STO PRVNÍ DIALOG

6. září 1999

Peter: Dobré ráno, můj Pane Ježíši Kriste a všichni přítomní. Takže jsme na začátku druhého dílu našich rozhovorů. Je dosti zajímavé, že právě tehdy, kdy jsme zakončili první díl a mysleli jsme si, že bude poněkud delší přestávka mezi prvním a druhým dílem, náhle začaly přicházet nové otázky, jako by se mi naznačovalo, že je důležité pokračovat v našem snažení v tomto ohledu. Některé z těchto otázek jsou zajímavé. Obdrželi jsme ale jeden dopis od čtenáře, který je, jak já to chápu a vykládám (a mohl bych se velmi mýlit ve svém výkladu!), plný hořkosti a zklamaného hněvu i pošklebování. Jak víš, byl jsem zvědav, jak dlouho potrvá, než někdo, kdo čte tyto Dialogy, přijde s nějakými stížnostmi nebo nesprávným pochopením ohledně toho, o čem tyto Dialogy vůbec jsou. Myslíš si, že všechny tyto otázky a tato jedna stížnost naznačují potřebu pokračovat v našem rozmlouvání? A dále, pokud ji naznačují, jak bys chtěl zahájit jeho druhé kolo, kromě odpovědi na položené otázky nebo výkladu obsahu zmíněné stížnosti?

Pán Ježíš Kristus: Taktéž tobě dobré ráno, Petře, od nás všech. Ano, není to náhodou, že jsi obdržel veškeré tyto otázky a jednu stížnost. Zajisté ukazují, že potřebujeme zahájit druhé kolo našich dialogů. Toto znamení velmi jasně ukazuje fakt, že se značně zrychluje vše nejenom v našem světě, ale též ve vašem pseudosvětě a veškeré zóně vymístění.

To znamená, že určité záležitosti, pojetí, ideje, zobrazení, dění a události potřebují vyložit, vysvětlit, sdělit a uskutečnit, aby se učinily přípravy pro přijetí zcela první a počáteční vlny energie vycházející z jádra brzy uvolněné (v ne časovém smyslu) duchovní součásti, která by především uzavřela tento časový cyklus; která by za druhé ustanovila přechodné období; a za třetí by připravila každého na přijetí nového aspektu Mé Absolutní Nové Přirozenosti, jenž by podstatně a až k individuálnímu a osobnímu jádru jejich vlastní jedinečné přirozenosti změnil jejich vnímání toho, Kdo Já jsem a co je Má Přirozenost vůbec zač.

Proto před tím, než přejdeme k výkladu stěžujícího si dopisu, bych se rád chopil této příležitosti, kterou jsi mi ty, Petře, tak laskavě nabídl, zahájit sám první dialog v tomto druhém kole opět hovorem o některých aspektech Mé Nové Přirozenosti. Poté přejdeme k zmíněnému dopisu. U ostatních položených otázek se zastavíme v dalším dialogu – pokud je toto pořadí pro tebe přijatelné, Petře.

Petr: Ó ano, rozhodně. Budu více než šťastný postupovat tak, jak laskavě navrhuješ.

Pán Ježíš Kristus: V tom případě to uděláme, jak jsem navrhl. Takže hovořme o nejdůležitějším pojetí – správném chápání a přijímání toho, co určuje nejenom pozici a roli každého v duchovní realitě jsoucna a bytí i pseudojsoucna a pseudobytí, ale i to, na čem závisí život, individualita a jedinečná osobnost každého.

Jak víš, Petře, všechny tyto věci jsou vždy závislé na tom, jak vědomě vnímající jsoucnosti vnímají, chápou, uznávají Mě a vztahují se ke Mně osobně. To je důvodem, proč téma diskuse o Mé Nové Přirozenosti lze považovat za to nejdůležitější, co daleko přesahuje důležitost všech ostatních témat. Jestliže váš život závisí na něčem takovém, je zřejmé, proč by takové téma bylo tím nejdůležitějším a kriticky nejzávažnějším. Takže dnes hovořme nejprve o Mé Nové Přirozenosti a pak v rámci kontrastu budeme hovořit o stížnostním dopisu.

V dějinách lidstva na planetě Nula bylo pojetí Boha vždy v mysli všech jejích obyvatel. Předmět tohoto pojmu je však závislý na jeho náležité definici. Zde je ale problém: Jak definovat, co nebo kdo je Bůh? Jaká je Jeho/Její Přirozenost? Jak se může relativní bytost vztahovat k Někomu, Kdož je ve Své Esenci a Substanci Absolutní, a tudíž z pozice relativního není definovatelný? A přesto pokud chcete ustanovit náležitý a smysluplný vztah se svým Bohem, musíte nejprve definovat Jeho/Její Přirozenost. Takže po celou historii se filosofové, mystikové, klér, kněží, kazatelé, laici a mnozí jiní velmi usilovně snažili přijít na nějakou definici Boha, která by jim poskytla určitou základnu, na níž by mohli ustanovit potřebný vztah s Ním/Ní. Mnohé a početné definice Boha byly velmi často si odporující a protikladné ke každému jinému pojetí v tomto ohledu. Jak nyní víte, žádná z těchto definic se ani vzdáleně nepřiblížila pravé realitě toho, Kdo jsem a jaký je Můj postoj a vztah ke každému v Mém Stvoření a pseudostvoření.

Samotným prvním problémem v tomto ohledu je definice dvou pojmů – ‚Absolutního‘ a ‚relativního‘. Jak tyto pojmy definujete? Co je Absolutní a co relativní. Je vůbec možné pojímat povahu něčeho, co je Absolutní, z pozice něčeho, co je relativní? To bylo vždy problémem. Kvůli tomuto problému se to stalo zdrojem vedoucím k ustanovení mnoha nevhodných, zkreslených, neslučitelných a falešných pojetí v chápání toho, jaká je pravá povaha tohoto Absolutního, a ve spojení s tím toho, jaká by mohla či měla být definice Boha.

Problémem s nabídkou nějaké rozumné a realistické definice těchto pojmů je fakt, že pokud jsme omezeni v naší snaze je definovat typickými lidskými pojmy, užívajíce slov jazyka, jež jsou tak omezena a omezující a která jsou neschopna obsáhnout celkový význam těchto pojetí, pak se vystavujeme možnosti, že bez ohledu na to, jak vyčerpávající a náležitá by naše definice z naší pozice byla, z pozice relativní lidské mysli by mohla vést ke zkreslením, nebo dokonce i k holým nepravdám. Důvod této možnosti spočívá ve faktu, že každý by měl sklon vykládat obsah použitých slov ze svého vlastního subjektivního chápání toho, co obsahují, znamenají či označují.

Takže jak dojít k odstranění této nepřekonatelné překážky? Jediným vhodným způsobem je přímé zjevení o čemkoli této povahy ze Samého Absolutního zdroje - Mne. Jedním z mnoha důvodů Mé inkarnace na planetu Nula do lidského života bylo osvojit si jejich omezenou a omezující řeč, což by Mi poskytlo prostředek náležité a srozumitelné komunikace s každým, kdo je samou svou povahou relativní.

Není-li ovšem cokoli v tomto ohledu Mnou zjevené doprovázeno intuitivním rozpoznáním toho, o čem hovoříme, význam použitých slov by se mohl vymykat lidské zevní mysli, a ta by mohla mít sklon buď je nesprávně vykládat, nebo je nesprávně chápat. To je jedním z mnoha důvodů, proč jsem vybavil některé z lidského rodu – vás, Mé reprezentanty, jednotlivě zvláštním druhem duchovní intuice, jež je s to sdělit vám pravý význam použitých slov pro definování duchovních pojmů. Bez tohoto zvláštního druhu intuice by byly nesrozumitelné.

Protože máte tuto intuici, jste zaštítěni před možností nesprávného pochopení a výkladu čehokoli, co je Mnou v tomto ohledu zjeveno, pokud ji používáte se Mnou ve své mysli. Poté, co se toto řeklo, se pokusme definovat pojem ‚Absolutního‘ a ‚relativního‘.

Co je Absolutno? Je to abstraktní pojem? Mnoho lidských filosofů, jakož i ostatní lidští tvorové to považují za abstraktní pojem. A to je problém. Takové uvažování vede ke zcela nevhodnému a nesprávnému pojímání pravé reality Absolutna.

Chtěl bych vám něco říci: Není nic konkrétnějšího, hmatatelnějšího, realističtějšího a reálnějšího než toto Absolutno. Bez něho a jeho vlastností by nic jiného nemohlo mít svou vlastní realitu ve svém vlastním jsoucnu a bytí. Na základě tohoto faktu můžeme Absolutní definovat jako jedinou reálnou, konkrétní a hmatatelnou nekonečně Jedinečnou, Samostatnou, Sebevnímající a Sebe Si Vědomě Uvědomující Individualitu, jakož i jako jediný Objekt a Subjekt, jenž je všezahrnující, obsahující vše a cokoli, aniž by cokoli postrádalo, a jež je dle své povahy zdrojem všech a všeho dle faktoru, že v Sobě obsahuje úplnost Jsoucna a Bytí se všemi jejich rysy a vlastnostmi, jakož i všech myslitelných i netušených Stavů a Procesů a Změn a všech jejich zvláštních rysů a vlastností, a jež zároveň všechny tyto přesahuje.

Z této definice Absolutna lze odvodit definici relativního. V tomto ohledu lze relativní definovat jako odvozeninu Absolutního obsahující Jeho určitý specifický prvek, který dává relativnímu jedinečný charakter něčeho jemu vlastního a jenž určuje u tohoto relativního pozici, stav/místo a proces relativně jen a pouze k Absolutnímu. Povaha relativního se odvozuje z faktoru jeho závislosti na Absolutním, v němž je veškeré jsoucno a bytí. Zatímco Absolutní ve svém vlastním subjektivním Jsoucnu a Bytí, jež jsou v Něm/ ní, nezávisí na nikom a na ničem – jinak by dle definice nemohlo být absolutní – relativní je vždy závislé na tom Absolutním, protože v sobě a sebou neobsahuje své vlastní jsoucno a bytí mimo Absolutního a nezávisle na Absolutním.

Máme-li definované pojmy Absolutního a relativního výrazy poněkud omezenými lidským jazykem a jeho slovy, můžeme teď hovořit o Mé Nové Přirozenosti z poněkud odlišné perspektivy.

Jak, Petře, a vy všichni, kdo čtete tato slova, víte, velmi často je Má Přirozenost definována jako Absolutní Láska, Moudrost, Dobro, Pravda, Energie, Život, Mysl, Světlo, Teplo, Oheň atd. a od doby nabytí Mé Nové Přirozenosti jako Jediný Absolutní Člověk v pozitivním spoluvýznamu tohoto pojmu. Jak ale pojímáte a chápete tyto velmi důležité pojmy? Co skutečně znamenají? Povětšinou tyto pojmy, a co skutečně obsahují a znamenají, typická lidská mysl pojímá jako něco neuchopitelného, abstraktního, nehmatatelného, nekonkrétního a nevnímatelného, co se projevuje jen v jistém druhu pocitů, vjemů či intelektuálních úsudků. Takovým pojímáním a chápáním spojovaným se Samou Mou Přirozeností se přivádí k paradoxu, že Já Sám/Sama jsem takový - abstraktní, nedotknutelný, neuchopitelný, nekonkrétní, neskutečný a bez možnosti být obsažen v realitě lidské mysli.

Mohu vás ujistit, že nic není vzdálenějšího pravdě než toto pojetí Mé Nové Přirozenosti. Je čas, abyste si vy všichni uvědomili, že Láska, Moudrost, Dobro, Pravda, Energie, Život, Světlo, Teplo, Oheň, Postup, Stav, Jediný Absolutní Člověk a vše ostatní, čím jsem nazýván, není něčím, co nemá žádný konkrétní a hmatatelný projev, ale že toto vše je Jednou Subjektivní a Objektivní Sentientní Entitou - Mnou. Ve Mně je toto vše sentientně naživu a živoucí, neustále emanující a vyzařující své vlastnosti, rysy, podstatu a povahu všem a všemu ve jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí, umožňujíce tak všem z nich být tím, kým nebo čím jsou a kde jsou.

Tajemství těchto důležitých pojmů je obsaženo ve zdůrazněném slovu ‚sentientně‘. Toto neobvyklé slovo (neobsažené v žádném anglickém slovníku – neexistuje vytvořili jsme ho právě jen za naším vlastním účelem odvozením ze slova ‚sentientní‘!) označuje to, že všechny tyto pojmy, jimiž je Má Nová Přirozenost označována či pojmenována, jsou sebe si uvědomující a vnímající, sebe znalé, identifikující se samy se sebou, sebou reálné, sebe poznávající, sebe pociťující a samy sebou vším. Všechny jsou tím, čím a kým Já jsem, a Já jsem tím, čím a kým jsou ony. Protože všechny jsou ve Mně a Já jsem v nich, jsou všechny ve svém vlastním stavu a procesu Absolutní.

Při chápání a používání těchto důležitých pojmů v myslích a životech všech relativních sentientních entit je nutné si uvědomit, že v pravé duchovní realitě jejich jsoucna a bytí či pseudojsoucna a pseudobytí jsou všechny bez ohledu na to, kde se nacházejí, svými vlastními láskami, moudrostmi, dobry, pravdami, energiemi atd. či jejich protějšky v pseudojsoucnu a pseudobytí, jimiž jsou tím, kým skutečně jsou a jací nebo čím jsou.

Takže určení individuality, osobnosti a jedinečnosti se u každého odvozuje ze stavu, postupu, podstaty a povahy jeho příslušné lásky, moudrosti, dobra, pravdy, energie, života atd. či z jejich protějšku v negativním stavu. V nich tyto pojmy nejsou pojmy, ale jsou sentientně sebeuvědomělé, vnímající se, znající se, se sebou ztotožněné, samy sebou skutečné, chápající se, pociťující se a samy sebou vším. Jsou tedy všechny tím, kým a čím jste, a vy jste tím, čím nebo kým jsou. Tato povaha těchto pojmů a přirozenost všech sentientních entit se odvozuje z Mé Absolutní Přirozenosti.

Pokud to, kým a čím každý a vše je, závisí na tom, Kým Já jsem a čím je Má Přirozenost, pak je zřejmé, že všichni a všechno budou odrážet toto rozpoložení a přirozenost ve svém vlastním relativním rozpoložení a přirozenosti. A protože všechny nekonečné jedinečnosti jsou ve své úplnosti a ve svých všech možnostech a odvozeninách obsaženy ve Mně v Absolutním smyslu, každá a veškerá sentientní entita bez ohledu na to, kde či kdy, odráží tuto jedinečnost ve svém vlastním individualizovaném a zosobněném životě. Tento fakt znamená, že láska, moudrost, dobro, pravda, energie, život atd. každého jednotlivého jedince jsou taktéž nekonečně jedinečné a odlišné ve své vlastní povaze, obsahu a projevu. Také to znamená, že jedině z této pozice lze trvale a věčně ustanovit jakýkoli smysluplný vztah mezi Mnou a jimi a jimi a Mnou. Taktéž vám to říká, jak nesprávné a nebezpečné jsou všechny náboženské systémy na vaší planetě, když násilně vnucují svým následovníkům uniformní a všem společný způsob vztahu a úcty k Bohu. Tím, že tak činí, ničí jakoukoli možnost ustanovení náležitého vztahu se Mnou. A nejenom to, ale takovými uniformními předpisy se jim daří kontaktovat a uctívat kreatury v peklech, které propagují a žijí filosofii uniformity, masového uctívání a hromadnosti odmítající všemi prostředky cokoli individuálního, osobního, jedinečného a odlišného. Tento nevhodný způsob vyvěrá z deformovaných a nesprávných definic Boha a toho, co je opravdu Jeho/Její Přirozeností.

Dalším důležitým faktorem, který je potřeba si uvědomit ohledně Mé Nové přirozenosti a ohledně všech výše popsaných pojmů, jimiž jsem definován, je něco, co se vztahuje k tajemství Mé inkarnace na planetu Nula. Před touto událostí bylo Mé vzájemné působení se všemi sentientními entitami odlišné, než je nyní nebo jakým se stalo po Mém návratu z planety Nula. Předtím existoval určitý stupeň separace nebo dokonce v některém smyslu izolace Mé Absolutní Esence a Mé Absolutní Substance a všech výše popsaných pojmů, obsažených v Mé Absolutní Přirozenosti, od zbytku Mého Stvoření a pseudostvoření.

Jak si pamatujete z Nového zjevení Pána Ježíše Krista, jakákoli interakce a komunikace mezi Mnou a jimi byla zprostředkována skrze anděly, kteří byli za tímto účelem Mnou speciálně určeni a připravováni. Tato situace velmi často vyvolávala nežádoucí dojem obzvláště u lidí a jiných tvorů v zóně vymístění, že jsem nepřístupný a je nemožné se Mnou přímo komunikovat. To Mne dostalo do pozice neosobního, vzdáleného, nehmatatelného, chladného a velmi přísného Boha, který nemůže žádným způsobem sestoupit dolů na úroveň relativních sentientních entit či lidských tvorů a komunikovat s nimi tváří v tvář. Tato situace taktéž vedla k pojímání pojmů láska, moudrost, dobro, pravda, energie, život atd. jako něčeho abstraktního, co nemá žádný způsob konkrétního a hmatatelného projevu jejich vlastní povahy a vlastností. Takže takovým chápáním a výkladem se pro mnohé tyto pojmy staly prázdnými, slovy bez smyslu, teoretickými konstrukcemi a filosofickými či psychologickými hypotézami, jimiž byly popsány lidské emocionální vztahy a pochody a lidské zevní chování.

Aby se tato situace změnila a aby bylo možné definovat konkrétními, zkušenostními a skutečnými pojmy pravou Přirozenost Boha - Mou Přirozenost a Její sentientní atributy, jak se dorážejí ve výše popsaných pojmech, bylo nutné, abych Sám/Sama Sebe a Svou Přirozenost učinil reálnou, konkrétní, hmatatelnou a vnímatelnou nejen pro Sebe Samého/Samu v Mém Absolutním Sebevnímajícím a Sebepociťujícím Stavu a procesu, ale taktéž pro každého v Mém Stvoření, v pseudostvoření, jakož i pro lidské tvory. Aby se to učinilo, bylo nutné inkarnovat se do nejvzdálenější, nejnižší možné (symbolicky řečeno) úrovně zevnějšností - jež byla úplně oddělena a izolována od Mého Stvoření - reprezentované lidskými tvory na planetě Nula.

Jak víte, existovalo mnoho důležitých důvodů, proč jsem podnikl Svou inkarnaci do lidského života. Ale výše uvedený důvod lze považovat za jeden z nejdůležitějších. Dává Mi nejmocnější, nejpevnější, nejmateriálnější (ve smyslu hmoty), nejhmatatelnější, nejvnímavější, nejsmyslovější a nejzevnější prostředky pro to, abych učinil Sebe Samého/Samu, Svou Přirozenost a všechny Její sebesentientní Atributy tím, Čím a Kým skutečně jsme - pravou Sebevnímající a Sebesentientní Realitou, z níž se všechny ostatní reality odvozují a na níž všechny z nich včetně pseudoreality a lidského života závisí.

Vzhledem k tomuto činiteli se Má Přirozenost úplně změnila - viděno ze subjektivního a objektivního časoprostorového kontinua a pseudokontinua - a Já jsem získal v jejich perspektivě a též fakticky Svou Novou Přirozenost. Z pozice Mé Nové přirozenosti se všechny takové pojmy jako láska, moudrost, dobro, pravda, realita, život, energie, sentience, víra a všechny ostatní stávají plným právem samy sebe pociťujícími, samy sebe vědomě si uvědomujícími a samy sebe reálnými. Jimi všechny sentientní entity opravdu žijí, jsou naživu a jsou fakticky a zkušenostně sentientní. Protože ve Mně jsou tyto pojmy absolutně naživu a žijící, a tedy plně sentientní, ustanovujíce Absolutní Jsoucnost a Podstatu Mého Vlastního Života; jsou tedy naživu a žijící, a tedy plně sentientní ve všech sentientních jsoucnostech, ustanovujíce jejich vlastní relativní esence a substance jejich vlastních životů.

Takže když od nynějška řeknete něco jako: Bůh je Láska, bude to znamenat, že Láska je v Bohu naživu a živoucí a je plně sentientní ve své objektivní a subjektivní vědomé uvědomělosti, a tudíž je schopna se ke každému vztahovat z pozice čistoty její plně sentientní přirozenosti. Je si tedy plně vědoma svého vlastního stavu a procesu a je plně znalá toho, jak vyzařuje teplo a emanuje světlo ovlivňujíc a podporujíc život kdekoli a kdykoli. A taková je, kromě mnoha jiného, Přirozenost Boží - Má Nová přirozenost.

Tento aspekt Mé Nové Přirozenosti se právě nyní uvolňuje v přípravě na globální uvolnění duchovní složky, jež bude usměrňovat nadcházející nový časový cyklus, jakož i v přípravě na uvolnění zcela nového aspektu Mé Nové Přirozenosti. Taktéž bude odrážet povahu a obsah nové fáze současně probíhajícího posunu, kterou zahajuji právě teď, jak jsou tato slova zaznamenána Petrem. Tento první dialog druhého kola našeho rozmlouvání je faktorem, kterým jsou všichni Mí reprezentanti připraveni na tuto událost (ta se u každého udá během individuálního čtení tohoto jednotlivého dialogu).

Nyní se, Petře, zabývejme obsahem dopisu-stížnosti, jenž jsi nedávno obdržel e-poštou. Kvůli plnému dosahu a vysvětlení jeho obsahu doporučuji doslovně ho citovat při zachování anonymity jeho autora. Bude to v úplném kontrastu k tomu, o čem jsme hovořili tak, jak se popisuje výše.

Petr: Předtím, než to udělám, bych Ti rád poděkoval za výše zaznamenané zjevení. Má závažný význam a skutečně znamená něco nového a odlišného. A nyní plný obsah zmíněného dopisu (jméno autora je vynecháno pro zachování důvěrnosti):

„Co Pán Ježíš Kristus v tomto roce doposud řekl:

1. Doposud mi bylo tohoto roku řečeno, že žiji v místě s podnebím jako
na Sibiři, protože se zde nacházím z důvodů, které mají co dělat s tím, co
se děje v novém vesmíru nebo na nějakém jiném místě, které můj chabý
lidský mozek nemůže skutečně pochopit. Poznámka pod čarou: Nauč
se mít to ráda na Sibiři.

2. Nemiluj se s nikým, pokud nepraktikuje a nečte Nové zjevení, a pak by
stejně nemusel být na tvé úrovni, takže opět se nemiluj nikdy s nikým -
musí to být ovšem tvá vlastní volba, ale neutíkej ke mně, jestli se spálíš.

3. Nepij alkohol nebo kávu anebo nejez čokoládu. Může na tebe zaútočit
negativní stav, pokud to děláš. Nepožívat tyto věci by mělo být ze tvé
svobodné vůle a volby, ale nechoď si ke mně stěžovat, pokud budeš mít
s těmito věci problémy.

4. Pracuj až do úmoru v zaměstnání, které ti zabere veškerý tvůj čas a
které nemá vskutku žádný význam nebo vůbec nic neznamená, protože
svět je tak jak tak vzhůru nohama a naruby - je to jen jakýsi podivný
demonstrační projekt pro toho, kdo ví, že účelem toho bude něco, co by
tvůj chabý lidský mozek stejně nepochopil - protože jsi s tím souhlasil/a
předtím, než jsi sem přišel/la, tak si ani na to nestěžuj.

5. Věnuj veškerý svůj volný čas čtení materiálu, který tě uvede do zmatku
a je o tématu, které tvůj chabý mozek nemůže skutečně pochopit a jež ti
právě teď stejně nelze plně vysvětlit.

6. A mimochodem zbav se svých mazlíčků, pokud nechceš být napaden/
napadena negativním stavem. Pokud to neuděláš, bude to tvá volba,
a pokud se to stane, nestěžuj se mi na to. A pokud to znamená prožít
veškeré tvé roky o samotě bez potěšení či společnosti, nu, s tím jsi
souhlasil/a předtím, než jsi sem přišel/la. Samozřejmě ze své svobodné
vůle a volby.

Divím se, jak jsem mohl být tak hloupý/á, že jsem s tím vším souhlasil/a.

Je to pořád ještě zábava????????

Chci vyhrát v loterii.“

Pán Ježíš Kristus: Především bych rád vyjádřil Mé Osobní uznání a vděk autorovi tohoto dopisu za to, že nám všem dal příležitost ilustrovat něco duchovně velmi důležitého. Tento dopis je skvělým příkladem, jenž velmi jasně ukazuje, co se děje, když se přistupuje k životu, jakémukoli životu, jakož i k Mému Novému zjevení a k tomu, co obsahuje, nikoli duchovně, nikoli ze stanoviska vlastní pravé přirozenosti čili té části vlastní přirozenosti, která byla uvinuta Mnou, ale z aspektu vlastní typické neduchovní lidské povahy. Je to jasná ilustrace toho, jak takový typický neduchovní lidský přístup vede k vyloženým deformacím a falzifikacím všeho, co je obsaženo v Mém Novém zjevení a jmenovitě v těchto Dialozích. Taktéž to ukazuje, co se děje, když jedinec nebere zřetel na vlastní intuici a hodnotí vše z pozice své zevní lidské mysli a z pozice pseudohodnot typického lidského života. V takovém případě se postrádá, ztrácí či přehlíží veškerý význam všeho, co se vám sděluje v Mém Novém zjevení. Vezměme všechny body tohoto dopisu jeden za druhým.

V prvním bodě si autor stěžuje na žití v místě, jež je srovnatelné se Sibiří, a že to má něco do činění s tím, co probíhá v Novém vesmíru nebo na jiném místě a co autorův ‚chabý mozek‘ nemůže skutečně pochopit. Vyžaduje to ohromnou duchovní zralost a duchovní uvědomělost přijmout ve vší skromnosti, poníženosti a pokoře sebou zvolený osud bez stěžování si na to, kde se jedinec nachází, proč je zde a co to znamená pro všechny zapojené, s nimiž je integrálně spojen. Dokonce ani pro ‚chabý lidský mozek‘ není tak obtížné pochopit fakt mnohoprostorové propojenosti všech a všeho i to, že jak jedinec zvládá a žije vlastní život bez ohledu na to, kde a za jakých podmínek, přispívá k poučení a obohacení všech. Vše, co jeden má udělat, je jít dovnitř a požádat Mne, abych mu osvětlil a vysvětlil důvody voleb, které se v tomto ohledu učinily. Autor uvedeného dopisu má schopnost to udělat. Jestliže tento autor neužívá tuto Bohem poskytnutou schopnost, je volbou tohoto autora takto konat. Ani Já, ani nikdo jiný v jiných dimenzích nebudeme autora kárat či obviňovat za to, že tuto schopnost nevyužívá. Chápeme autorovu potřebu prožít lidský život z pozice lidské kůže, a nikoli z pozice pravé reality autorova niterného, duchovního já. Nikdo nebude nikoho soudit, obzvláště ne autora tohoto dopisu.

V druhém bodě si autor stěžuje na naši radu nemilovat se s nikým, pokud nepraktikuje a nečte Nové zjevení, a dokonce aby i tehdy byl opatrný, protože pokud náš sexuální partner není na téže duchovní úrovni, můžete se spálit. Takže v podstatě autor dovozuje nemilovat se již nikdy s nikým. Hořkost z naší rady a její úplné nepochopení je velmi zjevné. Nikdy nebylo naznačeno, že byste se neměli již s nikým milovat. Co však bylo naznačeno bylo to, že předtím, než přistoupíte k někomu za účelem milování, přednostně k někomu, kdo čte a přijímá Mé Nové zjevení, a přednostně, pokud je to vůbec možné, k někomu, kdo je na stejné nebo podobné duchovní úrovni, jako jste vy, obraťte se ke Mně ve stavu niternosti a ověřte si, jestli bude pro všechny zúčastněné na všech úrovních užitečné, prospěšné a výhodné mít takové milostné setkání; a zda je Mou vůlí, abyste vstoupili do takového vztahu; a zda to přispěje k většímu poznání Mne, jiných a vás samotných; a zda se to stane opravdovým zdrojem radosti, rozkoše a potěšení, a ne pastí sil negativního stavu, aby váš život učinily nepohodlným, bídným a složitým a obraly vás o vzácné energie ve prospěch svých vlastních cílů, činíce vás prostřednictvím vašeho sexuálního partnera svým otrokem a následovníkem.

Taktéž bylo jasně uvedeno v Dialogu osmdesátém druhém, že za současně existujících duchovních podmínek a za podmínek v negativním stavu a lidském životě obecně, kdy renegáti vyhledávají veškeré možné prostředky k výhře v bitvě s pseudotvůrci a k ustanovení jejich vlastního typu pseudoživota, jeden z nejmocnějších nástrojů nalezli ve vaší lidské sexualitě. Budou vás tudíž pokoušet, abyste se sexuálně zapojili s nejnebezpečnějšími a duchovně nejničivějšími partnery, kteří se vám zpočátku budou jevit jako andělé světla, aby vás lapili do pasti a naklonili pro svou věc.

Žádné z těchto upozornění nyní neznamená, že byste se neměli vůbec nikdy s nikým sexuálně spojit. Ve skutečnosti vaše sexuální zapojení s náležitým sexuálním partnerem, pokud je Mnou potvrzeno a požehnáno a v jehož průběhu se zapojuji i Já, může být velkým pozitivním faktorem přispívajícím věci Mého pozitivního stavu a vašeho jednotlivého života. Nikdy tento faktor neopomíjejte během vašeho čtení těchto Dialogů, nebo některých jiných knih Mého Nového zjevení, kdykoli se v něm probírají sexuální záležitosti. Je tak těžké pochopit tuto záležitost či přijmout fakt, že Má rada byla/je pro vaši vlastní ochranu, a nikoli proto, že Já něco zakazuji? Věřte Mi, není Mým zájmem cokoli komukoli zakazovat. Opak je pravdou: Ať jste učinili či učiníte jakékoli volby, budete mít Mou plnou podporu a pomoc, jakož i od všech členů vaší duchovní rodiny a Nového vesmíru.

Ve třetím bodu si autor stěžuje, že nemůže pít alkohol nebo kávu či jíst čokoládu. Mimochodem, na žádném místě v Mém Novém zjevení anebo v těchto Dialozích se vůbec nic nezmiňovalo o tom, že by se neměla jíst čokoláda. Zde se jedná o záležitost paušálního zevšeobecňování. A také o záležitost závislostí, které překážejí životu jedince a zasahují do jeho náležitého, normálního a zdravého fungování. Alkohol, nikotin a silná černá káva, jež obsahuje velkou dávku návykového kofeinu, a podobné chemické látky činí u jedince mozkové buňky nefunkční, takže ztrácejí svou autonomní schopnost produkovat potřebné látky nezbytné pro udržování rovnováhy vašeho organismu. Jestliže je někdo často užívá, což je případ většiny pijáků alkoholu, silné černé kávy a kuřáků cigaret, vyvinou se u něho silné zevní závislosti na nich a jedinec ztrácí svou vlastní vnitřní spolehlivou závislost na schopnosti vlastního organismu pečovat o sebe sama a své náležité a zdravé fungování. Tento fakt je též znám lékařské vědě. Jaké daleko větší duchovní nebezpečí spočívá v takových závislostech!

Negativní duchovní souvztažnost tohoto faktu spočívá v udržování lidských tvorů ve spárech negativního stavu, mimo sebe samých a jejich pravé niterné reality tím, že se učiní spoléhajícími se na zevní vstupy, kde neexistuje žádná realita. Takto se ustanovuje pseudorealita negativního stavu a typického lidského života, která je pak jimi následně považována za pravou realitu. Takto se přivodí iluze lidského života a negativního stavu a takto je jejich uživatelé považují za jediný možný životní styl.

Navíc, jak se uvádí v jednom z předešlých dialogů, takové látky jako alkohol, nikotin (kouření cigaret) a vysoké dávky kofeinu jsou účinně využívány renegáty, aby pokud možno nepříznivě ovlivňovali dokonce i Mé reprezentanty. Důvodem, proč jsme hovořili o těchto typech chemických závislostí, bylo to, že pozice renegátů ve vztahu k vám, situovaným na planetě Nula, je taková, že potřebují odchýlit vaše energie pro svůj vlastní užitek. Co máte v tomto ohledu chápat je to, že renegáti jsou v procesu neustálého recyklování svých vlastních pseudoenergií, které potřebují pro své vlastní negativní a zlé pseudočinnosti, aby udržovali svůj vlastní pseudoživot. V procesu neustálého recyklování těchto pseudoenergií tyto ztrácejí nějakou míru své síly. Takže se stávají slabšími a slabšími ve svých vlastnostech. Kvůli tomu potřebují nějaké nové dodávky těchto energií, které mohou poskytnout jen a jen Mí reprezentanti a Mí lidé obecně. Alkohol, nikotin, silná černá káva a veškeré další chemické látky, jež mají schopnost pozměňovat vědomí jednoho a které umožňují jedinci vyvinout si fyziologické a psychologické závislosti na nich do bodu rozvinutí silných abstinenčních příznaků, jsou vynikajícími nástroji v rukou renegátů k odvedení vaší duchovní energie, která přichází přímo ode Mne, pro jejich vlastní věc. Podlehnutím své žádostivosti pít alkohol, dokonce i v nejmenším množství, či kouřit cigarety, nebo podlehnutí všem jiným chemickým látkám takové povahy otevíráte dveře renegátům, aby vás pokoušeli a naklonili pro svou věc, umožňujíce jim tedy krást vaše duchovní energie, které jsou potřeba někde jinde.

Co se čokolády a podobných poživatin týká, důvodem, proč nebyly uvedeny v našich Dialozích, je to, že postrádají schopnost pozměňovat vaši vědomou mysl a neprodukují fyziologické a s nimi souvztažné duchovní, abstinenční symptomy, které by renegátům umožňovaly je využívat pro své vlastní škodlivé účely. Spočívá opravdové potěšení lidského života v napájení se alkoholem a kávou, v kouření cigaret nebo v některých jiných podobných a mysl ovlivňujících látkách? Přemýšlejte o tom a udělejte si vlastní závěry!

Ve čtvrtém bodě si autor stěžuje na pracování až do úmoru a na vykonávání takového typu práce, který nemá žádný význam či vůbec nic neznamená, protože svět je tak jak tak vzhůru nohama a naruby - je to jen jakýsi podivný demonstrační projekt za kdovíjakým účelem, jenž by byl něčím, co by váš ‚chabý‘ lidský mozek tak jak tak nemohl pochopit. Zde se tedy jedná o něco, co je zcela mimo kontext čehokoli, co bylo doposud zjeveno ve všech zdrojích Mého Nového zjevení.

Především byl význam, účel, cíl a následek všeho vztahujícího se k pseudobytí a pseudojsoucnu negativního stavu a lidského života široce probrán velmi otevřeně v celém Mém Novém zjevení. S troškou větší pozornosti k obsahu Mého Nového zjevení by každý mohl velmi jasně chápat účel, pro který bylo negativnímu stavu a lidskému životu dovoleno přinést jeho nepříjemné plody.

Za druhé: V těchto Dialozích a jinde v Mém Novém zjevení bylo jasně uvedeno, že cokoli děláte, kdekoli jste. Ať z vašeho pohledu máte jakkoli ‚malé‘ či nedůležité zaměstnání, nebo bez ohledu na to, v jakém místě, poměrech či zemi se nacházíte, pokud to činíte pro Mne a se Mnou ve vaší mysli, pak plnění vašich povinností v průběhu vašeho zaměstnání či práce jsou energie, které na to vydáváte, Mnou využity pro věc pozitivního stavu. Takže pro vás, Mí praví reprezentanti, neexistuje něco jako nesmyslné či bezvýznamné zaměstnání nebo práce. Z Mého pohledu je vše, co děláte, pokud to děláte z náležitých duchovních důvodů, jak se uvádí výše, nanejvýš významné a smysluplné. Vůbec nikdy tento fakt nepodceňujte! Tento fakt může pochopit i ten ‚nejchabější‘ lidský mozek. Jen v typickém lidském náhledu, který nebere v úvahu žádné duchovní činitele, je vše bez smyslu a nemá význam. Neupadněte do pasti tím, že pohlížíte na svůj život z pozice lidské přirozenosti. Máte něco navíc než jen to, co je ve vašem zosobněném a individualizovaném uzpůsobení.

V pátém bodu si autor stěžuje, že je třeba strávit veškerý svůj vlastní volný čas čtením materiálů, z něhož oči přecházejí a který je o tématech, jež jsou nad schopnosti chápání vašeho chabého lidského mozku, nebo které vám tak jak tak nyní nelze plně vysvětlit. Také tento výrok je zkreslením faktů. Více jak dvě třetiny všeho obsaženého v Mém Novém zjevení a obzvláště v těchto Dialozích je plně srozumitelné, pojatelné a praktické, že i ‚chabý‘ lidský mozek by tomu mohl rozumět. Ano, menšinu jejich obsahu je poněkud obtížné chápat, pokud k ní přistupujete z pozice svého ‚chabého‘ mozku. Pokud je však váš přístup z pozice vaší intuice, které jsem vám hodně nadělil, budete s to chápat či intuitivně poznávat, o čem hovoříme. Nebudete možná s to převést význam do lidských slov vašeho zevního jazyka, ale niterně budete vědět, o co se jedná. Zároveň, jak je budete číst znovu a znovu, jejich význam se stane stále jasnějším a po několika dalších čteních budete jejich význam jasně chápat. Na druhé straně nelze jisté věci v době, kdy se o nich hovoří, plně vysvětlit z prostého důvodu bezpečnosti. Koná se to tak kvůli vaší ochraně, abyste se nestali terčem pokušení negativního stavu. Je to tak obtížné pochopit i vaším ‚chabým‘ mozkem?

Přesto tu jsou věci, které se odvozují z Mého Absolutního Stavu a Procesu, a jsou tedy Absolutní Povahy. Vzhledem ke své zřejmé absolutnosti nemohou být pochopeny žádným typem mysli, nejenom ‚chabým‘ lidským mozkem. Sentientní mysli všech si uvědomují a znají existenci mnoha činitelů v jsoucnu a bytí, které pocházejí z tohoto Absolutního Aspektu, a které tudíž ve své pravé podstatě nejsou plně pochopitelné. Avšak ve vší jejich pokoře a poníženosti jejich sentientní mysli přijímají tuto nutnost, vědouce velmi jasně, že cokoli konám z pozice Mého Absolutního Stavu a Procesu, je ve prospěch všech, a tudíž to může mít jen nanejvýš kladný, užitečný a prospěšný dopad a následek pro ně všechny.

Zároveň nikdy nezapomínejte na v těchto Dialozích mnohokráte zmiňovaný fakt, který se znovu zdůrazňuje ve Stém dialogu, že vaše neustálé čtení Mého Nového zjevení není tak mnoho potřeba jen pro váš vlastní duchovní vývoj, růst a pokrok, i když některé jeho části je pro vás obtížné, nebo dokonce i dočasně nemožné pochopit, ale, což je nejdůležitější, pro mnoho jiných sentientních bytostí v jiných dimenzích a pseudodimenzích. Jedním z důležitých důvodů, proč jsem vás spojil s tak mnoha dimenzemi a pseudodimenzemi, bylo umožnit, aby se tak stalo. To je obzvláště důležité pro všechny ty rozmanité negativní entity z mnoha jiných pseudodimenzí, které jsou vám za tímto účelem přiděleny. Nyní tento fakt opět opakuji za účelem důrazné připomínky, protože, jak je ze stížnosti zjevné, tento mnohokráte zmiňovaný fakt byl příhodně zapomenut.

V bodě šestém si autor stěžuje na naši radu zbavit se vašich mazlíčků a prožívat veškeré vaše dny o samotě bez potěšení a společnosti. Je to další znak duchovní zralosti, abyste se spoléhali sami na sebe a byli soběstační ohledně všech vašich potřeb, aniž byste vyhledávali potěšení či společnost v zevních objektech a předmětech, či byli na nich závislí při vyhledávání takového potěšení či společnosti. Jak se velmi jasně uvádí v Dialogu osmdesátém pátém, v současné době jak se věci odehrávají s pozicí renegátů a všech ostatních sil negativního stavu, tito mohou využít domácí mazlíčky, aby vás lapili do pasti, svedli na scestí a oloupili o vaše energie a čas, který je potřeba věnovat službám pozitivnímu stavu a pro Mne osobně.

Co se na druhé straně stalo s vaším plným uvědoměním si, že Já, jakož i všichni členové vaší duchovní rodiny, jakož i členové Nového vesmíru, kteří jsou vám přiděleni, jsme stále přítomni s vámi 24 hodin denně? A proč byste si tedy stěžovali, že nemáte žádnou útěchu nebo že jste sami - pokud máte tuto pravou duchovní uvědomělost? Toto je vnitřní závislost, jež je znakem pravé nezávislosti, protože se zakládá na spoléhání se na sebe sama a spoléhání se na Mne a Můj pozitivní stav.

Pokud vezmete v úvahu fakt, že Já jsem Absolutní nezávislost, pak z toho logicky vyplývá, že faktorem tohoto stavu se každý, kdo se spoléhá na Mne, stává plně nezávislým dle svého vlastního práva. Všechny ostatní činitele, jako vnější potřeby zevního uspokojení a společenství, pokud jsou vyhledávány za účelem vyhnout se své vlastní takzvané samotě a kvůli hledání potěchy, jsou zotročující, olupující o vlastní nezávislost, činíce z jedince otroka zevní potřeby a nevytvářejíce žádnou svobodu volby. V takovém případě se začíná spoléhat na to, co přichází z vnějšku, nikoli z vlastního nitra.

To ale nyní neznamená, že se na své fyzické zevní úrovni máte vyhýbat jakékoli zevní společnosti či potěšení v tom, že s někým či něčím jste. Jsou to však vaše motivační faktory a záměry, které určují, za jakým účelem vyhledáváte takovou společnost či pohodlí a zda je to pouze kvůli vaší takzvané samotě.

Pravým znakem duchovní zralosti a vyspělosti je schopnost být fyzicky samostatní, ale ne osamocení, vědouce, že Já jsem vždy s vámi, jako jsou vždy s vámi členové vaší duchovní rodiny a Nového vesmíru a zároveň být s to se těšit z přítomnosti ostatních a cítit plné potěšení v jakémkoli z těchto rozpoložení. V pravé duchovní realitě pravého jsoucna a bytí je duchovně nejpatřičnějším způsobem nalézat potěšení v tom být sám sebou, stejně jako i v tom být s ostatními.

Na druhé straně v pravé neduchovní pseudorealitě pseudojsoucna a pseudobytí je opravdovým mučením a utrpením být sám se sebou, protože nemáte žádné útočiště či schopnost spoléhat se na Mne a Můj pozitivní stav, aby vám poskytl pravou společnost a útěchu. Konec konců pokud se všichni v negativním stavu, jako většina typických lidských tvorů, ke Mně obrátili zády, nejsou schopni vidět, pociťovat, rozeznávat a vnímat přítomnost Mou, ani nikoho jiného z pozitivního stavu. Vzhledem k tomu se skutečně cítí sami a ubozí.

Za těchto faktů je velmi zjevné, pokud se někdo z vás stále cítí osamocen a nepříjemně ve své vlastní společnosti, pokud stále vyhledáváte zevní společnost a útěchu pouze za účelem, abyste se vyhnuli svému vlastnímu já, a s žádným jiným záměrem, pak se v takovém případě z toho či onoho důvodu ke Mně obracíte zády. Pokud by tomu tak bylo, naznačovalo by to, že jste v negativním stavu a že jste uvízli v typickém aspektu vaší lidské povahy a zcela a úplně jste nevzali zřetel na vaše duchovní dědictví, které jsem vám přidělil krátce před vaším vtělením na planetu Nula.

Pokud by se to mělo někomu z vás stát, v takovém případě vám pokorně radím napravit své cesty a začít pracovat na sobě samých a na svých potřebách mít takové zevní škodlivé závislosti, které vás udržují v negativním stavu a v negativních aspektech vaší lidské povahy. Naneštěstí každý, kdo se shledává v takové nežádoucí situaci, poskytuje jakýmikoli svými činnostmi a životním stylem, který má, veškeré své duchovní energie věci negativního stavu a podporuje tak pokračování jeho pseudoživota. Pamatujte si to!

Mimoto se autor tohoto dopisu diví, jak mohl být tak hloupý, že s tím vším souhlasil. Tento výrok naznačuje, že autor hodnotí život jím vedený z typického negativního aspektu lidské povahy. Z lidské pozice, pokud se pohlíží na smysl lidského života tak, jak většina lidských tvorů chápe a pojímá to, jaký by měl být život a jaké by měly být vůbec pravá radost, štěstí a potěšení, je to, že se zvolí vést náležitý duchovní život, nudné, vážné, omezené a omezující. V takovém případě, pokud váš život spatřujete z negativní perspektivy, budete sami sebe považovat za hlupáky, že jste souhlasili s takovýmto druhem života. To, že tento typ náležitého duchovního života se autorovi zdá nudný a prázdný, vyplývá z výroku: „je to pořád ještě zábava“ s osmi otazníky.

Jaký je duchovní význam tohoto výroku? Co je to, co se považuje za pravou zábavu? Za nakolik zábavné lze shledat pití alkoholu, kávy, kouření cigaret, vynášení výkalů vašich mazlíčků, společnosti lidí, kteří pijí a kouří a hovoří o bezvýznamných, banálních a nudných věcech bez jakéhokoli duchovního uvědomění? Nebo výhru v loterii? To je to, co je pravá zábava, radost, štěstí, rozkoš a potěšení, naplnění a spokojenost či cokoli, co máte? Nejsou tyto věci dočasné, přechodné, podléhající zkáze, opakem zábavy, radosti, štěstí, rozkoše, potěšení, naplnění a spokojenosti? Nejsou jen iluzemi pravé ryzí zábavy, radosti, štěstí, rozkoš, potěšení, naplnění a spokojenosti a všeho, co v tomto ohledu máte? Přemýšlejte o tom a uvidíte, na čem skutečně lpíte. Je tak ohromnou radostí, potěšením, rozkoší a štěstím probudit se ráno po nějakém divokém večírku či čemkoli a shledat se v kocovině nejubožejšího, odporného stavu, ve kterém se vám chce zvracet? Tento stav je velmi dobrým ukazatelem toho, kam lidské pojetí zábavy, rozkoše a potěšení a všeho, co máte, vede. Přejete si pokračovat v tomto druhu zábavy?

Je to ovšem vaše svobodná volba; pokud si ze své vlastní svobodné vůle zvolíte tento typ typického lidského života, nikdo včetně Mne vás nebude soudit a odsuzovat. Avšak protože vás všichni máme bezpodmínečně rádi, netoužíme po tom, abyste v jakémkoli ohledu strádali či trpěli. Pamatujte si to!

Nejde o to, že si nemáte stěžovat na důsledky svých špatných voleb. Smíte si vždy stěžovat. Dveře ke Mně jsou a budou vždy otevřené, ať se děje, co se děje. Jste vždy zváni vejít a postěžovat si Mi na cokoli, co chcete. Pokud Mě požádáte o pomoc, abyste si uvědomili všechna tato fakta a to, jak náležitě chápat vše, co bylo doposud zjeveno v Mém Novém zjevení (ve všech jeho zdrojích), a abych vám pomohl napravit vaše cesty, zajisté budete tuto pomoc mít. Moje pomoc vám nebude nikdy odepřena, bez ohledu na to, co jste udělali, děláte či budete dělat. Vše, co musíte učinit, je o ni požádat.

Na závěr tohoto dialogu Mi dovol, Petře, připomenout tvé zkušenosti s Mými představiteli v Rusku, na Slovensku, v České republice a s Ludmilou a Manfredem. Pamatuješ si, jakou ohromnou radost, rozkoš, potěšení, zábavu, spokojenost, štěstí a všechny ostatní pozitivní pocity jste všichni pociťovali ve vaší vzájemné společnosti? Abyste tak učinili, potřebovali jste za tím účelem nějaké takzvané typické lidské prostředky, jako například alkohol, kávu, cigarety, drogy, hlasitou necitelnou pseudohudbu či nějaký jiný takový prostředek? Jen čistě duchovní činitelé hráli roli spolu s nealkoholickými nápoji, dobrým jídlem a pečivem včetně čokolády. A přesto každý bez výjimky opouštěl tato setkání a společnost všech ostatních ve stavu zvýšené radosti, rozkoše a potěšení téměř až do bodu, kdy se dostal do stavu pozitivní euforie. A všiml sis, jak se všichni účastníci soustředili více na duchovní rozpravy než na pití svých nealkoholických nápojů či požívání svého jídla, pečiva či čokolády?

Nehledě na skutečnost, jak mnoho lidí se těchto setkání zúčastnilo, množství zbylého jídla a pití bylo značné. Neříká to jasně, jaké jsou pravé priority Mých lidí? V duchovních rozpravách shledávají větší uspokojení své výživy než v tělesné stravě a pití samém. Téměř jsi je? Petře, musel nutit, aby šli něco sníst či vypít, neboť jsi dobře znal i jejich fyzické potřeby.

Tvá zkušenost, Petře, v tomto ohledu je dobrým zobrazením a předvedením faktu o tom, kde lze najít pravý zdroj radosti, rozkoše, potěšení, štěstí, naplnění, spokojenosti a všeho ostatního pozitivní povahy. Toto je skvělé doplnění dialogu, který se zabýval záležitostí „hledejte Království Boží a Jeho Spravedlnost a všechno toto vám bude přidáno“. Je třeba v tomto ohledu dnes říci ještě něco navíc?

Nicméně je třeba, aby každý byl na tyto skutečnosti upozorněn, a my všichni bychom měli být vděčni autorovi tohoto dopisu, který nám umožnil se zabývat těmito důležitými praktickými záležitostmi. A to je vše, o čem jsme potřebovali hovořit v tomto úvodním dialogu druhého dílu našeho rozmlouvání.

Petr: Děkuji mnohokrát za Tvůj hluboce smysluplný příspěvek.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Běž nyní na procházku.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL