DEVATENÁCTÝ DIALOG

14. ledna 1999

Peter: Proč mám pocit, že jsme ještě neukončili naši diskusi o křesťanském pojetí nanebevzetí a o tom, co se stane hned po jedincově smrti - jak se to vyvozuje z Pavlových údajů v citovaných verších na konci Osmnáctého dialogu?

Pán Ježíš Kristus: Protože ohledně těchto záležitostí jsou potřeba některá další vysvětlení, Petře. Nejprve vezměme tu záležitost, že Pavel a jeho věrní křesťanští následovníci tvrdili, že každý, kdo umře, zůstane mrtvým do Mého Druhého příchodu - jako by upadl do spánku a Já ho pak probudím, aby se ke Mně připojil, až se zjevím na doslovných oblacích ve vzduchu. Vezme-li se v úvahu axiomatický fakt, který byl bezpodmínečně přijat Pavlem a také jeho následovníky, že Já jsem jediným zdrojem života tím, že jsem život v sobě, Sebou, od Sebe a ze Sebe; a že veškerý život vyvěrá ze Mne a že bez Mého Absolutního Života, jenž nepřetržitě vyzařuje do všech, a tím je udržuje při životě, by nikdo nemohl přežít ani zlomek vteřiny - pak Pavlovy závěry v tomto ohledu jsou totálně nelogické a nemají vůbec žádný smysl.

Jedním z hlavních problémů, který Pavel měl a který také způsobil jeho pád, byl v tom, že neměl ponětí o povaze duchovních souvztažností, ani o tom, v čem vůbec spočívá duchovní život. Z jeho povídání o této i jiných mnohých věcech je očividné, že v rozporu se všemi ostatními výroky, které učinil, měl za to, že duch a duše v lidském těle nějak závisí na tom těle, a ne opačně, to jest - že život těla závisí na duchu a na jeho duši. Takže když tělo umírá, co se stane s tím duchem a tou duší? Uloží se do nějakého limba nebo co se ví, do čeho ještě, kde by se udržovaly v odloženém oživení do doby, kdy provedu Svůj Druhý příchod? Tohle předpokládat znamená mít za to, že Já jsem také mrtev nebo v nějaké suspendované animaci. V určitém časovém bodě se něco ve Mně pohne, Já se probudím a zčistajasna se rozhodnu započít Svůj Druhý příchod. Proč bych tedy nebyl též považován za mrtvého nebo ve stavu hluboké dřímoty či spánku - pokud by Pavlovo tvrzení bylo správné? Neboť připustíme-li, že Já jsem život a život všech je ze Mne a že Já jsem v tom životě, pak z toho logicky vyplývá, že kdykoli někdo zemře, ztrativ svůj život, pak i Já umřu, protože Já jsem ten život v něm/v ní. Ovšem kdyby něco takového bylo možné, pak by veškeré jsoucno a bytí i pseudojsoucno a pseudobytí se všemi svými příslušnými sentientními entitami přestalo také být a existovat.

Na druhé straně, kdyby duch a duše zemřelého jedince byly uvedeny do stavu jakéhosi odloženého oživnutí do doby Mého Druhého příchodu, pak by byl veškerý život rovněž v takovém rozpoložení, a to díky tomu faktoru, že Já jsem životem jeho/jejího ducha a duše. Předpokládejme však na chvíli, že by něco takového bylo možné. Můžete si představit to hrozné plýtvání životní energií - spát někde v suspendované animaci nebo v úplné dřímotě bez jakéhokoliv užitku pro něco produktivního, užitečného a tvořivě plodného? Taková situace je naprosto nemožná. Můj život ve všech a ve všem je pořád a nepřetržitě aktivní, dynamický, progresivní a neustále živý, a to ve stavu úplně bdělém v produktivní činnosti v duchu a duši každého/každé. Je to pouze fyzické tělo lidských bytostí a některých jiných tvorů, které spí a/nebo umírá, protože samo o sobě nemá život. Takže Pavlovo chápání, jakož i předpoklad některých z jeho následovníků, je docela scestné. Duch a duše všech poté, co jejich lidské fyzické tělo zemře, žijí dále navěky v aktivním, zcela fungujícím rozpoložení a modalitě s plným zachováním jejich ‚já jsem‘ a plného vědomého uvědomění, že jsou naživu.

Na základě tohoto faktoru druhý předpoklad, že vaše fyzické tělo bude v době Mého Druhého příchodu - pokud v té době stále žijete na planetě Nula - přeměněno v procesu, jenž někteří křesťané nazývají ‚nanebevzetí‘, je také scestný. Ještě jednou se musí říci, že v tomto ohledu Pavel vše chápal příliš doslovně, nemaje na zřeteli duchovní faktor tohoto procesu, ani to, s čím souvztaží. Ačkoli si byl vědom toho, že jsou tu ještě různé druhy těl mimo fyzického typu těla vytvořeného z hmoty, přesto měl za to, že hmotný typ těla se může plně účastnit procesu nanebevzetí a zároveň zůstat naživu. Vy ovšem víte z principů vaší elementární fyziky, že takové tělo nemůže přežít v prostoru tam někde v oblacích ve vzduchu bez nějakých ochranných zařízení. Nicméně Pavel předpokládal, že dojde k nějakému transformačnímu procesu v tom těle, a tím ho učiní imunním proti rozkladu a rozpadu. Podle něho by se to událo v okamžení.

Kdyby něco takového bylo možné, pak to tělo, které jsem měl Já a které jsem vzal s Sebou po vzkříšení, mohlo být také změněno okamžitě do nesmrtelné entity by netrval téměř 20 století. Jak z tohoto faktoru vidíte, žádný fyzický zákon nemůže být porušen. Svou povahou je fyzické tělo podrobeno zákonům časoprostorového kontinua. Toto je důvod, proč Moje Nová Přirozenost nebyla vytvořena takříkajíc přes noc a že to trvalo dlouhou dobu podle vašeho časového pojetí, aby se dosáhlo tohoto cíle. Ovšem ve stavu ne-časovém a ne-prostorovém jsou činitelé času a prostoru naprosto irelevantní. Pokud bylo pro relativní lidské tělo možné podstoupit takovou transfiguraci a změnu, jaká se udála s Mým fyzickým tělem z pozice Mého Absolutního Stavu, Rozpoložení a Procesu, završení takového procesu by si vyžádalo mnoho století, přesně tolik, kolik to zabralo u Mne, aby se toho docílilo. V takovém případě by to nemohlo proběhnout v okamžení, jak předpokládal Pavel. Ovšem taková věc není možná u relativního lidského těla, jakým je oděna relativní lidská bytost. Samo slovo ‚relativní‘ označuje dočasnost jeho stavu. Proto lidské fyzické tělo nemůže navždy sloužit účelům svého ducha a své duše. Poté, co posloužilo svému účelu, je odloženo - jinými slovy, umře - a příslušný duch a jeho duše získají jiný typ zevního těla, které je přizpůsobeno stavu a rozpoložení, v jakém mohou přebývat potom.

Takže představme si, co by se stalo s vaším tělem, jestliže někteří z vás, Mých agentů, budete ještě na planetě Nula v době, kdy je negativní stav v úplně pseudovítězném postavení, nebo v době závěrečné fáze Mého Druhého příchodu? Odehrálo by se několik věcí: buď byste fyzicky zemřeli z takzvaných přirozených příčin, nebo byste pokračovali v žití v tom těle až do splnění svého poslání, anebo byste byli uvedeni do zvláštní situace, během níž by vaše fyzické tělo bylo odloženo stranou a bylo by pro vás stvořeno nové tělo, přiměřené potřebám vašeho nového duchovního pověření a poslání. Pro vaši lidskou mysl je v této chvíli nemožné pochopit, jaký druh procesu vyžaduje provedení takového stvoření. Jsou zde ještě jiné možnosti v tomto ohledu, ale ty jsou absolutní povahy a je nemožné, abyste je pochopili. Některé aspekty budete moci pochopit, až se dostanete ven ze svého lidského života. A proto se nemůže už nic víc o této věci v tomto časovém bodě říci. Pro tentokrát bychom to měli uzavřít.

Peter: Velice děkuji za toto vysvětlení. Jak víš, včera večer bylo v telefonickém rozhovoru s Danem a Olgou nadneseno jedno velmi zajímavé téma. Týkalo se opuštěných dětí v Rusku a ruských sirotčincích, jakožto i podmínek, za jakých žijí děti v Africe, Jižní Americe a v některých zemích v Asii, o jejich nepředstavitelně špatné situaci a utrpení. Otázkou je, proč je takový jev dovolen v případě dětí?

Pán Ježíš Kristus: Především je velmi dobrým znamením, že soucítíte s jejich rozpoložením. Jedním z důvodů, proč jsou u dětí dovoleny tak hrozné podmínky, je vyvolat u lidských bytostí pocity soucitu. prožívání takových pocitů má pozitivní spoluvýznam. Vzhledem k tomu to při posledním lidském soudu a hodnocení jejich duchovního stavu a uspořádání bude mít vykupitelskou kvalitu. Způsob, jak tomu tvrzení máte rozumět, spočívá ve faktu samotné lidské přirozenosti. Budete-li důkladně analyzovat lidskou přirozenost, dojdete k nevyhnutelnému závěru, že lidští tvorové, ponecháni sami sobě, jsou neschopní bez zevního pobízení nebo příkladu prožívat jakékoliv pozitivní emoce. vždyť se konec konců nacházejí v zevnějšnostech zevnějšnosti. A také byli tak zfabrikováni, aby nebyli schopni mít takové pozitivní emoce v sobě, ze sebe a sebou. Kvůli faktu, že lidští tvorové jsou v zapeklité pozici, aby se jim umožnilo mít takové kladné emoce, jsou pro ně zařízeny zevní příklady, které fungují jako spouštěcí, nebo - aby se užilo lepšího slova - vyvolávající mechanismus takových emocí a pocitů. Jinak by nemohli prožívat nic pozitivního. V takovém případě by museli navěky zahynout. Takové vyznění lidského údělu a osudu by bylo pro Mou Absolutně Milosrdnou, Odpouštějící a Soucitnou Přirozenost nemyslitelné. Takže s některými sentientními entitami byla učiněna dohoda, podle níž se inkarnovaly na planetě Nula za účelem prožití tak strašných zkušeností - strašných z vašeho typicky lidského stanoviska - a to proto, aby se lidským tvorům dala možnost stát se schopnými mít takové pozitivní emoce. V minulosti, před 1. červencem 1988, tito dobrovolníci přišli jak z pozitivního, tak z negativního stavu. V těchto dnech, zvláště po tom datu, se na planetě Nula vtělují pouze z negativního stavu.

Toto je jeden z důležitých aspektů, proč to bylo dovoleno. Je ještě více aspektů stejně důležitých, ne-li ještě důležitějších než ten první. Nezapomínejte, že tyto děti jsou dětmi pouze z vašeho lidského stanoviska. Nejsou dětmi z našeho stanoviska. Jejich duch a duše jsou úplně dospělé a uvězněni v lidském těle, mozku a nervové soustavě. Proto jsou zcela zodpovědni za volby, které v tomto ohledu učinili. Také nezapomínejte na to, do jakých rodičů a prostředí si zvolili inkarnovat se na planetě Nula. ve většině případů jsou to děti prostitutek, osob závislých na drogách a alkoholu, psychopatů, duševně nemocných a podobných individuí s nepřekonatelnými fyzickými, mentálními, ekonomickými a jinými problémy, majících velmi málo nebo vůbec nemajících žádné výčitky, pocit viny, ohleduplnosti nebo pochopení a cit pro kohokoliv nebo cokoliv. Toto je zvlášť pravdou o dětech v Rusku nebo jiných zemích. Na druhé straně africké děti a děti v některých latinských krajích tak moc netrpí následky opuštění, ale více následkem občanských válek, povstání, hladu, bídné ekonomiky, špatné administrativy, špatného fyzického a duševního zdraví, špatného zásobování komerčním zbožím a díky jiným zevním činitelům.

V tomto bodě se můžete ptát: Proč se hrnou do tak úděsných podmínek; nebo proč se chtějí vtělovat na planetě Nula k takovým rodičům? Především si vzpomeňte, co bylo v Mém Novém zjevení řečeno o vtělování se do lidského života. Každý, kdo se vtěluje na planetu Nula, se bez výjimky vtěluje s problémy, získanými ve speciálním intermediálním světě jako přípravu na takovou inkarnaci a, v samotné téže chvíli, se vtěluje do problémů vlastních povaze samotného lidského života. Takže jak mnoho poznání máte o druhu problémů, které přinesli s sebou a - což je nejdůležitější - co a jak učinili k získání takových problémů, aby si zasloužili se inkarnovat do tak nevlídného a mizerného rozpoložení a/nebo situace? Jak víte, že jejich volba vtělit se do takového života nebyla za účelem vykoupení a/nebo za účelem nést následky svých dřívějších činů, jimiž získali potřebné problémy či cokoli? Či pro jakékoli jiné velmi důležité duchovní důvody, které by mohly být nad vaše chápání? Cožpak si myslíte, že bych strpěl nebo dovolil, aby se něco podobného stalo, kdyby to nebylo pro nějaký velmi dobrý účel a kdyby se tito jedinci neměli zhostit pověření osvětlit ten specifický aspekt povahy negativního stavu a lidského života? Ovšemže ne. Takže vezmete-li v úvahu tyto, jakožto i mnohé jiné činitele, pak by dotyčné děti nemusely být tak nevinné, jak se jeví nebo jak si myslíte, že jsou. Jedním z negativních aspektů této situace s dětmi je to, že jsou používány některými tak zvanými křesťanskými dobročinnostmi a jinými podobnými organizacemi k tomu, aby vás donutily angažovat se finančně v jejich usilování zachránit tyto děti před jejich bídou. A i když některé z těchto organizací v tomto ohledu konají dobrou práci, v některých případech není neobvyklé, že podstatná část vašich peněz jde do jejich vlastních kapes pod rouškou režijních výdajů. Jak tak dobře víte, takřka všechno v lidském životě může být použito k naplnění vašich vlastních kapes. A co k tomu může sloužit lépe než lidská bída a utrpení, a to ve jménu Božím? Kolik snah této povahy obohatilo vůdce a jiné členy takových organizací? Jsou mistři v tom, jak hrát na vaše pocity viny. Pomněte si, prosím, že vina je velmi negativní emoce. Upadnout do ní může znamenat, že nahráváte přímo do rukou negativního stavu. Jen se podívejte na četná oznámení v televizi ohledně utrpení a mizerného stavu dětí ve vašem světě! Úmyslně ukazují děti nejvíce postižené, abyste se cítili vinnými, zahanbenými a v rozpacích, že vy žijete takovým pohodlným a příjemným životem ve srovnání s jejich ubohými podmínkami. Málem vás donutí vyndat šekovou knížku a napsat šek na pořádnou sumu peněz. Takto potlačíte své vlastní pocity viny a jiné nepříjemné emoce, vztahující se k dětem. Napadlo vás někdy, že byste mohli takovým konáním někomu nebo něčemu v zážitcích, které mají být prožity dotyčným dítětem z nesmírně důležitých důvodů, a že to byl zvolený osud k ilustrování něčeho, co by každému přineslo prospěch v konečném výsledku takových voleb?

Vzpomínáte si na radu v Korolariích..., že se máte naučit hledět za scénu, a nikoli na scénu, jelikož pravda o tom, co se děje v lidském životě, je za ní, nikoliv na ní? Kdybyste se na okamžik mohli podívat za scénu, získali byste překrásná poučení ohledně důvodů pro tento druh zkušeností u dětí, jakožto i u všech a všeho jiného; a také ohledně vyznění všech těchto událostí a ohledně toho, jak se hodí do Mého Velkého Plánu Spasení všech z drápů negativního stavu, a k zabránění tomu, aby se něco takového kdy opět stalo.

Jenže tato situace s dětským utrpením i jiné nepříznivé situace, jaké neustále vznikají na vaší planetě, vedou mnohé lidi k prohlašování, že Já už na to buď vůbec nedbám, nebo že jsem krutým, trestajícím a bezohledným Bohem, nebo že vůbec neexistuji. Někteří se ve své frustraci při pohledu na tento druh nespravedlnosti - podle jejich názoru - pustí do rebelie proti impotenci různým sociálních a politických systémů, tedy proti jejich neschopnosti a/nebo neochotě s tím něco dělat; tak se stanou podněcovateli a/nebo podporovateli rozličných revolucí, povstání, terorismu a podobných akcí, které často vedou ke svržení existujících vládních systémů. potom zavedou svou vlastní odrůdu sociální spravedlnosti a politického systému, která není o nic lepší nebo je ještě horší než ta, kterou svrhli. Takže problém trvá dál bez ohledu na jejich usilování mu zabránit nebo ho odstranit. Důvod, proč problém dále existuje, je v tom, že nejsou s to vidět za scénou důvody, proč utrpení a stavy bídy jsou dovoleny a proč v lidském životě stále trvají. Neuvědomují si existenci myriády voleb, jaké se musí učinit za účelem vyčerpání užitečnosti, pro niž bylo negativnímu stavu dovoleno dozrát na prvním místě - a to se všemi svými zvrácenostmi, zneužitím, utrpením a nehoráznostmi. Hrozné podmínky, za jakých žijí děti na vaší planetě, jsou v tomto ohledu přispívajícím faktorem. A nehledě na to, jak je těžké dívat se na utrpení a bídu nebo si tohle uvědomovat, přesto je třeba vědět, že vše slouží v konečném vyznění pozitivnímu účelu a že se to děje podle předběžné dohody a z jejich vlastní svobodné vůle a volby.

Na druhé straně se při objektivním pohledu na celkovou situaci s trpícími dětmi a z typického lidského stanoviska nabízí otázka, proč se lidé tolik množí? Kdo je nutí, aby měli tolik dětí, jestliže jsou neschopni se o ně postarat a být zodpovědnými za jejich výchovu? Toto je zvláště pravdou v zemích, kde je pramálo potravy, kde hladomor a epidemie všeho druhu jsou denní záležitostí života, kde jsou sanitární a jiné ekologické podmínky ubohé, kde je základní stav fyzického zdraví velmi špatný a přelidnění se vymyká kontrole svou nespoutaností. Neexistuje žádná omluva pro rození dětí za takových nepříznivých okolností. Jsou k dispozici všelijaké antikoncepční prostředky k tomu, aby se zabránilo takové nutnosti. Ovšem tento faktor nebere v úvahu duchovní důvody a potřebu pro toto dění. Takže ať se nikdo nerozčiluje nad tím, proč, k čemu a jak dlouho tato situace na planetě Nula takto potrvá.

Peter: Vřelé díky za toto vysvětlení. I když je nesmírně těžké a bolestné přijmout nešťastný úděl dětí na této planetě a uvědomovat si míru jejich utrpení - aspoň něco z něho, či ta jeho část, která je nám přístupná, mi dává s Tvým vysvětlením dokonalý smysl. Mám zde jinou otázku, která poněkud vybočuje z kontextu v právě nyní diskutovaném materiálu v tomto dialogu. Byla položena Michaelem M. z Massachusetts. Poté, co si přečetl jeden z našich dialogů, který probírá modlitbu za jiné, by rád věděl, jestli platí stejná pravidla ohledně zvyku některých nábožensky smýšlejících lidí (zvláště katolíků) prosit své starší, když se s nimi poprvé setkají a potom při loučení, o ‚la bendicion‘ (Boží požehnání), a kdy oni odpovídají ‚Dios te bendiga‘ čili ‚Bůh ti žehnej!‘. Jak náležité to je ve světle tohoto Dialogu?

Pán Ježíš Kristus: Ačkoli na první pohled, ze stanoviska lidského a typicky objektivního, není v té prosbě nic ubližujícího, ze stanoviska duchovního ta odpověď nemá žádnou skutečnou cenu, stejně jako nemá cenu, když někomu, kdo kýchne, řekneš „Bůh ti žehnej“. Jsou to prázdné návyky, bezvýznamné lidské tradice a zvyky, udržované po mnoho století. Jsou ze zevnějšku do zevnějšku. Proto se nemohou udržet v niternosti, kde by to platilo. Je třeba učit děti, aby prosily o požehnání samy od sebe. Nepotřebuji prostředníky k tomu, abych mohl poskytnout Svá požehnání jak jim, tak vám všem. Vždyť jsem přítomen v niternostech každého a z nich také ve všem ostatním, z čeho sestávají. Z té přítomnosti má každý přímou linku spojení se Mnou. Každý je vítán, aby po té lince prosil o Mé požehnání. Nicméně pokud si někdo zvolí to činit zprostředkovaně, a to buď skrze někoho staršího nebo skrze duchovního, pak skutečnost, že prosí z vnějšností, uzavírá dveře do jeho/její niternosti, a tím zabraňuje vyvolání vhodné odpovědi. Činitel zprostředkování porušuje fundamentální zákon Stvoření - že vše postupuje z nitra navenek. Nemůžete být uvnitř někoho jiného. Z postavení toho druhého jste vždycky zevně od něho. Co může iniciovat něco užitečného z takové pozice? Takže abych odpověděl na otázku Michaela M.: ano, vše, co bylo sděleno v Dialogu o modlitbě, úplně platí i v případě toho, na co se ptal. Takovým věcem tedy je nutno se vyhýbat, aby se neporušila jedincova schopnost a ochota stát se zodpovědným za svůj vlastní život a za obdržení Mého požehnání.

Peter: Velice děkuji za tuto odpověď. Je to pro dnešek vše?

Pán Ježíš Kristus: Ano. Bylo Mi potěšením odpovídat. Měj příjemné odpoledne, Petře.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 1.DÍL