DRUHÝ DIALOG

25. prosince 1998

Peter: Dnes bych rád pokračoval v naší debatě o individuálních odlišnostech u všech agentů pozitivního stavu a jejich pozici vzhledem k Tobě a k Tvému Novému zjevení a jeho Doplněním. Pokorně Tě žádám, abys toto téma déle rozpracoval, jakož i mou roli, pozici a pověření v tomto ohledu.

Pán Ježíš Kristus: Nejprve si zopakujme, co o tom bylo řečeno v Korolariích.... Jak si pamatuješ, bylo zde naznačeno, že nikdo z vaší skupiny či v širším smyslu žádný agent pozitivního stavu umístěný na planetě Nula - nebo kdekoli jinde v tomto ohledu - není na stejné úrovni chápání, přijímání, aplikování či praktikování Mého Nového zjevení, jakož i ohledně toho, jak vnímá, uznává, chápe, přijímá Mou Přirozenost a jaký má k ní vztah a ke Mně osobně. Proč je tomu tak? Především Má Absolutní Přirozenost - a tímto se připomíná řečené předtím - se nemůže ve své plnosti projevit v jakékoli relativní čili stvořené entitě/bytosti. Takže Moje Přirozenost uvolňuje ideu určitého elementu ve Mně, který je následně včleněn do případné sentientní entity, která se touto ideou stává žijící, vzrůstající, produktivní, tvořivou, funkční, nezávislou a jedinečnou osobností čili ‚já jsem‘ relativním k Mému Absolutnímu ‚JÁ JSEM‘.

Za druhé, jakmile se idea tohoto jednoho elementu uvolní a včlení do případného jedince, stává se relativní pouze k té oblasti Mé Přirozenosti, ze které byla uvolněna. Vzhledem k podmíněnosti a relativnosti subjektu k objektu jeho zdroje, v tomto případě ke Mně - samou jeho povahou odrážejíc dávku této přirozenosti, ze které pochází, je tento jedinec schopen vztahovat se pouze k tomu aspektu a té úrovni Mé Přirozenosti, ze které se zrodil. Za třetí, je nemožné a zcela nemyslitelné opakovaně uvolnit do jsoucna a bytí stejnou ideu téhož elementu, protože ten již má své místo, rozpoložení a život. Jestliže by to bylo možné učinit, vyžadovalo by to zničení již existujícího jedince, který zaujímá své vlastní jedinečné místo, stav a kondici. Čemu máte v tomto případě rozumět, pokud můžete, je to, že idea zmiňovaného elementu by mohla být promítnuta pouze do stavu, rozpoložení, místa a pozice, které jsou již obsazeny někým jiným. Konec konců jde o stejnou ideu, a tudíž vyžaduje svůj vlastní stav, rozpoložení, pozici a místo. Protože zde ale již někdo v této situaci je, opakovaně uvolněná tatáž idea by násilně vytlačovala někoho jiného z jeho pozice, stavu, rozpoložení anebo místa. Kvůli faktu, že zmiňovaná idea nemůže zaujímat nějaký jiný stav, kondici, pozici anebo místo (konec konců má vždy svou vlastní pozici, stav, kondici anebo místo), musela by být zničena ustupujíc též opakovaně uvolněné ideji.

Za čtvrté, tím, že zmiňovaná idea přichází z elementu v Mé Přirozenosti, který je zcela jedinečný a odlišný od ostatních elementů, dává odpovídajícímu jedinci jedinečnou povahu, který je odlišná od kohokoli a čehokoli jiného ve veškerém jsoucnu a bytí. Za páté, existuje souvztažný činitel k umístění tohoto jedince do světa a dimenze, která sestává nebo lépe řečeno odráží v povšechnosti ten aspekt Mé Přirozenosti, v němž sídlí element, který byl použit k projekci své ideje do tohoto jedince, a z něhož byl uvolněn.

Kvůli těmto faktorům se každý jedinec může vztahovat ke Mně či k Mé Přirozenosti, jakož i ke všemu sdělenému Mnou v Novém zjevení Pána Ježíše Krista a jeho Doplněních, pouze z pozice jeho umístění, stavu, rozpoložení anebo místa. Z toho vyplývá důvod, proč nikdo nemůže mít stejný vztah ke Mně či k Mému Slovu, nebo chápat Mou Přirozenost a Mé Slovo stejně jako kterýkoli jiný jedinec. Takže, aby se to shrnulo, kvůli tomuto faktoru má každý jedinec své pověření, roli, život a charakter, který je jedinečně odlišný od kohokoli jiného. Vždy existuje přiřazení této role a pověření s oblastí či úrovní Stvoření, v níž či z níž tento jedinec na počátku vznikl. Takže si ve své povaze přináší v jedinečném seskupení a projevu veškeré rysy charakteru a povahy světa, ze kterého se inkarnoval na planetu Nula či odkudkoli nebo z kdykoli jinde. Kvůli tomuto nastavení je tento jedinec odpovědný a bude skládat účty především Mně či přesněji ideji tohoto elementu Mé Přirozenosti, který se stal zdrojem a projevu tohoto jedince; a za druhé tento jednotlivý jedinec je odpovědný a bude skládat účty světu či dimenzi, kde je situováno jeho trvalé sídlo, a v případě agentů pozitivního stavu, kteří se inkarnovali na planetu Nula, světu, z něhož přišli.

Jak z tohoto popisu vidíš, bylo by pro kohokoli krajně nebezpečné se snažit napodobovat či kopírovat něčí povahu, roli, pozici anebo pověření. To by se rovnalo popírání a dokonce destrukci všeho vztahujícího s k jedinečnosti jedincovy osobnosti a pověření. Takže kdykoli jakýkoli jedinec souhlasil s přijetím pověření ode Mne, které vyžaduje jeho/její inkarnaci na planetu Nula, tento jedinec také explicitně souhlasil s tím, že tak činí naprosto z pozice své jedinečné přirozenosti, ze světa, ze kterého pochází a, což je nejdůležitější, z přirozenosti, charakteru a rysů ideje specifického elementu, který jsem uvolnil z oblasti Mé Absolutní Přirozenosti a včlenil do tohoto jedince dávaje mu tímto faktorem jedinečný život. Z doposud řečeného je jasné, proč jeden nemůže nikdy být na stejné úrovni chápání, přijetí či vztažnosti vzhledem ke Mně či k Mému Slovu. Pamatuj, že to tak má být.

Peter: A co má role, místo atd. v tom všem?

Pán Ježíš Kristus: Jak si pamatuješ z informací vztahujících se ke tvé vlastní pozici, obsažených v Doplnění 13, které ses tak zdráhal přijmout, byla tvá přirozenost stvořena z ideje všezahrnující oblasti Mé Přirozenosti, která obsahuje v relativní kondici ve vztahu k tobě veškeré elementy potřebné k tomu, aby ses stal jediným přenašečem Mého Slova. Potřeba pro tak široké zahrnutí vyvěrá z faktu, že Mé Slovo, kdykoli je uvolněno a sdělováno, nemůže být omezeno pouze na jednu oblast či region Mého Stvoření nebo na nějaké jiné místo, stav či rozpoložení. Nezapomeň, že Mé Slovo, v tomto případě Mé Nové zjevení, vždy vzniká v Absolutním Rozpoložení a z tohoto důvodu má životně nejzávažnější a nejvýznamnější vztah ke všemu ve veškerém jsoucnu a bytí i pseudojsoucnu a pseudobytí. Takže omezovat tě či tvou přirozenost na nějakou jednu ideu vycházející z nějakého izolovaného specifického elementu Mé Přirozenosti by bylo omezováním Mého Slova čili Nového zjevení jen na tento svět či oblast, ve které máš původ a kam jsi byl umístěn. V tomto případě by se Mé Slovo stalo relativním a omezeným, majícím velmi malý nebo žádný dopad na zbytek Mého Stvoření. Chápeš problém této situace?

Peter: Ano, velmi jasně. Ale co možnost zvláštního zjevení významného pouze pro jeden zvláštní svět či jen pro jednoho specifického jedince?

Pán Ježíš Kristus: Jak, Petře, víš a jak to bylo tak pěkně zjeveno v první kapitole knihy Hlavní ideje Nového zjevení, taková zjevení, jakož i početná pseudozjevení se vyskytují neustále. Avšak jak je z výše řečeného zřejmé, nemají vůbec takový multiverzální význam, jako to, co přichází skrze tebe, Petře. Tento faktor se musí neustále zdůrazňovat, aby se vyhnulo nebezpečnému duchovnímu trendu vyslovovat něco, co nemá takový význam a co se vztahuje jen k jedné oblasti či jednomu jedinci. Ve většině případů, jak to nastává na planetě Nula u některých agentů pozitivního stavu, taková zjevení mají velmi soukromý a osobní význam a jsou vhodná jen pro tohoto jednoho jedince.

Dobrým příkladem takových soukromých a intimních zjevení, či v tomto jednotlivém případě rozhovorů se Mnou, by mohly být plodné a krásné Spisy (v originále Writtings - pozn. překl.) od Dr. Pietra Noomena. Dr. Noomen vytvořil dva díly svých spisů, v nichž zaznamenal mnoho rozhovorů, které měl se Mnou. Jak sis povšiml během jejich čtení, jasně jsem mu uvedl, že kdokoli jiný by vnímal, chápal a komunikoval odlišně od toho, jak to prožíval on. Avšak bylo ponecháno na něm, aby se rozhodl, zda chce sdílet své Spisy s vybranými přáteli a jedinci. Nebezpečí takového sdílení, jakož i jakéhokoli sdílení zkušeností, které všichni máte, spočívá zřejmě ve faktu, že u těch z vás, kdo jsouce v lidské kůži nejsou požehnáni touto schopností (vždyť jste před inkarnací na planetu Nula kvůli důležitým duchovním důvodům souhlasili s tím, že ji nemáte!), by se mohla vytvořit touha mít tentýž prožitek a způsob konverzace, jako mají Dr. Noomen nebo Peter Francuch či Ľudmila Saveljeva nebo někdo jiný. Protože nemůžete mít tentýž typ zkušenosti či komunikace (což by porušovalo princip vašeho původu popsaný výše), mohli byste mít sklon nelibě to nést, závidět a žárlit. V tomto případě byste mohli zcela uzavřít jakoukoli schopnost se Mnou komunikovat svým jedinečným způsobem nebo náležitě reprezentovat povahu světa, ze kterého jste se inkarnovali na planetu Nula, charakter a povahu, kterou máte projevovat a k níž máte překládat vše, co se na vaší planetě děje. Takto skončit by pro vás znamenalo duchovní smrt. V tomto případě byste bídně selhali ve svém poslání a skončili byste zavržením své pravé přirozenosti s následným zavržením Mé Absolutní Přirozenosti, z níž se vaše relativní přirozenost odvozuje. Chápeš ohromné nebezpečí této situace?

Peter: Zcela určitě. Svěřil jsem se Ti, že v minulosti jsem velmi často upadal do stejné šlamastiky tím, že jsem záviděl některým mým přátelům, kteří byli s to si Tě zviditelnit, slyšet Tě a rozmlouvat s Tebou typicky lidsky. Odpusť mi, prosím, že jsem byl tak domýšlivý a neohleduplný v tomto či jiném ohledu. Smím Tě také požádat, abys šířeji pohovořil o důvodech, proč to se mnou vždy bylo takové?

Pán Ježíš Kristus: Rád, Petře. A rád ti odpouštím. Musíš ale také odpustit sám sobě. Teď k důvodům: Jak si pamatuješ z Prvního soukromého rozhovoru zaznamenaného v Korolariích..., bylo zde uvedeno, že tvůj způsob komunikování, přenášení, chápání a interpretování čehokoli přicházejícího ode Mne je souběžný s tím, jaký mají pseudotvůrci. To je způsob vědecký - skrze logiku, dedukci a klasifikaci a podobnými způsoby tak vlastními zevnímu přístupu jakéhokoli vědeckého bádání. Takový způsob nedovoluje žádné vlivy z vnitřního čili subjektivního zdroje. Dovol Mi probrat tuto záležitost poněkud více. Jak, Petře, víš, pseudotvůrci pátrají po Absolutní Pravdě. Co je Absolutní Pravda? Nejzákladnější a nejzřejmější pravda v tomto ohledu - jež je zároveň velmi prostá a nekomplikovaná, jakož i velmi jasná - je, že jedinou Absolutní Pravdou je Pán Ježíš Kristus, z Něhož/z Níž pochází veškerý život a vše ostatní. Toto je duchovní činitel každého života. Bez jsoucna a bytí Pána Ježíše Krista jako jediného Absolutního Jsoucna nejsou možná žádná jiná jsoucna či bytí. Tato Absolutní Pravda bude vždy absolutně pravdivá. V tomto ohledu není navěky myslitelná žádná změna. Když veškeré další závěry vyvodíš z tohoto neoddiskutovatelného faktu, tvá znalost a chápání struktury a dynamiky života a všeho, co se k němu vztahuje, bude náležitá a správná.

Avšak pro pseudotvůrce to nebylo dostatečně přesvědčivé, protože to bylo příliš jednoduché, zřejmé a axiomatické. Potřebovali nějaký objektivní důkaz, že je tomu tak. Jak tedy půjdeš na to, abys verifikoval platnost, že je tomu tak? Vyvineš metodu bádání, která se bude zcela odlišovat od všeho, co doposud bylo k dispozici. Přijdeš s ideou, že za účelem verifikace pravdivosti tohoto fundamentálního předpokladu života - každého života - potřebuješ vyvinout něco, co ti umožní nepřímým způsobem objevit, co není Absolutní Pravdou. Aby tak učinili, pseudotvůrci vyvinuli takzvanou vědeckou metodu verifikace založenou na objektivním pozorování a statistické pravděpodobnosti, spočívající v kvantifikaci shromážděných objektivních zkušenostních počitků. Tato metoda je v řeči statistiky známa jako popření nulové hypotézy. V našem jednotlivém případě počíná výrokem, že neexistuje Absolutní Pravda. Pokud se takový výrok vynese, potřebuješ dokázat, že je, či není tomu tak. Následně počneš zjišťovat dedukcí veškeré vědomosti, které nejsou pravdivé či správné. Když je analyzuješ, dojdeš k závěru, že nejsou Absolutní Pravdou, protože jsou falešné. Jednou, až vyčerpáš všechny možnosti, které v tomto ohledu existují, nemáš jinou možnost volby založenou na tebou založené metodě verifikace, než odmítnout svůj výrok, že neexistuje něco takového jako Absolutní Pravda. V tomto souběhu svých deduktivních procesů nevyhnutelně dojdeš k závěru, že originální a axiomatické tvrzení o tom, co je Absolutní Pravda, musí být pravdivé v absolutním smyslu. Nyní je, Petře, tvá metoda nalezení správných závěrů o této věci souběžná s tou metodou, v níž jsi neměl žádný zřejmý viditelný anebo slyšitelný podnět od nikoho odnikud. Musel ses spoléhat pouze na své deduktivní schopnosti, logické závěry a intuici. Ty ti pomáhaly rozeznat, co nebylo pravdou. Jen poté, ale ne předtím, co jsi ustanovil tento faktor, se mohla provádět verifikace tvých závěrů z tvého vlastního nitra, přímo z Mého podnětu. Musíš zcela jasně pochopit, proč tomu tak bylo: pseudotvůrci namyšleně předpokládali, že nikdo původně jimi zfabrikovaný, a obzvláště nikdo z lidských bytostí, by nemohl dojít k jakýmkoli správným závěrům o těchto záležitostech a objevit, co bylo skutečně za těmi všemi událostmi okolo aktivace a uvedení negativního stavu do panování a fabrikace lidského druhu se všemi důsledky, následky a výsledky.

Chci, aby sis, Petře, představil, co by se skutečně dělo, pokud bych se ti měl zjevit ve veškeré Své slávě, takříkajíc s veškerou nádherou, a počal autoritativním hlasem prohlašovat všechno toto a to, co bylo zjeveno v Novém zjevení Pána Ježíše Krista. Především bys musel přijmout vše, co bych ti řekl, jako hotovou věc bez možnosti si to ověřit svým vlastním uvažováním a logikou. Ani by ses neodvážil snažit se to učinit, protože konec konců kdo jsi ty, aby ses přel se Mnou či Mi nařizoval způsob, jakým mám k tobě hovořit či tě inspirovat nebo cokoli. Pokud něco říkám, musí to mít absolutní platnost. Takový přístup by byl hrubým porušováním tvé svobody volby a ustanovoval by hrozné vnucování. Stal by ses otrokem nutnosti slepě věřit v něco, co není možné či dovolené ověřit žádným jiným způsobem verifikace. Jaká hrozná věc by se udála, jak o tom tak živě svědčí historie slepé víry se všemi vašimi směšnými náboženskými systémy! Je zapotřebí připomínat ti, co se stalo apoštolovi Pavlovi na cestě do Damašku, na níž si plánoval pronásledovat a vraždit Mé učedníky ve svém zanícení zachovávat svůj vlastní systém víry založený na rituálních Mojžíšových zákonech? Jeho takzvaný zázračný zážitek na této cestě nakonec vedl ke zradě křesťanství a k jeho starému já za jeho návratu do duchovního světa, jak se to pěkně popisuje ve třetí kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista. Nuže v tomto případě by si pseudotvůrci řekli: „Aha, to je příliš snadné. Vidíte, říkali jsme vám to. Jak jsme předvídali, on není sám o sobě s to objevit reálnou pravdu, protože konec konců jsme zfabrikovali jeho lidskou povahu a víme, že to nemůže udělat. Potřebuje mocné zjevení od Tebe, Boha Pána Ježíše Krista, se vší tou slávou, nádherou a neobvyklými zážitky. Jak směšné! Nic to nedokazuje. Dokazuje to jen, že máme pravdu, a tudíž vskutku něco takového jako Absolutní Pravda neexistuje. Žádný lidský tvor námi zfabrikovaný nikdy nebude s to ji objevit metodami, které jsme za tímto účelem vyvinuli. Takto jsme je udělali, aby byli takoví, takže nebudou nikdy schopni objevit skutečnou pravdu.“

Peter: Existuje nějaký jiný aspekt této věci dodatkem k tomu, co se vztahuje k pseudotvůrcům?

Pán Ježíš Kristus: Ano, je. Vztahuje se k záležitosti, o které jsme hovořili časněji dnes ráno - nikdo není na stejné úrovni duchovního uvědomění, chápání, přijímání, používání či plnění Mého Slova anebo Mé Přirozenosti. Způsob a cesta, jakými přijímáš informace obsažené v knihách Mého Nového zjevení, jsou jedinečné a neobvyklé. Nejdůležitější důvod, proč nejsi s to vidět a slyšet na jiných úrovních jako někteří z vás, se vztahuje k činiteli všeobsažnosti. Pamatuj si, prosím, že jsi v lidské kůži. A tak, pokud bych se ti měl viditelně a slyšitelně objevit, muselo by to být na tvé lidské úrovni, protože jinak by tvé lidské já nemohlo přežít Mé jiné typy objevení se ani na zlomek vteřiny. Jistě, mohl bych to učinit, abych uspokojil tvé lidské ego (čili tvé páchnoucí ego, jak rád říkáš, Petře), ale v tom případě cokoli bys v tomto rozpoložení prožíval, cokoli bys viděl nebo zjistil, by bylo jen na tvé lidské úrovni, a ne na úrovni všezahrnující multiverzální. A nejen to, ale pokud by ses snažil použít něco, co ti říkám na této úrovni, vzhledem k úrovni multiverzální - a takový sklon by ve tvém případě byl velmi silný, sděloval bys lidem jen deformace a nepravdy, protože konec konců tento prožitek a údaj by nebyl míněn pro někoho či něco jiného. Můžeš, Petře, z tohoto vysvětlení vidět, jak nebezpečné a nevhodné v jakémkoli ohledu je pro kohokoli jiného než pro tebe, aby přijal roli přenašeče vůbec čehokoli přicházejícího ode Mne svým vlastním individuálním způsobem všeobsažně a multiverzálně?

Peter: Ano, ale obávám s, že mnohým se to nebude líbit. Dostává mě to do role považujícího se samým sebou za výlučného, spravedlivého a neomylného. Zajisté budu obviněn z duchovní namyšlenosti a podobných věcí.

Pán Ježíš Kristus: Tvá pozice, role a pověření, Petře, je vždy být přenašečem pro Mne všezahrnujícím, multiverzálním způsobem. Takto jsi byl Mnou stvořen a to je důvod, proč jsi byl pro Mne stvořen. Avšak, jak se uvedlo mnohokrát předtím, to vůbec neznamená, že ostatní s jinými rolemi, pověřeními a pozicemi jsou méně hodnotní, potřební nebo užiteční. Jsou stejně potřební, užiteční a hodnotní jako ty. Jsou potřební ve svých vlastních pozicích pro své vlastní světy a pro své vlastní přispívání do zásobárny znalostí, které shromáždili a přeložili pozitivnímu stavu a opačně. Všichni z vás prostě musíte přijmout fakt, že zajisté máte jinou roli, pověření a pozici. A pokud by někdo začal šířit o tobě povídačky, že jsi nadutec, ospravedlňuješ sám sebe, atd., pak ovšem tato osoba působí pod vlivem negativního stavu. Nebuď ničím takovým dotčen. Pokračuj ve svém hodnotném poslání a v Mých službách. Bylo by teď dobré si odpočinout a pokračovat buď dnes odpoledne, či zítra ráno třetím rozhovorem.

Peter: Děkuji Ti velmi pěkně za tuto velkou příležitost vést s Tebou rozhovor.

Pán Ježíš Kristus: Není zač. Je vždy potěšením, Petře, s tebou rozmlouvat. Nyní se můžeš jít slunit.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL