás učinili svými otroky.

Mohu vás ujistit, že za nyní existujících podmínek na vaší planetě neexistuje žádný jiný způsob, jak se vyhnout této situaci. Způsob, jak jednáte vůči sobě navzájem, určuje i způsob, jak zacházíte sami se sebou, což nás přivádí ke druhé otázce o tom, jaký vztah máte mít k vlastnímu já. Z čistě duchovního stanoviska je nemožné mít vztah k sobě jiným způsobem, než jakým jednáte s jinými, a to bez ohledu na to, kdo jsou. Takže v podstatě totéž se může aplikovat i na váš způsob, jakým zacházíte sami se sebou, jak bylo uvedeno shora ve vztahu k jiným. Je nemožné, abyste, bez ohledu na to, co říkáte nebo cítíte, doopravdy milovali jiné, pokud nenávidíte nebo nemilujete také sami sebe. Není možné respektovat jiné, nemáte-li úctu sami k sobě atd. Není možné milovat Mne nebo Mne respektovat, pokud neprojevujete stejné pocity a emoce vůči sami sobě a jiným. Pokud se nenávidíte, pak v konečném bodě nenávidíte i Mne uvnitř sebe čili Mou přítomnost v sobě, a současně nenávidíte i všechny jiné. Jak bylo uvedeno mnohokrát dříve, není možné mít vztah z nějaké jiné pozice než ze sebe sama. Nemáte žádnou jinou pozici či platformu. Logicky řečeno, je-li toto jediná pozice, kterou máte, tato pozice a to, co obsahuje, bude určovat, jak budete jednat s jinými a se Mnou v sobě a jiných.

Co si myslíte, jak vypadá Můj vlastní vztah k Sobě Samému v Mém Absolutním Stavu? Toto je odpověď na první otázku: V Mém Absolutním Stavu Já Miluji Sebe Absolutně. Kdybych nemiloval Sama Sebe v absolutním smyslu, pak bych nemohl milovat nikoho jiného. V takovém případě bych nemohl stvořit nikoho ani nic. Ale také, tím, že toto je nesmírně závažný fakt, bych nemohl vůbec existovat. Já jsem Absolutní Láska a Absolutní Moudrost. Faktory jejich absolutnosti určují povahu a obsah Mého chování vůči Sobě Samému, zacházení se Sebou Samým a chování a jednání vůči všem v Mém Stvoření a v pseudostvoření.

Samozřejmě způsob, jak funguji ve Své Absolutnosti, nemůže být žádnou relativní myslí nijak pochopen ani vzdáleně. Jediné, co může být o tomto řečeno, je to, že Já vždy a nepřetržitě funguji z pozice, a jenom z pozice, Své Absolutní Láska a Absolutní Moudrosti. Neexistuje žádný jiný stav ani kondice, z jakých bych mohl fungovat. A proto kdykoli zvažuji vaše otázky, uvažování o nich je vždy z pozice Mé Absolutní Lásky a Absolutní Moudrosti. Mají-li ty otázky multiverzální význam a jsou-li odpovědi na ně prospěšné všem v Mém Stvoření a pseudostvoření a jestliže tyto odpovědi mají takovou povahu, že mohou být pochopeny jakoukoliv relativní sentientní myslí, pak ve Mně vyvolávají nesmírné potěšení a slast, přičemž Mám příležitost poskytovat něco nového a užitečného. Věřte mi, činím to s láskou.

A o toto vše tady jde. Jednejte vůči sobě a mezi sebou tak, jak Já jednám vůči Sobě a vůči všem v Mém Stvoření a pseudostvoření. Činíte-li to, pak začnete intuitivně poznávat, co je to být Absolutním. Tajemství tohoto rozeznávání spočívá v takovém jednání vůči sobě a v takovém zacházení s jinými. Vy všichni máte sklony takto konat. Já osobně jsem vás nadělil takovou schopností. Ale vy musíte překonat své navyklé tendence zacházet jeden s druhým z pozice negativních aspektů své lidské povahy.

V tomto bodě, Petře, bych přestal a uzavřel naši diskusi pro dnešek. Přeji ti krásný den, a nebuď nešťastný.

Petr: Velice Ti děkuji za to, že se s námi dělíš o tyto nádherné ideje.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL