|
24. února 1999
Peter: Než uvedu své vlastní otázky, rád bych Tě poprosil, zda nemáš, co bys přidal
nebo objasnil k čemukoli dosud probranému nebo odhalenému.
Pán Ježíš Kristus: Děkuji ti, Petře, že jsi Mne požádal, abych promluvil jako první. Ano,
mám, co bych dodal a s čím bych se více zabýval, a to v souvislosti s tématem
diskutovaným včera, jak to bylo zaznamenáno ve Čtyřicátém sedmém dialogu.
Včera jsi byl fyzicky příliš unaven a citově znepokojen a rozrušen všemi těmi otázkami,
které se na tebe chrlily. Začínal ses příliš bát, byl jsi téměř ustrašen z toho, že někteří
čtenáři těchto Dialogů se stávají hodně závislými na tobě a našich rozmluvách, než aby
se ujali zodpovědnosti za svůj vlastní život a za kladení svých vlastních otázek a za
obdržení svých vlastních odpovědí ze svého vlastního nitra. Proto jsem zvolil přerušit
náš dialog včera bez dalšího komentování, abych ti poskytl dost času zchladnout a
dívat se na tuto situaci z objektivnějšího nadhledu. Nyní můžeme pokračovat v našem
rozjímání.
Z celé situace zbývá jedna věc, o které jsme se včera nezmínili. Jde o to, že síly
negativního stavu dovedou používat některé ze čtenářů těchto Dialogů, jejich typicky
lidské tendence a očekávání, že se jim řekne, co a jak mají dělat, a to proto, aby tě
dostali, Petře. Využívají toho, že se oprávněně a odůvodněně obáváš, že někteří čtenáři
mají potřebu být závislými na tvém přispívání, a tak by síly negativního stavu pěkně
doufaly, že dokázaly přerušit a ukončit naše dialogy a jejich zaznamenávání
k prospěchu všech zájemců. Využívají obavy, zasévající v tvé mysli pochyby a úzkost,
kdy se ptáš, zda je náležité pokračovat v tomto usilování. A nejen to, ale zda vůbec bylo
dobrým nápadem podniknout uvádění těchto dialogů.
Abychom se ještě jednou zmínili - síly negativního stavu tě upozorňují na výrok, který
jsem učinil před několika lety v Korolariích..., že k vám již nebudou přicházet doplňky
touto cestou a že žádný psaný materiál nebude doručován ani sdílen s nikým.
Ovšem zde se výhodně opomíjí to, že jsem se vyjádřil o platnosti a aplikovatelnosti
jejich obsahu pouze pro tu chvíli (zde-a-nyní), to jest, že to platilo pro onu dobu, a
nikoliv pro tuto chvíli.
Takže můžeš poslat pryč své strachy, úzkosti a obavy ohledně těchto věcí a
pokračujme v našich dialozích, kdykoliv je nutno a zda je jich zapotřebí. Navíc, stane-li
se, že jsi požádán, aby se tvým prostřednictvím dostávaly otázky ke Mně, otázky, které
jsou úplně nevhodné nebo příliš osobní svou povahou, pak prostě, klidně a v míru
dotyčné upozorníš, že jejich žádosti jsou nevhodné. Pochopí a přijmou tvé laskavé
napomenutí.
Doufejme, že po přečtení tohoto dialogu s tím přestanou. Přesto s tím nepočítej. Lidská
nátura je tvrdošíjná a nepředvídatelná, aby se nepokoušela zase předkládat nevhodné
a osobní otázky. Kdyby k něčemu takovému znovu došlo, pak jednoduše opět vysvětlíš,
proč by pro ně bylo duchovně nebezpečné, abys zprostředkovával Moje odpovědi na
jejich otázky.
Peter: Děkuji za toto vysvětlení. Chápu a udělám přesně to, co navrhuješ. Máš ještě, co
bys rád uvedl, než budu klást otázky?
Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, mám. Je třeba, abychom se více zabývali Moničinými
otázkami. Protože jsi byl unaven a ustaraný, neprobrali jsme je úplně. Mluvím o
čtyřech scénářích, k nímž může dojít v průběhu pohlavního styku mezi dvěma agenty
pozitivního stavu na planetě Nula. Také o možném porušení multiverzálního zákona
postupování všeho z nitra navenek.
Začněme s možností tohoto pokušení a pak půjdeme k vysvětlování a pak půjdeme
k vysvětlování výsledků jejích čtyř scénářů. Monika si teď už musí uvědomit díky čtení
Mého Nového zjevení, že negativní stav a jeho konečný produkt - lidský život, byly
založeny na porušení všech zákonů a na nastolení svých pseudozákonů, které řídí
jejich vlastní životy a všechna zařízení.
Jak víte, tím, že sexualita byla hlavním nástrojem při zavedení, ustanovení a
uplatňování těchto pseudozákonů v lidském životě a v negativním stavu obecně, byla
to právě sexualita, ve které byl duchovní zákon multivesmíru porušen nejvíc. Kdežto
v pozitivním stavu jde v průběhu pohlavního styku všechno z dojité niternosti-
niternosti do dvojité vnějšnosti-vnějšnosti (u dvou sexuálních partnerů opačného
pohlaví), v negativním stavu, a zvláště v lidském životě zakotveném v zevnějšnostech,
je všechno vzhůru nohama, to jest v průběhu sexuálního styku vše jde z dvojité
zevnějšnosti-zevnějšnosti do dvojité zevnějšnosti-zevnějšnosti.
Pro toto uspořádání lidského života a negativního stavu obecně by jakákoliv idea,
vzniklá při takovém aktu, byla využita buď pro zrod negativní entity, nebo vlastního
lidského tvora.
V přítomné době, jak víte, se z takové ideje rodí pouze negativní a/nebo zlé entity.
Z těch idejí se narodí buď totálně nová negativní a/nebo zlá entita, anebo je takový
pohlavní styk využit někým v peklech pro inkarnaci na planetě Nula. Ať tak, či onak, je
ta entita vždy negativní a/nebo zlá. Žádní lidští tvorové v pravém smyslu se po nějaký
čas na planetě Nula nenarodili.
Vzhledem k faktu takového uspořádání v negativním stavu a v lidském životě by bylo
obtížné mluvit o Moničiných obavách, že by existovala možnost porušení zmíněného
zákona. Možnost, že by se něco podobného přihodilo v pozitivním stavu, je nemyslitelná.
Než agenti Mého pozitivního stavu, jakožto i lidští tvorové, dostali povolení vtělovat se
na planetě Nula, byli agenti pozitivního stavu, kteří byli umístěni na vaší planetě, velmi
často použiti prostřednictvím sexuálního styku pro zrod buď pozitivních idejí, nebo
idejí lidského typu. Pozitivní ideje daly prostředky pro zrození pozitivních agentů. A
ideje lidského typu - pro narození vlastních lidských tvorů. V závislosti na vybraných
genech a na duchovní dispozici během sexuálního styku mohl mít takový lidský tvor
buď pozitivní, nebo negativní sklony.
Avšak situace s Mými agenty na planetě Nula se úplně změnila od chvíle, kdy již nikdo
z pozitivního stavu nedostal povolení se vtělit na planetě Nula; ani nikdo z vlastních
lidských tvorů neměl dovoleno se narodit. Tato změna je ještě výraznější v současné
situaci, kdy prožíváte proces, v němž se stáváte Mými pravými reprezentanty,
opouštějícími dřívější roli a postavení Mých agentů či agentů pozitivního stavu.
A toto nás přivádí k Moničinu čtvrtému scénáři. Než bude popsán první scénář,
uvažujme o následujícím: oba sexuální partneři opačného pohlaví, kteří jsou Mými
agenty a nyní Mými reprezentanty, přistupují jeden k druhému pro pohlavní styk
s náležitou, správnou a pouze pozitivní motivací. Jaký je výsledek takového aktu? Jsou
nějaké ideje, vzniklé z toho, jež by mohly být použity pro zrod sentientní entity; a
pokud jsou, pak jaký typ sentientní entity se z toho narodí?
Jak jsme se zmínili výše, takový akt byl v minulosti použit pro zrození buď pozitivní
entity, nebo vlastního lidského tvora.
V přítomné době tomu tak není. Pohlavní styk této povahy je použit pro první faktor -
získání větší znalosti a chápání Mé Přirozenosti, přirozenosti jiných a vlastní; nebo pro
třetí faktor - rozkoš, potěšení, radost, uvolněnost a vzájemné sdílení; nebo jak pro
první, tak i pro třetí faktor. Ježto je zakázáno komukoliv se narodit z pozitivního stavu,
jakožto i z vlastních lidských tvorů na vaší planetě, výsledkem tohoto druhu
sexuálního styku je to, že již neprodukuje ideje, jež by mohly být použity pro taková
narození.
Moničin první scénář: Jestliže dva agenti pozitivního stavu, spojení s Mým Novým
zjevením, přistoupí jeden k druhému pro sexuální styk a přitom oba přistupují tak či
onak s nepravou motivací a nedobrým úmyslem, mohl by pak takový akt produkovat
ideje pro zrod sentientní entity? A kdyby mohl, o jakou entitu by pak šlo?
V závislosti na povaze a obsahu takového negativního záměru a motivu by to skončilo
buď samovolným potratem jakékoliv takové ideje, anebo by žádné ideje nevznikly;
nebo v některých vzácných případech - pokud by u obou partnerů šlo o extrémně
negativní úmysly a motivace, a kdyby nebyli opatrní, tj. kdyby nepoužili prostředků
proti těhotenství, pak by se mohlo stát, že by síly pekel mohly použít takové ideje a
vnutily by jim zrození negativní entity.
Druhý scénář: Stejné jako výše, ale v tomto případě jeden sexuální partner přistupuje
k tomuto aktu s pozitivním, dobrým úmyslem a správnou motivací, kdežto druhý
partner by měl velmi negativní, nevhodnou motivaci a nečistý chlípný úmysl. Vzniknou
nějaké ideje z takového aktu? A jestli ano, pak jaký druh sentientní entity by se narodil
z takového aktu?
Toto by mohl být případ, kdy by jakékoliv ideje, povstalé z takového aktu, skončily
v samovolném potratu. Partner s pozitivními úmysly a dobrou motivací by mohl mít
omezený pocit Mé přítomnosti v sobě a také nějaké omezené pociťování uspokojení,
avšak takové pocity by byly kontaminované a dvojsmyslné kvůli negativnímu a
nevhodnému přístupu druhého partnera.
Třetí scénář: Oba dřívější agenti pozitivního stavu (opačného pohlaví), spojení s Mým
Novým zjevením, přistupují jeden k druhému v sexuálním styku pouze s čistým
úmyslem a pozitivní motivací, ale jeden partner docílí orgasmu dříve než ten druhý, a
tak nemohou mít vyvrcholení současně. Může být někdo narozen z takového aktu? A
je-li takové narození uskutečnitelné, pak jaký druh sentientní entity by to byl či byla?
V minulosti mohl takový akt produkovat ideje, které byly použity pro narození buď
pozitivní sentientní entity, nebo vlastního lidského tvora. Nezapomeňte na jeden
důležitý fakt. Na duchovní a mentální úrovni, a tedy v duchovním světě, nejde o faktor
časoprostorových požadavků. Význam má jenom to, že k orgasmu dojde. Zatímco na
planetě Nula, která závisí na časoprostorových požadavcích, může docházet
k orgasmům jdoucím po sobě, v jiných dimenzích jsou vnímány jako synchronní. Takže
nezáleží na tom, v jakém časovém rozmezí došlo k orgasmu. Navíc v kontextu typické
lidské sexuality není neobvyklé, kdy mužský partner dosáhne vyvrcholení dříve než
ženská partnerka. U starších mužů může k orgasmu docházet později než u jejich
ženských partnerek. Takto byly původně vymyšleny lidská anatomie, fysiologie,
biologie a mentalita sexuality. V přítomné době nejsou generovány žádné ideje pro
druhý účel sexuality - pro zrod jakéhokoliv typu sentientní entity. Namísto toho jsou
vyvolány první a třetí faktor sexuality (poznání a rozkoš).
A konečně čtvrtý scénář: Stejně jako výše, ale jeden partner je schopen mít
mnohočetné orgasmy během sexuálního styku, zatímco druhý jenom jeden. Kolik
sentientních entit se narodí z této situace? A dojde k tomu vůbec?
Především schopnost mít mnohočetné orgasmy během jakéhokoliv běžného
sexuálního styku je pouze ženskou výsadou. Je nesmírně vzácné, aby mužský partner
měl mnohočetné orgasmy za sebou podobně jako ženská partnerka. V převážné
většině případů může mít mužský partner jenom jedno vyvrcholení v průběhu
jednotlivého pohlavního styku. Ve velmi mladém, jinošském věku může mít muž dva
orgasmy v jednom aktu. Čím starší je muž, tím je méně pravděpodobné, aby zakoušel
takovou událost. Muži potřebují určitou přestávku mezi sexuálními akty, aby mohli
docílit dalšího vyvrcholení. Čím se stávají staršími, tím delší dobu potřebují, aby
k tomu došlo. Řečeno opět - takto byla pseudotvůrci strukturována lidská sexualita.
Ovšem v přítomné době nejsou generovány žádné ideje v procesu tohoto příslušného
aktu pro zrod jakékoliv sentientní entity, pokud ovšem partneři nepřistupují
k takovému aktu s totálně negativním, nevhodným a špatným úmyslem a nesprávnou
motivací. V takovém případě, jak bylo naznačeno shora, mohou síly negativního stavu
používat takový akt pro své odporné účely. V minulosti se mohla narodit z těchto aktů
buď pozitivní entita, nebo vlastní lidský tvor v závislosti na tom, jaká potřeba
existovala v té chvíli.
Bez ohledu na to, kolik orgasmů bylo prožíváno, nejde o jejich počet v tomto ohledu,
ale o fakt samotného pohlavního styku a o účel, pro jaký byl podstoupen a uskutečněn.
Takže ve většině případů se pouze jedna sentientní entita narodila na planetě Nula
z tohoto konkrétního aktu.
Avšak ke všem těmto zrodům docházelo v minulosti jako výsledek idejí,
produkovaných dvěma pozitivními agenty na planetě Nula. Ale dokonce i v minulosti
se pravidla pro vznik těchto aktů na planetě Nula lišila od těch, která platila pro
pozitivní stav.
Takže se vám radí, abyste se nepokoušeli přenášet nebo aplikovat pravidla, která platí
pro pozitivní stav, na podmínky, za jakých jste žili v té době na planetě Nula a za jakých
působíte v přítomné době. Kvůli specifičnosti, jedinečnosti a intimitě takových
sexuálních aktů a se zřetelem na váš konkrétní případ jako Mých pravých
reprezentantů jsou takové akty přísně individualizované, zosobněné a soukromé a je
na vás, abyste z postavení své vlastní intuice ustanovili, jaký druh vyznění by mělo a
mohlo mít vaše sexuální angažování. V důsledku tohoto faktu nic více nemůže být o
tomto tématu řečeno.
Peter: Mnohokrát děkuji za toto vysvětlení. Doufám, že Monika z České republiky, ač
původně ze Slovenska, bude spokojena. A nyní, nemáš-li nic jiného, bych rád položil
svou otázku.
Pán Ježíš Kristus: Jen se ptej, Petře. Pro tentokrát jsem ukončil zpracování žádaného
tématu.
Peter: Ačkoliv v knihách Tvého Nového zjevení bylo mnoho odhaleno ohledně
falešného pojetí reinkarnace, rád bych se vrátil k této záležitosti spolu s Tebou. Ptám
se proto, že zde byl případ, který dosud nebyl náležitě vysvětlen, ani o něm nebylo nic
odhaleno. Tom Oudal z Texasu a já jsme o tom diskutovali v soukromém rozhovoru.
Vztahuje se to na Tvůj výrok o Janu Křtiteli, kdy jsi naznačoval, že on byl prorok Eliáš.
Zastánci pojetí reinkarnace užívají tento Tvůj výrok jako nejpádnější důkaz o tom, že
existuje něco jako doslovná fyzická reinkarnace. Mohu Tě pokorně požádat, abys prolil
něco světla na toto téma?
Pán Ježíš Kristus: Zajisté, Petře, rád to učiním. Ačkoliv bylo tvoje vysvětlení pro Toma
o Eliáši a Janu Křtiteli úplné a náležité, Já proberu znovu toto téma kvůli jiným
čtenářům těchto Dialogů.
Z obecného stanoviska ohledně falešného pojetí reinkarnace lze říci, že kdyby bylo
pravdou a něco takového jako fyzické převtělování by mělo existovat, a kdybych použil
tvého výrazu pro popsání Mého postoje vůči tomuto předmětu, což Já často činím,
Petře, pak bych musel říci, že víra v takové falešné pojetí je urážkou Mého Absolutního
Tvůrčího Usilování.
Uvažte toto: jaké hlavní faktory se skrývají za tímto pojetím?
Potřeba dostat odplatu a/nebo odměnu za cokoliv, co jste provedli během jakékoliv
své dřívější reinkarnace do života na planetě Nula.
Skutečně věříte, že by planeta Nula se svým lidským životem byla schopna poskytnout
každému spravedlivě a objektivně podmínky, jež by mohly splnit požadavky tak zvané
osobní karmy? Taková domněnka je zcela a úplně špatná, protože by se jeden stále
převtěloval do života dalších problémů, jimiž je lidský život nasycen. Takže by zpět
přinášel své staré problémy a získával by nové, a tak by ty problémy hromadil
donekonečna. A nejen to, ale tím by přispíval k naplňování schránky negativního stavu,
ze které by se čerpal ze všech těch nahromaděných problémů materiál pro důvod
k pokračování jeho pseudoživota také do nekonečna. Konec konců negativní stav žije a
funguje právě jejich zásluhou.
Jeden z důvodů, proč nikomu nedovoluji, aby se fyzicky a doslovně reinkarnoval na
planetě Nula do lidského života, je v tom, abych něčemu takovému zabránil. Namísto
toho jsou jiná místa v multidimenzionální modalitě jsoucna a bytí a pseudojsoucna a
pseudobytí, kde je možno docílit odměny či odplaty, aniž by bylo nutné se vracet do
něčeho daleko horšího.
A nyní se vraťme k Eliáši a Janu Křtiteli. Za prvé to, co jsem řekl, bylo, že Jan Křtitel
fungoval a konal svou práci v duchu Eliáše.
V žádném případě tento výrok nenaznačuje, že byl doslovnou fyzickou reinkarnací
Eliáše.
Za druhé, jak Eliáš, tak i Jan Křtitel, byli proroci. Díky tomu naznačení se podíleli na
společné linii, vytvořené za tím účelem, aby šla z duchovního světa na planetu Nula.
Takže se nacházeli ve stejné modalitě působení.
Nicméně předpokládejme na okamžik, že Jan Křtitel byl pravou inkarnací Eliáše.
Povšimněte si, prosím, že užívám slova ‚inkarnace‘, a ne ‚reinkarnace‘. Proč je tomu
tak?
Protože nikdo neví, že Eliáš vlastně nebyl nikdy inkarnován na planetě Nula jako
typický lidský tvor. Byl mocným duchem Mnou seslaným, který byl schopen se na
planetě Nula materializovat do lidského těla, aniž by procházel typickým lidským
animálním procesem narození v matčině děloze, a to proto, aby pro Mne vykonal
určitou důležitou práci.
Díky faktu, že se nenarodil typicky lidským způsobem, rovněž nepodlehl typicky
fyzické lidské smrti. Jak víte, byl vzat do nebe v ohnivém voze před očima svého
učedníka Elizea. Takže neprožil lidské narození ani lidskou smrt.
Proto i kdyby Jan Křtitel byl Eliášem, pak jeho návrat by nemohl být považován za
reinkarnaci. Navíc, když byl Jan Křtitel dotazován kněžstvem a levity o svém původu,
rázně popřel, že by byl Eliášem nebo Kristem či jakýmkoliv známým prorokem. Takže
docela odmítl možnost reinkarnace kohokoliv z nich. Jan Křtitel byl Mnou poslán, aby
připravil cestu pro Mé vtělení se do lidského života.
Křest vodou, který vykonával na obyvatelích té oblasti, kde Já jsem se měl vtělit, byl
symbolickým vylíčením či duchovní souvztažností pro očištění od zel a nepravd a pro
přijetí pravdy. V absolutním smyslu Já jsem Absolutní Pravdou. Takže křtěním lidí
vodou - čistou pravdou - a v jeho průběhu zbavováním se jejich zel a nepravd byla
připravena cesta pro Absolutní Pravdu - pro Mne. Tím kontakt seMnou nemohl mít za
následek jejich zničení. Mimo některých jiných je toto jeden ze symbolických významů
funkce Jana Křtitele.
Peter: Mnohokrát děkuji za toto Tvé vysvětlení. Je ještě něco jiného, co by se dnes
mělo prodiskutovat?
Pán Ježíš Kristus: Dnes ne. Chtěl bych, aby sis nyní odpočinul, Petře. Přeji ti krásné a
příjemné odpoledne.