|
16. února 1999
Peter: Když jsem ukončil zaznamenávání Čtyřicátého druhého dialogu, bylo mi zřejmé,
že snad bys rád k tématu diskutovanému v tom dialogu ještě něco dodal. mám pravdu?
Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, máš pravdu. Ještě jednou bych vás rád upozornil na
záležitost souzení. Nemíním to ve smyslu soudního jednání, vynášejícího rozsudek v
trestních či civilních případech. Myslím tím to, jak lidští tvorové hodnotí a posuzují své
spoluobčany v jejich každodenním styk či interakci s nimi. Jde o to, jak zacházíte jeden
s druhým a z jaké pozice to činíte.
Do této chvíle v tomto ohledu převládala tendence soustřeďovat se na negativní aspekt
vašich osobností a chování. Tím, že jste v lidské kůži a díváte se na tuto záležitost
z pozice života negativního stavu, je pro vás snazší a ‚přirozené‘ rozeznávat negativní
aspekty chování a postojů jiných nebo jimi být ovlivňován.
Na druhé straně je daleko obtížnější zjišťovat, přijímat či uznat jakékoliv pozitivní či
dobré aspekty takového chování a takového postoje. Tak už to bylo uspořádáno
v negativním stavu a v lidském životě.
Věděl jsem, že je tomu tak, a když jsem viděl, jak lidští tvorové zacházejí jeden
s druhým, soustředil jsem se během Svého života na planetě Nula velmi důrazně a
empaticky na tuto záležitost. Naznačil jsem jim, jak náležitě jednat a zacházet jeden
s druhým. Vezmi například Můj výrok, jak byl zaznamenán u Matouše 7:1-2: „Nesuďte,
abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni; a tou
mírou, kterou používáte, se zpětně naměří vám.“
Co vám říká tento výrok? Zodpovědnost za následek jakéhokoliv zacházení, s jakým se
setkáváte ze strany jiných, je konec konců určována tím, jak vy zacházíte s jinými. Na
první pohled bude obtížné dokázat, že tomu tak skutečně je, jelikož navenek můžete
jednat s jinými jedinci velmi pěkně a srdečným způsobem, a přesto se na oplátku
dočkáte zcela jiného zacházení, třebas úplně opačného, ba dokonce velmi negativního.
V tom případě jste naprosto udiveni takovým jednáním a sami sebe se ptáte, proč se
s vámi tak zachází, neboť ve vlastních očích jste jim nedali k tomu důvod.
Jde o úplně zevní hodnocení této situace, přicházející z vnějšku. Při takovém typu
hodnocení nejsou žádné duchovní ani podprahové faktory vzaty v úvahu. To, čemu
musíte rozumět o této situaci, je to, že vaše vzájemná interakce probíhá nejen na vnější
lidské úrovni, ale taky simultánně a synchronně na duchovní a podprahové úrovni.
Abychom to řekli jinými slovy: vaše interakce se odehrává multidimenzionálně a
jednáte jeden s druhým nejen na zevní lidské úrovni, ale také na niterné duchovní
úrovni, jakožto i v multidimenzionální modalitě.
Vezmi, Petře, například konverzaci s Danem či kýmkoliv jiným. Na své vědomě
uvědomělé úrovni nemáš jiný dojem či zkušenost, než že interakce probíhá na úrovni
planety Nula, Dan si sedí v New Yorku a ty v Santa Barbaře. Nemáš přístup ani
vědomost o tom, že se vaše rozhovory a interakce odehrávají v tutéž chvíli na jiných
úrovních jsoucna a bytí, v jiných dimenzích a zvláště a speciálně v těch oblastech,
odkud pocházíte a s nimiž jste spojeni během 24 hodin. Také - v poslední době - na
úrovni Nového vesmíru.
Díky tomuto důležitému činiteli, který představuje základ vašich interakcí, a protože
reakce na jakékoliv akce či chování je vždy určena vnitřními dispozicemi, postoji a
podprahovými signály, nejsou odpovědi na vaše jednání nikdy určovány tím, jak
zacházíte jeden s druhým na vnější úrovni.
Takže můžete být velmi příjemnými, laskavými a srdečnými vůči druhé osobě na zevní
úrovni, ale niterně můžete mít negativní pocity, myšlenky či náklonnosti. V takovém
případě by byla reakce druhé osoby na vaše zacházení založena ne na jeho zevnějších
znacích, ale na vašich niterných postojích a podprahových signálech, zvláště pak na
tom, Jak jsou projevovány a vnímány na jiných úrovních.
Na jiných úrovních není možný rozpor mezi vaším vnějším chováním a zacházením
jednoho s druhým a mezi vaším niterným opravdovým postojem a tím, co cítíte vůči
sobě. Následně je pravé vyjádření tohoto ryzího, skutečného a neokázalého zacházení
na té úrovni promítáno do zevní reakce druhé osoby vůči vám, což není v souladu
s vaším očekáváním, založeném na vašich závěrech, vyjádřených větou: „Jednám
s touto osobou tak pěkně a laskavě a hleďte, jak na to reaguje.“
Takže když jsem řekl Svým posluchačům, aby nesoudili, aby nebyli souzeni na oplátku
a že se jim bude zpětně měřit stejnou měrou, jakou užívají, mluvil jsem především
z multiverzálních úrovní chápání vzájemných vztahů, přitom jsem je varoval, abyste
byli dbalí toho, jak zacházet jeden s druhým nejen z vnější pozice a zevního chování,
ale hlavně z vnitřní a duchovní úrovně.
Ve vašem případě je nutno, abyste dbali na to, jak vnímáte, myslíte, cítíte a zacházíte
vůči jiným jedincům na jiné úrovni a na úrovni vaší niternosti, abyste nevyvolali
odpověď negativní povahy, kterou mají.
Toť jeden z důvodů, proč jsem vám radil na stránkách Mého Nového zjevení, abyste se
soustřeďovali na pozitivní aspekty všech jedinců, na Mou přítomnost v nich - na jejich
schopnost volit a měnit se, a ne na negativní aspekty. Pamatujte si přece - a to znovu
opakuji - nikdo není absolutně zlý. Taková věc jako absolutní zlo neexistuje. pouze
Absolutní Dobro existuje.
Proto i ta nejhorší osoba, o níž byste si mohli myslet, že někdy existovala v dějinách
planety Nula a v lidském životě, nebo dokonce v dějinách Mého celého Stvoření i
v zóně vymístění, má nějaké pozůstatky dobra z Mé přítomnosti, pochované
v nejzazších zákoutích její mysli.
Radí se vám, abyste se soustředili na ty zbytky, namísto na jejich zlou stránku, jelikož
jednou budou ty zbytky využity k tomu, aby tomu jedinci sloužily jako základ, na němž
se bude moci vzdát své zlé přirozenosti a získat tu pozitivní.
Co myslíte, proč udržuji ony pozůstatky v každém jedinci, včetně tak zvaného ďábla a
Satana? Dokonce ani ďábel a Satan, nebo to, co ta slova reprezentují a s čím souvztaží,
nejsou absolutně zlí, neboť nejsou absolutní.
Vaší úlohou je ode dneška přejít od zvyku soustřeďovat se na negativní aspekt něčí
osobnosti a chování, bez ohledu na to, jak je odpudivá, a zvykat si soustřeďovat se na
pozůstatky, které mají čistě pozitivní povahu a v nichž jsem Já přítomen. Tak budete
pomáhat připravit shora uvedený základ, na němž bude dokončeno jejich osvobození
od zla a negativity jejich životů. Až do této chvíle, než jste se stali Mými reprezentanty
a byli ještě Mými agenty, bylo vhodné všímat si a překládat jejich negativní aspekt pro
pozitivní stav za účelem poznání a porovnání. Avšak toto již není od vás požadováno,
protože vaše role se ve vašem postavení jako Mých reprezentantů úplně změnila.
Avšak tato věc má ještě jinou stránku. Soudíte-li někoho, poměřujete někoho svými
vlastními měřítky či jinými slovy: jestliže promítáte své vlastní zevnější mínění o tom,
jací jsou nebo čím jsou ti druzí, nebo v jakém jsou postavení; a jestliže promítáte své
vlastní očekávání, jakými mají být nebo jak by se měli chovat či zacházet s vámi nebo
s kýmkoliv jiným, faktory vašeho postoje a očekávání v tomto ohledu se jako důsledek
vystavujete tomu, že obdržíte stejný typ postoje a zacházení od jiných.
Způsob, jakým máte chápat tento výrok, je ten, že svým vlastním promítáním a
očekáváním vysíláte jiným podprahovou zprávu, kterou oni vnímají a chápou na své
niterné úrovni jako vaši touhu a potřebu být viděn jako někdo, s kým se má zacházet
přesně tak, jak požadují vaše projekce a očekávání. Jinými slovy, učinili by na své
vnitřní úrovni závěr, že vy si nepřejete, aby s vámi nebylo jednáno jinak, než tak, jak
promítáte svá očekávání do nich.
A to je to, co v tomto ohledu znamenají Moje slova „nesuďte, abyste nebyli souzeni; a
jakou míru používáte, takovou se zpětně naměří vám“.
Proč vás upozorňuji na tohle právě nyní? Existují dva důvody pro tuto potřebu. Za prvé
- je třeba, abyste jako Moji reprezentanti cvičili, jak upravit své niterné postoje,
chování, dispozice, reakce a navázání vztahů s tím vším na vaší úrovni. Jinak byste
nemohli fungovat z pozice svého umístění uprostřed pozitivního stavu. Takové
nesrovnalosti jsou možné jenom z pozice negativního stavu a lidského života. Tak už to
u nich chodí. pokud jste byli usazeni ve středu negativního stavu a v lidském životě,
takové chování bylo jediné možné a vhodné. Jinak by bylo pro vás obtížné přežít.
Avšak s nyní probíhajícím posunem vyžaduje vaše nové umístění jiný způsob chování a
postoj. Je nutno se přizpůsobit tomu, jak se věci mají v pozitivním stavu.
Jelikož jste byli upozorněni, jak všechny druhy interakce probíhají na mnohých
úrovních jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí a jak je konečná příčina pro
jakékoliv vnější reakce zakotvena na těch jiných úrovních, díky činiteli, skrytém v této
informaci, jsou vám dány prostředky a nástroje, pomocí kterých si budete s to
postupně natrénovat schopnost, jak docílit tohoto důležitého napojení. Zabere to čas,
spoustu času. Nedojde k tomu, tak říkajíc, přes noc. Výsledkem vaší celoživotní
navyklosti na planetě Nula být jinými je to, že jste měli nesprávné napojení vašich
niterných stavů na vnější chování, či to, jak jste se projevovali zevně v očích jiných lidí.
Je nutno, abyste překonali tento špatný návyk.
Za druhé, z výše uvedené interpretace Mých Slov, která jsem vyslovil tenkrát, je
zřejmé, že mnohé Mé výroky v té době se vztahují k této době, nikoliv k tamté.
Jeden z důvodů, proč bylo dovoleno, aby nikdo na planetě Nula nebral vážně Má Slova,
jakožto i mnohá jiná Slova, která jsem tehdy vyřkl, a proč lidští tvorové pokračují
v tom, že soudí a neodpouští, je v tom, že potřeba uplatňovat je nastala nyní, a ne
tehdy.
Jako Moji praví reprezentanti jste ze své svobodné vůle a volby, a pouze ze své vlastní
svobodné vůle a volby, uvedeni do pozice, jak ta Slova uvést ve skutečnost, jak je
ilustrovat a demonstrovat.
Se zřetelem na tato fakta není nahodilé, že křesťanství ve většině případů přehlíželo
Má Slova a místo toho uvedla Pavlova pravidla a nařízení do základu svých doktrín, jak
jsou zaznamenány v jeho epištolách. Analyzujete-li pečlivě obsah jeho listů, pak si
povšimnete, jak mnoho obsahuje o Božím hněvu a odsuzujících postojích, elitářství,
přednostním zacházení a podobných negativních faktorech. A zcela souběžně a
v protikladu k nim naleznete také hodně velmi láskyplných, milých a ohleduplných
slov. Podle logické konstrukce, když dáte dohromady takové protikladné výroky, pak
anulujete smysl těch pozitivních a zůstávají pouze ty s významem negativním. Logická
konstrukce ustupuje zákonu, na němž lidská přirozenost byla zfabrikována a na níž
stojí.
Vždy, kdykoliv jsou v takových výrocích zdůrazňovány negativní aspekty a jestliže jsou
doprovázeny pozitivními, má lidská přirozenost tendenci přehlížet ty pozitivní a
soustřeďovat se a přijímat výroky pouze negativní. to je důvod, proč po většině času
kazatelé rádi kážou ze svých kazatelen o Božím hněvu, o ohni a síře, o Božím soudu,
přednostním zacházení s určitými dobře vyvolenými jedinci-svatými a o podobných
negativních postojích Boha vůči těm, kdo nedodržují jeho přikázání.
Křesťanské pojetí Boží Přirozenosti, založené na Starém zákoně a učení Pavla, zcela
zablokovalo v lidské mysli uvědomění pravé duchovní reality pozitivního stavu a Mé
Přirozenosti. Jak bylo shora uvedeno, toto bylo dovoleno, aby se dala příležitost pro
ilustrování životního stylu, založeného na zvráceném a zfalšovaném chápání a přijetí
toho, Kdo jsem, jaká je Má Pravá Přirozenost a čím vlastně je pozitivní stav. Zároveň
byl tento blok využit za účelem vhodného načasování pro splnění všeho, co bylo
obsaženo v Mých Slovech, vyslovených v té době. Jinými slovy, až dodnes nebyla ještě
správná doba pro jejich uplatnění.
Musíte rozumět jedné důležité věci. Některá Má Slova, vyřčená tenkrát, byla
adresována obyvatelům jiných světů, a to jenom jim. Některá z nich se vztahovala
pouze na tu dobu, a pro žádnou jinou. Některá z nich pak měla význam pro přítomnou
dobu, pro nyní probíhající posun, a nikoliv pro tehdejší, ani pro jakoukoliv jinou dobu.
A nakonec, některá z nich patřila všem dobám a všem obyvatelům všech dimenzí a
pseudodimenzí, jakožto i všem lidským tvorům.
V tomto časovém bodě budeme zdůrazňovat Mé výroky z té doby, výroky, které jsou
aplikovatelné pro tuto výlučnou dobu a specificky pro vás, mající funkci Mých pravých
reprezentantů. Jak vidíte, jste uvedeni do pozice, ve které je budete naplňovat. Toť
hlavní důvod, proč o nich mluvíme právě nyní.
Jedno z duchovních nebezpečí nesprávného chápání toho, co Moje Slova znamenají,
komu byla adresována a v jaké době mají být aplikována, je v tom, že jejich časově
nevhodným uplatňováním či uskutečňováním může dojít k totálnímu selhání ze strany
těch, kdo je nevhodně aplikují na sobě a ve své vlastní době. Aby se zabránilo vzniku
tohoto extrémního nebezpečí v plné míře, bylo dovoleno, aby Pavlovo učení dostalo
přednost před Mými Slovy, vyslovenými tenkrát, aby tak bylo lidským tvorům a jiným
zabráněno upadnout do léčky, nastavené jim v tomto ohledu silami negativního stavu.
Peter: Dokonale vidím smysl toho, proč je tomu tak. Také to jasně naznačuje, proč
určité věci mají být předloženy naší pozornosti v této chvíli ačkoliv k nim došlo nebo
byla vyslovena před dávnou dobou.
Pán Ježíš Kristus: Přesně tak, Petře. To vám taky naznačuje, že čas a místo, z našeho
stanoviska, jsou docela vedlejší. Je to pouze ve vašem světě a podle vašeho lineárního
myšlení, že se tyto faktory času a prostoru stanou realitou. Do této chvíle jste fungovali
z jejich perspektivy, a ne z našeho bez-časového a bez-prostorového náhledu.
Jak vidíte, nejde zde o to, kdy nebo kde to bylo řečeno a uplatňováno, ale že to vůbec
bylo vysloveno a uvedeno ve skutečnost. Ve svém aplikování se to může promítat buď
do některé doby v budoucnu, nebo do přítomnosti, ba dokonce i do minulosti.
A tohle nás přivádí k další otázce, a to z tvé včerejší telefonické konverzace s Danem a
Olgou z New Yorku. Otázka se týkala toho, co jsem dělal před tím, než bylo stvořeno Mé
Stvoření a než byla počata jakákoliv sentientní entita?
Jak vidíš ze způsobu, jakým tato otázka byla formulována, v ní byl aplikován faktor
času. Slovo ‚předtím‘ naznačuje, že bylo něco jako před časem a něco jako po čase.
Nenáležitě to předpokládá, že jsem tvořil v čase a prostoru.
Jak jsem se zmínil v Mém Novém zjevení, ve Velké knize, v kapitole 21, byly čas a
prostor konečným produktem Mých tvůrčích snah, a ne jejich počátkem či stavebními
bloky. Byly uvedeny až v konečné fázi Mého tvoření při koncipování výskytu fyzikálně-
hmotné dimenze Mého Stvoření.
Je nesmírně obtížné tento proces vysvětlit vaší lidské mysli. Jen se podívej na slova,
která zde užíváme a jak jsou omezená v časově vázaném smyslu. užíváme taková slova
jako ‚na počátku‘, ‚konečný produkt‘, ‚započetí‘, ‚nastávání‘ atd. Tak jak tak, pro vaši mysl
jsou vázána časoprostorově. Nic neexistuje ve vaší mysli, co by alespoň vzdáleně
přiblížilo, jak se tyto věci přihodily a co jsem Já dělal ‚předtím‘, než byla stvořena ta
úplně první sentientní entita. byl jsem skutečně sám nebo nějakým způsobem
osamocen? Díváte-li se na to z hlediska procesu tvoření, pak ano, byl jsem sám, ale ne
osamocen.
Avšak díváte-li se na to ze stanoviska Mého Absolutního Stavu, odděleně od jeho
Absolutního Procesu, pak v Mém Stavu je odpověď ‚ne‘.
Nikdy jsem nebyl sám ani osamocen, protože v Mé Absolutní Mysli, která není vázána
časoprostorem, jste byli všichni přítomni v Mých jedinečných ideách, s nimiž jsem byl
v procesu neustálého vzájemného působení, plánujíce, jak by věci měly být ze
stanoviska času a prostoru, jakožto i za všech jiných ne-časových a ne-prostorových
podmínek. Takže v tomto Stavu jste vždycky byli přítomni jako Mé dokonalé ideje a
jejich možné projevení se ve vnějšnosti Mé Absolutní pozornosti. Co byste měli chápat
o této situaci je to, že je stav niternosti a proces zevnějšnosti. Ve stavu niternosti jste
všichni existovali jako Mé ideje a jako možnosti stát se procesem zevnějšnosti čili
navenek ode Mne. Ve stavu niternosti jsem s vámi stále komunikoval jako s Mými
ideami. Bylo to během tohoto stavu vaší existence, kdy jsem vám položil nejdůležitější
otázku vašeho života, zda byste si přáli být a existovat jako jedinečné projevení se
těchto idejí ve stavu zevnějšnosti, vně Mého Absolutního Stavu, a jako jedineční jedinci,
do nichž bych vložil stejné atributy, jako mám Já, jen v relativním rozpoložení.
Jakmile jste souhlasili stát se svým vlastním jsoucnem a bytím, dříve než k tomu došlo,
jsme spolu naplánovali a uzavřeli vzájemně závaznou dohodu o všech podmínkách,
situacích, životním stylu, vztazích a o všem jiném vztahujícím se k vašemu vlastnímu
jedinečnému projevení se na jakékoliv úrovni Mého Stvoření (a později
pseudostvoření), v němž by vás bylo zapotřebí a kde byste měli být umístěni.
Měním Svou přirozenost v průběhu těchto událostí nebo vyvíjím se podobně, jak to
činíte vy či jakákoliv jiná sentientní entita? Pokaždé, když je počato něco nového, Moje
Přirozenost se podle toho mění. Absolutní Stav Mé Přirozenosti se nikdy nemění. Ten
vždy jest, což znamená, že ‚JÁ JSEM‘ vždycky je v absolutním smyslu. Tato kondice se
nemůže nikdy změnit. Avšak proces Mého projevování se je vždy ve stavu změny a
vyvíjení se. Zatímco v Mém Absolutním stavu ‚JÁ JSEM‘ vždy tentýž, v procesu Mého
projevování se jako procesu Mého Stavu nejsem nikdy stejný. Stavem života je vždy
‚jest‘. Proces života vždycky probíhá. Kvůli dynamické povaze tohoto procesu nic
nemůže být stejné v žádném okamžiku jeho probíhání. Pouze ve svém stavu, protože
ten vždycky je, toto ‚jest‘ tím, že je vždy jsoucí, nemůže nikdy změnit svůj jsoucna.
Avšak způsob jeho bytí se vždy mění, a proto nikdy není stejný. Jak vidíte z tohoto
velmi obtížného pojednání, stav se srovnává se jsoucnem, kdežto proces se srovnává
s bytím.
Takže v odpověď na tvou, Danovu a Olžinu otázku je zřejmé, že obě kondice se plně
uplatňují v Mé Absolutní Přirozenosti. Já se nikdy neměním, ale paradoxně řečeno, Já
jsem také ve stálé změně. Můžeš chápat tento paradox a jak se uplatňuje ve všem?
Peter: Dost obtížně, ale intuitivně vzdáleně tomu rozumím. Když tak mluvíme o
časovosti a o času a prostoru, moje původní otázka, kterou jsem Ti již včera chtěl
položit, zní: Proč jsem během prohlížení čtvrté kapitoly knihy Kdo jsi a proč jsi zde?
ve svém počítači cítil tak ohromný, téměř fyzický odpor vůči jejímu obsahu, vůči všem
těm krokům, procedurám, předpisům, rituálům při bezpečnostních opatřeních, jakožto
i vůči slovům ‚duchovní hypnóza a duchovní autohypnóza‘ a následný silný odpor vůči
mé profesionální práci klinického psychologa a všemu, co s ní souvisí až do doby mého
odchodu do důchodu?
Pán Ježíš Kristus: Cožpak to není zřejmé, Petře, z toho, o čem jsme diskutovali shora a
ve všech jiných dialozích? Především ten typ postavení a práce s ním související
vyčerpal svou užitečnost a posloužil svému účelu. Nemůžeš jít zpátky v čase. Avšak
hlavní příčina pro tento odpor je v možnosti pokušení vrátit se k tomu typu práce
z čistě finančních důvodů. Obáváš se, že nebudeš moci přežít finančně se svým
důchodem. Proto sis chtěl udržet profesionální licenci v Kalifornii. Řekl sis: „Což, stane-
li se něco, vždy budu moci jít zpět vydělávat peníze jako klinický psycholog.“ Takže ten
odpor vůči tvé minulé práci na profesionálním poli tě přepadl proto, aby se ti navždy
zabránilo k ní se vrátit. V tvém případě by to, Petře, bylo duchovní represí. Nic už v tom
životě není, co bys měl projevit či zpříkladnit. Bylo by to marným plýtváním tvého času
a drahocenné energie. Je tě nyní zapotřebí v úplně jiné roli a pozici.
Také všechny metody, popsané ve čtvrté kapitole zmíněné knihy a v páté kapitole
Velké knihy, nejsou již nutné ani potřebné. Tenkrát, kdy pozitivní stav byl, řečeno
symbolicky, velmi vzdálen od negativního stavu či neměl s ním spojení, aby se tak
obešlo toto rozpoložení, bylo nutné navrhnout takové kroky.
Nezapomeň, prosím, že tehdy cesta ke stavu vaší niternosti a k pozitivnímu stavu byla
velmi úzká, obtížná, namáhavá a téměř nemožná. Bylo rozmístěno mnoho zátarasů,
hlídaných různými démony a zlými a negativními duchy, s nimiž jste se museli potýkat
a jednat. Byli tam rozmístěni, aby vám vzali odvahu a způsobili, aby postupování na té
cestě a dosažení místa určení bylo obtížné. Kvůli tomu bylo nutno vyvinout složité a
velmi přesné bezpečnostní kontroly a rituály, aby se odolalo snahám těch démonů a
duchů, jakožto i vaší pseudomysli.
V přítomné době však, kdy byl pozitivní stav umístěn přímo do středu negativního
stavu v podmínkách izolace a ochrany, byly věci v tomto ohledu zjednodušeny.
Vše, co máte dělat nyní, je posunout svou pozornost a své uvědomění směrem k jeho
přítomnosti a k Mé osobní přítomnosti s vámi a uvnitř vás.
Proto se všechny ty procedury a rituály staly zcela zastaralými a nepotřebnými. A
nejen to, nýbrž došlo k tomu, že jsou podrobeny negativnímu stavu, takže budete-li se
snažit je používat, přivedou vás do styku pouze s negativním stavem a jeho obyvateli,
kteří by předstírali, že jsou a že se objevují jako Já a členové vaší pravé duchovní
rodiny.
Tvoje odezva na tuto situaci, Petře, je ve formě přiměřené averze v tvém nitru, abys tak
byl varován a nikdy se nevracel zpět k užívání těch metod či praktikoval duchovní
hypnózu, nebo duchovní autohypnózu či jakoukoliv jinou formu psychoterapie, kterou
ses zaměstnával. Odpověděl jsem na tvou otázku, Petře?
Peter: Ano, děkuji Ti mnohokrát. Je tu ještě něco, co bychom dnes měli probrat?
Pán Ježíš Kristus: Možná bychom se měli dotknout jiného tématu, o kterém jsi
diskutoval s Danem a Olgou z New Yorku. Šlo o otázku, proč Já - poté, co jsem zahrnul
do Sebe Lidskou Přirozenost, nepřicházím na vaši úroveň fyzicky a nemluvím s vámi
fyzickou řečí namísto myšlenkové řeči, jakou mluvíme spolu právě teď, Petře. Vy tři
jste na tu otázku odpověděli správně. Ale kvůli všem ostatním proberme ty důvody.
Dokud jste v lidském těle a protože s tím tělem jste ještě umístěni v negativním stavu, i
když váš duch a vaše duše už tam nejsou, nemůžete být ve stavu své konečné volby.
Kdybych se vám zjevil fyzicky a mluvil s vámi vnější lidskou řečí, pak bych vás navždy
uzamkl do konečné volby, volby, kterou nyní průběžně projevujete. V tom případě
byste už neměli možnost volit jinak. Takže za takových podmínek by vás Moje
zjevování se před vámi zmíněným způsobem uvedlo do pozice donucenosti a
v nemožnost žádné jiné volby. V tom případě byste přišli o svou svobodu volby a byli
byste připraveni o možnost provádět další volby.
Aby se mohla učinit všeobsáhlá konečná volba, je nutno, aby všichni účastníci byli
v postavení svobodné volby. Pokud někdo tam někde je v pozici, že není schopen činit
vůbec žádné další volby, pak v takovém případě by ani nikdo jiný nemohl učinit tuto
všeobsáhlou konečnou volbu. Něčí volba by scházela ve shromaždišti voleb všech.
V takovém případě by to byla vaše volba, která by tam scházela.
Pokud existuje negativní stav a pokud lidský život existuje v nynější podobě, Moje
fyzické objevování se, i kdyby to bylo pouze pro Mé reprezentanty, by uzamklo
negativní stav a lidský život do rozpoložení, v němž by navždy přišli o možnost dostat
se ven ze svého postavení.
Ilustrativní a experimentální modalita jejich pseudojsoucna a pseudobytí, jediného
zdroje jejich pseudoživota, by byla porušena a zrušena Mou fyzickou přítomností.
V tom případě, nemajíce jiné alternativy a bez připravenosti pro život v pozitivním
stavu, by navěky zahynuli. Takový dopad by byl sám o sobě velmi negativní. V tom
případě by negativní stav definitivně vyhrál, protože Já bych to schválil Mou fyzickou
přítomností v zevnějšnostech, kde negativní stav má svůj původ a dal se do pohybu na
prvním místě.
Nezapomeň, Petře, že za nyní existujících podmínek je třeba, abyste všichni učinili
ještě mnoho dalších voleb. dokonce i když jste si zvolili stát se Mými reprezentanty či
následovníky navždy a protože máte před sebou tyto četné volby, můžete ještě činit
různé volby podle potřeby, pokud je toho třeba a pokud je to vhodně proveditelné.
Vaše současně existující volby jsou činěny v podmínkách přechodného stadia, které
probíhá během duchovního posunu, jenž se odehrává nyní. Nic, co je zvoleno během
přechodného období, nemůže být přivlastněno s konečnou platností. Avšak Moje
fyzické objevení se před vámi by ukončilo předčasně toto přechodné údobí, kdy vy ani
nikdo jiný není připraven z něho vyjít, protože ještě nestojíte před konečnou volbou.
Taková je tedy situace v přítomnosti. Jakmile se dostanete do pozice, ve které můžete
provést takovou konečnou volbu, pak tehdy a jenom tehdy může být zjevena Moje
fyzická přítomnost ve vašem osobním životě. Toť vše pro dnešek, Petře.
Peter: Mnohokrát děkuji za toto překrásné vysvětlení.