|
18. června 1999, Moskva, Rusko
Peter: Nyní nemám žádné specifické otázky, na které bych se zeptal. Snad bys chtěl říci
něco, co by bylo pro nás prospěšné a užitečné vědět.
Pán Ježíš Kristus: Jak si pamatuješ z předchozího dialogu(ů), bylo tam naznačeno, že
skutečný a originální účel, proč byl negativní stav aktivován, jeho plné a náležité
poznání nebyly až donedávna dostupné v plnosti svého obsahu. Fakticky tomu tak bylo
až do doby, kdy bylo zaznamenáno Doplnění 20 v Korolariích..., kdy proběhlo zjevení
tohoto účelu.
Před zaznamenáváním Mého Nového zjevení spočívalo jednoduché a nejběžnější
chápání tohoto účelu v předpokladu, že jisté kontingenty andělů se rozhodly rebelovat
proti Mně a Mé Vládě, Moci a Panování, a chtěli ustanovit svůj vlastní život se svými
vlastními principy, pravidly, předpisy a podmínkami, které by byly v úplné opozici ke
všemu, co bylo ustanoveno a praktikováno v životě členů pozitivního stavu.
Tento příběh byla oblíbená bajka, přetrvávající ve všech křesťanských i
nekřesťanských knihách a dogmatech. Trvalo to téměř dva tisíce let ve vašem pojetí
času, než bylo něco odlišného a nového zjeveno o účelu, pro který byl negativní stav
aktivován. Bylo tomu až do doby, kdy byla napsána tvá kniha, Petře, Základy lidské
duchovnosti, a kdy byl zjeven a popsán zcela odlišný důvod pro aktivaci negativního
stavu. Onen účel, jak byl tehdy stanoven, neměl absolutně nic společného s příběhem o
rebelujících andělech, kteří ve své údajné bláznivé pýše toužili svrhnout Moji Vládu a
nahradit Mě a Můj typ vlády svým vlastním druhem vlády.
Avšak v době, kdy výše zmíněná kniha byla napsána, Petře, vědění o úplném a
podstatném důvodu pro aktivaci negativního stavu nebylo dostupné z důležitých
duchovních příčin. Jak víš, v té době chyběly dva nejvýznamnější a nejdůležitější
faktory. Jeden byl ten, že ještě nebyla ustanovena Moje Nová Přirozenost nebo do té
doby nebylo završeno její dokončení. Druhý důvod byl ten, že pseudotvůrci stále ještě
byli v uzamčené modalitě. Osobně ty, Petře, jsi tehdy nejprve nesprávně předpokládal,
že negativní stav nebude moci být eliminován ve své celistvosti, ale namísto toho bude
uveden do trvale dřímající neboli neaktivní kondice. Z toho důvodu se také
předpokládalo, že pseudotvůrci zůstanou natrvalo uzamčeni. Z bezpečnostních a
ochranných důvodů, jak se ostatní věci v říši pozitivního stavu dokončovaly a jak Moje
Nová Přirozenost přicházela do svého závěrečného dokončení, aby nemohlo nastat
žádné vměšování do těchto důležitých procesů a událostí, bylo nezbytné zachovat
dojem, který jsi ty a kdokoliv jiný v té době v tomto ohledu měl.
Ale všiml sis, jak téměř každá kapitola v Základech lidské duchovnosti končila?
pokaždé, když jsi každou kapitolu v té knize dokončoval, bylo učiněno prohlášení, že
všechno, co bylo zjevováno v oněch kapitolách, má přesahující chápání.
Napadá tě, proč byla tato významná a důležitá prohlášení tehdy učiněna? Byla tehdy
vyslovena, aby vás připravila na skutečnost, že někdy v budoucnosti, kdy všechno,
jakož i všichni kdekoliv budou připraveni, budou v bezpečí a budou otevřeni, obdržíte
schopnost vyššího a důležitějšího chápání všech věcí, které souvisí s Mojí Přirozeností,
a aktivací negativního stavu, s příběhem pseudotvůrců a všeho ostatního.
Takže, jak plynula léta, v jejich průběhu jste dostávali více a více informací týkajících se
všech těchto záležitostí, informací, které značně překročily všechno, co vám do té doby
bylo zjeveno a přeneseno. Nejsouhrnnější a nejpokročilejší a přesahující chápání
těchto skutečností kulminovala v Doplnění 20 v Korolariích.... Bylo to v onom
doplňku, kdy jste se poprvé dozvěděli pravý, pravdivý a původní účel, proč byla
dovolena aktivace negativního stavu. jak si pamatuješ, tímto pravým důvodem bylo
pátrání po Absolutní Pravdě prostředky objevení a zjišťování úplně všeho, co není
pravdivé.
Díky faktu, že v té době, anebo ne-době, neexistovalo nic, co by bylo nepravdivé,
filozoficky řečeno, nebylo možné tehdy definovat, co je to všechno, co pravdivé není. Je
nemyslitelné přijít s definicí a chápáním něčeho z pozice, která neobsahuje nic
z přirozenosti toho něčeho. Tudíž v našem případě je nemožné vědět z pozice
pozitivního stavu, který neobsahuje nic z té nepravdy, co není Absolutní Pravda. Na
druhé straně, v logické stavbě jakéhokoliv šetření a objevování, je nemožné odvodit
jakoukoliv znalost o něčem, co není obsaženo v dostupných znalostech a informacích.
V tomto smyslu, ze Stavu Absolutní Pravdy, není možné vědět to, co nemá - v tomto
případě to, co není jeho vlastní Absolutní Pravdou. Současně odvozovat jakékoliv
závěry o existenci Absolutní Pravdy z Absolutní Pravdy Samotné je pohyb v kruhu,
protože už ustanovila svoji pravou realitu a následně nezískala ze své vlastní pozice
žádný důkaz, což je axiomatické.
Avšak v této záležitosti je ještě jiný bod. Jak postupujete v pátrání po významu
Absolutní Pravdy a co skutečně je, jestliže jste relativní, a ne absolutní? Jinými slovy,
jak relativní bytost může pochytit a pochopit, co je Absolutní Pravda, a zdali je taková
věc jako Absolutní Pravda, jestliže dle samé své povahy není schopná v sobě obsáhnout
Absolutní pravdu v její celistvosti? Problém s relativní bytostí je ten, že samotnou svojí
povahou, tím, že není nic jiného než relativní, se může dostat do stavu značných
pochybností o tom, zdali je taková věc nebo stav jako Absolutní Pravda nebo cokoliv
Absolutního. Jestliže neexistuje nic Absolutního, potom je pochopitelné, že ani Bůh,
který údajně je Absolutní, neexistuje. Taková relativní bytost si může říct: „Konec
konců, jestliže nejsem absolutní a jestliže jsem relativní a všechno kolem mě a ve mně
je také relativní, pak jak stanovím, zdali nějaká Absolutní Kondice nebo Absolutní Stav
vůbec existuje? Z důvodu mé relativní přirozenosti je docela pochopitelné, že všechno
ostatní je relativní, a proto žádná Absolutní Pravda nebo jakákoliv jiná Absolutní
Kondice nebo Stav také neexistuje.“
Nuže, to byla úplně první otázka, která předcházela jakýmkoli jiným otázkám
položeným před aktivací negativního stavu. Jak vidíte z tohoto chápání, záležitost,
která vedla k aktivaci negativního stavu, byla záležitostí rozhodující a měla důležitý
vztah mezi Absolutním - Mnou a relativním - totiž mezi všemi relativními entitami.
Přirozeností jejich relativity, neschopné plně pojmout a pochopit Absolutní, se
sentientní mysl pustila do hledání a pátrání po Absolutní Pravdě. Avšak tím, že je
relativní, nemohla z Absolutního Stavu a Kondice nic odvodit. Z toho důvodu sentientní
mysl vyvinula relativní metodologii, která by začala shromažďovat zážitky a znalosti
mající relativní povahu, relativní ke své vlastní relativní kondici. Odtud existence
něčeho relativního k jen relativnímu - což je negativní stav - v protikladu toho být
relativním vůči Absolutnímu. V této konstrukci výzkumu a pátrání je jedinou cestou,
kterou dospěješ k nějakému uskutečnitelnému závěru o něčem, co je z Absolutního
Stavu a Kondice, klasifikace všeho, co není pravda nebo co není absolutní. Toto je
nepřímá cesta k objevení toho, co je skutečná pravda, a to způsobem ustanovení všeho,
co pravda není.
V procesu objevování těchto důležitých faktorů ustanovíte způsob života, který by ve
svém celkovém průběhu odrážel všechno, co nemá žádné místo v Absolutním Stavu
nebo Kondici a jeho pozitivním stavu. Tato modalita je modalitou konkrétní a
hmatatelné ilustrace a demonstrace všeho, co není pravdou v životech těch
sentientních entit, které souhlasily zúčastnit se této demonstrace a ilustrace.
Když se vydáte hledat existenci Absolutní Pravdy a toho, co není, je to v tomto bodě,
kdy si položíš důležitou otázku: Jaký by byl život, kdyby se neodvozoval od Boha -
Absolutní Pravdy - Mě a z Jeho/Jejího - Mého - Absolutního Stavu nebo Kondice, ale
z něčeho jiného nebo někoho jiného, kdo neobsahuje vůbec nic z Absolutní
Přirozenosti, nebo kdo není odvozen z Absolutního? Nuže, jestliže by takový život byl
vůbec možný a jestliže bychom takový život mohli ustanovit, mohl by nám dát jasnou
odpověď o existenci Absolutní Pravdy, protože takový život by obsahoval všechno, co
není pravdy. Kdyby tento odlišný život ve své přirozenosti měl být podobný životu
pozitivního stavu, pak by samozřejmě tím, že by se neodvozoval z Absolutního Stavu,
dokázal, že Absolutní Stav je náhodný vzhledem k jakémukoliv původu života, a tudíž
nemá nic společného s ničím žijícím a existujícím, pročež pro všechny praktické účely
neexistuje.
Díky skutečnosti, že takový život by neobsahoval vůbec nic z předpokládaného
Absolutního, musel by být kompletně a zcela vyloučen od všeho a všech, kdo by byl
z odlišného života, v našem případě z života pozitivního stavu. Aby bylo zajištěno
jakékoliv zdání platnosti výsledku experimentu v odlišném typu života, v jiném, než je
život pozitivního stavu, je tato separace absolutní nezbytností. Nedostatek takové
separace by znehodnotil výsledky tohoto experimentu, protože jakékoliv spojení
s pozitivním stavem by ho nakazilo pravdou, obsaženou v pozitivním stavu. Řekli si:
‚Paradoxně řečeno, my víme, co je skutečná pravda. Nechceme ustanovit něco, co je
zřejmé a co nepotřebuje žádný důkaz. Avšak my nevíme, co je nepravda. A toto je
skutečný problém. Jak můžeme žít bez této životně důležité znalosti? Jak se můžeme
vyvíjet a postupovat v našich životech, když postrádáme tuto důležitou znalost?
Koneckonců, Absolutní Pravda nám nemůže poskytnout takovou znalost, protože je to
Absolutní Pravda. Díky své Absolutní Přirozenosti neobsahuje a nemůže obsahovat nic,
co není z její Absolutní Přirozenosti, a tudíž, co je nepravda. Na druhé straně my tím, že
jsme relativní bytosti, nejsme schopni dosáhnout úrovně tohoto Absolutního. Z tohoto
důvodu, jistým způsobem, nevíme nic. Na jedné straně nemáme žádnou znalost toho,
co ta pravda není; a na druhé straně jsme neschopni mít ve své plnosti a kompletnosti
znalost o čemkoliv, co je obsaženo v tom Absolutním. Proto nevíme absolutně nic.
Z toho důvodu je jediná pravda, kterou víme, to, že nevíme nic. A toto je naše skutečná
pravda.‘ Vidíš to vážné existenční a filozofické dilema, Petře, kterému musely
sentientní entity tehdy čelit?
Peter: Ano, velmi jasně. Jsem překvapen, že do této doby mi nikdy tento faktor
nepřišel na mysl, třebaže by mi to mělo být jasné z celého obsahu Tvého Nového
zjevení.
Pán Ježíš Kristus: Nuže, jak víš, Petře, ve vaší relativní kondici musí jakákoliv znalost
přicházet v malých progresivních krůčcích. Jen pomysli na svoji tehdejší celkovou
kondici, kdy jsi psal Základy lidské duchovnosti. Kolik zdánlivě nepřekonatelných
obtíží jsi tehdy měl už jen z toho, co bylo v oné knize zjeveno? Zjevit tehdy najednou
všechno o všech těchto věcech by tě nejpravděpodobněji zabilo nebo bys na místě
odmítl, což by tě zabilo duchovně. A nyní je čas o tom pohovořit, protože tvoje
duchovní kondice a stav, a rovněž stav všech čtenářů těchto Dialogů, je takový, že nám
dovoluje zjevit přesahující chápání o všech těchto věcech.
Ale pojďme zpět k našemu tématu. Takže, když tehdejší sentientní entity dospěly ke
správnému závěru, že v pravé realitě svého jsoucna a bytí nevědí nic, a jestliže jejich
mysl byla strukturována tak, že prahly, usilovaly, žíznily a byly hladové po poznání,
potom to přirozeně dospělo k nápravě této situace. Logické kroky, které bylo v tomto
ohledu zapotřebí udělat, byly jasné. ‚Jestliže jsme relativní‘, řekly si, ‚jsme neschopny
absolutně vědět, zdali je taková věc jako Absolutní Pravda, v tom případě, z důvodu
naší relativity, můžeme objevit to, co není Absolutní Pravda. V naší relativní kondici je
naší výsadou být schopny objevit všechno, co má relativní povahu, a z důvodu toho, že
to je relativní, není to obsaženo v Absolutním. Jak budeme objevovat, popisovat,
klasifikovat a experimentovat velmi faktickým, konkrétním, experimentálním,
ilustrativním a demonstrativním způsobem a modalitou (a toto je jediná cesta, která je
přesvědčivá), co není pravda; až vyčerpáme všechny možnosti a proveditelnosti všech
aspektů a faktorů všeho, co není pravda, potom, a pouze potom, dospějeme
k náležitému závěru, že všechno, co má tuto nepravou přirozenost, není z Absolutní
Pravdy. V tom případě, logikou těchto faktů, všechno, co je za, nad nebo mimo tuto ne-
pravdu, je Absolutní Pravda.‘
Tento závěr se může odvodit ze skutečnosti, že pokud život všech sentientních entit
pokračuje dokonce i po vyčerpání všech aspektů dokázané nepravdy, která není
obsažena v Absolutním, a jestliže byly objeveny, klasifikovány, prožity, ilustrovány a
demonstrovány všechny možnosti a všechny aspekty této nepravdy, a tím, že život
stále pokračuje po tom všem, pak je zřejmé, že život se nemůže odvozovat z něčeho
relativního, protože v momentě, kdy se objevily a vyčerpaly všechny jeho faktory, díky
jejich relativní kondici, by jakýkoliv život měl přestat být a existovat. Z toho důvodu,
protože život přesto existuje, musí jakýkoliv život vůbec původně pocházet z Absolutní
Kondice - Mne. A toto je Absolutní Pravda. Nyní všechny sentientní entity, díky
tomuto experimentu, mohou a smí jasně vědět nejdříve ze všeho, co není Absolutní
Pravda, a za druhé, že Absolutní Pravda skutečně absolutně je a existuje a že všechno,
co není z negativního stavu nebo z nepravdy, je z Absolutního, a proto všechno ostatní,
co není z této ne-pravdivé přirozenosti, je Absolutně Pravdivé. Tudíž z toho pochází
znalost toho, co je Absolutní Pravda.
Jak vidíte z tohoto poněkud obtížného filozofického popisu, byla to jediná cesta, jak
mohla relativní sentientní mysl získat tuto životně nejdůležitější, rozhodující a
významnou znalost. Z důvodu relativity jejich přirozenosti neexistuje žádný jiný
způsob, jak by mohly dojít k této znalosti, než skrze aktivaci negativního stavu. Aby
mohlo dojít ke všem těmto událostem, pseudotvůrci v dohodě se Mnou souhlasili s tím,
že se stanou jedinými, kteří budou pokračovat s experimentováním a pátráním po
Absolutní Pravdě jedinou možnou cestou - skrze aktivaci a ustanovení pseudoživota
negativního stavu. Všechny zkušenosti, všechny znalosti a všechno ostatní, co bylo a
bude získáno během celého procesu tohoto experimentu, bude využito při konečném
rozhodnutí v zájmu života pozitivního stavu ve své kompletní a celkové formě a
kondici. Bez této rozhodující znalosti nebo bez toho, co je zřejmé z výše uvedeného,
bez žádné takové znalosti by v tomto případě nebylo možné nikdy nic z plnosti a
kompletnosti tohoto života ustanovit.
Jak vidíte z tohoto zjevení, všechno v negativním stavu a v lidském životě na planetě
Nula, nezáleží na tom, co to je a jak hrozné a bídné se vám to zdá být, slouží jen
jedinému účelu - konečně učinit život pozitivního stavu ve své plnosti a kompletnosti
možným a proveditelným. Proto v hodnocení všech událostí a všeho dění, které jste na
této planetě zažili a budete zažívat, je důležité, abyste uvažovali o těchto faktorech.
Protože jste Moji praví představitelé, radí se vám dívat se na tyto faktory z Mé pozice, a
tudíž z pozice pozitivního stavu. Výše uvedený popis vám poskytuje přesahující
chápání toho, proč bylo povoleno aktivovat a ustanovit negativní stav a lidský život.
Nikdy žádný jiný důvod pro toto neexistoval a nikdy existovat nebude. Toto si
pamatujte!
Z toho důvodu nezáleží na tom, jak odporné, nemožné, kruté, ohavné, netolerantní,
brutální, vražedné, zlé, prolhané, bláznivé, šílené a manipulativní jsou skutky
obyvatelů této planety a negativního stavu, ale pamatujte, prosím, že všechny ilustrují
a demonstrují to, co není skutečná pravda ani skutečný život. V tomto je jejich služba
pozitivnímu stavu a v tomto je také jejich konečné vykoupení. Z důvodu těchto faktů
neplýtvejte svým časem a vzácnými energiemi a nebuďte rozčilení, rozrušení,
zklamaní, bojácní, neklidní, rozhořčení či cokoliv jiného z toho, co jste viděli, prožili,
pozorovali nebo o čem jste slyšeli. Takovým nepřátelským postojem byste podporovali
pouze negativní stav. Pamatujte, prosím, že vaše energie jsou potřebné někde jinde, a
ne k tomu, abyste se cítili otrávení a litovali každého, kdo je viníkem nebo obětí nebo
pachatelem všech těchto negativních a zlých skutků. Pácháním toho všeho pouze
naplňují účel, pro který byli na prvním místě zfabrikováni.
Ve světle těchto faktů zjevených v tomto konkrétním dialogu se vám radí, abyste
přehodnotili svůj pohled na všechny události a dění na této planetě, v negativním stavu
obecně, a ve vašich osobních a soukromých životech obzvláště. V tomto okamžiku
potřebujete získat přesahující chápání všech a všeho, co se děje ve vašich životech a
v pseudoživotě na této planetě a v negativním stavu vůbec. Jedním z mnoha účelů pro
zaznamenávání těchto Dialogů je poskytnout vám toto přesahující chápání a dát vám
nástroj, abyste si umožnili přehodnotit svou pozici a roli a následně změnili postoj a
způsob myšlení, cítění, zamýšlení, chtění, chování, jednání, navazování vztahu nebo
čehokoliv, pokud je tu potřeba vykonat takový postup. Je to zcela mezi vámi a Mnou,
abyste určili svým vlastním a individualizovaným způsobem, zdali potřebujete učinit
takové změny, a jestliže je taková potřeba, jakou metodou by to mělo být dosaženo.
Přirozenost současně probíhajícího posunu od vás vyžaduje, aby se tento krok
přehodnocení uskutečnil za účelem vaší přípravy na to, co brzy přijde. Jestliže to
nebude uskutečněno co možná nejdříve po přečtení těchto slov, bude pro vás velmi
obtížné nejen pochopit a přijmout to, co se bude brzy na vaší planetě dít, ale také bude
pro vás velmi obtížné snášet život na této planetě. A z toho důvodu bude následně pro
vás velmi obtížné, ne-li nemožné, naplnit vaše poslání na této planetě ve vaší vlastní
jedinečné roli Mých pravých představitelů. Proto vás povzbuzuji, abyste přijali tyto
kroky co možná nejdříve po přečtení těchto Dialogů. Čtení a přijetí toho, co je v těchto
Dialozích obsažené, učiní takové kroky a přehodnocení vašeho postoje a všeho ve vaší
mysli velmi snadným a pohodlným. Samotným faktorem jejich čtení a pomocí toho, co
obsahují, a tím, že je přijmete do svých životů jako Moji Pravdu, velmi úspěšně
dosáhnete tohoto důležitého cíle.
Peter: Velmi Ti děkuji za tuto plodnou a smysluplnou diskusi a připomínku. Je ještě
něco jiného, o čem bys chtěl dnes hovořit?
Pán Ježíš Kristus: Bylo Mi potěšením, Petře. Myslím, že dnes je toho dost. Obsah a
význam tohoto dialogu je poněkud obtížný. Proto bych navrhoval to pro dnešek
uzavřít, takže nic jiného nebo odlišného nebude překážet náležitému pochopení tohoto
dialogu. Jdi v pokoji a těš se z přítomnosti Ludmily a Viktora, Mých dobrých a
milujících lidí.