|
 Předčítat |
PRVNÍ PRINCIP ROZMANITÉ JEDNOSTI
Tento princip tvrdí, že je jen Jeden Bůh, Jeden Nejvyšší, Jeden Stvořitel a Pán Ježíš Kristus, kdož Se
projevuje Svému stvoření v nekonečné rozmanitosti způsobů, módů, vnímání, chápání
a přizpůsobení.
Jak se uvedlo předtím, obsahuje Pán Ježíš Kristus ve své Absolutní kondici, Stavu a Procesu
v Sobě všechny nekonečné počty změn a jedinečností. Proto je Pán Ježíš Kristus vždy Odlišný
a Jedinečný ve vnímání, přijímání a chápání těch, kdož nejsou absolutní, ale relativní
k Jeho/Jejímu Absolutnímu stavu, Kondici a Procesu.
Každé jedinečné individuum vnímá, chápe a přijímá Pána Ježíše Krista poněkud odlišně a
jedinečně od všech druhých. Toto je nutným požadavkem principu duchovní
stejnorodosti, protože v takovém odlišném a jedinečném vztahu je sdílena jednost
nekonečné a absolutní rozmanitosti Pána Ježíše Krista všemu Stvoření.
Z tohoto principu vyvěrá základní pravidlo všech případných náboženských doktrín
v jsoucnu a bytí: Schopnost vnímat, pociťovat, pojímat a přijímat Pána Ježíše Krista jako
Jednoho, kdož se projevuje v nekonečných varietách a počtech způsobů Své Dobroty
a Pravdy, Lásky a Moudrosti. Existuje jen Jedno dobro či Láska a Jedna Pravda či
Moudrost. Avšak tato Jednost Dobra a Pravdy je sdělována sentientním entitám
nevyčerpatelnými způsoby, cestami, různostmi a odlišnostmi. Dokonalost Absolutního
Dobra či Lásky a Absolutní pravdy či Moudrosti Pána Ježíše Krista odvozuje svůj původ
z různosti, nekonečnosti a rozmanitosti způsobů, cest a jedinečností jejich vyjádření,
projevů, sdělení, přenosů a přijetí podobně jedinečného, nekonečného počtu a variet
neopakovatelných jedinců.
V rámci těchto nekonečných variet různých, odlišných a jedinečných projevů a sdělení
Dobra a Pravdy či Lásky a Moudrosti Pána Ježíše Krista existují jisté podobnosti a vztažnosti.
Některé jsou navzájem bližší než jiné. Obvykle je sentientní entity vnímají jako různá
seskupení. Tato seskupení vztažených variet jsou pak zahrnuta pod varietu názvů a
označení, kterými si lidé a sentientní entity Boha přizpůsobují nebo kterými s dobrým
pocitem Boha nazývají.
V tomto ohledu každé jméno, jímž se Pán Ježíš Kristus nazývá, odráží omezeným způsobem a
pojímáním jeden takový shluk. Je řečeno „v omezené míře a pojímání“. Je to proto, že
žádné jméno, ať se zdá být jakékoli, nemůže a nemohlo by plně vyjádřit absolutní
obsah a funkci jednoho takového seskupení nebo dokonce ani jednoho jeho rysu.
Pouze nekonečně přibližuje jeho absolutní povahu.
Jedním z hlavních pojetí Pána Ježíše Krista, přijatým většinou křesťanských doktrín, je
vnímání Pána Ježíše Krista ve třech nejvýznamnějších aspektech: Otce, Syna a Ducha
Svatého. Ve skutečnosti tyto tři aspekty reprezentují tři hlavní absolutní seskupení
nekonečně jedinečné a proměnlivé Přirozenosti Pána Ježíše Krista, v níž existují nekonečné a
nevyčerpatelné rozmanitosti a počty jedinečných a stále se měnitelných absolutních
rysů, charakteristik a jejich rozličných absolutních odvozenin.
Pojem „Otec“ v této konotaci označuje obecně Absolutní esenci a Substanci
Pána Ježíše Krista, Absolutní nejniternější Pána Ježíše Krista. Pojem „Syn“ v obecnosti označuje
Duševnost Pána Ježíše Krista a všechny různé nekonečné projevy Pána Ježíše Krista v přírodním
stupni Jeho/Jejího Stvoření. Pojem „Svatý Duch“ v obecnosti označuje nekonečné
počty a variety aktivit Pána Ježíše Krista po všem Jeho/Jejím Stvoření.
Křesťanský termín „Ježíš Kristus“ označuje v této konotaci obecně jednu manifestaci
specifického rysu, vztahujícího se k Dobrotě a Pravdě z Aspektu Pána Ježíše Krista zvaného
„Syn”, v plnosti toho, jak Pán Ježíš Kristus vyjadřuje a pociťuje přírodní stupeň planety Země a
jeho negativní stav za účelem specifického poslání, vztahujícího se ke konečné
eliminaci negativního stavu a k tomu, aby se Jeho/Její lidská forma učinila Božskou.
Božské lidství a Lidské Božství Pána Ježíše Krista v této konotaci znamenají úplné a celkové
spojení všech aspektů Stvoření v Pánu Ježíši Kristu za účelem přímého přijetí Pána Ježíše Krista a
komunikace a Ním/Ní. Toto má další hluboký mystický význam, který je mimo rozsah
předkládaného poselství.
Po takzvaném pádu pseudotvůrci zkreslili, zmrzačili a zvrátili tento princip. Od té doby
je existence Pána Ježíše Krista v mnoha případech na Zemi buď zcela popírána, nebo se
hmota a příroda považují za Pána Ježíše Krista. V mnoha případech byl vzat jeden rys nebo
omezené seskupení některých aspektů Pána Ježíše Krista a prohlášen, že je výlučným a
celým Pánem Ježíšem Kristem. Z tohoto prohlášení byl jen krátký krůček k tomu, aby se všechny
ostatní seskupení a rysy Pána Ježíše Krista považovaly buď za podřadné či neesenciální,
nebo za neexistující či falešné.
Tento obecný následek měl za výsledek ustavení a existenci mnohých náboženství na
planetě Zemi za účelem toho, že jen jejich pohled je správný a cokoli jiného je
nesprávné a má být odstraněno.
Takový přístup k Přirozenosti Pána Ježíše Krista ničí veškerou a každou stejnorodost
v principech duchovnosti a ukončuje užitečnost všech náboženství na planetě Zemi.
Nicméně vše v životě a ve Stvoření závisí na tomto důležitém pojetí. Vše ostatní se
odvozuje z postoje, přístupu a chápání a vnímání, jaké kdo má vzhledem k Přirozenosti
Pána Ježíše Krista. To určuje jedincovu pozici v hierarchii duchovní organizace a univerzalitě
povšechnosti. Nejdůležitější ale je, že to určuje, jak jedinec přibližuje Absolutní stav
a Proces Pána Ježíše Krista. Na tom závisí jedincova duchovní progrese, a tedy kvalita,
naplnění a užitečnost jeho života.
Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA
