TŘICÁTÝ PRVNÍ DIALOG

28. ledna 1999

Peter: Především cítím, že se musím omluvit Tobě, Danovi a Rosemarii za mé včerejší rozpoložení mysli a za mou reakci na Danovy a Rosemariiny otázky. V té chvíli jsem cítil, že to musím ze sebe dostat ven.

Pán Ježíš Kristus: Bylo na místě dostat to ven, Petře. Jinak bys to držel v sobě, čím bys poskytl daleko větší a škodlivější příležitost skupině negativních entit, přidělených k tobě za tím účelem, aby tě docela odstrčily od našich dialogů a způsobily ti nepotřebnou duševní úzkost. V tom případě bys utekl do své samoty, jak to rád činíš v takových situacích, efektivně zavíraje dveře do stavu své niternosti a přestávaje komunikovat se svými přáteli jak v tomto světě, tak i ve světě vašem. Vidíš, Petře, tohle je přesně to, čeho by ty negativní entity rády u tebe docílily. Kdybys nemluvil o tom, co cítíš v tomto ohledu, specificky ohledně věcí Mého Nového zjevení a těchto dialogů, pak by se jim podařilo tě zablokovat na dlouhou dobu. Nechceme, aby se to stalo za žádnou cenu. Jak jsi měl ve zvyku říkat svým profesionálním studentům: ‚normální reakce na abnormální stav je abnormální‘, což znamená, že je normální reagovat na abnormální podmínky abnormálním způsobem.

V našem případě se nad tebou vznášel vážný problém, vztahující se na možnou nesrovnalost, ba i rozpor mezi tím, co vám bylo předloženo v Novém zjevení Pána Ježíše Krista a v těchto Dialozích. Kdyby tomu tak bylo, kdyby ty nesrovnalosti skutečně existovaly, pak bys ovšem zpanikařil, neboť bys měl za to, že buď údaje ve Velké knize nebyly ode Mne, nebo dialogy neprobíhají se Mnou. Můžeš si představit následky, kdyby to byla pravda? Bylo by to zničující pro tebe i pro všechny, kdo přijali Mé Nové zjevení jako Mé Pravé Slovo. Na druhé straně, podívej se, coby se stalo, kdyby tvoje reakce byla něco jako tohle: ‚No co, to je toho, nebudu si s tím lámat hlavu. Ať si tento problém vyřeší sami, aniž by mě obtěžovali. Nebudu marnit svůj čas na zpochybňování nebo na ověřování pravdivosti tohoto údaje. Budu se nadále tvářit, jako by se nic nestalo.‘ V tom případě bys podlehl efektivně duchovní aroganci a výsledně bys upadl pod vliv té negativní skupině, jež ti byla pro tento účel přidělena. Takže je velmi důležité, aby vše, co bylo řečeno a zaznamenáno během našich dialogů, jakožto i během všech jiných našich interakcí, bylo doprovázeno simultánním neustálým ověřováním za účelem zajištění pravdivosti, autenticity a ryzosti jejich zdroje. A nejen to, ale aby každý případný čtenář těchto Dialogů činil toto skrze svou intuici. Činit tak je duchovní zodpovědností každého čtenáře.

Podíváš-li se, Petře, na to, co vzešlo z včerejší události, pak budeš moci velmi jasně vidět, jak bylo důležité obrátit tvou pozornost na záležitost možné rozpornosti a nesrovnalosti. Dovolilo to, aby se řádně nabídlo klíčové, multiverzálně důležité vysvětlení s objasněním pro každého, kdo je do toho zapojen na všech úrovních a ve všech dimenzích. To, co bylo uvedeno v Třicátém dialogu, poskytne všemu náležitou perspektivu; v podstatě anuluje každou pochybnost ohledně možné nesrovnalosti a rozporu. A nejen to, ale jasně to vyznačí fakt absolutní nutnosti mít nekonečnou rozmanitost voleb s tím, aby se každý ujistil, že ať si zvolí cokoliv, jeho volba bude ta pravá, neboť každá jiná volba by nevedla ke stejně žádoucímu, logickému a rozumnému vyznění. Mohu ti říci velmi jasně, Petře, že tím, že všechny sentientní entity bez ohledu na to, kde jsou umístěny nebo jak dalece se duchovně vyvinuly, nejsou absolutní, ale relativní, a že dokonce i oni potřebují příležitostné připomínky této povahy. Není to pouze výsadou lidských tvorů. Ovšem lidé už tím, čím jsou, mají téměř stálou potřebu, aby se jim připomínalo všechno, ale zvláště duchovní věci.

Takže zde jsou otázky a pak zase další otázky. Na objasnění: otázky, které položili včera Dan a Rosemarie, mají multiverzální význam. Potřebují odpověď, jež by zahrnula a uspokojila všechny, a to nejen lidské tvory, v tomto případě Dana, Rosemarii nebo tebe, Petře. Pro svou povahu a velikost jejich významu musí být zodpovězeny skrze tebe, Petře. Konec konců jsi to ty, kdo je zaznamenává a předává všem zainteresovaným. Proto je logické a náležité, aby ses ujal zodpovědnosti na ně dát odpověď.

Na druhé straně si vezmi jako příklad otázku, položenou před třemi dny o poměru, existujícím mezi tebou a tvým zaměstnavatelem. Je správné používat čas a prostředky tvého zaměstnavatele pro své vlastní potřeby, nemající co činit s tvou předepsanou prací? Tento druh otázek tedy nezapadá do výše uvedené kategorie multiverzálního významu. Je to něco, co je mezi tebou a tvým zaměstnavatelem, jakožto i mezi Mnou a tebou. Existují různé situace, rozliční zaměstnavatelé, různé dohody a různé možnosti, mající docela rozličnou konotaci případ od případu v závislosti na přijatých postupech či zásadách toho kterého zaměstnavatele. Duchovní význam vašeho chování na místě vašeho zaměstnání je úplně individualizován a zosobněn, takže jen vy můžete odpovědět na tu otázku pomocí svého vlastního rozlišení a skrze svou intuici a přímým spojením se Mnou - způsobem, jaký máte k dispozici. Příčinou tohoto faktoru nemohou být otázky tohoto typu zodpovězeny skrze tebe, ani vlastně přes nikoho jiného, ale pouze samotným tazatelem.

To je důvod, proč je tolikrát zdůrazněno, jak je důležité, aby se každý z vás naučil klást vlastní otázky a dostávat vlastní odpovědi jakýmikoliv vám dostupnými prostředky, a nikoliv spoléháním se na tebe, Petře, nebo na kohokoliv jiného. Nechceme, aby kdokoliv byl závislý na tom, co řekneš ty, Petře, nebo co je řečeno skrze tebe, neboť by to skončilo ve stavu naprosté pasivity tazatele a v jeho/její duchovní impotenci, jakožto i ve vyhýbání se odpovědnosti, jakou má v tomto ohledu. Skončit takto znamená podlehnout negativnímu stavu. Pouze otázky, týkající se všeho v Mém Novém zjevení a obsahu těchto Dialogů, jakožto i otázky multiverzálního významu, jsou vhodné a vyžadují, aby byly zodpovězeny skrze tebe, Petře, neboť v tom je tvá role a tím jsi byl pověřen. V předešlých Dialozích jsme již vysvětlili, proč je tomu tak.

Peter: Mluvě o otázkách, jak se Ti dnes líbí komentář, učiněný dnes ráno Dr. Ardyth Noremovou z Arizony v jejím e-mailu o tom, že Ti říkám ‚Sir‘ (Pane)? Cítí, že když se na Tebe obracím jako k Pánu, snad zanedbávám ženský aspekt Tvé přirozenosti zdůrazňováním Tvého mužského aspektu. Z mé strany ovšem to, jak jsem to tehdy cítil, bylo spíše navyklým reagováním, jako bych byl býval mluvil s mým mužským představeným, jsoucím hodně vysoko nade mnou v typicky lidském smyslu. Ani v nejmenším nebyla míněna žádná neúcta, ani nešlo o úmysl méně zdůraznit Tvůj femininní aspekt, když jsem Tě tak nazval.

Pán Ježíš Kristus: Ačkoli je pravda, že z tvého osobního stanoviska to bylo jaksi návykovou odezvou, ve skutečnosti však doopravdy byl důvod, proč jsi byl téměř nutkán tak se na Mě obrátit, a to v tom, že především to vypadalo, jako by jeden muž mluvil s druhým mužem; za druhé, okolnosti, za jakých se to stalo, vyžadovaly, abys Mne vnímal jako svého Nebeského Otce. Současně logická a intelektuální disputace v Dialozích způsobila, že bylo pohodlnější oslovit Mne ‚Sir‘, ježto jde o Mou typickou Absolutní Maskulinní Přirozenost. Nicméně budiž všem známo, že v procesu tohoto rozhovoru Absolutní Rovnost Mé Absolutní Maskulinity a Mé Absolutní Feminity byla a vždy bude na místě a nezáleží na tom, jaké bude oslovení. Je to pravda i ohledně toho, jak jsem vnímán ve tvé mysli, Petře.

Takže žádná urážka vůči Ardyth, a je to dobře, že ti připomněla tento fakt, ačkoli ji mohu ujistit, že ve tvé mysli, Petře, nebyl nikdy sklon, přání nebo tendence zanedbávat nebo podceňovat nebo považovat ženské aspekty jako méně hodnotné nebo méně důležité než aspekty mužské. Opak je pravdou: mohu svědčit o tom, že ty, Petře, jsi byl velmi progresivní v tomto ohledu před mnoha lety (před 46 lety), kdy jsi ještě byl uvězněn v bývalém Sovětském svazu. Pamatuješ si, co jsi napsal ve svém filosofickém deníku, který byl zabaven členy KGB - sovětskou tajnou službou? S nesmírnou vášní jsi prohlašoval a bránil záležitost úplné rovnosti mužů a žen a to, jak jsou stejně hodnotní a potřební a proč jedno pohlaví nemá být vyvyšováno na úkor druhého. A pamatuješ si, Petře, jak během soudního přelíčení byly čteny ty pasáže a jak tři soudci - vesměs muži, ovšem - se ti vysmívali za tak pošetilý nápad? Pouze zapisovatelka, která byla ženou, na toto téma opatrně a ustrašeně prohodila úštěpek na tvou ochranu. Jak víš, v té době nikdo nezpochybňoval tak zvanou nadřazenost mužů nad ženami. Takže v tomto ohledu jsi byl na tu dobu o hodně dál, Petře.

Peter: Tak jak tak má Ardyth pravdu a já napříště budu pořádně opatrný. V tomto bodě bys rád probral něco jiného, jak jsi naznačil během mé ranní procházky, meditace a dialogů s Tebou?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře. Téma, které by se mělo oslovit dnes, se týká konceptu předpovědí a možností. V lidské povaze a v povaze negativního stavu existuje tendence obecně vnímat vše jako permanentně zafixované, nemodifikovatelné a neměnitelné. Vracíme se k této záležitosti, protože je ji třeba připomínat, aby bylo možno se vyhnout negativním reakcím pro případ, že by se věci nepřihodily tak, jak každý očekával, že se stanou, ježto byly buď předpověděny, nebo byly považovány za uskutečnitelné. Takže si nestěžujte na přebytečnost nebo opakování v tomto ohledu.

Vezměte, dejme tomu, biblické předpovědi proroků ve starém zákoně a v Apokalypse Nového zákona, jakožto i v jiných Mých vlastních předpovědích, jak byly zaznamenány, na příklad v Evangeliu Matouše, kapitoly 25-4-25 a jinde. Každý, kdo je čte, považuje za samozřejmé, že se splní doslovně v tom kterém čase na vaší planetě a nikde jinde. konec konců, jestliže Bůh - Já něco předpoví, pak se to musí splnit přesně tak za každou cenu, jako by Bůh - Já nebyl/nebyla či nebyla/nebyl s to si to rozmyslet a do puntíku - bez ohledu na kohokoliv a cokoli - provádí to, co předpověděl nebo nařídil. Na příklad, Moji učedníci si byli tak jistí, že vše, co jsem řekl, předpověděl nebo určil, se mělo splnit během jejich života na planetě Nula, že když přišli do duchovního světa a uvědomili si svůj omyl v této věci, jakožto i v mnoha jiných záležitostech, byli šokováni, až takříkajíc přišli o rozum a nějakou dobu jim trvalo, než se přizpůsobili faktu, že věci nejsou vždy takové, jak se zdají být. V tom případě se můžete ptát, proč byste chtěli, aby se přes kohokoliv něco předpovídalo? Důležitost těch biblických předpovědí či podobných předpovědí v minulosti tkví v jejich funkci, a ne tolik v tom, co obsahují nebo praví. Byly míněny jako varování za tím účelem, aby poskytly šanci všem zaangažovaným napravit své cesty, uznat nutnost změny a ustanovit jiný způsob života, což by jim umožnilo obejít nebo úplně anulovat potřebu, aby se předpovědi splnily.

Jak víš z předešlých údajů, každé chování nebo každá volba, jakou jedinec učiní pro zavedený životní styl podle duchovních zákonů nese své důsledky, výsledky i následky. podle Absolutního Zákona Mého Absolutního Bezpodmínečného Milosrdenství a Odpuštění je nutno především vylíčit všechny možné následky každého chování nebo všech voleb a současně předložit rozličné alternativy pro rozličná chování a různé volby, jež by mohly být provedeny za účelem vyhnutí se nebo anulování čehokoliv, co bylo obsaženo v takových předpovědích. Takhle to tedy je, tečka. To je způsob uspořádání věcí ve veškerém jsoucnu a bytí a v pseudojsoucnu a pseudobytí.

Takže v tomto smyslu se můžete dívat na jakékoliv předpovědi jako na možnosti, jež se mohou a také nemusí uskutečnit v závislosti na alternativních volbách, jaké se mohly učinit těmi, co jsou osloveni, či komu jsou takové předpovědi adresovány. To je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč v Mém Novém zjevení (jako v kapitole 7, na příklad) jsou takové předpovědi či předvídavé údaje vždy doprovázeny sdělením, že toto je jeden z mnoha možných scénářů, podle nichž by se věci mohly stát, a že jsou mnohé jiné možnosti, jak by se takové věci mohly projevit nebo objevit. Proto na základě těchto faktorů ať vás nikdy nenapadne lpět pouze na jedné možnosti nabídnuté jen jako příklad, jak by se věci mohly stát, a ne zda se stanou přesně tak, jak byly popsány. Mohou a nemusí se tak stát.

Jak jsi sám před časem řekl, Petře - když je vám něco dáno jako příklad toho, jak se věci stanou, v našem konkrétním případě, jak proběhne ukončení negativního stavu, pak lze mít podezření, že tak se to nestane. Je-li v rámci multiverzálního faktoru řečeno, že se něco stane tak a tak, pak se to v ne-prostorovém a ne-časovém stavu a kontinuu již odehrává. Když se to tak či onak naplňuje a je uloženo do univerzálnosti všeho, pak je zřejmé, že nějaký jiný scénář nebo volba, které se ještě neudály, jsou vzaty v úvahu. Musíte zde rozumět velmi důležitému pravidlu, které podle lidského aspektu své mysli jen dost těžko pochopíte: Kdykoliv se vám něco nabízí ve formě předpovědi nebo předvídavosti, a takové předpovědi či předvídavosti jsou doprovázeny popisným příkladem, jak by se to mohlo stát, pak díky faktoru, že to bylo vysloveno, se to v ne- prostorové a ne-časové dimenzi skutečně tak děje. Jak jsem řekl, tento údaj velmi těžko pochopíte. Na druhé straně, co si musíte jasně uvědomit a co uniklo dokonce Mým vlastním učedníkům, pokud ještě žili na planetě Nula po Mém odchodu, že kdykoliv jsou učiněna taková sdělení, vždy se vztahují k multiverzálnímu stavu věcí a velmi zřídka mají fyzickou zevní relevanci k čemukoliv na planetě Nula. Obvykle to nemá dopad na planetu Nula tak moc na fyzické úrovni, jako spíš na úrovni mysli lidí a jejich životního stylu. Takže dopad je pro svou povahu raději duchovní a mentální, než fyzický a zevní. Fyzické a zevní aspekty se mohou změnit následkem duchovních a mentálních změn, ale vždy se vlečou pozadu - někdy dokonce po tisíciletí.

Jak víte, naneštěstí pro lidské tvory byla jejich zevní mysl zcela odpojena od všech jiných úrovní, zvláště a konkrétně od jejich duchovní úrovně. Z toho důvodu nejsou schopni vnímat události, dění či stav věcí na žádných jiných úrovních a dimenzích multivesmíru. Přesto jsou podle různých aspektů své mnohovrstevnaté mysli na ně napojeny všechny, aniž by si vědomě uvědomovali, že tomu tak je. A nejen to, ale plně se účastní všech událostí v jiných dimenzích, aniž by o tom měli sebemenší tušení. Důvod pro tuto neuvědomělost tkví ve faktu, že bylo nutné odpojit jejich vědomou mysl tak, aby neměli žádný spoj jak s jinými úrovněmi své mysli, tak i s jinými dimenzemi. Jak bylo řečeno několikrát dříve, toto bylo provedeno proto, aby lidští tvorové byli uvedeni do pozice svobody volby, a tak aby byla anulována nutnost být negativním podle donucení sil negativního stavu. Namísto toho si smějí vybrat tak, či onak podle své svobodné vůle a volby. Kdyby byl spoj jejich lidské vědomé mysli ke všemu a všem jiným nechán neporušen, pak by díky faktu, že lidští tvorové jsou stavěni tak, aby byli svou náturou závislí na někom či něčem jiném, došlo k tomu, že by byli neustále pod vlivem jiných z jiných dimenzí, kteří podle jejich názoru mají daleko nadřazenější vědomost a schopnost, než mají oni. Takže by lidé dělali jen to, co by jim bylo řečeno, a ne to, co by dělali podle své vlastní svobody volby. Avšak v takovém případě by jim žádný z jejich činů a skutků nemohl být přivlastněn, jelikož v konečném součtu by nebyly jejich. V takovém případě by lidští tvorové navždy zůstali ve stavu nemohoucnosti a nemohli se řídit podle svých vlastních výběrů z vlastní svobodné vůle. Kdyby k tomu došlo, pak by negativní stav nemohl být nikdy odstraněn, neboť někdo někde tam - máme na mysli lidské tvory - by nebyl v postavení dělat nějaké volby sám od sebe. Díky faktu, že povaha negativního stavu je zakotvena v životě nátlaku, byste museli dočista eliminovat lidské tvory z jakékoliv modality života bez možnosti je spasit, a tak dovést negativní stav k jeho konci navěky. Pokud je jakýkoliv život podle donucení a nátlaku, negativní stav si lebedí a rozpíná se. To je jeden z hlavních důvodů, proč bylo nutné přetrhnout spojení lidské zevní mysli od všech a všeho jiného v jiných dimenzích. Jak víte, tohle bylo uskutečněno primárně během Mého Prvního příchodu. Jak si vzpomínáte, před tím byli lidští tvorové schopni vidět bytosti z jiných dimenzí, jak chodí mezi nimi.

A tohle nás přivádí k jiné možnosti uspořádání věcí, kdyby se bylo zvolilo, aby se pseudotvůrci ani renegáti fyzicky neobjevili na planetě Nula. Když už je jednou vnímáno, že lidští tvorové jsou založeni a zakotveni v životě své svobody volby, pak postupně a pomalu - aby se zabránilo nebezpečnému šoku - znovu obnovíte napojení jejich zevní vědomé mysli na ostatní části jejich mysli a na všechny jiné dimenze tím, že vybudujete stálou přímou linku ke všem z nich. V tomto novém rozpoložení budou schopni nejen vnímat vše, co tam probíhá, ale budou s to aktivně komunikovat se všemi příslušnými obyvateli. Takto bude ustanoveno fyzické spojení s jinými světy a planeta Nula bude pohlcena jejich sférou. V takovém případě lidé budou moci pozorovat a rozpoznávat, jak pseudotvůrci, renegáti a jejich pochopové činili to, co činili; jak došlo k aktivaci negativního stavu; jak sami byli zfabrikováni; kdo byli jejich praví ‚stvořitelé‘; a všechny jiné věci mající k tomu vztah.

Pseudotvůrci tímto zvláštním způsobem přijdou k lidem, zjeví se jim, přesvědčí je, že oni jsou jedinými stvořiteli a bohy atd., aniž by se doopravdy fyzicky objevili na planetě Nula. Nicméně, jelikož by nyní planeta Nula a lidská zevní vědomá mysl byla pohlcena ve sféře jiných dimenzí, pak díky tomuto faktoru by byli s to plně se účastnit v konečné fázi druhého příchodu pseudotvůrců. Následně poté by se tímto samým způsobem plně zúčastnili závěrečné fáze Mého Druhého příchodu. A takto by byly na místě všechny faktory pro splnění všech požadavků na ukončení negativního stavu, jak bylo vylíčeno na příklad v sedmé kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista. Vidíš, Petře a vy všichni, co čtete tato slova, jak by bylo možné provést vše, co má být provedeno v tomto ohledu? A jak je možné mít mnoho různých scénářů, aniž by došlo k porušení nebo odmítnutí jakýchkoliv požadavků pro jejich uskutečnění? A Já jsem uvedl jenom dva příklady: jeden včera a jeden v tomto dialogu. Ujišťuji tě, že jsou možné mnohé jiné. Ale pro tentokrát toto postačí k tomu, abyste náležitě pochopili, o čem je řeč. Z toho důvodu bych doporučoval, abychom to pro dnešek ukončili s přáním velmi příjemného dne.

Peter: Mnohokrát Ti děkuji za Tvá vysvětlení. Bylo to pro mne velkým potěšením.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL