DEVADESÁTÝ ČTVRTÝ DIALOG

5. srpna 1999, Praha, Česká republika

Peter: Dnes ráno bych rád pokračoval a uvedl bych Ti některé jiné otázky, které položil Marek Mihálik a můj bratr Ivan. Avšak nejprve bych Ti předal slovo, pokud bys měl něco, čím bys toto krásné a slunné ráno přispěl k našim úvahám.

Pán Ježíš Kristus: Děkuji, Petře, že Mi předáváš slovo, abych mohl hovořit jako první. Ano, je správné a časově vhodné odpovědět na otázky, položené Markem a Ivanem. Než však začneme jejich otázky zodpovídat, rád bych se vrátil k tématu z Devadesátého třetího dialogu, který kromě jiných věcí řeší i otázku Mé předvídavosti a toho, že jsem si vědom, v čem spočívá přirozenost negativního stavu a zda se něco z něho nenacházelo ve Mně; stejně jako i záležitost toho, jak skutečně reálný je negativní a stav a lidský život, viděný nebo prožitý z pozice Mé Absolutní Reality a reality pozitivního stavu nebo pravého Stvoření.

Jak si vzpomínáš, v tom Dialogu se naznačovalo, že pro všechny praktické účely v pravé realitě pozitivního stavu nebo ve Stvoření negativní stav jako by vůbec neexistoval. Z jejich pozice je negativní stav a jeho konečný produkt - lidský život - pouze iluzí a zdáním pravé reality, ale ne realita sama o sobě a sama sebou.

Jak si také vzpomínáš, toto vnímání negativního stavu a lidského života způsobilo velký problém pro všechny, jichž se pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu a lidského života týká. Problém byl ve skutečnosti, že jestliže negativní stav a lidský život nejsou vůbec obsaženy ve skutečné realitě jsoucna a bytí a jestliže pro všechny praktické účely neexistuje, potom jak se bude eliminovat? A nejen to, ale jak se můžeš čemukoliv naučit z toho jiného pseudoživota, jiného, než je život pozitivního stavu, jestliže je to ve skutečnosti pouze iluze a zdání pravého života? Vidíš z této otázky závažné filozofické a duchovní dilema, které tato situace naskýtá?

Peter: Ano, velmi jasně. A jsem zvědav, jak se to dilema vyřešilo.

Pán Ježíš Kristus: Nuže, zde přichází v úvahu záležitost Mé inkarnace do lidského života a skrze něj do negativního stavu či ostatních regionů zóny vymístění. Pseudobytí lidského života se může ve schématu událostí jakéhokoliv života považovat za mrknutí oka. Ve skutečnosti věčného života a jeho věčného pokračování, z pozice jeho diskrétnosti v ne-časovém a ne-prostorovém uspořádání nic z této povahy, která se srovnává s lidským životem, netrvá déle, než je mžiknutí oka.

Ale když jste uvnitř linearity onoho mrknutí oka, uvnitř jeho vlastního výskytu, pro ty, kteří jsou umístěni uvnitř toho mrknutí, časový tok je tak pomalý, že pro všechny účastníky se zdá, jako by vždy byl a vždy bude. Bylo zapotřebí tuto kondici ustanovit, aby se lidem dal pocit jejich vlastní reality a trvání. A nejen to, ale jak víš z přirozenosti lidského života, lidem byl dán dojem, že žádná jiná realita vůbec neexistuje, nebo jestliže ano, pak není odlišná od toho, co oni mají a zažívají.

Zvažte tento fakt: Jsou například miliony lidí, kteří velmi vážně prohlašují, že vůbec žádný jiný život neexistuje kromě lidského; a že po jedincově smrti jeho/její život přestane být a existovat a že jedinec už více nemá jinou šanci ve svém životě pokračovat někde jinde. Jiný extrém v tomto případě je prohlášení, že lidé se neustále do života na tuto planetu opětovně vtělují, aby pokračovali ve svém lidském životě. Ještě jeden extrém předložil Swedenborg, když vážně tvrdil, že vůbec kdokoliv, kdo žije v duchovním světě, v tom či onom čase, byl v lidském životě, a že proto jsou lidé semenáči, ze kterých se odvodila všechna ostatní stvoření v pozitivním stavu.

Takže jak vidíš z tohoto příkladu, lidé jsou ve velmi podivné situaci, která jim nedovoluje fyzicky spatřit nebo slyšet nebo vnímat jsoucno a bytí pozitivního stavu či jakékoliv jiné dimenze, jakož i jakákoliv místa a stavy ze zóny vymístění a jejích pekel. Jak víš z Mého Nového zjevení, lidé jsou tak účelně izolováni ve svém vlastním pseudoživotě, aby nebyl dostupný žádný přímý fyzický kontakt mezi nimi a kýmkoliv nebo čímkoliv kdekoliv jinde - vně lidského života. Toto bylo nezbytné uspořádání, aby se ilustrovala přirozenost života, který nemá žádný hmatatelný a konkrétní pojem jakéhokoliv jiného typu života nebo pseudoživota.

Ale pojďme zpět k záležitosti nereality a iluze lidského života a negativního stavu obecně. Jak vůbec něco v pozitivním stavu a v Mém Stvoření obecně spojíš s pseudorealitou lidského života a negativního stavu, aby došlo k poučení z jeho přirozenosti a aby nastalo to, co nikdy nevolit? Jak si pamatuješ z Korolarií..., tam bylo naznačeno, že cokoliv se děje v lidském životě a v negativním stavu obecně, je pro ně zcela nepochopitelné, protože pro ně je to jako hieroglyfy. Není divu, že to pro ně je jako hieroglyfy bez významu, když je negativní stav a lidský život ve skutečnosti pouze iluze a zdání pravé reality, a ne realita sama v sobě a sama sebou.

Aby se této situaci předešlo, jak si pamatuješ, po celou historii pseudojsoucna a pseudobytí negativního stavu a lidského života jsem neustále zachovával Své speciální agenty - vás všechny, kteří čtete tato slova, a všechny ostatní agenty Mého pozitivního stavu, kteří fungovali jako překladatelé pro Můj pozitivní stav všeho, co se dělo/děje nebo konalo/koná uvnitř toho mrknutí oka - což je lidský život a negativní stav. Tímto působením všech Mých překladatelů byla uvedena pseudorealita negativního stavu a lidského života do pozornosti všech v Mém Stvoření takovým způsobem, jako by to také byla pravá realita. Tímto faktorem a touto schopností, prostřednictvím tohoto neustálého překládání se všichni v Mém Stvoření mohli naučit všechno, co se potřebovali naučit o přirozenosti negativního stavu a lidského života. Takto byl vyřešen problém s pseudorealitou negativního stavu a lidského života.

Avšak v tomto uspořádání neuvědomování si pravé reality pozitivního stavu a Mého Stvoření obecně pokračovala v zamořování těch, kteří byli umístěni v negativním stavu a v lidském životě. A nejen to, překlady byly nasměrovány na všechny ostatní v Mém Stvoření, ale ne přímo na Mne osobně. V kontaktu s negativním stavem a s lidským životem jsem byl pouze nepřímo prostřednictvím toho, že jsem byl v těch, kteří neustále přijímali tyto překlady. Tato situace byla vážnou přítěží, protože Mi nedovolovala přímo řídit a ovlivňovat osud všech, kteří se lapili do pasti negativního stavu a lidského života. Jak víš, původně bylo řízení a vláda nad pseudorealitou dáno těm, kteří ustanovili negativní stav a lidský život.

Na druhé straně, dokud jsem neměl přímou účast v ničem, co souviselo s negativním stavem a lidským životem, pro všechny praktické účely, v Mé Absolutní Realitě, pokračovali být nereálnými - jako by neexistovali. Jak si pamatuješ, negativní stav a jeho konečný produkt - lidský život - byly mimo mne nebo, symbolicky řečeno, za mnou. Kdyby tato situace pokračovala do nekonečna, nebo kdybych dovolil negativnímu stavu a lidskému životu zůstat ve vztahu se Mnou tak, jak to bylo původně a zpočátku, zůstali by všichni ve své pseudorealitě také do nekonečna. V tom případě by byl každý, kdo v nich byl situován, navždy uzamčen ve své pseudorealitě bez možnosti někdy rozeznat iluzi a zdání své takzvané reality. A nejen to, ale pokračovali by ve svém bytí a vůbec by si nebyli vědomi ničeho, co je obsaženo v pozitivním stavu či v Mém pravém Stvoření obecně.

Překladatelé překládali z pozice negativního stavu a lidského života a svými vlastními příklady ilustrovali přirozenost svého pseudoživota. Z toho důvodu, v celku vzato, nemohli velmi dobře lidem a jiným stvořením v negativním stavu přenášet to, co je vlastně pozitivní stav nebo co je Moje pravé Stvoření, Po pravdě řečeno, lidé a jiná stvoření z negativního stavu si vůbec nebyli vědomi ničeho, co souvisí s pozitivním stavem a Mým Stvořením obecně. Z jejich pozice, před Mou inkarnací do lidského života, předpokládali, že pozitivní stav buď vůbec neexistuje, anebo jeho přirozenost byla úplně stejná jako přirozenost negativního stavu a lidského života. A nejen to, nýbrž neměli sebemenší potuchy, že se nacházeli v negativním stavu.

Jak jste si vědomi z předešlých Dialogů, bylo tam naznačeno, že aby negativní stav a jeho lidský život měl šanci dokázat svůj smysl a za účelem srovnání založil svoji vlastní odnož pseudoživota, bylo nezbytné eliminovat jakékoliv vzpomínky na to, jak to chodí v pozitivním stavu, nebo na to, zda pozitivní stav vůbec existuje; a jestliže existuje, pak že se vůbec neliší od života negativního stavu a lidského života.

Aby se dalo napravit tuto situaci a ustanovit podmínku, za které by mohla být pseudorealita negativního stavu a lidského života jednou pro vždy eliminována, a aby každý v ním mohl být spasen, bylo pro Mne osobně nezbytné vstoupit do lidského života.

Proč to bylo vůbec nutné? Vezmi si v úvahu tento faktor: V pravé realitě Mého Absolutního Jsoucna a Bytí, z důvodu jeho Absolutní Pozitivní Přirozenosti, nemůže být obsaženo nebo ve Mně zakoušeno nic z negativní přirozenosti. Avšak relativní bytosti započaly tento negativní stav a lidský život. A nejen to, ale dobrovolně souhlasily nejenom založit samotný negativní stav a samotný lidský život, ale souhlasily také zapomenout, že původně byly v pozitivním stavu, a také to, jak pozitivní stav vypadá nebo jaký je. Protože si nemohly vzpomenout na nic o těchto faktech a protože funkce překladatelů byla jiná, než jim toto připomenout - koneckonců, sami překladatelé nevěděli, proč a jak byl negativní stav a lidský život aktivován a uveden do svého pseudojsoucna a pseudobytí - bylo nezbytné pro někoho, kdo tato fakta věděl a pamatoval si všechny tyto věci, aby všem připomněl všechny tyto faktory.

Jak víte, Já jsem byl jediný a nikdo jiný, kdo věděl a pamatoval si všechno o naší vzájemné dohodě a o Mém slibu, že tato situace s negativním stavem a lidským životem bude ve vhodné době napravena. Nuže, důvod, proč nebylo možné tuto práci dokončit z pozice Mé Staré Přirozenosti, byl ten, že, jak si vzpomínáte, v Mém Absolutním Stavu a v jeho Absolutní Pozitivní Realitě negativní stav a lidský život neexistoval. Jak byste mohli cokoliv v tomto směru udělat, když to není součástí vašeho smyslového a zkušenostního vědomí a obsahu? Z toho důvodu, abych všem splnil Svůj sliv o této situaci, Sám jsem souhlasil stát se typickým člověkem, abych tak mohl prožít přirozenost lidského života a negativního stavu v jejich kompletnosti a plnosti a také abych mohl fyzicky a fakticky zažít život negativního stavu a lidský život přesně tak, jak ho prožívají lidé a stvoření v negativním stavu. Pouze touto zkušeností se mohla pseudorealita negativního stavu a lidského života pro Mne stát stejně reálnou, jako je reálná pro lidi a stvoření ze Zóny vymístění.

Kdybych prožil lidský život a život negativního stavu z nějaké jiné pozice, než je jejich, nebo z pozice Mé Staré Přirozenosti, znamenalo by to, jak si pamatujete, připustit do Své Absolutní Pozitivity něco, co není z té pozitivity. V tom případě by, díky vzájemnému vyloučení, všechno zahynulo. Aby se vyhnulo tomuto nepřijatelnému a nebožskému důsledku, bylo absolutně životně důležité, abych se stal obyčejným člověkem a jako člověk poznal a přiznal pseudorealitu negativního stavu a lidského života jako reálnou. Všimněte si, prosím, že jsem tak učinil jako člověk, a ne jako Bůh. Z pozice Boha by taková zkušenost způsobila celkovou anihilaci všech lidí a negativního stavu, protože nic z negativního stavu by nemohlo přežít přítomnost boha, Který je Absolutně Pozitivní.

To je důvod, proč jsem se musel obléci do lidské přirozenosti, která obsahuje všechna zla a nepravdy neboli iluze a zdání, a z této pozice jsem mohl začít proces začlenění a fúzi lidské přirozenosti do Mé Božské Přirozenosti. Po jejím očištění a vyčištění od všech zel a nepravd, jak víte, jsem prostřednictvím Mé Lidské Přirozenosti nabyl Svoji Novou Přirozenost, která Mi umožnila vidět, slyšet, vycítit, vnímat, pociťovat a řídit všechny a všechno, co se dělo, děje a bude dít v negativním stavu a v lidském životě. Nyní je negativní stav a lidský život pro Mne tak reálný, jako je reálný pro ně. Z této pozice, až přijde správný čas, budu moci eliminovat iluzi a zdání negativního stavu a lidského života a vyvést každého ven a umístit všechny zpět tam, kam patří - do Mého pozitivního stavu. A to je všechno, čím jsem chtěl dnes ráno přispět. Toto výše diskutované téma má přímou souvislost s Markovými a Ivanovými otázkami. Pokračuj, Petře, a uveď jejich otázky.

Peter: Marko se ptá na význam Tvých slov, která jsi jednou řekl Svým učedníkům: „A dávám vám Svůj příklad...“ Chce vědět, co jsi přesně myslel těmito slovy. Ivanova otázka souvisí s Tvým chováním a káráním, které jsi udělal svým učedníkům, když jsi je nabádal, aby si uvědomovali a vyvarovali se kvasu farizejů. Vyložili si Tvé varování ne duchovně, ale doslovně tak, že je káráš za to, že zapomněli koupit chleba pro svoji fyzickou obživu. tehdy ses na ně téměř rozzlobil, že nechápou duchovní význam Tvého varování a připomněl jsi jim dva příklady zázračného nasycení několika tisíců lidí během Tvého kázání o realitě Tvého pozitivního stavu a vyléčení od jejich neduhů. Máš nějaký komentář k těmto záležitostem?

Pán Ježíš Kristus: Uvažme nejdříve Markovu otázku. Odpověď na jeho otázku by mohla být odvozena ze všeho, co bylo doposud zjeveno ve třech zdrojích Mého Nového zjevení a z tvých knih, které jim předcházely, Petře; a také z toho, co bylo zjeveno výše.

Zvažte tento faktor: Jak dostat pozitivní stav do pozornosti někoho, kdo nemá žádné poznání, žádné rozlišování a nemá vůbec nic ohledně přirozenosti pozitivního stavu, nebo toho, jak se věci mají v pozitivním stavu? Pamatujte, prosím, že nikdo, včetně Mých učedníků, neměl žádnou pravou znalost ani chápání ničeho, co souviselo s pravou realitou a přirozeností pozitivního stavu. Jedinou věcí, jakou tehdy měli, byly ritualistické a externí procedury, jak byly zaznamenány v Mojžíšově zákoně, což jim dávalo jakýsi směr pro to, jak být, jak se chovat a co dělat. Avšak obsah toho zákona byl daleko od pravé reality pozitivního stavu, který je zakotven v niternostech každého, a nikoliv ve vnějšnostech, jak to zákon předepisoval.

Jiný význam byl v tom, že Mojžíšův zákon obsahoval důležité duchovní souvztažnosti a symbolismy, které odrážely pravou realitu pozitivního stavu rozlišováním mezi tím, co bylo pravou realitou, a co bylo nerealitou negativního stavu. Avšak tehdy nikdo neměl klíč nebo dokonce ani tu nejvzdálenější znalost toho, že v tom zákoně bylo ukryto nebo obsaženo všechno z niterné, duchovní přirozenosti. Jak víš, jejich význam vám byl dostupný až tehdy, když Swedenborg napsal Arcana Coelestia a kdy byla vysvětlena tajemství souvztažností, obsažená v Mojžíšově zákoně, neboli když byl zjeven jeden z jejich aspektů. V době Mé inkarnace na planetu Nula, kdy jsem se oblékl do lidské přirozenosti, byl stav extrémní externalizace převládajícím způsobem života. Nikdo nic nevěděl o stavu niternosti a že pravá realita pozitivního stavu, neboli Království Božího, je uvnitř každého, a ne vně každého.

Za těchto podmínek, z důvodu externích faktorů, jež ovládaly lidský život, byla jediná cesta, jak jsi mohl lidem sdělit cokoliv o čemkoliv, cesta příkladů ve vnějším chování. Toto je jediný způsob, jak je všechno srozumitelné každému, jehož život má kořeny ve stavu zevnějšností. Nikdy nezapomeňte na jeden důležitý fakt: pravá reality pozitivního stavu čili Mého Stvoření obecně je zakotvena ve stavu niterností každého. Pamatujte si, jak byl negativní stav aktivován a jak iluze a zdání dospěly do stavu své opačné zralosti? Vyšly z toho, že se vzdálily od uspořádání pravé reality Mého Stvoření a, symbolicky řečeno, vystoupily ven ze stavu niterností a obrátily se k nim zády, a tak umístily všechno spolu se všemi svými hodnotami do stavu zevnějšností. A protože v pravé realitě neexistují zevnějšnosti, bylo nezbytné zfabrikovat iluzi a zdání, jako by existovaly. Když se jednou umístíte do jejich pozice, stanou se pro vás jedinou realitou, kterou znáte. V tom okamžiku si uzavřete všechny přístupy ke svým niternostem, a proto jednoduše odmítnete, že cokoliv niterného vůbec existuje.

Během Mé inkarnace na planetě Nula bylo pro Mne nezbytné začít práci z pozice, ve které byl lidský život sešněrován - tj. v zevnějšnostech. V té pozici mohl někdo cokoliv o čemkoliv pochopit jedině na základě toho, jak jsem se choval k nim a obzvláště k Mým učedníkům. Svým chováním jsem pro ně ukázal příklad, co to je a jaké to je být pozitivním tím, že jsem jim ukázal cestu k jejich niternostem, a tudíž do Mého pozitivního stavu. Takže, ‚Dal Jsem vám Svůj příklad nebo příklad příkladů‘ - jak být, jak myslet, jak se cítit, jak chtít, jak se chovat a jaký mít vztah k ostatním a sami k sobě.

To byla nesmírně obtížná úloha pro každého, včetně Mých učedníků, a získat náležité chápání pravé duchovní reality, mající kořeny v jejich niternostech, bylo velmi zřejmé z události, se kterou souvisí Ivanova otázka. Co se zde odehrávalo? Při dvou předcházejících příležitostech, kdy jsem kázal a uzdravoval davy, jsem požádal Své učedníky nasytit ty lidi fyzicky. Celý den byli syceni duševně, ale pozdě odpoledne byli hladoví i fyzicky. Aby se obnovila správná rovnováha, naznačil jsem Svým učedníkům, že je nezbytné pro ně opatřit nějakou fyzickou neboli vnější stravu. Protože se ono shromáždění davů konalo daleko od obývaného místa, kde by nějaké jídlo mohli koupit (ve skutečnosti se to konalo na poušti), bylo nezbytné nasytit je právě na tom místě, kde byli. Avšak, jak si vzpomínáte, na jejich nasycení zbývalo jen několik málo bochníků chleba a několik malých rybiček. Takže jsem je požádal, aby se usadili, požehnal jsem chleby a ryby, dal jsem je Svým učedníkům, a oni je rozdělili mezi všechny lidi, kteří se Mnou na poušti byli. Nejenže byli nasyceni, ale ještě několik košů chleba zůstalo a bylo posbíráno. Tato událost měla nesmírně důležitý duchovní význam. Samozřejmě to uniklo nejen Mým učedníkům, ale všem přítomným. Ustanovilo a ilustrovalo se zvláštní spojení mezi niternostmi a zevnějšnostmi, neboli mezi realitou pozitivního stavu a iluzemi a zdáním negativního stavu. Také byl ukázán příklad, jak život lidí a tvorů v negativním stavu závisí na pravé realitě pozitivního stavu a, v konečném smyslu, na Mně - na Absolutním Životě a Jeho Absolutní Realitě. Kdo nasycoval davy a jakými prostředky? Dav představoval negativní stav a lidský život, který může být udržován jen něčím, co přichází přímo ze Mne a z Mého pozitivního stavu. Jeho iluze a zdání jsou možné jen proto, že pravá realita Mého Absolutního Jsoucna a Bytí vždy je.

Současně postupnost, ve které probíhalo sycení a jak to bylo uspořádáno, ilustruje správný postup, kterým by se mohlo dosáhnout života pozitivního stavu a, v jejich případě, návrat z iluzí a zdání k pravé realitě pozitivního stavu. Všimněte si, prosím, postupu: Nejdříve jsou syceni celý den duchovně - Mým kázáním. Duchovní sycení je sycení jejich niterností, které jsou procesem jejich sycení otevírány a umožňují jim poprvé přístup ke svým niternostem. Trvalo to celý den. Celý den znamená, dokud všechno v negativním stavu a lidském životě nevyčerpá svůj účel a dokud se neuskuteční otevření jejich niterností a toho, co s nimi souvisí. Následně je pro ně všechny vytvořeno správné uspořádání tak, aby byli nakrmeni fyzicky a uspokojili potřeby svých zevnějšností. Proces uspořádání znamená uvedení všeho v lidském životě a v negativním stavu do náležitého pořádku, aby tak mohl být natrvalo eliminován. Jejich následné sycení chlebem a rybami symbolizuje úplné prvé poskytnutí pravé znalosti toho, co je vlastně dobro a pravda. Také to znamená včlenění a zahrnutí zevnějšností do stavu niterností procesem očisty skrze akt fyzického sycení chlebem a rybami - dobrem a pravdou - tak, aby se mohlo uskutečnit sjednocení zevnějšností, které byly odděleny, izolovány a před niternostmi uzavřeny, s těmito niternostmi. Shromažďování zbylého chleba a ryb do několika košů znamená, že dobro a pravda Mé Přirozenosti jsou nevyčerpatelné a jsou vždy dostupné každému, kdo je ochoten Mně naslouchat a následovat Mé chování (Dávám vám Svůj příklad) ve svém každodenním životě.

Nuže, všechny tyto věci jsou reprezentovány výše uvedenými dvěma událostmi. Ale navzdory všem těmto faktům byli Moji učedníci stále slepí a příliš zabednění v doslovném a externím způsobu a modalitě myšlení a života obecně, takže když Jsem je varoval, aby si dávali pozor na kvas farizejů, přehlédli dva důležité zážitky, které se Mnou měli během výše zmíněného sycení, a vysvětlili si Můj výrok typicky lidským způsobem, a ne aby si uvědomovali a měli se na pozoru před falešným a zkomoleným učením nebo filosofií pseudoreality farizejů. Moje reakce na jejich slepotu, nevědomost a nepochopení duchovní reality byla z typicky lidského postavení, aby se dalo zakusit a aby se ukázalo všem v Mém Stvoření, kdo sledoval a pozoroval všechno, co jsem dělal a jak jsem se choval, jaké to je být člověkem a co to znamená reagovat z typicky lidské pozice - netrpělivě a frustrovaně. Když jste vystaveni takovým zřejmým zázračným příkladům, a přesto, nehledě na nic, stále jste neschopni dojít ke správným závěrům a odvodit z nich všechny jiné významy, které jsou obsaženy v jejich přirozenosti, a odvodit to, co vám říkají, jak jinak byste reagovali, než frustrovaně a netrpělivě? To jsou ty okamžiky, kdy jsem z pozice Své Lidské přirozenosti říkal něco jako „jak dlouho vás budu snášet nebo jak dlouho s vámi musím být“. Z takových výroků je pocit frustrace jasný. Ilustruje to nesmírné těžkosti, které mají lidé a tvorové negativního stavu s tím, aby spatřili věci za scénou a ne na scéně nebo ve scéně.

Vezměte si v tomto ohledu jiný příklad. Se Svými učedníky jsem procházel zemí, která patřila nevěřícím. Když jsme tam chtěli zůstat, obyvatelé onoho regionu nás odmítli přijmout, protože jsme byli Židé. Takže jaký byl první impuls Mých učedníků na toto odmítnutí? Zeptali se Mne, zda bych nechtěl, aby sešel oheň z nebes a aby ty obyvatele spálil na popel, a tudíž je vyhladil z povrchu země. Opět se chovali z pozice své výjimečnosti a izolovanosti Židů od všech ostatních, čímž tak představovali izolaci a sebevýjimečnost všech členů negativního stavu a typických lidí. Jinými slovy - reagovali z pozice negativního stavu, zatímco byli v negativním stavu. Co jsem jim odpověděl? „Nevíte, jakého jste ducha. Vždyť Já jsem nepřišel ničit, ale všechny je zachraňovat.“ Parafrázuji tento výrok.

Ještě jednou připomínám: uvedl jsem příklad náležitého chování a životního stylu, jaký má hluboké kořeny v samotné přirozenosti Mého pozitivního stavu a v Mé Vlastní Přirozenosti. Tento konkrétní příklad velmi jasně naznačuje, že nehledě na nic a nehledě na nikoho v negativním stavu a v lidském životě, každý nacházející se v nich je předmětem Mého spasení a osvobození od iluzí a zdánlivostí. Ale také to ukazuje, jak byste neměli soudit a zatracovat nikoho, nehledě na to, jak špatný nebo zlý kdo je, protože jejich zlostnost, špatnost a křivdy jsou v konečném smyslu pouze zdáním a iluzí zahalenou do pseudoreality domněnek a víry v to, že jsou reálné a založené na faktech. Uvnitř onoho mrknutí oka, ve kterém běží lidský život a negativní stav, jsou skutečné, hmatatelné, faktické a prožité, ale vně nemají žádný prostor nebo realitu. Proto nesuďte, abyste nebyli souzeni za svou neohleduplnost a slepotu tak, jak to občas činili Moji učedníci.

Vás, Mé pravé představitele, pokorně žádám, abyste převzali způsob zpříkladňování toho, jakým je Moje Přirozenost a Můj pozitivní stav. Toto je jedním z hlavních důvodů, proč během tohoto posunu, který teď po nějakou dobu již probíhá a který ještě bude jistou dobu probíhat, jste umístěni ve středu pozitivního stavu, zatímco fyzicky jste stále situováni v negativním stavu a v jeho konečném produktu - v lidském životě. Znovu, Dal jsem vám Svůj příklad. Následujte ho! A toto je pravdou nejen ve vztahu mezi těmi z vás, kteří jste napojeni na Moje Nové zjevení, ale také ke všem ostatním, kteří jsou slepí, zmrzačeni, kteří jsou šílení, blázniví, podléhající iluzím, omámenosti a kteří žijí v překrouceninách, falešnostech a zlech. A toto je všechno, co bylo nutné dnes říci.

Peter: Velmi děkuji za toto významné upřesnění. Je ještě něco, o čem bys chtěl dnes hovořit?

Pán Ježíš Kristus: Ne, Petře, mělo by to být pro dnešek dost. Jdi v pokoji.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL