STO PÁTÝ DIALOG

15. září 1999

Peter: Dnes bych Tě rád upozornil na dvě otázky obdržené od Richarda Schumerta ze San Francisca a na jednu otázku od Olgy z Miami na Floridě (matky Olgy Barbové). Než však přistoupíme k formulaci těchto otázek, pokorně se Tě ptám, zda máš něco, co by nám dnes ráno přispělo k objasnění a osvícení.

Pán Ježíš Kristus: Bude Mi potěšením odpovědět na otázky od Olgy a Richarda. Avšak rád bych se chopil této příležitosti a hovořil nejdříve o něčem jiném. První záležitostí, na níž je třeba vás upozornit či ji třeba zopakovat, je něco, co je spojeno s tématem probíraným v Dialogu stodruhém vztahujícím se k Mému pokušení na místě zvaném Getsemane. Jak si z obsahu tohoto dialogu pamatujete, abych byl pokoušen negativním stavem, bylo pro Mne nutné se oddělit od Mé Božské Esence, zvané Otec, a namísto toho se zakotvit v lidské čísti Mé Přirozenosti. V tomto rozpoložení jsem byl s to zažít vše, co typičtí lidští tvorové prožívají: úzkosti, obavy, starosti, pochyby a podobné duševní stavy lidské povaze tak vlastní. Proč vás na tato zřejmá fakta upozorňuji právě v tomto čase? Mezi Mým prožitkem i tím, co jsem zobrazoval a předváděl veškerému Stvoření v této konkrétní době, s tím, co vy příležitostně prožíváte ve svých vlastních životech, existuje souběžně probíhající proces.

Jak víte, jako Mí představitelé se kdykoli, kdy jste v této funkci či roli, nacházíte opravdu v pozitivním stavu a během této doby jste v pozitivním stavu. V tomto stavu nemáte žádné pochybnosti, obavy, úzkosti, starosti či jakékoli jiné nepříjemné emoce či pocity. Avšak v okamžiku, kdy sestoupíte dolů z tohoto stavu (symbolicky řečeno), navrátíte se zpět k té části vaší povahy, která je typicky lidská. Ve vašem lidském stavu začnete mít pochybnosti, cítíte se nejistými v čemkoli a chováte se, cítíte, myslíte, navazujete vztahy atd., jak to dělají typičtí lidští tvorové.

Vezměme v tomto ohledu kupříkladu tvou osobní situaci, Petře. Jedním z tvých hlavních problémů je to, že se shledáváš příliš často pochybujícím o pravdivosti tvrzení Mého Nového zjevení a o tom, zda jsem to opravdu Já, kdo s tebou rozmlouvá, nebo zda jsem to Já, kdo ti poskytl veškeré tyto ideje obsažené ve všech knihách Mého Nového zjevení. Tvé pochybnosti velmi často končí ve stavu úzkosti, strachu a téměř hrůzy, že bys mohl zavádět jiné i sám sebe. V takovýchto chvílích se zakotvuješ v lidské části své povahy. Vzhledem k tomu cítíš, myslíš, jednáš, chováš se, navazuješ vztahy atd., jak to dělají typičtí lidští tvorové. Nebo vezměme například některé z Mých reprezentantů, kdož, jak jsi to dnes poznal, mají sklon špatně zacházet se svými manželskými partnery, kteří jsou taktéž Mými představiteli, kteří ale na nějaké situace reagují ne jako jsoucí Mými představiteli, ale z pozice své lidské povahy. Paradox této situace spočívá ve faktu, že pokud jeden z manželů reaguje na něco v tom druhém z pozice své vlastní lidské povahy, pak oni oba reagují navzájem nikoli ze Mne, nikoli jako Mí představitelé, ale jako typičtí lidští tvorové. V tomto konkrétním případě je jeden z manželů sarkastický, chladný, odtažitý, vysmívá se druhému, shazuje ho, je bezohledný a vykazuje podobné negativní, jen typicky lidské vlastnosti, Druhý manžel v tomto případě reaguje depresí, úzkostmi, obavami, cítí se bídně, odvržený, nechtěný, zoufalý a neví, co má dělat a jak si vést.

Jak z tohoto příkladu vidíš, kdykoli odpovídáš na něčí typicky lidský postoj či chování ne z toho, že jsi Mým pravým představitelem, ale z toho, že jsi typickým lidským tvorem, otvíráš dveře negativnímu stavu, aby ve tvém chování vyvolal jen to, co není obsaženo ve stavu pozitivním. Faktorem své lidské povahy se umísťuješ doprostřed negativního stavu, stáváš se tedy negativním. Podléháš pokušením negativního stavu. Na druhé straně, Petře, když přenášíš naše dialogy, nebo když jsi přenášel jiné knihy Mého Nového zjevení, když jsi ve společnosti Mých ostatních představitelů a probíráš důležité duchovní záležitosti, shledáváš se zakotven v té části své přirozenosti, která pochází přímo ze Mne. Během této doby nemáš žádné pochyby o tom, kdo je pravým autorem Mého Nového zjevení, či o tom, zda klameš jiné a sebe sama. V časech jako tento prožíváš sám sebe jako Mého posla a Mé prodloužení a proces. Stáváš se opravdu tím, kým ve své bytnosti a podstatě bez lidské masky jsi. Toto platí o všech mých představitelích.

V tomto okamžiku je důležité a kriticky závažné, že si uvědomíte tato fakta a naučíte se reagovat navzájem a na sebe sama jen a jen z pozice Mých pravých reprezentantů a nikoli z pozice vaší lidské povahy. Byli jste několikrát varováni, že v současné době síly negativního stavu vynakládají veškeré úsilí, aby vás oddělily od vaší role a pozice Mých pravých představitelů a natrvalo vás zakotvily ve vaší lidské povaze. Tím, že mají v tomto snažení úspěch, vás zbavují vaší schopnosti plnit si povinnosti a odpovědnosti ve vztahu k tomu, že jste Mými představiteli, a namísto toho využívají vaše energie pro své vlastní negativní a zlé cíle.

Pokud je někdo, kdo si nárokuje být Mým představitelem, stále náchylný upadat do své lidské pasti špatného zacházení s někým tím, že se vysmívá, shazuje, je sarkastický, nešetrný, bezohledný a sobecký k vlastnímu manželovi/manželce či příteli/přítelkyni nebo komukoli, pak se během doby takového chování vzdává své výsady být Mým pravým představitelem. V takovém případě se taková osoba přemísťuje z bytí ve stavu pozitivním a namísto toho se umísťuje do stavu negativního. Ať se taková osoba cítí jakkoli oprávněna k takovému postoji k jiným, ať taková osoba bude mít jakýkoli sklon nabízet ospravedlnění a zdůvodnění správnosti svého chování, ať reakce a chování jiné osoby byly či jsou jakkoli nevhodné, pro takové reakce a chování není absolutně žádné ospravedlnění či omluva. Pokud by tak tomu mělo být u kohokoli z vás, jste důrazně nabádáni, abyste se ihned polepšili a napravili tuto škodlivou situaci tím, že požádáte o milosrdenství a odpuštění té osoby, ke které se takto chováte, jakož i požádáte o milosrdenství a odpuštění Moje a vašeho vlastního a pravého já. Tím, že tak učiníte, se následně navrátíte do své role a pozice Mých pravých představitelů. Ovšem jako vždy jen tehdy, pokud si zvolíte tak učinit dle své vlastní svobodné vůle a volby.

Výše probíraná záležitost může být považována za praktickou, protože se týká každodenního chování, postoje a pozice vás všech. Druhá záležitost, kterou bych rád probral, je více duchovně-filosofická. V tomto případě zde budete mít dialog, který bude obsahovat jak praktické, tak duchovně-filosofické aspekty naší rozpravy. Tato zvláštní záležitost se vztahuje k důležitému tématu intuice. Nyní po nějakou dobu, Petře, rozvažuješ o tom, zda je tu více způsobů, jakými lze ověřit jakoukoli pravdu, než jen intuicí. Před dvěma dny, když jsi četl Spisy [v originále „Writtings“ pozn. překl.] dr. Pietra Noomena, ti tato otázka přišla na mysl opět a pociťoval jsi jako vhodné, že je čas se touto záležitostí zabývat během našeho rozhovoru. V jednom z dřívějších dialogů jsme již definovali pojem „intuice“ jak z hlediska duchovního, tak i z typicky vědeckého. Nyní se ale nebudeme zabývat podstatou intuice, ale tím, zda sentientní mysl má k dispozici něco víc než jen intuici k dosažení pravdy o čemkoli.

Podívejme se na tuto záležitost z poněkud odlišné perspektivy. Jaké jsou metody, jakými sentientní mysl může a smí dospět ke zjištění, zda je něco pravdivé, či nikoli, nebo zda je to tak, či není? V závislosti na pozici a umístění sentientní mysli v struktuře stavby Stvoření či pseudostvoření má sama první metoda kořeny ve schopnosti sentientní mysli být logickou, analytickou, intelektuální a mít schopnost uvažování. Procesem myšlení, logiky, analýzy a intelektuálního rozpoznávání může sentientní mysl dospět k syntéze objevených faktorů a učinit si o nich správné závěry. Tato důležitá schopnost sentientní mysli pochází z Mé Absolutní Zevní Mysli a Já jsem ji vložil do všech vědomě uvědomělých bytostí, aby byly schopny dosáhnout správných závěrů o čemkoli vůbec svou vlastní zevní myslí. Ve hře tu máme souvztažný činitel. Jak víte, zevní mysl jakékoli sentientní mysli je v souvztažné pozici k Mé Absolutní Zevní Sentientní Mysli. Tato Mysl vytváří strukturální celistvost Mého Stvoření a všech jeho sentientních myslí. Přirozená strukturální celistvost sestává z logiky, rozumu, intelektu, racionality, analýzy a syntézy. V tomto smyslu lze říci, že z pohledu uspořádání tak, jak působí Moje Absolutní Zevní Sentientní Mysl, Já jsem Absolutní Logika, Rozum, Racionalita, intelekt, Analýza a Syntéza v absolutním smyslu. Z této Mé Mysli se odvozují všechny poznatelné a nepoznatelné zákony, principy, řád, elegance a harmonie, soudržnost a vše ostatní, jimiž a skrze něž se vykonává náležitá funkce a udržování Mého Stvoření.

Vzhledem k tomuto souvztažnému faktoru existujícímu mezi Absolutní Myslí a relativní sentientní myslí má relativní sentientní mysl schopnost vyvozovat a odvozovat správné závěry o jakémkoli pozorovatelném, jakož i nějakém jiném jevu. Naneštěstí to byla tato konkrétní schopnost, která byla použita za účelem aktivování a ustanovení negativního stavu. Povšimněte si, prosím, že toto se událo v nejzevnější pozici ve Stvoření z nejzevnějších činitelů odvozených ze Samé Mé Zevní mysli. Nic negativní povahy by se nemohlo ani vzdáleně přiblížit za účelem svého odvození z žádného jiného stavu a rozpoložení než touto myslí a skrze ni a prostřednictvím ní. Je to vždy zevní mysl, která je v pozici být s to zneužít cokoli, co je obsaženo v jejím rozumovém repertoáru. Faktorem tohoto zneužití může zevní mysl libovolně ospravedlnit, omluvit, doložit a doložit jakékoli své závěry a pozice o čemkoli vůbec. Takto jsou vědomě uvědomující si bytosti v negativním stavu a lidští tvorové s to účinně sami sebe přesvědčit o oprávněnosti své věci. Touto schopností sentientní mysli každý může a smí ospravedlnit cokoli, co chce.

Vezměme například nějakou statistickou korelaci mezi příčinou a účinkem. Je účinek skutečně výsledkem nějaké příčiny? Nebo je příležitostný a nahodilý, nepřesahující úroveň náhodnosti? Jakýkoli výzkumník, který se snaží takové korelace měřit, velmi často obdrží takové výsledky, které obvykle vyhovují jeho vlastním očekáváním. Může pak nakrásně ospravedlnit a prokázat, že jeho názor anebo závěry musí být správné vzhledem k výsledkům jeho měření. Tento činitel se stane kruhovým, protože očekávání dodávají výsledky a výsledky potvrzují očekávání. Žádný div, že někdo jiný, kdo se v tomto ohledu snaží zopakovat výsledky nějakého jiného badatele, často dojde ke zcela odlišným závěrům. Takto může a mohl by kdokoli zneužít a nesprávně a nevhodně použít nabyté schopnosti zevní mysli. Takto se neustále ospravedlňuje a zdůvodňuje pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu a lidského života.

V současné době jediný způsob, jak můžete dosáhnout jakýchkoli správných závěrů založených na této metodě zkoumání a ověřování, je činiteli náležitých záměrů a motivací, vylučujících veškerá a každá vaše vlastní očekávání, projekce a subjektivní potřeby a tužby. Jestliže naprosto ke všemu přistupujete prostřednictvím této metody výhradně za účelem poznání pravdy, kvůli pravdě samé, kvůli její reálné objektivní existenci, tato metoda může být velmi prospěšná a užitečná. Může vás přivést k objevení skutečné pravdy. Jinak dospějete jen k deformacím a nepravdám.

Druhou metodou objevení pravdy a toho, zda je něco pravda, či nikoli, nebo zda je něco tak, či není, je prostřednictvím intuice. Intuice ve své povaze, bytnosti a podstatě přesahuje výše probíranou metodu první. Čili předchází totiž logickým, rozumovým, intelektuálním, analytickým, syntetickým a úsudkovým postupům zevní mysli a pak je následně využívá k dalšímu potvrzení a ověření svých vlastních závěrů. Tato schopnost vyvěrá z vnitřní sentientní mysli (neboli zprostředkující vědomě uvědomělé mysli), která pak dostává tuto schopnost z Mé Vlastní Absolutní Vnitřní Mysli. Během využívání této zvláštní metody se jedinec obrátí do svého nitra a snaží se nalézt takzvaný šestý smysl, který by mu bez stínu pochybností ukázal, zda je něco pravda, či nikoli. Existují rozličné stupně a aspekty této zvláštní metody zvané intuice. Protože vychází z Mé Absolutní Vnitřní mysli, má v samotném svém zdroji Absolutní Duševní Kvalitu. Tato Kvalita předává Svou Povahu do úrovně každé sentientní entity odpovídající zosobněnému a individualizovanému uspořádání každého jedince a specifické povaze jeho jedinečné duševnosti. Protože každý jedinec je vrozeně odlišný a jedinečný, je tedy jeho úroveň intuice jedinečná a odlišná, dávající ji povahu rozličných stupňů a úrovní, které jsou v souladu s potřebami každého jednotlivého jedince.

Kvůli faktoru velmi specifického zindividualizování a zosobnění intuice nemůže tato být zneužita, nesprávně použita či zkažena čímkoli negativní povahy. Může však být snadno blokována, přemáhána, potlačována, odmítána a přehlížena svým nositelem. Aby byla tedy tato metoda účinná, potřebujete jí věnovat pozornost a následovat její vedení a překonat jakoukoli touhu vaší zevní mysli přehlížet hlas vaší intuice.

Za současně existujících podmínek na planetě Nula je tato metoda jedinou, která je s to věrohodně ověřit a potvrdit cokoli, co se vztahuje k pravdě či čemukoli jinému takovému. Jak si pamatujete, ve vaší intuici je Má přítomnost ve vás a s vámi z pozice Mé Absolutní Vnitřní Mysli nejintenzivnější a nejrozpoznatelnější. To bylo záměrně ustanoveno Mnou, aby se lidem poskytl nástroj, který by jim umožnil obejít sklony zevní mysli věci zkreslovat a falšovat a pak využívat svou schopnost odůvodnit a ospravedlnit je svou pseudologikou přesvědčující sama sebe, že je to pravda.

Jak však, Petře, víš, v přítomnosti za současně existujících podmínek na planetě Nula a v negativním stavu obecně byla tato metoda ve většině svých součástí vymazána z jejich úvah. Byla rezervována jen pro Mé pravé reprezentanty a pro skryté členy Mého pozitivního stavu nacházející se na planetě Nula. Navíc jsem nedávno za účelem zostření jejich intuice uvolnil z Mé Absolutní Vnitřní Mysli odlišný aspekt intuice vztahující se k té části jejich vybavení, která přichází přímo ode Mne. Tento zvláštní typ intuice či jeden z jejích mnoha aspektů se vztahuje k vaší schopnosti číst, chápat, přijímat a uplatňovat vše, co je obsaženo v Mém Novém zjevení v kterémkoli z jeho zdrojů. Od nynějška každý, kdo přistoupí ke čtení Mého Nového zjevení v každém z jeho zdrojů s pozitivním a dobrým záměrem a motivací, za účelem poznání, přijímání a praktikování Pravdy, kterou obsahuje, bude nadělen tímto zvláštním typem intuice dodatkem ke všem ostatním jejím aspektům. Na druhé straně u zbylého lidstva a každého v negativním stavu je na postupu stále větší ukotvení v jejich zevním zdůvodňování, ospravedlňování, opodstatňování a pseudologickém přemítání o oprávněnosti jejich pseudodůvodů, a tedy další a další vzdalování se od čehokoli intuitivního, niterného, tedy od čehokoli, co obsahuje skutečnou pravdu.

Nyní se dostáváme k otázce, zda tu je něco více než tyto dvě výše popsané metody. Tvá intuice, Petře, ti říkala, že je tu velká možnost, že pro nabytí jakéhokoli poznatku a pro uznání, přijetí a praktikování pravdy ve všech jejích aspektech vztahujících se k čemukoli vůbec je tu toho víc než jen první a druhá metoda. Pokud se první metoda - logika, rozum, intelekt, racionalita, analýza a syntéza - ve své původní a ryzí kondici odvozuje z Mé Absolutní Zevní Mysli a pokud se metoda druhá - intuice ve všech jejích aspektech a projevech - odvozuje z Mé Absolutní Vnitřní Mysli, pak musí být zjevné, že je tu něco, co by mělo přesahovat každou z těchto metod a co by se tudíž odvozovalo z Mé Absolutní Nejniternější Duchovní Mysli. A v tomto spočívá pravda o této věci. U třetí metody tu máme dva důležité aspekty. Jeden se odvozuje ze všezahrnujícího Stavu a Rozpoložení Mé Absolutní Duchovní Mysli. Tento byl na počátku a původně přenesen do všech obyvatel nejniternější duchovní dimenze Mého Stvoření. Tato metoda vědění nebyla doposud k dispozici nikomu jinému v jiných dimenzích či lidským tvorům nebo vám, Mým představitelům. Jejich a vaše pozice vyžaduje odlišný přístup. Pokud by všichni z vás měli k dispozici tuto zvláštní metodu, negativní stav a lidský život ve všech jeho aspektech by nemohl být nikdy aktivován a nemohl by nikdy poskytnout všem jednu z životně nejzávažnějších odpovědí na multiversální otázku o povaze jiného typu života než života pozitivního stavu.

V tomto jednotlivém aspektu obyvatelé této dimenze uplatňují svůj přirozený a vrozený vhled, který jim poskytuje okamžité pochopení, porozumění, přijetí a praktikování veškerých aspektů pravdy jsoucí mimo jakoukoli logiku, rozum, význam, analýzu, syntézu i intuici. Vzhledem k tomuto jejich zvláštnímu stavu nemají žádnou potřebu některé z těchto metod. Prostě věděli, zda je něco pravdivé, či ne; nebo zda je to tak, či nikoli, bez jakéhokoli přispění logiky či intuice.

Druhý důležitý aspekt této metody vědění má kořeny v tom aspektu Mé přirozenosti, který byl předešle v nedávných dialozích označen jako Mé Absolutní Jádro. Jak si pamatujete, toto Jádro není pro nikoho pojmenovatelné, pochopitelné a přístupné, ať se v daném čase nachází kdekoli a kdykoli. Tento jednotlivý aspekt nebyl doposud nikomu k dispozici. Dosud nebyl uvolněn. Jak však víte, s ukončením tohoto časového cyklu, s ustanovením přechodného období předtím, než nastane další časový cyklus, a s přípravou uvolnění zcela nového a odlišného Aspektu z Mé Absolutní Nové Přirozenosti se tato metoda v této době stává dostupnou. Energie předcházející všechny tyto faktory ovlivnily intuici tvou, Petře, a dr. Pietera Noomena tak, že jste mohli dojít k závěru, že v tomto ohledu musí být něco navíc než jen intuice a logika, rozum, intelekt a veškeré jejich další aspekty, jimiž se hledá a dosahuje pravda.

Zjevit úplnou povahu této metody nebo kteréhokoli jejího aspektu je nyní předčasné. Lze o ní v této době říci jedině to, že to bude nanejvýš zvláštní, neobvyklá, krásná a inspirující kombinace, integrace, unifikace a aplikace výše popsaných tří metod, dávající zrod metodě čtvrté, která překoná vše a cokoli, co je doposud k dispozici. V tomto časovém okamžiku za současně existujících podmínek vašeho umístění a role nemáte jako lidé žádné možné ideje, slova, pojmy, představy, obrazy či cokoli, co by bylo s to vám dát byť i jen vzdálené ponětí toho, jaká tato metoda bude. Důvodem toho je to, že je nedílně spojena s uvolněním nového a odlišného aspektu Mé Absolutní Nové Přirozenosti. Protože to bude něco zcela nového, nelze to pojmout z pozice starého čili z pozice, která předchází tomu novému. Budete muset již být v nové pozici, abyste měli nějaké ponětí o pravé povaze nové metody vědění. Jste stále příliš daleko od této nové pozice. Tímto zjevením se však připravujete pro ustanovení toho nového ve vašem životě, když přijde čas. Nebude to před vašim odvoláním.

To je vše, Petře, co jsem dnes chtěl poskytnout. Můžeš pokračovat a zformulovat své otázky jménem tazatelů.

Petr: Je zajímavé si všimnout, že včera jsem byl požádán dotázat se na význam, pokud je tu nějaký, vícenásobných narození, jako například dvojčat, trojčat nebo dokonce šesterčat, a dnes ráno, když jsem prohlížel své denní noviny, nalezl jsem článek s titulkem: „Nárůst vícenásobných narození“. To je zajímavé tím, že se v něm hovoří o touze starších žen otěhotnět a o užívání pilulek na zvýšení plodnosti za tímto účelem. Výsledkem bývají vícenásobné porody. Je tu řeč o náhodných shodách okolností, není- li pravda? Chceš tento jev nějak komentovat? Tato otázka přišla od Olgy z Miami na Floridě.

Pán Ježíš Kristus: Nyní už víš dobře, Petře, že žádné náhodné shody neexistují. V minulosti, když bylo účelem vyvážení negativního stavu stavem pozitivním a vyvážení pozitivního stavu stavem negativním, bylo narození dvojčat a velmi zřídka trojčat či čtyřčat pod vlivem jak stavu pozitivního, tak i negativního. Jak víte, dvojčata mohou být buď jednovaječná, či dvouvaječná. V těch dobách existovala někdy dohoda mezi těmi, kdo se chtěli vtělit na planetu Nula jak ze stavu pozitivního, či negativního, nebo dle idejí dvou sexuálně spojených typických lidských tvorů. Z nějakých důležitých duchovních důvodů souhlasili se sdílením týchž genetických, rodinných, životního prostředí se týkajících, společenských a fyzických faktorů, za nichž by se zrodili. Jedním z těchto důvodů byla ilustrace a demonstrace faktoru duchovních a duševních odlišností jedincova ducha a duše. Šlo zde o to ukázat úplnou nezávislost jedinečných vlastností ducha a duše na jakýchkoli fyzických, genetických, rodinných, životního prostředí se týkajících, společenských nebo jakýchkoli jiných zevních činitelích. To, jak máte toto sdělení chápat, spočívá ve faktu, že ať byla dvojčata či trojčata nebo kdokoli jakkoli podobná. Dokonce až tak, že nikdo by u nich nemohl fyzicky či zevně rozeznat dle jejich fyzického zjevu, kdo je kdo, nicméně svým duchem a duší, postojem, chováním, libostmi a nelibostmi byla zcela odlišná.

Tuto skutečnost bylo nutno zobrazit všem v Mém Stvoření a pseudostvoření, aby se odmítla představa, že jeden může být přesně stejný jako kterýkoli jiný. Tato byla husarským kouskem negativního stavu, který se snaží každého přesvědčit, že individualita není nic a vespolnost a uniformita vše. Veškerá tato mnoho násobná zrození, která byla vyvolána z negativního stavu, byla pokusem vytvořit takový důkaz. Síly negativního stavu doufaly, že umožněním takových mnohonásobných zrození by mohly jaksi zařídit takové vespolnosti a uniformity, a tímto by byly s to přesvědčit samy sebe a své následovníky, že ony byly pravými původci svého druhu pseudoživota a že Já jsem s ním neměl co do činění.

Navíc tento jev ukazoval Mou Absolutní Povahu v tom, že Můj Život, a Energie toho Života, z něhož byla/je možná jakákoli možnost jakéhokoli života včetně života lidských tvorů a pseudoživota všech v negativním stavu, byl/je projevován v nekonečně rozmanitých zpřítomněních v jedinečných formách a obsazích každé vědomě uvědomělé bytosti, a tudíž není nikdy nadbytečný bez ohledu na to, nakolik to navenek vypadá stejně.

Jak však víte, v současnosti je činitel vyvažování již mimo hru. Na vaší planetě se nerodí nikdo z pozitivního stavu a nerodí se již ani žádní typičtí lidští tvorové. Jediná zrození, která jsou stále možná, jsou buď z negativního stavu, nebo z negativních idejí dvou lidských tvorů. Protože je na místě činitel pseudovítězství negativního stavu na planetě Nula, síly negativního stavu vyvíjejí všemožnou snahu zalidnit vaši planetu co možná nejdříve svými agenty. Proto je v lidských ženách vložena neodolatelná touha, žádostivost a téměř smyslný chtíč mít děti. Svědkem této touhy jsi byl, Petře, naneštěstí i u některých z těch v Evropě, kteří čtou a přijímají Nové zjevení Pána Ježíše Krista. Pro ty ženy, které byly doposud neplodné, síly negativního stavu prostřednictvím svých lidských vědeckých přisluhovačů přišly s léky na plodnost, které jim umožňují mít vícenásobná zrození. V každém z nich je přesto zachována jedinečná individualita a osobnost, ať je jakákoli. Účelem této situace ovšem již není snaha prokázat výše uvedené. Jej jím pouze přelidnění vaší planety vlastními agenty negativního stavu, aby se mohl ustanovit životní styl čistě negativní povahy.

Jeden zajímavý faktor tohoto pseudovítězství spočívá ve faktu, že zdroje planety Nula potřebné pro udržování jakýchkoli životních forem na ní velmi rychle ubývají. Pokud by se úplně vyčerpaly, pak by se na vaší planetě nemohl podporovat žádný život. V takovém případě by pseudovítězství negativního stavu bylo zároveň jeho prohrou, protože parazit by zničil svého hostitele, z něhož se napájí, a negativní stav by taktéž uhynul. Toto je jeden z možných scénářů, jak by negativní stav mohl skončit. Jak z tohoto jednotlivého scénáře vidíte, negativní stav je ve své bláhovosti, stupiditě a šílenosti schopen zničit sám sebe zevnitř sebe samého bez použití jakýchkoli vnějších sil ze strany pozitivního stavu. Vícečetná narození na vaší planetě jsou skvělým příspěvkem k tomuto sebezničení. Toť vše, co lze říci v odpověď na otázku Olgy starší.

Petr: Děkuji mnohokrát za Tvé smysluplné odpovědi. Můžeme přikročit k Richardovým otázkám? Taktéž jsem mezitím obdržel dodatečnou žádost na objasnění pojetí či pojmu „Oheň“, který byl použit při popisu Tvé Absolutní Nové Přirozenosti. Jaký je jeho pozitivní spoluvýznam ve vztahu k Tvé Přirozenosti?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, smíš.

Petr: Richard Schumert se táže na smysl a význam jednobuněčných životních forem, jako jsou bakterie, mikroby, zárodky, viry, améby, prvoci a podobné mikroskopické a submikroskopické entity. Jeho druhá otázka je o Mojžíšovi. Proč mu nebylo dovoleno překročit řeku Jordán bez ohledu na to, nakolik Tě prosil o odpuštění svého jednoho a jediného omylu.

Pán Ježíš Kristus: Význam a účel těchto jednoduchých nižších životních forem lze v obecnosti odvodit z toho, co bylo zjeveno o zvířecích formách života v Dialogu osmdesátém pátém. Tyto jednobuněčné či nebuněčné životní formy jsou souvztažnostmi nejzákladnějších, nižších základních složek myšlenkových procesů vědomě uvědomělých myslí. V pozitivním spoluvýznamu se původně odvozují z Mého Absolutního Procesu Myšlení jako ty nejnižší základní a výchozí částice tohoto Procesu potřebné k udržování a náležitému fungování všech idejí života ve všech jeho projevech. V myšlenkových procesech relativních vědomě uvědomělých myslí jsou souvztažnostmi jejich vlastních potřeb pečovat o vědomě uvědomělé prostředí ve funkčním celku, aby se zachoval neustálý tok náležitých energií pro zdravý a normální průběh všech aspektů života - od základních, subelementárních pro ty nejsložitější formy makroživota. Tyto aspekty myšlenkových pochodů vědomě uvědomělých myslí se v procesu svých projekcí do nejzevnější čili fyzické dimenze jeví jako rozličné mikroby, bakterie a podobné jednobuněčné životní formy, které pomáhají udržovat náležitou rovnováhu živých organismů. Důsledky a následky těchto subelementárních aspektů myšlenkových pochodů sentientní mysli se vytvářejí na nejnižší vědomé úrovni této mysli.

V negativním spoluoznačení jejich významu, jak původci a aktivátoři negativního stavu počali produkovat negativní myšlenkové pochody na jejich velmi elementární a subelementární úrovni, dali vzniknout něčemu, co ve své podstatě bylo zaměřeno k zničení všeho pozitivního a dobrého. Ve většině případů jsou tyto subelementární výtvory myšlenkových pochodů nevědomé. Původně tu byl sklon napodobovat vše takovým způsobem, jakým se vše činilo v pozitivním stavu, jen za opačným účelem. Aby se tedy udržoval pseudoživot v jeho negativním spoluvýznamu tak, jak se udržuje pravý život v pozitivním stavu v jeho pozitivním spoluvýznamu, činitelem protikladnosti a oddělenosti od čehokoli pozitivního počala sentientní mysl pseudotvůrců na své subelementární úrovni vytvářet veškeré potřebné složky takového udržování. Jako výsledek se prostřednictvím svých souvztažnostních činitelů ve fyzické dimenzi zóny vymístění a planety Nula tyto jednotlivé subelementární aspekty myšlenkových procesů objevily jako život ohrožující mikroby, bacily, bakterie, viry, retro-viry a podobné zhoubné jednobuněčné subelementární organismy. Vytváření těchto velmi negativních a zhoubných typů podživotních forem bylo původně použito jako zbraň pro otrávení a zničení atmosféry a sféry pozitivních životních forem. Původci a aktivátoři negativního stavu ve své snaze ustanovit zcela odlišný životní styl, než byl životní styl pozitivního stavu, doufali, že tyto subelementární myšlenkové procesy využijí prostřednictvím jejich souvztažných projekcí do těchto podživotních forem pro vyhlazení všeho pozitivního z jejich domény.

Naneštěstí pro ně se jejich snaha v tomto ohledu zvrátila v tom smyslu, že jakmile se něco takové povahy vytvoří, má kvůli své vzpurné povaze sklon se množit podle zákona geometrického růstu a následně se stane nekontrolovatelným. A nejenom to, ale neustále mutuje do nějakých odlišných kombinací, které je téměř nemožné ovládat či vyhladit jakýmikoli známými prostředky. Tento činitel jasně zobrazuje samotnou povahu negativního stavu. Jako protiklad povahy stavu pozitivního je vše ve stavu negativním zmatečné, neukázněné, nezákonité a neovladatelné. Chcete-li ustanovit životní styl, který má být zcela a úplně v protikladu ke všemu, co je obsaženo v tom jiném životě, s nímž nechcete mít nic společného, pak nemáte žádné jiné východisko, než se stát vším, co není pozitivní, pořádné, zákonité, krásné, zvládnuté a elegantní. Tento faktor se velmi dobře odráží v chování subelementárních jednoduchých nebuněčných životních forem vytvářených dle takového negativního návrhu vyvěrajícího z negativních a zlých myšlenkových pochodů. Na druhé straně ve srovnání s těmito zkázonosnými kladné nebuněčné nižší životní formy, které pocházejí z kladných myšlenkových pochodů vědomě vnímajících myslí v pozitivním stavu, nemají tytéž sklony jako ty negativní. Ve svém vlastním prostředí a působení se chovají řádně, zákonitě a elegantně napomáhajíce náležitému působení živých organismů. Tento základní rozdíl v chování těchto dvou nižších jsoucností jasně ukazuje pravou povahu pozitivního stavu a myšlenkových pochodů dobra a pravou povahu myšlenkových pochodů negativních a zlých. A to je vše, co lze nyní říci o této záležitosti.

Nyní k otázce o Mojžíšovi. Jak si, Petře, pamatuješ, kdykoli jsi četl tu část v Bibli, jež se zabývá Mým odmítnutím dovolit mu vstoupit do takzvané zaslíbené země umístěné za řekou Jordánem, vždy ses cítil velmi zle za Mojžíše a téměř ses na Mne hněval, že jsem mu nedovolil mít výsadu vstoupit do této země. Jak víš, z tvé strany šlo o typický lidský postoj. Jinými slovy na celou situaci ses díval tak, jak se odehrává na scéně, a nikoli za scénou. Co se ale vskutku za scénou odehrávalo? Odpověď na tuto otázku lze nalézt v tom, s čím tehdy souvztažila Mojžíšova pozice a role. Především, jak si uvědomuješ, Mojžíš byl v té době nejpokornější osobou na planetě Nula. V tom představoval Mou Absolutní Pokoru, Skromnost a Poníženost. Za druhé můžete Mojžíše považovat za samého Mého prvního a jediného představitele na planetě Nula v té době. Za třetí byl samým ztělesněním Mého Absolutního Božského Zákona a Řádu, dle nichž je udržován život Mého Stvoření a probíhá svým náležitým směrem. Za čtvrté Mojžíš reprezentoval jakou Božskou Bytnost a Podstatu, tak i Mou budoucí Lidskou Přirozenost. Jeho chování, jednání, způsob myšlení, navazování vztahů a sdělování věcí, to vše představovalo přirozenost pozitivního stavu a Mou Absolutní Přirozenost v jejím relativním rozpoložení. V podstatě Mojžíš představoval celost veškerých Božských Zákonů, Principů a Ustanovení, jež umožňují jakýkoli funkční a pozitivní život. Toto byla reprezentace reality pozitivního stavu.

Na druhé straně nikdy nezapomínejte, s jakým druhem lidí Mojžíš jednal, Jak si pamatujete z jeho poslední písně, kterou učil díky izraelské krátce předtím, než jsem ho odvolal a ukryl před nimi jeho fyzické tělo, aby z něho nemohli udělat idol uctívání, velmi živě popsal jejich povahu jako nejtvrdohlavější, vzpurné tvrdošíjné, neposlušné, zaryté, nerozvážné, bezohledné a duchovně zcela zaslepené a plně zevnější. Mojžíš jim velmi otevřeně řekl, že byli Mnou vyvoleni ne proto, že byli nejlepší a nejvíce hodní mezi všemi národy existujícími v té době na planetě Nula, ale proto, že byli fakticky nejhorší. Na nich se mohla nejlépe ukázat a zobrazit Má nekonečná shovívavost, trpělivost, milosrdenství a odpuštění.

Zároveň však byl Mojžíš také lidský tvor se všemi aspekty povahy bytí lidským tvorem. V tomto zobrazoval rozdíl mezi tím, co to je být Mým pravým představitelem. V roli Mého pravého představitele bylo jeho chování ze samé Božskosti, kterou měl v sobě ode Mne. V této pozici jednal a choval se jako nejpozitivnější a nejlaskavější osoba. Avšak když byl ve své nejzazší schopnosti udržovat svou roli jako Mého reprezentanta vyprovokován tvrdošíjnými a neposlušnými lidmi, upadl na chvíli do své lidské přirozenosti a stal se zuřivým na dítky izraelské s nedůvěrou, že bych Já byl s to vytvořit pitnou vodu ze skály uprostřed pouště. Takže namísto jednou, udeřil na skálu dvakrát nedoufaje, že by z ní nějaká voda mohla vyjít. Přesto voda vyšla ze skály neobvykle hojně. Jaké jsou tu duchovní souvztažnosti? Skála v této jednotlivé konotaci představuje přírodní pravdu projevující se v její víře. Voda byla čistá duchovní pravda, která je dostupná každému na základě přijetí přírodní pravdy a víry v její existenci. Dvojí udeření do skály znamená odmítnutí této podstatné a životodárné víry a nevíru v jakoukoli duchovní pravdu. To, že přesto voda proudila hojně ze skály, znamená, že Má Božská Pravda žije a je k dispozici každému bez ohledu na to, nakolik se odmítá nebo přehlíží.

Důsledkem Mojžíšovy nevíry v tomto jednotlivém případě bylo to, že si upřel možnost vstoupit do země zaslíbené čili v tomto případě do pozitivního stavu, protože sem můžete vstoupit pouze prostřednictvím přijetí čisté duchovní pravdy vaší a skrze vaši osobní víru v její sílu a moc. Mojžíš představoval v tomto případě důsledky zavržení Božské Pravdy a zakotvení sebe samého v negativních aspektech typické lidské povahy. Nezapomínejte, jakým lidem prezentoval všechna tato fakta. V jeho případě by každá odchylka od toho, aby přivodil důsledky svých činů, poskytovala velmi špatný příklad těmto lidem, kteří byli ve své povaze velmi zlí. Kdybych měl poslechnout Mojžíšovu žádost a dovolit mu vstoupit do takzvané země zaslíbené, aniž by se ukázaly jasné důsledky jeho nesprávného postoje, navždy bych posílil zlo dítek izraelských a ty by se nemohly nikdy spasit či konvertovat do pozitivního stavu. Kvůli jejich budoucímu spasení jsme se s Mojžíšem dohodli na sehrání tohoto důležitého scénáře. Navíc Já a on jsme velmi dobře věděli, že takzvaná fyzická zaslíbená země nebyl skutečný pozitivní stav, ale jen jevením se a souvztažností pozitivního stavu. Jinak by děti izraelské nemohly skončit tak, jak skončily následně po jejich zabrání té země. Namísto toho, poté co jsem Mojžíšovi v jednom okamžiku ukázal veškeré aspekty země zaslíbené, vzal jsem ho do té skutečné, nacházející s v pozitivním stavu duchovního světa. Takže osobně neutrpěl žádnou škodu ani nebyl vůbec o nic ochuzen. Vše, o co přišel, bylo další snášení arogantních, zatvrzelých a tvrdohlavých lidí a jejich nesnesitelných neposlušností a pokoušení, jimž Mne a jeho neustále vystavovali. Toto je ale vše, co lze o věci Mojžíš nyní říci. Více o Mojžíšovi bude řečeno v dalším dialogu (106.).

Teď k záležitosti pojmu „Oheň“, jak se vztahuje k Mé Absolutní přirozenosti. Mělo by být nyní velkou měrou zjevné, jaký je kladný spoluvýznam slova oheň. Vezměme například vaše Slunce, jež je ohromnou koulí stále a nepřetržitě hořícího ohně. Jím se umožňuje život na vaší planetě. Teplo a světlo vašeho Slunce poskytuje veškerému životu na vaší planetě nezbytné podmínky pro vzkvétání tohoto života. Já jsem Absolutní Slunce Mého stvoření. Oheň Mé Lásky a její Moudrosti neustále vyzařuje a emanuje všem živoucím, dýchajícím a existujícím entitám teplo a světlo, které jim umožňuje žít, být na živu a náležitě fungovat. To je pozitivní spoluoznačení pojmu „Oheň“. I ve vašem každodenním životě má oheň mnoho pozitivních spoluvýznamů. Na ohni vaříte svá jídla, ohříváte jím vodu, vytápíte jím svůj dům a oheň využíváte v mnoha průmyslových a obchodních podnicích. Jako vše ostatní má však oheň i negativní souvztažnosti využívané silami negativního stavu pro jejich negativní a zlé účely. Ale dokonce i v tomto spoluvýznamu, pokud nazíráme na jeho význam za scénou, má oheň očistný účinek, spalující všechny nečistoty a nastavující novou kondici pro vybudování něčeho nanovo.

Pocítili jste již někdy oheň hořící ve vašem srdci či hrudi? A co oheň lásky, soucitu atd., nebo v negativním smyslu planoucí oheň nenávisti? Oheň Mé Lásky zažehl samotný život Mého Stvoření a všeho v něm živoucího a dýchajícího. To je důvod, proč Mne lze taktéž nazývat jako Absolutní Oheň a v tomto smyslu Oheň jsem Já a Já jsem Oheň. Odpovědělo se tím, Petře, na otázky, které jsi položil jménem Betty, Heather, Ardyth a Leilani?

Petr: Odpověď na tuto otázku jsem vždy znal. Abych řekl pravdu, byl jsem trochu překvapen, že by mohly vůbec přijít s potřebou odpovědi na něco tak zřejmého. Konec konců pokud byla položena, zjevně ji bylo třeba objasnit, protože někdo jiný by mohl mít tutéž otázku. Máme dnes ještě něco jiného?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, je to tak. Toto objasnění pojmu „Oheň“ bylo potřebné a pro dnes už nic víc. Nyní jdi a odpočívej.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL