SEDMDESÁTÝ ČTVRTÝ DIALOG

29. dubna 1999

Peter: Během několikadenního přerušení dialogů jsem dostal několik otázek z Východního pobřeží (od Kevina, fotografa) a ze Slovenska (od Aleny). Některé z těchto otázek byly zodpovězeny mnohokrát dokola během přenosu celého Tvého Nového zjevení. Možná, že když je naši lidé kladou, je potřebné uvést do popředí naší pozornosti některé jiné z jejich aspektů. Než se však pustím do formulování a oznamování těchto otázek, chtěl bych Ti poskytnout příležitost hovořit jako první, abys nám sdělil, zda máš něco k přispění tohoto větrného a velmi chladného (na Santa Barbaru) rána.

Pán Ježíš Kristus: Děkuji ti, Petře, že jsi Mi nabídl, abych mluvil jako první. Ano, na váš typ podnebí je velmi větrno a chladno. V určitém smyslu to odráží celkovou nestabilitu, zmatek, nepředvídatelnost a chaos, což způsobili šílení renegáti. A ano, chtěl bych dnes ráno o něčem hovořit, než se budu věnovat uvedeným otázkám. Vlastně bych se chtěl letmo dotknout dvou záležitostí.

První věc se týká diskutovaného tématu v předešlém dialogu (73.). Týká se to události Mé proměny na vysoké hoře. Jeden aspekt této transfigurace nebyl v té době uveden, ale pro některé z vás může mít utěšující význam.

Má proměna ilustrovala a demonstrovala všem přítomným a přihlížejícím, že k manifestaci jedincova ducha a duše dochází prostřednictvím určitého typu viditelného a vnímatelného média. V případě lidí se například jejich duch a duše projevují prostřednictvím jejich fyzických těl, která jsou vnímatelná všemi lidskými smysly (můžete je vidět, slyšet, čichat, dotýkat se jich a dokonce je ochutnat). když toto lidské tělo zemře, je rozloženo na své elementární částice, ze kterých bylo stvořeno pomocí idejí svého ducha a své duše.

Díky tomuto pozorovatelnému fenoménu někteří lidé na vaší planetě Usoudili, že duch a duše snad nemohou být pociťovány či vnímány žádným z běžných lidských pěti smyslů, jejichž schopnost to dělat se přisuzuje existenci lidského fyzického těla. podle jejich názoru buď vůbec nezávisle na svých fyzických tělech neexistují, anebo jsou jakýmsi oparem nebo něčím takovým, co znemožňuje, aby se bez takového těla projevovaly hmatatelným způsobem.

Na druhé straně někteří z vašich tak zvaných mystiků postulovali existenci různých typů těl (například tak řečených astrálních těl), která koexistují se zevním fyzickým tělem a která přebírají jeho funkci po jeho fyzické smrti. I když je jejich předpoklad poněkud pokřivený či zkreslený a v některých případech úplně falešný, postulování existence nějakého typu média, přes které jedincův duch a duše manifestují své jedinečné jsoucno a bytí, je správným předpokladem. Jedním z důležitých účelů Mé proměny, i když ne jediným, bylo demonstrovat a ilustrovat tento fakt. Během té události jsem se přesunul z typického lidského těla do těla jiného typu, které bylo ukryto za zevním fyzickým tělem (pokud se to dá takto říci) a které bylo vytvořeno z úplně jiných prvků, než je cokoli, co si může vaše lidská mysl představit.

Z tohoto faktu můžete pojímat, že jakýkoliv duch se svou duší, nacházející se ve fyzické dimenzi na planetě Nula, má dočasné tělo, skrze něž a jímž vykonává svůj jedinečný život během pobytu v jakémkoli zevním fyzickém prostředí., a stálé nefyzické tělo, skrze něž a jímž se projevuje ve všech ostatních nefyzických dimenzích. Rozdíl mezi těmito dvěma těly je v tom, že zatímco fyzické tělo je přechodné a podléhá rozkladu, stárnutí a umírání, nefyzické tělo takovému destruktivnímu procesu nepodléhá. Může změnit svou formu, svůj tvar, zjev a všechno ostatní týkající se jeho funkce, jak je potřebné a pokud je potřebné, nemůže však přestat být a existovat, jak to činí to druhé.

Proč je tomu tak? Tato schopnost a potřeba pramení z povahy samotného ducha a jeho duše. Jak si z předcházející diskuse o této záležitosti pamatujete, každá sentientní entita, včetně lidí, pozůstává ze tří neoddělitelných aspektů: nejniternějšího aspektu, nazývaného duchem; vnitřního aspektu, nazývaného duší; a zevního aspektu, nazývaného tělem. Co je duch a co je duše? V sobě a o sobě vedle své duše a svého těla je duch nespatřitelný, nevnímatelný a nerozeznatelný, protože je v neustálém stavu a procesu ryzí, individualizované, zosobněné a jedinečné energie, ryzí myšlenky, ryzí ideje, ryzí reality a ryzí esence a substance svého života. Takže je to idea ryzí životní síly, která generuje a produkuje všechno ostatní. Díky těmto typům funkcí sama v sobě a sama o sobě nemůže být přirozenost ducha pociťována zevními způsoby vnímání. Konec konců je to stav ryzí niternosti.

Avšak z ryzosti svého stavu a procesu duch neustále generuje ryzí ideje své formy a prostředku projevování se a jevení se jakémukoliv zevnímu vnímání. Z takových idejí si vytváří svou duši. Duše může být v tomto ohledu pojímána jako rozšíření a proces svého ducha, jímž a skrze něž si umožňuje vnímat a pociťovat sebe samého, jakož i vnímat a pociťovat všechno navenek od sebe. Za tím účelem, aby byl pociťován a vnímán vnějškem či zevnějškem, aby splnil svůj hlavní životní závazek pro sdílení a opětování, vytváří z čisté ideje této potřeby spolu se svou duší zvláštní a jedinečné tělo, skrze něž a jímž může dosáhnout tohoto nejzákladnějšího cíle a účelu, tkvícího v samotném jeho jsoucnu a bytí.

Tato přirozenost ducha, samozřejmě, odráží Mou Absolutní Přirozenost. Jak víš, duch a duše každého jsou vytvořeny v souladu s plánem vytvořeným Mojí Absolutní Přirozeností. Já jsem jediným Absolutním Ryzím Duchem, Jenž v absolutním smyslu vytváří všechny absolutní ideje života, každého života. Já jsem jedinou Absolutní Ryzí Duší, Jež v absolutním smyslu vytváří veškeré vjemové a smyslové faktory života, každého života. Já jsem jediným Absolutním Čistým Tělem, Jež v absolutním smyslu umožňuje životu, každému životu, aby byl navenek spatřitelný a vnímatelný všemi a vším.

Protože je tato struktura konstrukčním plánem pro jakékoliv stvoření - jakož i pro pseudostvoření - -všichni ostatní jsou uspořádáni stejným způsobem, relativním k Mé Absolutní Kondici.

Když už hovoříme o odlišných typech těl, můžete koncipovat existenci duchovního těla, mentálního či duševního těla a fyzického neboli zevního těla.

Na planetě Nula byl dodatečně k těmto tělům zfabrikován další typ těla, které je přizpůsobeno jen pseudoživotu na této příslušné planetě. Kvůli tomu je schopné přežít na dočasném základě jen v prostředí, sféře a atmosféře, které existují jen na této planetě. Jak víte, abych se stal důvěrně známým také lidem, za účelem jejich konečné spásy jsem si dle Své vlastní svobodné vůle a volby zvolil vtělit se na planetu Nula a získat typické lidské tělo, skrze něž a jímž jsem se stal úplností a plností všech stavů a procesů ve Stvoření a v pseudostvoření.

Takže, abych naši tak trochu filosofickou odbočku shrnul, je zřejmé, že spatřitelnost, vnímatelnost, citelnost, rozlišitelnost a pojímatelnost ducha a jeho duše jsou samotnými idejemi samotného ducha, aby nebyl považován za stav něčeho, co nemá žádný smysl. Protože jsou tyto faktory vytvářeny idejemi ducha skrze jeho duši, schopnost těla, jakéhokoliv těla, vidět, slyšet, cítit, chutnat a dotýkat se není ani těla samého, ani v samém těle, ani z těla samotného, ale ducha a jeho duše, v nich a z nich skrze jeho tělo, které si duch vytvořil za tímto samým účelem.

V tomto ohledu se může pojímat, že duch a jeho duše jsou vždy oděny svými specifickými a jedinečnými těly, která jsou odrazem jejich jedinečného ducha a duše. Že je tomu tak, bylo dokázáno Mou transfigurací na vysoké hoře, kde jsem se objevil ve svém Duchovním těle, které bylo rozlišitelné a vnímatelné jako jakékoliv jiné tělo. Proto byli Moji tři učedníci schopni vidět nejen Mne, ale také Mojžíše a Eliáše.

To, že viděli také Mojžíše a Eliáše, kteří byli podle jejich chápání tohoto faktu dávno mrtví, ilustruje dvě důležité věci: První - že sentientní entity v duchovním světě nejsou jakýmsi vzduchem, větrem, pápěřím či čímkoliv podobným, ale že jsou tak skutečné, vnímatelné, spatřitelné a živé, jako kdokoliv jiný na planetě Nula, a dokonce ještě více.

A druhou - že to zcela vyvrací víru některých křesťanů, že každý, kdo umře, zůstane mrtví, dokud ho nevzkřísím z mrtvých během Svého Druhého příchodu a Posledního soudu. Kdyby to byla pravda, pak by se Mojžíš a Eliáš se Mnou nemohli v žádném případě objevit na hoře a rozmlouvat se Mnou o důležitých událostech. Tato událost tedy nad jakoukoliv pochybnost dokazuje, že když kdokoliv na planetě Nula zemře, je zakrátko na to vzkříšen ve svých dalších duchovně-duševních tělech a pokračuje ve svém životě skutečným, konkrétním, vnímatelným a zjevným způsobem.

Druhá záležitost, kterou jsem chtěl dnes ráno uvést, je tak trochu praktická v porovnání s výše uvedenou teoretickou a, v určitém smyslu, filosofickou záležitostí. Bude hezkým vyvážením a přechodem k tvým otázkám, Petře. Týká se to tvých starostí, Petře, že někteří - ve skutečnosti jen velmi málo jedinců - kteří dostávají naše dialogy, ti do tohoto data neposkytli žádnou zpětnou vazbu, jak pozitivní, tak ani negativní odezvu. jsi trochu zmatený a nejsi si jistý, zda jim máš tyto dialogy nadále posílat, nebo ne. Obáváš se, že pokud nezaznamenáš odezvu v rámci zpětné vazby, může být tvé konání v tomto ohledu pokládáno za vnucování.

Zvaž toto, Petře: ani jeden z těchto čtyř jedinců tě nepožádal, abys ho přestal obtěžovat zasíláním našich dialogů, ani ti neposkytl žádnou negativní zpětnou vazbu. Jak vy ve vašem lidském životě říkáte ‚žádná zpráva - dobrá zpráva‘. Tvoje intuice ti jasně napovídá, abys jim naše Dialogy i nadále posílal, i když nemáš k dispozici jejich odezvu. Naslouchej své intuici. Pokud tě jednoznačně nepožádají, abys s tím přestal, doporučoval bych ti, abys jim naše dialogy nadále poskytoval. Nevíš vědomě, zda z jejich idejí a obsahu nemají prospěch.

Na straně druhé nikdy nezapomínej, že obrovská většina lidí, kteří dostávají naše dialogy, nejenže ti s velkým nadšením a s díky projevila nanejvýš pozitivní a povznášející zpětnou vazbu, ale poskytla ti také podporu, ať už finanční, nebo morální, nebo obojí. A toto Mne přivádí k bodu, kde bych se velmi rád k tobě přidal, Petře, a vyjádřil Své osobní díky, povděčnost a ocenění Dr. Beth Ann Voienové a Dr. Ardyth Noremové, které jak nedávno, tak i v minulosti poskytly naší důležité a životně závažné věci velmi štědrý finanční příspěvek; Tomovi Oudalovi, který nejméně dvakrát-třikrát ročně poskytuje naší věci svou štědrou finanční podporu; Pearl McCallumové, Heleně Soderbergové, Kathleen Bradyové, Brianu Mullanymu, Alici Goodové a některým dalším za jejich význačnou finanční podporu a všem ostatním, kterým jejich finanční těžkosti a rezervy nedovolují přispět finančně, kteří však přispívají jiným způsobem, jako např. pomocí při redigování, překladu a morální podporu v naší důležité a nadmíru významné práci. Jejich podpora je samozřejmě stejně hodnotná a stejně potřebná jako jakýkoliv jiný typ pomoci. Všichni jsou potřební a velice oceňováni.

Dobře. Naše diskuse by však v žádném případě neměla být interpretována jako pokus získat finanční či jakoukoliv jinou podporu od kohokoliv. Nikdy jsme nikoho o nic nežádali a ani nadále tak nebudeme činit. Pokud je však někdo ze svého vlastního nitra pohnut k tomu, aby ze své vlastní svobodné vůle a volby přispěl ať už finančně, či jakkoliv jinak, má samozřejmě dovolení tak činit za předpokladu, že se necítí být nucen nebo donucován žádnými zevnějšími či naléhajícími faktory a ohledy. A toto je všechno, o čem jsem chtěl dnes ráno hovořit. Můžeš se dát, Petře, do toho a položit své otázky jménem fotografa Kevina a Aleny.

Peter: Protože byla Kevinova otázka předložena před několika dny a otázky Aleny přišly teprve včera, uvedu Ti nejdříve, pokud smím, otázku Kevinovu.

Pán Ježíš Kristus: Smíš, Petře; postupovat takto je správné.

Peter: Kevin je zvědavý na záležitost soukromí v pozitivním stavu. Existuje anebo je ho tam nějak zapotřebí?

Svůj scénář si představuje takto: jestli někdo konvertuje do pozitivního stavu, a ten někdo byl jako lidský tvor na planetě Nula třeba vrahem nebo pachatelem znásilnění, zda by o tom věděly všechny pozitivní entity a jak by se to týkalo každodenních záležitostí těch, kteří by přišli do kontaktu s touto již nyní pozitivní entitou.

Pán Ježíš Kristus: Všechno to závisí na tom, jak vy všichni termín ‚soukromí‘ chápete. Podle typického lidského chápání tento termín znamená starat se o sebe a nesdílet nic, co jedinec považuje za své vlastní záležitosti a které se netýkají nikoho jiného. Z tohoto chápání pojmu ‚soukromí‘ můžete usoudit, že v lidském životě existuje potřeba tajit, čili něco skrývat, a to ze strany některých jiných z lidského druhu.

V tomto jednotlivém případě není problém soukromí v pozitivním stavu vůbec žádným problémem. Jednoduše řečeno, neexistuje tam žádná potřeba takového typu soukromí.

Nezapomínej však, že život v pozitivním stavu je založen na individualizaci, zosobnění a intimitě soukromí. Každý jedinec je jedinečný a odlišný. Tento systém si vyžaduje uspořádání, které by každému jedinci poskytlo nekonečné možnosti aktualizace, realizace a manifestace své vlastní individuality, osobnosti a jedinečnosti. Protože každý je nekonečně jiný a jedinečný, mají všichni nekonečně odlišné a jedinečné potřeby. Na základě faktoru tohoto uspořádání je každý jedinec ve svých potřebách zcela soukromý a plně individualizovaný.

V pozitivním stavu tedy termín ‚soukromí‘ neoznačuje potřebu utajování neboli skrývání, anebo potřebu nějakých bezpečnostních či ochranných úmyslů, ale namísto toho to znamená být ve své vlastní přirozenosti, absolutně jedinečné a odlišné od přirozenosti kohokoliv jiného. Tato zvláštní idea pramení z faktu, že na každého jedince byl přenesen jedinečný prvek, anebo abych byl přesnější, jeho idea z Mé Absolutní Přirozenosti, aby tomu jedinci poskytla jeho/její jedinečný život se svou jedinečnou manifestací. Toto je zcela soukromá záležitost, která je mezi Mnou a každým jedincem.

Jak však víš, jedním z hlavních účelů života je manifestovat tu skutečnost a individualitu či ideu Mého Velmi specifického a jedinečného prvku za účelem sdílení se všemi ostatními jedinečnostmi a individualitami. V této jednotlivé konotaci neexistuje, ani není možné si představit nějakou potřebu soukromí, které je založené na procesu utajování sebe a své jedinečnosti někomu jinému, kdo touží po sdílení a poznání. Taková představa tohoto typu soukromí nebyla vštípena do mysli nikoho v pozitivním stavu. Proto je každý jedinec takříkajíc otevřenou knihou.

Na druhé straně s těmi, kteří konvertovali do pozitivního stavu, a během lidského života spáchali nějakou krutost a ohavnost (například vraždu anebo znásilnění), je situace poněkud jiná. V procesu své duchovní transformace, poté, co zažili plnou odplatu a trest za své skutky, byly jejich skutky faktorem samotného trestu a odplaty od nich úplně odloučeny a umístěny v univerzalitě-všeho anebo ve strážci-věčného, anebo podle biblických termínů do jezera ohně a síry, kde jsou drženy do věčnosti pro poučení všech o tom, co si nikdy nezvolit a jakým navěky nikdy nebýt, anebo jak se nechovat či nekonat. Díky tomuto odloučení jsou jejich skutky vymazány z jejich pamětí a už nikdy jim nejsou připomenuty ani uvedeny do jejich pozornosti. Pokud někdo do zmíněné oblasti jde kvůli poučení a pokud se tomu poučovanému stane, že natrefí na tyto konkrétní skutky (vraždu a znásilnění), zažívá samotné skutky, ne však toho, kdo je spáchal. V tom případě je soukromí jedince, který je spáchal, absolutně zachováno.

Z tohoto faktu můžete usoudit, že se v pozitivním stavu nikdo nezajímá o totožnost jedince, páchajícího takové skutky, ale o to, že byly takové skutky vůbec spáchány, a to z nějakých velmi důležitých důvodů a pro poučení všech. Toto je důvodem toho, proč jsem několikrát uvedl, že jejich přestupky zahladím a nebudu je vzpomínat. Toto sdělení musíte chápat takovým způsobem, že tyto přestupky budou úplně vymazány či trvale odstraněny z dotyčného jedince a nikdo nebude vědět nebo si pamatovat, včetně samotného jedince, že to byl on, kdo je spáchal.

Důvod toho, proč bylo, je a bude nutné mít taková opatření, je v tom, že pokud by si všichni takoví jedinci měli pamatovat to, co udělali, anebo jaké ukrutnosti a ohavnosti spáchali, jejich vzpomínky by je neustále mučily, a v důsledku faktoru viny, navozeného takovými vzpomínkami, by nemohli přijmout život pozitivního stavu. Jednoduše by cítili, že by si v žádném případě nezasloužili nic, co by jim bylo k dispozici v životě pozitivního stavu. A nejen to, ale jejich vina a mučivé vzpomínky by nepříznivě ovlivňovaly všechny ostatní v pozitivním stavu, čímž by změnili velmi rychle pozitivní stav na stav negativní.

V tom případě by negativní stav musel zůstat navěky a neexistovala by žádná možnost pro nastolení plnosti a kompletnosti života pozitivního stavu.

Toto je důvodem toho, proč bylo uvedeno, že nejenže zahladím všechna jejich provinění, hříchy či cokoliv, ale že je natrvalo vymažu z jejich pamětí. Takže, jak vidíš z tohoto zjevení, zlé a negativní skutky života jakéhokoliv jedince, spáchané během jeho života na planetě Nula a ve všech ostatních oblastech zóny vymístění a jejích pekel, zůstanou absolutně soukromé nejen pokud se jedná o všechny ostatní, ale pokud se jedná i o toho jedince samotného. Není vůbec potřebné si je pamatovat či je držet ve svých vzpomínkách.

Jestliže by však měla vyvstat nějaká nepravděpodobná a nemožná potřeba připomenout tomu jedinci jeho skutky, mohou být tyto skutky vždy vytaženy z univerzality-všeho a jeho vzpomínky na ně, jakož i na svou bývalou identitu, mohou být dočasně obnoveny. Aby se zachovalo úplné a kompletní soukromí jeho případu, udělalo by se to tak, že by se ten jedinec dočasně umístil do univerzality-všeho, aby poznal své bývalé já i to, jaký druh skutků spáchal. A toto je všechno, co nyní potřebujete o této záležitosti vědět.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát za toto smysluplné a pěkné vysvětlení. Dovol mi zformulovat či přeložit Alenčiny otázky. Jsou čtyři. Budu je prezentovat jednu po druhé, abych to zjednodušil. Její první otázkou je: jaký druh souvztažnosti má strach? Jaký druh důsledku má pro duchovní a duševní život lidí? Jak ovlivňuje spojení, ať už vědomé, či nevědomé, s ostatními dimenzemi a jaký druh následků má na fyzické úrovni?

Pán Ježíš Kristus: Abychom správně pochopili pojem strachu, je nutné podívat se na jeho původ.

Jak víš, strach je negativní pocit, který nemá v pozitivním stavu žádné místo ani smysl. V celém Mém Novém zjevení, jakož i v těchto Dialozích, jsme již o většině aspektů původu negativního stavu diskutovali. To všechno se týká i pojmu strach. Protože před aktivací negativního stavu strach neexistoval, bylo nutné nejprve vynalézt pojem strachu jako takového; A potom, kdy už byly pojem strachu anebo idea strachu objeveny, vytvořit určité podmínky, za kterých by se mohl strach objevit a upevnit v životech sentientních a nesentientních entit (zvířat). Jak by sis při produkování anebo vynalézání představy anebo ideje samotného strachu počínal?

Konec konců nic srovnatelného neexistovalo, na základě čeho a z čeho by pseudotvůrci mohli vydedukovat takovou, pro tehdejší dobu nezvyklou, představu nebo ideu. Jak si z předešlého dialogu (73.) pamatuješ, měli před sebou separaci, rozdělení, izolaci, zkreslení a odloučení všech duchovních principů a principů maskulinity a femininity a femininity a maskulinity. V procesu tohoto pseudotvořivého úsilí se na základě povahy samotného procesu jako vedlejší účinek tohoto rozdělení, separace, atd. objevilo mnoho nezvyklých stavů, kondicí, emocí, myšlenek a pocitů, které do té doby nebyly představitelné anebo možné. Jejich objevení se bylo do určité míry pro pseudotvůrce zcela neočekávané.

Tato situace je porovnatelná s objevy současné doby, například při experimentování s nějakým typem léku, kdy jeho testování nepřináší žádoucí výsledky a kdy takzvaným náhodným testováním (podle jejich názoru) se však jeho účinnost a pozitivní výsledky objeví ve zcela neočekávané formě.

Takže v našem případě pseudotvůrci, kteří byli vynikajícími vědci své doby, důkladně analyzovali a kategorizovali všechny nové objevující se stavy: emoce, pocity, myšlenky či cokoliv, co se v procesu zmíněného rozdělení objevilo. Pozorovali všechny účinky, následky, výsledky a důsledky jakékoliv nově se objevujícího duševního anebo fyzického fenoménu. Očekávali přece - jak docházelo k procesu toho rozdělení - že to bude produkovat něco nového, neobvyklého a zcela neočekávaného.

Jak experimentovali s každým takovým novým jevem, povšimli si jisté emoce, jež vytvářela podivné duševní a fyzické symptomy. Tendenci stáhnout se, utíkat, uniknout, obávat se, zpanikařit, ohánět se pěstmi, křičet a schovávat se a podobné stavy, provázené všemožnými fyzickými symptomy, které se v žádné jiné situaci neobjevily, přivedly pseudotvůrce ke klasifikaci tohoto stavu jako strachu. Tak se v životě sentientních a nesentientních entit, nacházejících se v negativním stavu a na planetě Nula, zrodil a nastolil strach.

Studováním tohoto pojmu byli pseudotvůrci schopni vytlouci z něho kapitál a prostřednictvím určitého typu genetické a jiné manipulace a experimentování se souvztažnostmi byli schopni zfabrikovat specifický gen vedoucí k vyvolání strachu. Zkombinovali ten gen se vším, co bylo cizí a nevysvětlitelné, anebo co bylo naopak důvěrně známé, ale současně nebezpečné pro samotný pseudoživot. Z tohoto byl odvozen a ustanoven pojem familiárnosti. Všechno důvěrně známé a ne nebezpečné nevytvářelo strach a potřebu se tomu vyhnout. Na druhé straně všechno cizí a nebezpečné vytvářelo okamžitý strach a potřebu se tomu vyhnout či od toho utéci, nebo tomu uniknout, anebo se před tím ukrýt atd.

Dobrým příkladem této situace je to, jak jsem za bouře kráčel po moři k lodi s Mými učedníky. Takový jev jim byl cizí. Lidská bytost nemohla kráčet po moři. Takže museli usoudit, že jsem nějaký duch, protože podle jejich názoru mohl jen duch něco takového udělat. Proto byli nesmírně vylekáni a křičeli strachem. Když si uvědomili, že jsem to skutečně Já, přestali se bát. Avšak Šimon Petr, aby Mne vyzkoušel, seMne zeptal, zda může kráčet po moři ke Mně. Vyhověl jsem jeho přání a on začal kráčet. Protože však byl takový akt pro něho úplně cizí, pocítil strach a v důsledku toho se začal topit.

Anebo si vezměte jiný příklad: Spal jsem v loďce (konec konců měl jsem přece jen lidské tělo, které potřebovalo určitý fyzický oddech) a propukla ohromná bouře, skoro velikosti hurikánu. Takový jev jim byl teď důvěrně známý, avšak ve směru negativním. Důvěrná známost této situace byla spojena s nebezpečenstvím zahynutí a umírání. Vzbudili Mne tedy a vytýkali Mi, že nedbám na to, že všichni hynou. Jak víš, postavil jsem se a přikázal jsem bouři, aby se utišila - což také udělala. Jak však na Můj zásah reagovali? Tentokrát začali mít strach ze Mne, protože něco takového jako tato událost - Můj příkaz bouřce, aby přestala běsnit, a moři, aby se utišilo - bylo pro ně vysloveně cizí. Žádná lidská bytost nebyla nikdy schopná udělat něco takového.

Z tohoto vysvětlení a z těchto příkladů můžeš jasně vidět, že i když v některých lidských situacích je strach považován za něco, co má ochranou funkci, jeho duchovní a duševní účinek má negativní konotaci. Obvykle pramení z neschopnosti chápat, a v důsledku toho přijmout něco ve svém běžném významu. Proto zkresluje pravou realitu a velmi často ji úplně falšuje.

Tyto jednotlivé vlastnosti strachu - zkreslovat, falšovat, nepochopit a odmítat. byly účinně využity pseudotvůrci a ti je pak úspěšně implantovali do svých fabrikátů, aby jim tak zabránili pochopit a akceptovat pravou realitu pozitivního stavu a jeho pravý život.

Díky tomuto uspořádání je strach v lidském životě z duchovního a duševního hlediska prostředkem ke zkreslování, falšování a k nesprávnému chápání pravé reality jakéhokoliv života a čehokoliv jiného v této věci. Můžeme tedy s jistotou říci, že strach souvztaží se stavem zkreslení, falšování, neporozumění, odmítání, vyhýbání se, nesprávného chápání a duchovní slepoty.

Nikdo ve stavu strachu nemůže správně komunikovat s nikým v jiných dimenzích. A nejen to, strach přitahuje určité skupiny tvorů a subtvorů v peklech, kteří se strachem krmí a produkují ho a udržují jeho stav v každém, kdo ho prožívá. Takže skrze stav strachu je jedinec spojený s těmito typy tvorů a subtvorů v peklech, kteří jeho prostřednictvím ovlivňují a diktují podmínky života toho, kdo má strach. Díky faktu, že strach vytváří v jedincově celkové soustavě neustálé napětí a stres, jeho fyzické odezvy jsou velmi zřetelné. To může vést k vysokému krevnímu tlaku, k srdečním záchvatům, k mrtvici, k vředům a mnoha dalším nepříznivým fyzickým stavům, z nichž každý může vést ke smrti.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát za tento příspěvek. Alenčina další otázka byla podle mého mínění obšírně zodpovězena jak v těchto Dialozích, tak i v ostatních knihách Nového zjevení. Ptá se následující: Jaký je důvod negativních myšlenek, zejména pokud jsou v naší mysli přítomny velmi často, velmi intenzivně a proti naší vůli? Jaká je jejich duchovní souvztažnost? Je možné se vůči nim bránit? Myslí, že odpověď na tuto otázku je mezi jiným obsažena v Dialogu 43., 44. a 46., jakož i v některých dalších, v Korolariích... a v Novém zjevení Pána Ježíše Krista (zejména v kapitolách 11, 12, 13 a 16). Možná, že uvedené dialogy nebyly ještě přeloženy do slovenského jazyka. Chtěl by ses i tak této záležitosti věnovat?

Pán Ježíš Kristus: Máš pravdu, Petře, určitým způsobem všechny knihy Mého Nového zjevení obsahují odpověď na její otázku a zejména na to, jak odvracet takové negativní myšlenky.

Přesto si zopakujeme některé aspekty této záležitosti. Tak, jak je tomu se vším ostatním v negativním stavu, všechno, co má jeho přirozenost, a to, jak v něm a v lidském životě každý funguje, nemělo nikdy místo v pozitivním stavu, anebo o tom nikdo nikdy v pozitivním stavu neuvažoval. Jak tedy víš, negativní myšlenky byly vynalezeny pseudotvůrci pomocí důkladné analýzy všech myšlenek, které se v té době objevovaly v mysli každého. V procesu výše uvedeného rozdělení a desintegrace byl jedním z vedlejších účinků tohoto procesu zrod negativních myšlenek a idejí.

Toto musíte chápat tak, že když eliminujete stav integrace, sjednocení, jednotnosti a soudržnosti, samotným tím procesem tvoříte negativní myšlenky a ideje, neoddělitelné od opaku těchto pozitivních stavů. V určitém smyslu jsou ‚přirozenými‘ prostředky takového procesu. Takto se v té době zrodila většina negativních věcí, pokud ne všechny. Od toho okamžiku - když se již zrodily - nastolení životního stylu, shodného s jejich přirozeností, netrvalo příliš dlouho.

Protože je lidský život vybudován na předpokladu negativního stavu, takové negativní myšlenky a ideje jsou hluboko zakořeněny v jejich myslích, anebo, abych byl přesnější, v jejich pseudomyslích. Jak víš, ohromná většina lidí funguje jen z pozice svých pseudomyslí. Protože ignorují svou pravou mysl či své pravé já a všechno odvozují ze svých pseudomyslí a ego stavů, spočívajících v zevnějšnostech, nejsou přeplněni ničím jiným než negativními myšlenkami a idejemi. Takže pokud žijete lidský život a fungujete ve svém lidském těle, takové negativní myšlenky, ideje, pocity, emoce, či cokoliv tam máte, musíte nevyhnutelně mít, zažívat a projevovat. Pseudomysl, přidána ve svých třech sférách k vaší pravé mysli a k jejím třem vlastním sférám, vám je nepřetržitě předkládá a vnucuje.

Na druhé straně nezapomínejte, co vám bylo řečeno v Mém Novém zjevení o určitých negativních strážcích a démonech, určených zvlášť k hlídání vaší pseudomysli. Je jejich doménou. Nejenže ji skutečně chrání před čímkoliv pozitivním a dobrým, ale vkládají do ní všechno negativní a zlé (negativní myšlenky a nesprávné ideje) a krmí vás jimi a na oplátku jsou zase oni krmeni jimi. Odtud tedy pramení nevyhnutelnost mít téměř nedobrovolně takové negativní myšlenky a pocity.

Při mnohých příležitostech jste byli v celém Mém Novém zjevení a ve výše zmíněných dialozích instruováni, jak s nimi máte zacházet ve svém každodenním životě.

Znovu opakuji: Vždy, když takové myšlenky nebo ideje vniknou do vaší mysli, okamžitě se jako Mí praví představitelé od nich distancujte, uznejte, že vám nepatří, ale že jsou vám vnucovány proti vaší svobodné vůli a volbě. Jakmile toto prohlásíte, okamžitě je odevzdejte Mně a Já s nimi tím nejvhodnějším způsobem naložím tak, jak to bude potřebné, a na vaši prosbu je nahradím výlučně pozitivními myšlenkami a ideami. Doporučuji vám, abyste se v této snaze cvičili. V okamžiku, kdy ve své mysli zjistíte takové pronikání negativních myšlenek anebo idejí, hned na místě je odmítněte a ihned je nahraďte nějakými pozitivními myšlenkami či ideami. Pokud budete toto cvičení provádět dostatečně dlouhou dobu, zpozorujete, že v určitém čase bude do vaší mysli vnikat méně a méně takových myšlenek a idejí. Dobrou praxí je v tomto ohledu anulovat toto vnikání vyslovením Nové Modlitby Pána Ježíše Krista, anebo přečtením nějaké stránky z kterékoliv knihy Mého Nového zjevení anebo z těchto Dialogů.

Takovým přístupem budete pomáhat nejen sobě, ale i všem těm negativním entitám, které takové myšlenky a ideje ve vaší mysli vytvářejí a které jsou na takové myšlenky a ideje nasazeny. Tím, že vidí a prožívají váš postup, budou v tomto ohledu schopny konverze do pozitivního stavu. Jak vidíš, toto je jeden z důležitých kroků k eliminaci negativního stavu.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát za tuto aktuální připomínku. Další Alenčina otázka je o významu barev a o jejich souvztažnostech.

Pán Ježíš Kristus: V tomto jednotlivém poznání, v poznání souvztažností barev, existuje duchovní nebezpečí. Někdo by ho mohl zneužít - a již ho zneužil. S lidmi je ten problém, že mají nebezpečnou tendenci připisovat objektům samotným, v tomto případě barvám, vlastnosti anebo potenciály, které nemají. Jak bylo uvedeno předtím, jedná se o jejich souvztažný duchovní význam, a ne o samotné objekty či barvy. Nehledě na to, jakmile lidem zjevíte - a toto zahrnuje i vás všechny - pravé souvztažnosti barev, měli by tendenci aplikovat určité barvy ve svých životech nanejvýš nevhodným způsobem. Taková nevhodná aplikace by mohla vést k nebezpečným důsledkům. Proto by bylo v této době předčasné zjevit jejich pravý význam. Možná později, až bude situace příznivější, bude možné některé aspekty tajemství barev a jejich duchovních souvztažností zjevit.

Peter: Chápu. Její další otázka je vlastně prosbou o objasnění. Jsou nějaké změny ohledně požívání mas, jak je to popsáno v Korolariích..., anebo je ten popis stále ještě platný?

Pán Ježíš Kristus: Ano, je ještě stále platný a bude vždy platný, pokud žijete na planetě Nula. Nezapomínejte na jeden velmi důležitý výrok, který jsem učinil během Svého fyzického života na planetě Nula. Ne to, co dáváte do svých úst, vás znečišťuje (toto parafrázuji) anebo vám způsobuje problémy, ale to, co z nich vychází. Jinými slovy, můžete jíst všechno, co chcete, ať je to cokoliv, pokud to děláte s mírou a pro dodání nutné energie vašemu tělu. Duchovně řečeno, nic vám neškodí ani neubližuje, pokud to děláte se správným přístupem, ze správných důvodů a se správným úmyslem a motivací. Je zcela vaší osobní a individuální zodpovědností určit, s jakým postojem, úmyslem, záměrem a motivací jíte, anebo se postíte či držíte dietu, anebo cvičíte, či cokoliv v tomto ohledu děláte.

Akt požívání jídla anebo to, co jíte, samostatně a samo o sobě nemá žádný význam, nehledě na jeho účel a potřeby. Vaše motivace, úmysl, záměr, postoj a přístup - ty se počítají. Protože patří vám a vy jste za ně odpovědni, je to vždy mezi Mnou a vámi. Jestliže si to přejete, zeptejte se přímo Mne a Já vám pomohu určit a vytvořit životní styl nanejvýš shodný s vašimi vlastními osobními a individualizovanými potřebami. A toto je všechno, o čem je potřebné dnes pohovořit. Přeji ti báječný den.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát ze Tvou ochotu snášet naše otázky.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL