ČTYŘICÁTÝ DRUHÝ DIALOG

15. února 1999

Peter: Dnes ráno mám pár otázek. Avšak dříve, než přikročím k mým otázkám, rád bych se Tě zeptal, zda bys nechtěl něco dodat nebo vysvětlit podle vlastního přání.

Pán Ježíš Kristus: Děkuji Ti, Petře, za laskavou nabídku. Ano, mám, co bych dodal k našemu včerejšímu tématu. Vztahuje se to na tebe osobně, Petře. Vždycky ti bylo divné, proč ti během sepisování svých knih obsahujících Mé Nové zjevení nebylo v tomto ohledu dovoleno věnovat všechen čas tomuto úkolu. Během celé té doby jsi musel chodit do profesionální práce na plný úvazek. Bez ohledu na to, jak moc jsi Mne prosil, abych ti poskytl nějaký finanční zdroj (například výhru v loterii), čímž by ses vyhnul být pohlcen prací na plný úvazek, tvému požadavku nebylo nikdy vyhověno.

Existoval důležitý duchovní důvod, proč jsi byl uveden do takové stresové a tíživé situace. Vztahuje se to na preferenční zacházení, o jakém jsme diskutovali v Čtyřicátém prvním dialogu. První důvod se týká zpříkladnění faktu, že i když jsi Mým pravým reprezentantem, který je v jedinečně zvláštním postavení přenašeče Mého Nového zjevení, nejednám s tebou jinak než s kýmkoliv jiným. Negativní stav nemá oprávnění nebo důvod ukazovat prstem na tebe a říkat, že protože jsi, kdo jsi, dávám ti přednost před všemi jinými.

Kdyby Mé zacházení s tebou bylo rozdílné, více ohleduplné a upřednostněné a Já tě poslech a zařídil, abys na příklad vyhrál v loterii, pak by členové negativního stavu okamžitě usoudili, že Já se jim podobám.

Konec konců, jsou to oni, kdo zavedl takovou modalitu zacházení. Jaký by byl v takovém případě rozdíl mezi nimi a Mnou a členy Mého pozitivního stavu? Proto byl tvůj život, Petře, určitým způsobem těžší než život některých jiných lidí. Takže nikdo nemůže Mne ani tebe vinit z toho, že se ti uděluje preferenční zacházení. Já i ty jsme souhlasili s tímto uspořádáním před tím, než ses inkarnoval na planetě Nula.

Druhý důvod se týká typické otázky lidského duševního zdraví. Během přenosu Mého Nového zjevení jsi byl pracovně zaměstnán na plný úvazek. Ve svém zaměstnání jsi neustále klinicky dohlížel na práci mnohých profesionálů. Učil jsi je, radil jim a vedl je v jejich klinické práci s vážně mentálně a emočně postiženými lidmi. Jako profesionální osoba jsi byl vysoce respektován, poslouchán a vyhledáván. Tvoje logika uvažování, pochopení, trpělivost, laskavost v přístupu a způsob, jakým jsi s nimi jednal, byly zpříkladněním jasnosti, soudržnosti, logiky, stability, rovnováhy a zralosti. Žádný z těchto rysů by nenaznačoval nikomu, že jsi byl poblázněný, trpící bludy či duševně chorý. Všichni tito profesionálové, na které jsi dohlížel, jsou živoucím dosvědčením, že nejsi nějaký šílený chlap, který není schopen rozeznat, co je dobré a špatné, skutečné a co je blud, duševně zdravé a šílené, racionální a iracionální atd. Proto by tě nikdo nemohl a nemůže obvinit, že jsi byl a že jsi duševně nemocná osoba a že by proto všechno, co jsi napsal, bylo plodem tvé šílené mysli. Šílená mysl by nebyla schopna fungovat v tak zvaném normálním světě ani minutu, zvláště ne v místech, kde jsi v těch dobách pracoval. Povaha tvé práce vyžadovala, abys byl vysoce objektivní, měl jasnou hlavu, byl rozumný, inteligentní a byl plně seznámen s realitou světa a s prostředím, v němž jsi pracoval a fungoval.

Kdybych tě uvedl do situace, ve které by nikdo nemohl svědčit o těchto důležitých rysech tvé osobnosti, Petře, pak by došlo snadno k závěru, že jsi duševně nemocná osoba s religiózními bludy a bludem velikášství. Jinými slovy, byl bys diagnostikován jako někdo, kdo trpí bludy či paranoidní schizofrenií. To by diskreditovalo pravdivost tvých knih a jejich obsah jako Mého Nového zjevení.

Takto nikdo v negativním stavu nebo na planetě Nula či kdekoliv jinde nemá důvod tě takto označovat. Toto je zvláště pravdou o obyvatelích zóny vymístění a některých jiných dimenzí. Poněkud jiné to je se situací lidských tvorů. Bez ohledu na cokoliv, oni by tě stále ještě mohli považovat za duševně nemocnou osobu. Něco takového už mají ve své povaze.

Přítomná situace s tebou, Petře, je jiná. Dosáhl jsi legitimního věku pro důchod. Jako kdokoliv jiný, pracoval jsi do samého konce svého věku, kdy jsi mohl jít do důchodu. Opět nikdo nemůže říci, že jsem s tebou jednal preferenčně, protože jsem ti neposkytl nic extra, což by ti umožnilo jít do penze v mladším věku. Znovu připomínám, že Já a ty jsme s tímto uspořádáním souhlasili před tvou inkarnací na planetě Nula.

Toť vše, co jsem chtěl dodat k diskutované záležitosti. Nyní můžeš klást své otázky, Petře.

Peter: Moje první otázka se týká zproštění viny prezidenta Clintona a duchovního významu tohoto aktu z Tvého hlediska a ze stanoviska členů tvého pozitivního stavu a Nového vesmíru. Jinými slovy, co se nachází v pozadí scén?

Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, každý takový fakt má důležitou duchovní souvztažnost. V tomto případě nezáleží tak moc na prezidentu Clintonovi osobně, ale na tom, co reprezentuje jeho pozice a role jako prezidenta spojených států a s čím samotné Spojené státy souvztaží v plánu událostí a dění. V této chvíli nemohou být zjeveny všechny tyto faktory. situace za oponou je ještě prchavá, nestálá a výbušná, ač byl učiněn krok správným směrem.

Na začátku Mé odpovědi na tvou otázku, Petře, chci, aby bylo docela jasné, že záležitost se netýká toho, zda je prezident Clinton vinen či nevinen podle žaloby, ale toho, jaké jsou duchovní důsledky celého procesu během té doby.

Určitým způsobem celý proces odráží situaci, která existovala a odehrávala se ve vztahu mezi pseudotvůrci a renegáty.

Bylo by snazší pro tebe usoudit, že prezident Clinton představoval nějakou frakci renegátů. Dopustil by ses však špatného závěru. Nehledě na to, jakou osobou je prezident Clinton, čili jak je dobrý, nebo špatný, ve svém postavení prezidenta této země reprezentuje celé spojené státy a ty jsou pod kontrolou pseudotvůrců. Díky tomuto faktu jeho zproštění znamená či představuje zproštění této země od obvinění ze strany renegátů od jejich nároku na její převzetí. V tomto smyslu utrpěli renegáti svou první vážnou porážku. Mohl by ses, Petře, ptát a Já vidím otázku ve tvé mysli - z čeho vlastně renegáti obviňují spojené státy?

Aby se mohla dát odpověď na tuto otázku, musel bys vědět, s čím duchovně souvztaží Spojené státy. Jak víš, Petře, ve většině případů má každá taková souvztažnost dvojí podobu. Jedna má pozitivní spoluoznačení, druhá - negativní.

Podle pozitivní konotace Spojené státy reprezentují či souvztaží s tou oblastí duchovního světa a jeho obyvatel, která ztělesňuje svobodu, nezávislost a právo každého být sám sebou, s výsadou sebeurčení a jedinečného vyjadřování, pociťování a projevování co do tvořivosti a podnětnosti. Jinými slovy, je to země neohraničených možností pro každého k tomu, aby byl produktivní, tvořivý a vynalézavý.

V negativní konotaci reprezentují či souvztaží Spojené státy s falešnou duchovností, na níž je založen pseudoživot negativního stavu. Nepravá spiritualita má své kořeny v penězích a komercionalismu na jedné straně, a na pochybených náboženských směrech a jejich nesčetných sektách na straně druhé. Žádná jiná země na světě nemá tolik materiálního bohatství a tolik rozličných a početných klamných náboženství a jejich příslušných sekt, jaké má tato země. podkopávají a ničí v lidech jakýkoliv smysl pro pravdivou duchovnost jako pravý základ pro opravdový život.

Pro tyto faktory obvinili renegáti pseudotvůrce a, řečeno symbolicky, spojené státy v osobě Clintona z dvojího standardu a pokrytectví. Renegáti říkají, že nyní existující životní styl v této zemi je více shodný s jejich přirozeností než s povahou pseudotvůrců, a proto mají právo mít kontrolu na zemí a nad všemi oblastmi zóny vymístění, s nimiž tato země souvztaží.

A zde přicházíme k záležitosti zproštění viny u Clintona. vzápětí poté učinil prezident Clinton krátké prohlášení, v němž se omluvil lidem této země a připustil, že nejednal správně.

Připomínáme znovu, že žádal o odpuštění a vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že způsobil této zemi tolik utrpení. tímto činem, díky jeho osobní reprezentaci a duchovní souvztažnosti, Spojené státy a všechny oblasti zóny vymístění, s nimiž souvztaží, vyvrátily to, co si renegáti nárokovali vůči nim.

V této výjimečné souvislosti nezáleží na tom, zda byl Clinton ve svém nitru upřímný, či nikoliv ohledně cítění a vyjádřených slov. O to nejde. Jde o to, že tak důležité pocity a tak významná slova byla vyjádřena. Jelikož byla vyslovena před tváří veškerého obyvatelstva planety Nula, vytvořila důležitý základ, na němž nároky renegátů v tomto ohledu mohly být vyvráceny a oni utrpěli na této frontě porážku.

Peter: Polovina populace této země, jak ukazuje průzkum veřejného mínění, věří v jeho upřímnost a druhá polovina nikoliv, ačkoliv většina vyjádřila uspokojení nad tím, že byl zproštěn viny.

Pán Ježíš Kristus: Dívej se na tuto situaci, Petře, následovně. Řečeno duchovně, jedna polovina reprezentuje tábor negativního stavu a druhá - mínění pozitivního stavu. Členové negativního stavu jsou úplně neschopni uznat, že někdo může být upřímný. Soudí tak podle své vlastní přirozenosti., jež je založena na neupřímnosti. Členové pozitivního stavu vždy chtějí uznat, že kdykoliv někdo poprosí o odpuštění, míní to vždy upřímně. Vzpomínáš, co jsme si řekli v jednom z prvních dialogů? Že je lepší mýlit se na pozitivní straně než na straně negativní. Nikdy nezapomeň na toto pravidlo.

Budeme-li vykládat tento fenomén typicky psychologicky, pak polovina populace, která nevěřila v upřímnost prezidenta Clintona, promítala svou vlastní tendenci být v některých věcech neupřímnou. Proto neradi připouští, že kdokoliv jiný mohl by být v tomto ohledu upřímný. Takto mohou utišit vlastní vinu, jakou by pociťovali, kdyby připustili, že někdo jiný je upřímný.

Avšak v celé této situaci se jedná ještě o něco jiného. podívej se, co se stalo na samém konci prezidentova krátkého proslovu. Když se otočil a opouštěl pódium, na kterém oslovil tisk, někdo za ním křičel. On se zastavil, chvíli váhal a pak se vrátil navzdory tomu faktu, že jeho pobočníci, stojící v pozadí, naznačovali, aby nešel zpět, ježto se obávali, že by mohl říci něco, co by zkazilo výsledek dobře nacvičené řeči. Nicméně jejich radě nevěnoval pozornost a docela spontánně odpověděl jednou z vět, které je nejvíce zapotřebí slýchat, naznačující celému světu, že když je ti odpuštěno, musíš také odpouštět jiným.

Nezáleží na tom, zda to prezident Clinton ve své mysli skutečně myslel či nemyslel vážně - to je mezi Mnou a ním. na čem záleží, je to, že toto jeho důležité poselství slyšel celý svět, jakož i veškeré Stvoření a zóna vymístění. Tato slova byla zoufale potřebná, aby byla řečena někým v postavení, jaké zaujímá prezident Clinton a s čím jeho postavení duchovně souvztaží. Kdyby prezident Clinton byl reprezentantem renegátů, jak ho někteří z vás podezírají, pak by nikdy nebyl s to vyslovit taková slova. Bylo by to v rozporu se samou přirozeností renegátů. Avšak pseudotvůrci by byli schopni říci taková a podobná slova, jelikož mnozí z nich v přítomném rozpoložení mysli skutečně litují toho, do čeho uvrhli celé Stvoření. Prosili Mne o odpuštění a Já jim odpustil. Kvůli tomu jsou také schopni odpouštět.

Důvodem, proč bylo tak důležité, že někdo jako prezident Clinton vyřkl taková slova bez jakékoli přípravy, spontánně a vycházející z jeho vlastního chtění, bylo, že tento svět má více než dosti krveprolévání, pomstychtivosti, odplácení, násilí, neodpouštění, zavrhování a veškerých běd a strádání. Bylo načase, aby něco zcela odlišného bylo uvedeno do mysli lidstva - potřeba odpouštět a mít odpuštění.

To je důvodem, proč jsem shora řekl, že zproštění prezidenta Clintona bylo krokem správným směrem. pokud by nebyl zproštěn, taková slova by z jeho zvláštního postavení a toho, s čím souvztaží - a to je důležité zdůraznit - nikdy nebyla vyslovena a lidstvo a všechny zmíněné oblasti kdekoli jinde by ovládli renegáti. V takovém případě by se musel zvolit nějaký z nepříjemných scénářů ukončení negativního stavu, jak se popisují v předešlých dialozích. mohu vás ujistit, že byste nechtěli, aby se taková volba provedla.

Takže, jak vidíš, fundamentální věcí zde je záležitost bezpodmínečného odpuštění. Negativní stav a lidstvo toto ještě postrádá. Stále jsou náchylní k trestání, krutosti, pomstě, odplácení a odvetě. Ale nyní, díky veškerému uspořádání situace s prezidentem Clintonem, uslyšeli něco, co nechtěli slyšet, ale co přesto zaznamenali ve své mysli. A to je důležité.

Když myslíme na bezpodmínečné odpuštění a také na milosrdenství, které předchází odpuštění, rád bych vám připomněl dvě události z Mého života na planetě Nula, ke kterým došlo během Mého Prvního příchodu. Ve skutečnosti byla jedna příhodou a druhá podobenstvím.

První případ se týká ženy, jež byla dopadena při samém aktu cizoložství (Ev. Jana 8:3- 11). Farizejové a zákoníci ji přivedli ke Mně a chtěli slyšet Moje mínění o její situaci. Kvapně poukázali na to, že Mojžíš v zákoně nařídil takové ukamenovat k smrti. Myslíš, že doopravdy chtěli slyšet můj názor? Přáli si Mne nachytat, jak protiřečím jejich zákonům, aby tak měli z čeho Mne obvinit. Byli pokrytečtí. Copak jsem jim řekl? „Ten, kdo z vás je bez viny, ať po ní hodí kamenem jako první.“ V termínech Mého Nového zjevení bychom řekli, že kdo je bez problémů, ať je prvním, kdo má nad ní vynést rozsudek.

Uslyševše tato slova, jsouce obviněni svým svědomím, všichni odcházeli jeden po druhém, počínaje nejstarším z nich až k tomu nejmladšímu a poslednímu. Ale nejdůležitější částí této události je chvíle, kdy jsem zůstal Sám s obviněnou ženou. zeptal jsem se jí: „Ženo, kdepak jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla Mi, že ne, nikdo to neučinil. Nato jsem jí řekl: „Ani Já tě neodsuzuji, jdi a nehřeš více.“

Zde je krásná ilustrace Mé Přirozenosti. Každý na vaší planetě a v negativním stavu obecně, reprezentovaném zde pokryteckými farizeji a zákoníky, rigidně lpějícími na svých zákonech, by rád odsoudil k smrti každého, kdo podle jejich názoru porušuje jejich zákony. V tomto případě prezidenta Clintona. Ovšem šlo by o smrt jeho kariéry, nikoliv o jeho fyzickou smrt. A to by mohlo být daleko horší než fyzická smrt. Naneštěstí byli dokonce i někteří z vás, Mých reprezentantů, náchylní souhlasit s jeho potrestáním a odstraněním z úřadu, aniž byste chápali celé pozadí toho, proč bylo jeho chování vyneseno na světlo před celou planetou, nemluvě o tom, že i přes všechny regiony Multivesmíru. Tím jste mylně a neúmyslně stranili negativnímu stavu, v tomto případě renegátům.

Vaší duchovní povinností v tomto ohledu mělo být reagovat tak, jak jsem to učinil Já v situaci se zmíněnou ženou. Jelikož byl prezident Clinton shledán nevinným, v tom smyslu bylo obvinění proti němu anulováno a on stojí přede Mnou bez svých žalobců. Proto ani Já ho z ničeho neobviňuji. Jediné, co mu mohu říci, je: „Jdi, konej svou práci a neopakuj opět stejnou chybu.“ A tak se mu dává druhá šance, aby napravil své chyby, Učiní-li tak, či nikoliv - to je jiná věc. Volby je jeho.

Právě teď vás jako Mé pravé reprezentanty žádám ve vší pokoře a poníženosti (ovšem - jako vždycky - pokud si tak zvolíte na základě své svobodné vůle a volby a n jinak!), abyste zobrazili Můj postoj ve svém vlastním životě, ve svém chování a postoji jak v tomto případě, tak i v jiných situacích a případech, a stali se majákem s jasným světlem bezpodmínečného milosrdenství a odpuštění ve světě, kde žádné takové pojmy nejsou uznávány ani dodržovány. A pokud nějaká tendence odpouštět existuje, pak je pouze podmínečná, doprovázená nějakými přísnými nároky, požadavky a podmínkami, jak se to odráží ve vašich podmínečných soudních rozsudcích.

Takto budete s to pro celé lidstvo ustanovit předpoklad a okolnosti, za jakých se u lidí vyvine schopnost přijmout i poskytovat odpuštění. Tyto dva pojmy jsou nerozlučné. Odpuštění může být významné jenom pod dvěma podmínkami: první - že je bezpodmínečné bez jakýchkoliv závazků; druhá - dostat odpuštění a odpustit současně - tak, jak to tak hezky ukázal prezident Clinton, a taky ovšem, jak se o tom píše na stránkách Mého Nového zjevení, o jehož existenci on nemá žádnou vědomou uvědomělost.

Co by se stalo, kdyby někomu bylo odpuštěno a pak by sám nenabídl odpuštění?

Tato situace je pěkně popsána v podobenství o neodpouštějícím sluhovi, jak je zaznamenáno v evangeliu Matouše 18:21-35. Toto podobenství líčí sluhu, který svému pánovi dlužil deset tisíc talentů. V dnešní hodnotě - dejme tomu 100 000 dolarů. A jelikož nebyl schopen zaplatit, jeho pán nařídil, aby byl prodán on, jeho žena i děti a vše, co měl, a tak aby dluh byl vyrovnán. Sluha před ním padl, řka: „Pane, měj se mnou strpení a já vše zaplatím.“ A tak pán toho sluhy byl jat soucitem, propustil ho a odpustil mu dluh bez jakýchkoliv závazků. Ale co učinil sluha, jemuž bylo odpuštěno? Jde a potká jednoho ze svých spoluslužebníků, jenž mu dlužil sto denárů (pravděpodobně pár stovek dolarů ve vaší době), chytne ho pod krk a vyžaduje, aby mu zaplatil, co mu dluží. Spoluslužebník padl na kolena a žadonil, aby měl strpení a že mu zaplatí. Ale ten neodpustil, šel a uvrhl ho do žaláře do té doby, než zaplatí svůj dluh. Takže když jeho spoluslužebníci viděli, co se stalo, byli velmi zarmouceni, šli a vše řekli svému pánovi. tehdy mu jeho pán řekl: „Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses taky smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako já jsem se smiloval nad tebou?“

Jaké byly důsledky neschopnosti toho sluhy odpustit poté, co bylo odpuštěno jemu? Byl poslán na muka (našimi slovy do pekel) na tak dlouho, až by splatil svému pánu vše, co mu byl dlužen. Podle našich slov - až by nesl všechny důsledky své neochoty odpustit, děj se co děj. A Mé varování, které následovalo po prezentaci podobenství, bylo velmi jasné. Totéž se přihodí každému z vás, pokud z celého srdce neodpustíte provinění svému bratru, ať je kdokoliv. V tomto případě to má být prezident Clinton.

Tady je výstraha: pokud nejste odpustit bezpodmínečně, pak s takovým postojem nebudete moci přijmout, nebo zvnitřnit si Mé bezpodmínečné odpuštění. vaše neochota odpouštět slouží jako blokáda nebo uzavření dveří, kterými může vstoupit Mé bezpodmínečné odpuštění a vykonat potřebnou práci pro odstranění negativního stavu z vašeho života. Tak tomu je a není v tomto ohledu žádný jiný způsob.

Dovol, abych ti něco řekl, Petře. Mou rolí nikdy není být žalobcem někoho bez ohledu na to, co spáchal, nebo nespáchal. vždycky jsem v roli někoho, kdo obhajuje. V povaze negativního stavu je být žalobcem. Členové negativního stavu nic nemilují více než trestně stíhat buď své vlastní členy, nebo, ještě s větší rozkoší, členy pozitivního stavu nebo vás, mé reprezentanty. Určitým způsobem, řečeno metaforicky, můžete pojímat veškerý negativní stav jako žalobce pozitivního stavu a celého Mého stvoření a mne jako obhájce.

V případě prezidenta Clintona, byli vzhledem k duchovní souvztažnosti jeho pozice a role v plánu věcí jeho žalobci ve skutečnosti renegáti. Já ho obhajoval, protože bylo v mé roli tak činit. Je to integrální částí mé Přirozenosti, abych měl tu roli, bez ohledu na to, jak kdo je, či není podle vašich názorů vinen.

Pamatujte si, prosím, že základ veškerého pozitivního stavu spočívá na bezpodmínečném milosrdenství a odpuštění. v tom se odráží Moje Absolutní Nepodmíněné Milosrdenství a Odpuštění, neustále a nepřerušovaně vyvěrající z mé nové Přirozenosti vůči každému v Mém pozitivním stavu.

Protože přirozenost pozitivního stavu má své kořeny v tomto rozpoložení, jež je jedním z nejdůležitějších, každý, kdo není ochoten odpustit bezpodmínečně nebo přijmout Mé bezpodmínečné odpuštění, nebude moci vstoupit do Mého pozitivního stavu. I kdyby takový jedinec vešel do Mého pozitivního stavu, nebyl by schopen přežít jeho sféru ani atmosféru. nepodporovala by přežití takového jedince.

Klíčovým slovem zde je ‚bezpodmínečné‘. Proč klademe tak velký důraz na toto slovo? Z pozice své typicky lidské přirozenosti se díváte na věci velmi rozdílně ve srovnání s tím, jak se na ně dívám Já a jak na to nahlíží členové pozitivního stavu.

Podle našeho lidského náhledu, z pozice, kterou máte uprostřed negativního stavu - vašeho předešlého postavení - jste navyklí hodnotit vše v lidském životě a v negativním stavu obecně jako něco velmi zlého, špatného, shnilého, neodpustitelného, opovrženíhodného a nesnesitelného. Odtud pochází potřeba to soudit a odmítat. Je náležité to odmítat, ale není náležité to soudit.

Nikdy nezapomínejte, za jakým účelem bylo negativnímu stavu dovoleno, aby dosáhl svého protivného naplnění. Nikdy nepouštějte ze zřetele služby, které poskytuje pro všechny v procesu jejich poznávání jeho povahy. Neodmítejte fakt, že díky charakteru svého pseudoživota negativní stav umožnil každému učinit správnou volbu v zájmu plnosti a úplnosti života pozitivního stavu. A navíc nikdy nezapomínejte, že všichni účastníci negativního stavu dobrovolně souhlasili na Mou vlastní žádost ilustrovat a demonstrovat tento shnilý, zlý, negativní, opovrženíhodný či jakýkoli pseudoživot.

Co vám tohle vše říká? Jak bylo uvedeno v Mém Novém zjevení a jeho Doplněních, souhlasili mít podíl na ilustrování takového života pouze pod jednou podmínkou, což jsem jim osobně nabídl. Bude jim odpuštěno NEPODMÍNĚNĚ vše, ať je to sebevíce děsivé, nepředstavitelné, zlé, negativní, prohnilé, hrozné či šílené - po provedení ilustrace a demonstrace všech důsledků, následků a výsledků takových činů. Existuje pouze jediný důvod pro pseudojsoucno a pseudobytí pekel - sloužit ilustrování takových následků, důsledků a výsledků.

Z této logiky můžete vidět, že jakmile je splněno toto ilustrování a demonstrování, nebude existovat potřeba, aby pekla a jejich negativní stav dále pokračovaly ve své existenci. V okamžiku, kdy bude ukončeno ilustrování a demonstrování, vejde v činnost Mé bezpodmínečné milosrdenství a všichni budou vyvedeni z pekel a všech jiných míst z celé zóny vymístění a planety Nula.

Takže vy, jako Moji praví reprezentanti, přestaňte nahlížet na negativní stav z nitra jeho pseudojsoucna a pseudobytí - což vás staví do pozice odsuzování a zatracování, a začněte se dívat z Mé pozice a z pozice Mého pozitivního stavu - což je pozice, která nabízí milosrdenství a bezpodmínečné odpuštění všem, co se na tom podíleli. Dívejte se na to jako na experiment, a ne jako na něco, co má jakýkoliv jiný smysl či význam.

Nastal čas, aby si každý uvědomil, jak nesprávně a převráceně se nahlíží na pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu a jeho důsledky, jak nabízejí lidské náboženské systémy, jejich svaté knihy a kdokoli jiný.

Je na čase zlomit jejich zlořečené vysvětlování a vymývání mozků ohledně jeho povahy a účelu, pro jaký mu bylo dovoleno vzniknout. Je na čase, abyste přijali Mou pozici a přijali Mé vysvětlení o všech těchto záležitostech a činitelích, vztahujících se k negativnímu stavu a lidskému životu.

Toto není snadný požadavek. nacházeli jste se na opačné straně tak dlouho, že se vám stalo zvykem dívat se na to z obecně přijatého postavení, v němž je každý či skoro každý na planetě Nula a jinde.

Pokud nejste ochotni změnit svou pozici a přijmout Mé vysvětlení a Mou pozici v tomto, jakožto i v jiných ohledech, pak nebudete schopni Mi sloužit jako Moji praví reprezentanti. Zjevení o těchto faktorech a o jejich přijetí vámi ohledně toho, co se týká povahy negativního stavu, je integrální součástí právě probíhajícího posunu. A v jednom omezeném smyslu je situace s prezidentem Clintonem jakýmsi testem pro vás, aby se vidělo, na kterou stranu se postavíte - na stranu žalobců, nebo na stranu obhájce. V tomhle máte možnost volby. Je to velmi důležité, důležitější, než můžete v tuto chvíli tušit.

Peter: Mnohokrát děkuji, že jsi nás na to upozornil. Cítím, že musím odložit kladení mé druhé otázky na jinou dobu. Mám pravdu?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, máš pravdu. Můžeme pokračovat zítra, pokud to bude zapotřebí a vhodné. Mezitím si pěkně užij dne.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL