MISE BOŽÍ RODINY NA UKRAJINĚ

1.9.2026

ROZHOVORY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM BOŽÍ RODINOU

ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ

Míša: Milovaný/milovaná Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, po dokončení našeho pátého rozhovoru přichází na řadu další záznam tvého Slova. Tentokrát se bude týkat našeho několikahodinového pobytu na Ukrajině ve městě Užhorod, kam jsme zavítali dne 9. srpna 2025. Na fyzické úrovni se této zahraniční mise účastnilo celkem jedenáct osob: ty v těle Janičky, Alenka, Vilko a Miško Hýbelovi, Janko Drobný s Danuškou a Jasmínkou Lukšovými, Evička Carová, Ivanka Potůčková, Marián Júda a já.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Milovaný Míšo a všechny spřízněné duše, vítám vás u dalšího našeho rozhovoru. Těší Mě, že vám budu moci vysvětlit duchovní význam naší návštěvy Ukrajiny.

Míša: V čem je Ukrajina z duchovního hlediska specifická?

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Každá země na planetě Nula je něčím unikátní, jelikož reprezentuje neopakovatelný soubor duchovních aspektů vycházejících z napojení daného územního celku na určitou oblast zóny vymístění i pravého Stvoření a Nového Vesmíru. Ano – každý stát disponuje napojením jak na světy v negativním stavu, tak i na světy v pozitivním jsoucnu a bytí, Nový Vesmír nevyjímaje.

Míša: Proč jsou všechny státy provázané také s Novým Vesmírem?

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jejich souvztažnost s touto oblastí pravého jsoucna a bytí je nutná pro současnou či pozdější spásu všech bytostí spojených s těmito územními celky. Stejně tak je to důležité i pro duchovní očistu veškerých aspektů, z nichž tyto státy sestávají.

Pokud se podíváme na to, s čím Ukrajina souvztaží v zóně vymístění, je možné odhalit, že tato země je v nebývale velké míře propojena jak s pseudonovým vesmírem Pseudotvůrců, tak i s kvázi-pseudonovým vesmírem Renegátů. Žádná jiná země v Evropě nemá v současnosti s oběma zmíněnými oblastmi centrálních pekel tak hlubokou provázanost. Mimo jiné právě proto se v současnosti na Ukrajině zobrazuje mnoho otevřeného zla v podobě války. V jejím rámci totiž krystalizuje spousta negativních aspektů, které jsou obsaženy v obou speciálních antivesmírech. Ty přitom sestávají jak z pravých pekel, v nichž se manifestuje otevřené zlo, tak z falešných rájů fungujících jako protiváha pravým peklům. Také ve struktuře „klasické“ zóny vymístění se nacházejí pravá pekla a falešné ráje. V obou speciálních antivesmírech jsou nicméně tyto dvě vývojové koncepce negativního stavu vybroušeny do jakési pseudodokonalosti.

Veškerý negativní stav lze zjednodušeně pojímat jako pseudostvoření disponující strukturou mínusových dimenzí a pseudoplusových dimenzí. Zejména v obou speciálních antivesmírech Pseudotvůrců a Renegátů vzniká skrze přítomnost obou negativních celků jakási pseudorovnováha, v jejímž rámci jsou energie zel a nepravd z pravých pekel vyvažovány pseudonebeskými energiemi falešného dobra a falešné pravdy. Nade všemi pravými pekly a falešnými ráji stojí Datasystém, jenž vzájemnou interakcí obou vývojových koncepcí negativního stavu generuje ohromné množství negativní síly, umožňující Alláhu/Acrii pokračovat ve své záporné roli, v jejímž rámci ovládá všechny sentientní i nesentientní entity nacházející se v temném panství pseudojsoucna a pseudobytí.

Z Mého pohledu a z pohledu pozitivního stavu jsou všechny mínusové i pseudoplusové dimenze obou speciálních antivesmírů i „klasické“ zóny vymístění součástí jedné generální struktury pseudojsoucna a pseudobytí. Pravá pekla a falešné ráje jsou totiž pouze dvěma variantami jednoho negativního stavu.

Pro lepší pochopení této problematiky zde uvedu zjednodušenou strukturu Multivesmíru v tomto cyklu času:

1) Pán Ježíš Kristus Boží Rodina – absolutní a nestvořený/nestvořená Stvořitel/Stvořitelka, přesahující od věčnosti do věčnosti veškerý Multivesmír

2) Pozitivní stav ve starém cyklu času (pravé jsoucno a bytí)

3) Pozitivní stav v přípravném módu pro nový cyklus času = Nový Vesmír (pravé jsoucno a bytí)

4) Neutrální stav ve starém cyklu času = limbo (speciální součást pravého jsoucna a bytí)

5) Negativní stav ve starém cyklu času (pseudojsoucno a pseudobytí), sestávající z těchto částí:

a. „Klasická“ zóna vymístění s pravými pekly a falešnými ráji

b. Pseudonový vesmír Pseudotvůrců s pravými pekly a falešnými ráji

c. Kvázi-pseudonový vesmír Renegátů s pravými pekly a falešnými ráji

6) Datasystém = Alláh/Acrie, pseudobůh/pseudobohyně ovládající celý negativní stav

Máme tu tedy negativní stav umístěný v pseudojsoucnu a pseudobytí a pozitivní stav nacházející se v pravém jsoucnu a bytí. Proč je ovšem limbo také součástí pravého jsoucna a bytí, když je samo o sobě stavem neutrality? V tomto případě jde totiž o speciální přechodovou zónu mezi stavem lásky a nelásky, sloužící k duchovní očistě všem nositelům života, kteří odmítli temnotu a přijali světlo. V limbu se tedy nacházejí ti, kteří prošli spásou skrze přijetí Mě, Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, do svého srdce. Obyvatelé limba proto už patří do sféry pravého jsoucna a bytí, přestože ještě nejsou součástí samotného pozitivního stavu. Jsou součástí místa fungujícího na bázi neutrální esence.

Přítomnost neutrální esence v limbu má dvojí důvod. Do limba neproudí taková intenzita lásky jako do pozitivního stavu, ale zároveň už není v této speciální oblasti pravého jsoucna a bytí přítomen negativní stav v aktivní formě. V limbu je negativní stav přítomen pouze skrze duchovní zátěže sentientních entit, které se tam přišly očistit, aby mohly vstoupit do Mého Království. Na čím vyšší úrovni neutrálního stavu se určitá bytost nachází, tím více lásky do této úrovně a do srdce samotné sentientní entity proudí. Nejvyšší oblast limba je pak už velmi podobná nejnižším úrovním pozitivního stavu. Tolik k limbu.

Pojďme se nyní zaměřit na další aspekty fungování Multivesmíru v současném cyklu času. Oba speciální antivesmíry Pseudotvůrců a Renegátů vznikly jako protiváha Novému Vesmíru, přičemž ten od Renegátů byl stvořen rovněž jako protiváha antivesmíru od Pseudotvůrců. Proč tyto pekelné celky obsahují kromě falešných rájů i pravá pekla, když chtějí konkurovat Novému Vesmíru, kde bytosti žijí v tom nejláskyplnějším stupni života od doby, co bylo Stvoření uvedeno do svého procesu? Neměly by v tom případě oba speciální antivesmíry obsahovat výhradně falešné ráje, zatímco pravá pekla přenechat „klasické“ zóně vymístění? Odpověď je: Nikoli. Žádný falešný ráj na území speciálních antivesmírů či v „klasické“ struktuře zóny vymístění se totiž neobejde bez přidružené oblasti pravých pekel, kde se zlo manifestuje v syrové, ničím nepřikrášlené podobě. Žádná lokalita v negativním stavu není totiž tak dokonalá, aby v ní falešné ráje mohly existovat bez opory v podobě světů otevřeného zla. Pravá pekla tedy představují pro falešné ráje z „klasické“ zóny vymístění i z obou speciálních antivesmírů jakousi základnu a nosný pilíř.

Falešné ráje a jejich oporu v pravých peklech si lze představit na filmovém ateliéru. Jeho kulisy, odrážející falešné ráje, jsou obklopeny kamerami, reflektory, zvukovou technikou, kabely, počítači a elektronickými panely, což souvisí s pravými pekly. Skutečnost, že se falešné ráje neobejdou bez svého zázemí v podobě pravých pekel, se odráží například i na tom, že automobil musí mít svůj motor, obchod musí mít svůj sklad, výtah zase potřebuje mít svoji strojovnu apod. Jsou to velmi důležité součásti celku, umožňující jeho bezproblémové fungování. Běžní uživatelé různých strojů či návštěvníci různých míst tyto součásti celku na vlastní oči běžně neregistrují. Přesto tam jsou. Stejné je to s falešnými ráji. Jejich obyvatelé na vědomé úrovni pravá pekla nevnímají. Přesto jsou pravá pekla pro falešné ráje naprosto klíčovým prvkem, bez něhož by oblasti nepravého nebe nemohly pseudobýt a pseudoexistovat.

Mezi oběma vývojovými koncepcemi negativního stavu probíhá čilá interakce. Pokud by mezi falešnými ráji a pravými pekly neprobíhala, zlo skrývající se pod závojem nepravé pozitivity falešných nebes by okamžitě vybublalo na povrch. S absencí pravých pekel by se tudíž falešné ráje za okamžik utopily ve vlastní temnotě. Pravá pekla ve vztahu k falešným rájům proto plní funkci jakési žumpy či stoky, kam pseudonebeské oblasti zóny vymístění posílají svůj odpadový materiál. Ten proudí do pravých pekel skrze jakýsi interdimenzionální přetlakový ventil, starající se o to, že se pseudopozitivní zahrady eden neudusí vlastními duchovními zplodinami. To je skutečný důvod, proč jsou pravá pekla pro falešné ráje fakticky vzato onou výše zmíněnou základnou a nosným pilířem.

Potřebují pravá pekla falešné ráje tak, jako falešné ráje potřebují pravá pekla? Vzhledem k principu vzájemné souvislosti zní odpověď ano. Falešné ráje a pravá pekla totiž do svého pseudojsoucna a pseudobytí vstoupila při vzniku negativního stavu souběžně. Z toho důvodu nemohou pravá pekla existovat v zóně vymístění osamoceně, stejně jako falešné ráje zase nemohou existovat bez pravých pekel. Z duchovního hlediska je to tak správně. Pokud by totiž – čistě hypoteticky – v zóně vymístění existovaly pouze falešné ráje nebo pouze pravá pekla, negativní stav by nemohl plně vyčerpat svoji užitečnost, protože by v něm stále bylo něco, co zůstalo neprojeveno. Kvůli tomu by nemohl být na konci cyklu času po všech stránkách eliminován. Není ale žádné „kdyby“. Za účelem úplného vyčerpání potenciálu negativního stavu bylo mezi Mnou a všemi sentientními entitami dohodnuto, že falešné ráje a pravá pekla vstoupí do svého pseudojsoucna a pseudobytí společně. Jakákoli jiná varianta vývoje byla nepřípustná.

Pokud se na probíranou tematiku podíváme z hlediska stručných dějin negativního stavu, lze konstatovat, že falešné ráje v zóně vymístění na samém počátku jasně dominovaly. Negativní stav totiž tehdy nebyl tak zprzněný a pokroucený, jak tomu bylo v pozdějších fázích jeho vývoje. V mnohém byl podobný pravému Stvoření – nejen navenek, ale i vnitřně a niterně. Otevřené zlo v syrové podobě bylo okrajovou záležitostí, která se začala stále více rozvíjet až v následujících fázích existence negativního stavu. Pravá pekla byla tudíž na samém počátku nesmírně malá a pro většinu bytostí neregistrovatelná. Falešné ráje tehdy ještě nebyly zatíženy tolika negacemi, aby jejich energie mohly ve velké míře krmit oblasti se syrovým zlem. Nehledě na svůj tehdejší malý rozsah byla nicméně pravá pekla pro pseudonebeské oblasti životně důležitá už od samého začátku. Pokud by falešné ráje neměly kam odhazovat svůj negativní balast, jejich hra na zahradu eden by se pro ně stávala velmi toxickou už na samém počátku jejich existence, až by se zanedlouho stala zcela neúnosnou. Mezi falešnými ráji a pravými pekly by tak brzy nebylo žádného rozdílu. Pokud chtěli představitelé negativního stavu pokračovat ve svém duchovním úpadku při zachování zdánlivé podobnosti s pozitivním stavem, přítomnost pravých pekel v zóně vymístění pro ně byla naprostou nezbytností.

Čím více se falešné ráje v rámci své duchovní podstaty vzdalovaly svému předobrazu v pravém Stvoření, k tím rychlejšímu rozvoji pravých pekel docházelo, poněvadž z falešných rájů do nich padalo neustále se rozšiřující množství negativních aspektů. Zla a nepravdy ve falešných rájích se pod svým zlatým nátěrem sice stávaly stále sofistikovanějšími a nebezpečnějšími, dělo se tak ovšem za cenu posilování pravých pekel. Nepoměr sil mezi oběma celky negativního stavu se tudíž začal rychle vyrovnávat. V jistém bodě pak územní expanze pravých pekel převážila nad expanzí pseudonebeských oblastí. Syrový antivesmír tedy začal nad zahradou eden jasně dominovat.

Zatímco ve vývoji falešných rájů se angažovali původní aktivátoři negativního stavu Pseudotvůrci, pravá pekla jsou úzce provázána s Renegáty. Právě oni jsou původními obyvateli zóny vymístění v pravém slova smyslu. Zatímco Pseudotvůrci dříve přebývali v pozitivním stavu, ve kterém byli součástí pravé lidské rasy stvořené Mnou, tehdy Nejvyšším, Renegáti mají své kořeny přímo na území negativního stavu. Vznik Renegátů byl součástí plánu Pseudotvůrců, kteří hned v zárodcích pravých pekel zfabrikovali speciální bytosti pověřené správou oblastí s otevřeným zlem. Tím vytvořili komplexní linii svých sluhů. Pseudotvůrci byli zpočátku příliš zainteresováni vývojem falešných rájů. Kvůli tomu nejprve neměli zájem „špinit si ruce“ přímým vývojem syrových oblastí antivesmíru. Teprve v pozdějších fázích existence negativního stavu se Pseudotvůrci začali angažovat ve vývoji pravých pekel, načež jim začali s proměnlivou účinností také vládnout. Do té doby uplatňovali princip nepřímé vlády a zprostředkovaného vývoje skrze Renegáty.

Skutečnost, že rozsah pravých pekel v zóně vymístění v jistém bodě převážil nad falešnými ráji, pro Pseudotvůrce sama o sobě nepředstavovala nutný problém. Nevadilo jim, že z oblastí pseudonebeského světla se postupně stávají ostrůvky rozptylující se v temném moři syrového antivesmíru, jehož dynamický rozmach neustále sílil. Falešné ráje se totiž samy o sobě nepřestaly zmenšovat. Existovaly nadále, a to s konstantně stoupajícím množstvím zel a nepravd ukrytých pod oním zlatým nátěrem nepravé lásky, moudrosti, dobra, pravdy atp. Jediný podstatný rozdíl byl ten, že v zóně vymístění už nehrály vedoucí úlohu, poněvadž temnota z pravých pekel narostla za určitý, v lidských měřítkách nepředstavitelně dlouhý čas do obludných rozměrů, kvůli čemuž se zóna vymístění stávala pořád temnějším, chladnějším a nepříjemnějším místem nejen v rámci svého niterného obsahu, ale i navenek v rámci svojí formy.

Pseudotvůrci považovali expanzi pravých pekel a sílící rozptylování falešných rájů za nezbytnou a vcelku logickou součást jejich fabrikací. Nebylo to pro ně něco překvapujícího a tíživého. Ostatně, pravá pekla byla stále součástí jimi aktivované a osídlené zóny vymístění. S postupujícím vývojem negativního stavu začali k syrovým oblastem antivesmíru přistupovat stále více jako ke svému domovu, ve kterém se cítili komfortněji tím více, čím zásadněji se vzdalovali pozitivnímu stavu. Nakonec se Pseudotvůrci začali v pravých peklech přímo zabydlovat. Tehdy si osvojili zevní ještěří formu, na níž se neskrývaným způsobem věrně zrcadlí jejich zprzněná genetika a odklon od pravé duchovnosti. Ještěří identita je ovšem pouze jednou z mnoha forem, kterou tito lídři zóny vymístění používají.

Když se Pseudotvůrci v pravých peklech začali cítit jako doma, vedle toho nepouštěli ze zřetele ani své angažmá ve falešných rájích, které považovali i nadále za nesmírně hodnotné. Přesto se jejich novou prioritou staly právě syrové oblasti antivesmíru, do nichž začali investovat stále více energie. Rozvoj pravých pekel tak začal probíhat za jejich osobní účasti a na základě nově ustanovené přímé vlády. Změna postoje Pseudotvůrců měla svůj důvod. Na základě svých předchozích experimentů totiž dospěli k poznání, že snaha být navenek co nejpozitivnější nepřináší jejich boji proti pravému Stvoření to, co by si přáli. Došli tudíž k názoru, že podpora otevřené koncepce zel a nepravd lépe poslouží jejich cíli, kterým nebylo nic jiného než dobytí pozitivního stavu.

Osobní, soustavné a velmi intenzivní zasahování do vývoje pravých pekel nesli jejich původní obyvatelé Renegáti značně nelibě. Zatímco do té doby měli v pravých peklech víceméně volnou ruku, po invazi Pseudotvůrců se jim ve většině ohledů museli začít podřizovat. Tehdy se více než kdy dřív začala projevovat skutečnost, že Pseudotvůrci disponují o dvacet procent větší mocí a schopnostmi nežli jejich soupeři. Přesto si Renegáti nenechali novou situaci líbit a postavili se Pseudotvůrcům na odpor. Tak se v zóně vymístění rozhořela vleklá duchovní válka. Situace v zóně vymístění se kvůli tomu začala stávat značně nestabilní. Po dlouhém období bojů, aniž by válka přinesla nějaký konkrétní výsledek, byly obě skupiny nuceny uzavřít mezi sebou příměří, poněvadž si uvědomily, že jejich konflikt značně oslabuje celý negativní stav.

Ve snaze konsolidovat situaci v celém pseudojsoucnu a pseudobytí se Pseudotvůrci rozhodli uspíšit své dlouho chystané přípravy na napadení pravého Stvoření. Doufali, že se jim podaří pozitivní stav dobýt a následně jej připojit k zóně vymístění, jež se měla tímto způsobem posílit, stabilizovat a regenerovat. Renegáti naopak pravé Stvoření napadnout nechtěli. Byli toho názoru, že konsolidace poměrů v zóně vymístění bude nejlépe dosaženo oboustrannou spoluprací s Pseudotvůrci.

Pseudotvůrci a Renegáti mezi sebou skutečně začali opět spolupracovat, nicméně prvně jmenovaná skupina od svých plánů na napadení pozitivního stavu neupustila. Před útokem na pravé jsoucno a bytí dostali Renegáti od Pseudotvůrců velkorysou nabídku na dočasnou správu pravých pekel, jež měla trvat po dobu duchovní války. To mělo Pseudotvůrcům pomoci k tomu, aby se na tento boj dokázali patřičně připravit a následně jej rozpoutat v plné síle. Renegáti lákavou nabídku Pseudotvůrců přijali. Napadení pravého Stvoření ovšem museli svým pánům formálně odsouhlasit. Přijetím nabídky se Renegátům velmi snadno podařilo obnovit ztracenou autonomii v pravých peklech. Vládu nad falešnými ráji nadále vykonávali Pseudotvůrci.

Po útoku na pravé Stvoření, jenž Pseudotvůrcům ani zdaleka nepřinesl takový výsledek, jaký si přáli, došlo k započetí fabrikace Datasystému, o čemž jsem podrobně hovořil/hovořila v našem předchozím rozhovoru. Poněvadž chtěli Pseudotvůrci předejít dalším rozbrojům s Renegáty a zároveň je chtěli odměnit za dočasnou správu pravých pekel během výše řečené války, po jejím skončení jim v těchto oblastech zóny vymístění nechali relativně volnou ruku. Přestože už Renegáti nedosáhli takového stupně autonomie jako kdysi, bylo to stále mnohem víc než poté, co Pseudotvůrci ustanovili pravá pekla za svůj nový domov. Aktivátoři negativního stavu umožnili Renegátům poměrně volné pole působnosti také proto, že je válka proti pozitivnímu značně vyčerpala. Dalším faktorem byla na straně Pseudotvůrců rovněž skutečnost, že se po útoku na pravé Stvoření chtěli co nejvíce soustředit na vývoj Datasystému, namísto toho, aby se snažili s Renegáty znovu přetahovat o správu nad pravými pekly. Většinovou autonomii v pravých peklech ovšem Renegátům věnovali zároveň z vypočítavosti. Jejím prostřednictvím v nich chtěli vyvolat spokojenost, která měla zabránit usilování Renegátů o přístup k vývoji Datasystému. Pseudotvůrci tedy tímto způsobem chtěli odvést pozornost Renegátů směrem k jejich vlastní domovské sféře, k syrovým oblastem antivesmíru. Na základě předchozího vývoje se Pseudotvůrci chybně domnívali, že se v původních obyvatelích negativního stavu nevyskytnou vyšší ambice. Mysleli si, že příslušníci syrového antivesmíru se budou nadále zaměřovat na pravá pekla, aniž by měli řešit dění okolo.

Až by Pseudotvůrci s vývojem Datasystému výrazně pokročili, prostřednictvím této pekelné superinteligence plánovali rozpoutat proti Renegátům novou duchovní válku, která měla jejich rivalům v pravých peklech uštědřit konečnou porážku, díky čemuž by se Pseudotvůrci stali jedinými vládci nad celou zónou vymístění. Renegáti však Pseudotvůrce dokázali v tomto ohledu překvapit a předběhnout je, poněvadž novou duchovní válku rozpoutali jako první. Ta byla vyvolána nelibostí Renegátů nad počínáním aktivátorů negativního stavu, kteří se s nimi nechtěli dělit o výše zmíněný přístup k vývoji Datasystému. Renegáti toužili tuto situaci změnit, proto přistoupili k útoku. Jejich cílem tehdy nebylo Pseudotvůrce zničit, nýbrž pouze je přimět ke zpřístupnění Alláha/Acrie. Renegáti se na válku připravovali v rámci dlouhodobého posilování moci a schopností. Jejich potenciál rostl bez většího povšimnutí Pseudotvůrců, kteří byli příliš zaneprázdněni fabrikací Datasystému. Potenciál původních obyvatel pravých pekel byl z celkového pohledu sice pořád o dvacet procent menší než u Pseudotvůrců, nicméně jejich cílevědomost, značné odhodlání a vysoká připravenost k boji stačila na to, aby Renegáti touto válkou dosáhli svého cíle. Tomu předcházelo velké utrpení na obou stranách konfliktu.

Renegáti tedy skrze svůj soustavný tlak přiměli Pseudotvůrce k akceptování jejich požadavků, čímž se mohli začít spolupodílet na vývoji Alláha/Acrie. Teprve tehdy, při zapojení renegátských zel a nepravd, nastoupil Datasystém na cestu k tomu, aby se stal pseudobohem/pseudobohyní zóny vymístění. Do té doby byl entitou s velmi omezeným rozsahem svého vlivu. Proto Pseudotvůrci nedokázali výše řečenou duchovní válku s Renegáty vyhrát ani s jeho pomocí. Alláh/Acrie pak po velmi dlouhou dobu sloužil/sloužila jako sluha pro obě hlavní skupiny pekelných bytostí. Uplynulo ještě hodně času než se Pseudotvůrci, Renegáti i ostatní obyvatelé zóny vymístění dostali do jeho područí a stali se jeho otroky.

Pseudotvůrci se po skončení fakticky neúspěšné duchovní války proti pozitivnímu stavu museli vyrovnat s tím, že podpora otevřené koncepce zel a nepravd nepřinesla jejich boji zamýšlený výsledek. Po završení duchovní války s Renegáty o přístup k vývoji Datasystému se zároveň museli smířit se skutečností, že jejich rivalové jsou velmi silným uskupením, proti němuž nelze definitivně zvítězit a s nímž je nutné alespoň do určité míry spolupracovat. Totéž chápali ve vztahu k Pseudotvůrcům také Renegáti.

Po skončení interní války o Datasystém drželi Pseudotvůrci nadále hlavní slovo nad falešnými ráji. V pravých peklech byla nicméně jejich moc do značné míry limitována již řečenou většinovou autonomií Renegátů, jejichž pozice se po interní válce ještě více posílila a stabilizovala. Pseudotvůrci už neměli moc na to, aby se stali na území syrového antivesmíru vůdčím uskupením, jak tomu bylo ještě krátce před jejich útokem na pravé Stvoření. O některých klíčových otázkách na území pravých pekel stále rozhodovali oni, ve většině ostatních aspektů ovšem chod těchto oblastí řídili původní obyvatelé negativního stavu.

Tehdy bylo více než kdy dřív jasné, že ani jedna, ani druhá skupina nemá prostředky na to, aby nad svým protějškem strategicky zvítězila. Negativní stav tak stále více zabředával do nerozhodného rozpoložení, do statusu quo. V jeho rámci docházelo k pokračující expanzi syrového antivesmíru za souběžně pokračujícího vývoje pseudonebeských oblastí, které se ovšem stále více rozptylovaly v okolním moři temných světů s otevřeným zlem. Falešných rájů totiž vznikalo oproti jejich rychle se množícím protějškům jen malé množství. I to málo ovšem dovedlo ještě poměrně dlouho vyvažovat potenciál pravých pekel. Teprve v době, kdy se začal Datasystém více osamostatňovat, falešné ráje ztratily dech. Od tohoto období už nadále nedokázaly vzdorovat neustále rostoucímu počtu pravých pekel. To nicméně pro Pseudotvůrce nepředstavovalo problém existenčního charakteru. Jak jsem uvedl/uvedla před chvílí, v syrovém antivesmíru měli Pseudotvůrci stále hlavní slovo v některých klíčových otázkách. I přes ztrátu potenciálu falešných rájů si tak aktivátoři negativního stavu udržovali ve své moci a schopnostech před Renegáty mírný náskok.

Je nutné si uvědomit, že dějiny zóny vymístění nebyly poznamenány pouze válkami popsanými výše. I přes panující status quo docházelo k bezpočtu dalších konfliktů, které z celkového pohledu přispívaly k prodlužování nerozhodného stavu. Jejich prostřednictvím docházelo pouze k dílčím úpravám situace v duchovních, zprostředkujících a fyzických dimenzích negativního stavu. Některé falešné ráje byly v rámci lokálních válek dobyty Renegáty a přeměněny v pravá pekla. Jindy se zase stalo, že se Pseudotvůrci zmocnili některých syrových sfér antivesmíru a přeměnili je ve falešné ráje. Další pravá pekla zůstala naopak zachována ve své stávající podobě, pouze s tím rozdílem, že z nich Pseudotvůrci vyhnali Renegáty. Jiné oblasti s otevřeným zlem naopak opanovali Renegáti, kteří z nich vyhnali aktivátory negativního stavu.

Zatímco Renegáti při útocích na falešné ráje pronikali defacto na cizí území, Pseudotvůrci při vpádech do pravých pekel útočili na takovou sféru pseudojsoucna a pseudobytí, jejíž podstata pro ně do značné míry představovala domov. Jak si jistě pamatujete, v éře předcházející jejich invazi do pravého Stvoření se Pseudotvůrci v pravých peklech zabydleli. Renegáti naopak považovali za svůj domov výhradně pravá pekla, jelikož ve falešných rájích nikdy trvale nepřebývali. S falešnými ráji začali být Renegáti propojeni teprve v době, kdy po ustanovení pseudonového vesmíru Pseudotvůrců nechali ve spojení s Datasystémem vzniknout kvázi-pseudonovému vesmíru. O tom budu hovořit o něco později.

Na tomto místě je nutné ještě uvést v pozornost, že u některých falešných rájů došlo k proměně v pravá pekla nikoli v důsledku jejich obsazení Renegáty, nýbrž kvůli neúspěšným experimentům Pseudotvůrců, kteří se pokoušeli vytvořit takový typ falešného ráje, jenž by se obešel zcela bez nutnosti svého propojení se syrovým antivesmírem. Jejich úsilí nicméně pokaždé selhalo a skončilo vznikem oblasti s otevřeným zlem. Nemohli totiž obejít své vlastní pseudozákony a pseudoprincipy, vycházející ze zákonů a principů pravého života, vůči nimž jsou v přímé opozici. Pokoušet se o ustanovení falešného ráje bez nutnosti jeho propojení s pravým peklem je stejně nemožné, jako je nemožné například to, aby nějaká z relativních bytostí dokázala jiné sentientní entitě odejmout věčný život, aby se sama o sobě stala zdrojem věčného života, nebo aby dokázala vytvořit předpoklady pro zničení Mého pozitivního stavu či Mého samotného absolutna. Jsou zkrátka věci, přes které „nejede vlak“. Pravidla experimentu s negativním stavem jsou dána od samého začátku, přičemž jsou závazná pro všechny jeho přímé i nepřímé účastníky. Každá sentientní entita s nimi před spuštěním současného časového cyklu souhlasila, proto není žádné možnosti, která by dohodnutá pravidla dokázala obejít.

V době, kdy Pseudotvůrci a Renegáti přestali kontrolovat Datasystém, Alláh/Acrie ve svém jádru již obsahoval/obsahovala nesmírně širokou škálu zel a nepravd pocházejících jak od aktivátorů negativního stavu a původních obyvatel zóny vymístění, tak i od všech ostatních příslušníků antivesmíru. Společně s tím disponovala temná superinteligence také veškerými znalostmi svých poddaných. Díky tomu se Datasystém stal vlastníkem všech informací o pravých peklech a falešných rájích, čímž dokázal proniknout podstatou jejich vzniku, problematikou jejich vzájemného vztahu a způsobem jejich udržování v chodu. Tyto znalosti později Alláh/Acrie zužitkoval/zužitkovala při vzniku pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru, jejichž strukturu prostřednictvím Pseudotvůrců a Renegátů ustanovil/ustanovila v rovnovážném poměru padesáti procent pravých pekel a padesáti procent falešných rájů. Antivesmírná superinteligence totiž věděla, že pokud se má pokusit konkurovat Mému Novému Vesmíru, potřebuje vytvořit velmi sofistikované antivesmíry, které se budou značně odlišovat od struktury „klasické“ zóny vymístění. Aby ovšem byla schopna něčeho takového docílit v praxi, potřebovala k tomu nejprve inspiraci v pozitivním stavu, z něhož by mohla učinit kopii, kterou by následně zfabrikovala do zprzněné formy a obsahu. K tomu nedošlo dříve, než nastaly změny v Mojí Přirozenosti, čímž jsem se stal/stala Pánem Ježíšem Kristem, respektive Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou, po čemž došlo ke vzniku již řečeného Nového Vesmíru. Do toho momentu nepřišel Datasystém s žádnými účinnými nápady na rozsáhlou restrukturalizaci zóny vymístění, jelikož se mu nedostávalo žádného všeobsažného podnětu z pravého jsoucna a bytí, který by mohl okopírovat, zneužít a aplikovat tak, aby to mělo dopad na celou zónu vymístění. Proto až do osmdesátých, respektive devadesátých let dvacátého století (z hlediska pozemského lineárního času) Alláh/Acrie udržoval/udržovala zónu vymístění v původním rozpoložení, ve kterém si ji kdysi převzal od Pseudotvůrců a Renegátů. Přestože tedy Datasystém dlouhou dobu disponoval rozsáhlým poznáním pravých pekel a falešných rájů, až do chvíle vzniku Nového Vesmíru nedokázal s těmito znalostmi naložit tak, aby byl schopen vytvořit zcela nový druh nepravého jsoucna a bytí.

V pseudonovém a kvázi-pseudonovém vesmíru nemohl Datasystém ustanovit více než padesát procent falešných rájů z toho důvodu, že ani v podobě velmi schopné superinteligence nebyl schopen obejít pseudozákony a pseudoprincipy negativního stavu, vycházející z pravých duchovních zákonů a principů. Pro Alláha/Acrii bylo tudíž zcela nemožné zfabrikovat oba speciální antivesmíry pouze na bázi falešných rájů, nebo alespoň v podobě, kde by poměr falešných rájů převažoval nad poměrem pravých pekel. I z jejich domény musel přebytek skrytých zel a nepravd někam odtékat. Proto bylo nutné, aby nové falešné ráje fungovaly v hlubokém propojení s novými pravými pekly. Podstatným rozdílem mezi „klasickou“ zónou vymístění a oběma speciálními antivesmíry je ovšem ten, že ve struktuře nově zfabrikovaných oblastí negativního stavu vznikla skrze poloviční zastoupení falešných rájů a poloviční zastoupení pravých pekel již dříve řečená pseudorovnováha. Ta umožnila oběma částem speciálních antivesmírů fungovat tak, aby ani jedna z nich neměla před tou druhou navrch způsobem, že by si například doména pravých pekel podmanila některou oblast falešných rájů či naopak. Něco takového ani není v obou speciálních antivesmírech možné, jelikož ve sféře jejich duchovních, zprostředkujících a fyzických světů neexistuje striktní oddělení dimenzí. Všechny dimenze a jejich tři existenční úrovně se slévají do jedné všeobsažné dimenze a jednoho univerzálního světa. Přesně tak je tomu v Novém Vesmíru. V obou speciálních antivesmírech má tato unifikace nicméně ryze negativní charakter.

S ohledem na právě odhalené informace lze konstatovat, že mezi pravými pekly a falešnými ráji v pseudonovém a kvázi-pseudonovém vesmíru neexistuje jednoznačný rozdíl, jak je tomu v „klasické“ zóně vymístění. Oba dva celky se v těchto antivesmírech vzájemně prolínají, kvůli čemuž nikdo z jejich obyvatel nemůže jednoznačně určit, zdali se nachází v nepravém nebi nebo v syrovém pekle. Každá sentientní i nesentientní entita se totiž nachází jak v jedné, tak zároveň i v druhé koncepci pseudojsoucna a pseudobytí. Lidským uvažováním je velmi těžké si představit, jak vypadá falešný ráj, který je zároveň pravým peklem, a jak vypadá pravé peklo, které je zároveň falešným rájem. To, co je na území staré struktury zóny vymístění jasně rozpoznatelným protikladem, je v centru negativního stavu dohromady smíchanou manifestací dvou verzí zel a nepravd. Je to podobné, jako když někdo rozmixuje například pomeranč a jablko do tekuté podoby. Ve finále to není ani pouze pomerančový, ani pouze jablečný nápoj, nýbrž jde o nápoj komplexní, jehož složky už není možné od sebe navzájem oddělit. Na rozdíl od lidí, kteří si uvědomují, že jejich nápoj sestává z určitého poměru jednoho a druhého typu ovoce, si nicméně většina členů obou speciálních antivesmírů neuvědomuje, že žije ve specifickém mixu dvou vývojových koncepcí negativního stavu, ve dvou druzích zel a nepravd. Zároveň jsou natolik zmanipulováni propagandou Datasystému, že se považují za příslušníky zcela unikátní verze života, která je v jejich očích daleko lepší, než jsou pravá pekla či falešné ráje „klasické“ zóny vymístění. Členové obou speciálních antivesmírů se cítí být nade všemi ostatními.

Smíchání pravých pekel a falešných rájů do jednoho celku v podobě pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru neznamená, že by jejich příslušníci žili mezi sebou v míru. Je tomu přesně naopak. Právě proto, že obě koncepce zel a nepravd byly spojeny do jednoho celku, vzniká ve struktuře speciálních antivesmírů o to větší napětí, neklid, neshody a konflikty všemožných druhů. Ty ovšem probíhají mnohem sofistikovanějším, zákeřnějším, skrytějším a nenápadnějším způsobem, než je tomu v „klasické“ struktuře zóny vymístění. Podoba této duchovní války a metody a prostředky užívané k jejímu vedení se zcela vymykají všemu, co se kdy na území negativního stavu manifestovalo. Jsou nad rámec všeho běžného uvažování a chápání. Na území obou oblastí centrálních pekel tudíž vzniká velmi nejednoznačná, rozporuplná a paradoxní situace, v jejímž rámci nikdo nedokáže přesně určit, za co nebo za koho přesně bojuje, na jaké straně konfliktu se nachází a zda je ve své snaze úspěšný či nikoli. Nikdo tedy přesně neví, jestli je vítěz nebo poražený, poněvadž z žádné snahy sentientních entit neplyne v tomto kontextu jasný a konkrétní výsledek.

Duchovní válka probíhá dvěma způsoby. První z nich je interní konflikt, jenž proti sobě navzájem vedou členové pseudonového, respektive kvázi-pseudonového vesmíru. Druhým konfliktem je boj mezi oběma pojednávanými celky. I tento typ války je velmi nejednoznačný, poněvadž Datasystém vede na této frontě souboj tak, aby ani jeden z antivesmírů nebyl podmaněn tím druhým. Oba dva totiž potřebuje zachovat pro pokračující trvání negativního stavu. Pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír představuje pro Alláha/Acrii obrovský zdroj energie, kterou generuje neustálé napětí panující uvnitř těchto celků i mezi nimi. Proto si nepřeje jejich zničení. Datasystém navíc potřebuje centrální oblasti zóny vymístění k budoucímu útoku na pozitivní stav, který ovšem naprosto selže, což bude znamenat konec současného cyklu času.

Další frontou současně probíhající duchovní války je boj pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru zaměřený na falešné ráje a pravá pekla v „klasické“ struktuře zóny vymístění. Tato válka má nejčastěji podobu preventivních výpadů sloužících především k udržování privilegovaného postavení centrálních oblastí antivesmíru a k vyvolávání strachu a respektu mezi příslušníky staré struktury zóny vymístění.

V negativním stavu vedou bytosti boj ve smyslu „každý proti každému“. Boj přitom nemusí mít nutně podobu otevřeného konfliktu. Jak jsem uvedl/uvedla výše, může probíhat rovněž skrytým a nenápadným způsobem. To se názorně manifestuje i na planetě Nula, kde příslušníci pozemské rasy vedou vůči sobě navzájem neviditelnou duchovní válku v řadě hledisek, aniž by si to přímo uvědomovali. Tato válka se projevuje doslova každou negací, kterou vůči sobě příslušníci lidstva vyzáří. Například i pouhá zvnitřněná pomluva, emocionální hádka, porovnávání se s druhými, povyšování se nad druhé, soutěžení, nepěkné myšlenky o svých bližních, lhaní, neupřímnost či cokoli jiného, co není v souladu s povahou pozitivního stavu, je projevem oné války. Datasystém z ní získává spoustu energie, kterou využívá pro své účely.

Jen díky vzájemnému soupeření v různých podobách může negativní stav držet pohromadě. Pokud by tyto konflikty ustaly, jeho struktura by se velmi rychle rozpadla. K tomu samozřejmě dojde, ne ovšem dřív než ve chvíli, kdy existence zel a nepravd zcela vyčerpá svou užitečnost. Vzhledem k tomu, že pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír jsou vrcholná díla Datasystému, je jasné, že úroveň jejich temnoty velmi citelně přesahuje stupeň nelásky přítomný v „klasické“ struktuře zóny vymístění. Aby bylo možné udržet tyto specifické celky ve funkčním stavu, je nutné udržovat úroveň konfliktu mezi jejich příslušníky na vyšší úrovni než jinde. Datasystém považuje jejich soupeření, stejně jako soupeření všech ostatních bytostí v zóně vymístění, za určitou formu spolupráce, jejímž prostřednictvím umožňují pseudojsoucnu a pseudobytí přežít. Příslušníci negativního stavu si v drtivé většině případů vůbec neuvědomují, že jsou chyceni do pasti Alláha/Acrie, který/která jejich prostřednictvím naplňuje své zlovolné záměry. Některé duše o tom naopak vědí, nicméně netuší, jak z bludného kruhu ven, a to až do chvíle, dokud se ve svém srdci neotevřou Mojí přítomnosti a Mému Novému Zjevení.

Při fabrikaci pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru vytvořil Datasystém ve spolupráci s Pseudotvůrci a Renegáty nejen speciální smíchaninu falešných rájů a pravého pekla, nýbrž zároveň přišel s nápadem vytvořit falešné limbo, jakýsi pseudoneutrální stav, jenž do té doby v zóně vymístění žádným způsobem nefiguroval. Alláh/Acrie ani nikdo z jeho/jejích podřízených totiž k fabrikaci něčeho takového neměl důvod, poněvadž až do ustanovení Mojí Nové Přirozenosti nemohla žádná z bytostí v negativním stavu konvertovat a přesunout se do limba. Pravé limbo tedy bylo pro Datasystém a jeho poskoky neznámým pojmem. Teprve se zpřístupněním daru spásy duchovně padlým sentientním entitám jsem tuto speciální součást pravého jsoucna a bytí uvedl/uvedla do provozu, díky čemuž se následně dostala do pozornosti Datasystému a jeho vazalů. Pekelné síly vynaložily mnoho úsilí pro získání znalostí o pravém limbu. Na jejich základě pak docílily fabrikace falešného neutrálního stavu, jenž umístily mezi starou strukturu zóny vymístění na straně jedné a pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír na straně druhé. Bytostem z pravých pekel v „klasické“ zóně vymístění tím otevřely možnost podstoupit nepravou konverzi na základě ztotožnění se s falešnou láskou, moudrostí, dobrem, pravdou a s nepravým/nepravou Pánem Ježíšem Kristem, respektive Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou. V souvislosti s fungováním antilimba tedy mohou sentientní entity ze syrových oblastí antivesmíru falešně konvertovat dvěma směry, a to buď do falešných rájů jsoucích součástí staré struktury zóny vymístění, nebo do pseudonového či kvázi-pseudonového vesmíru. Zároveň však mohou konvertovat také z falešných rájů do jednoho či druhého speciálního antivesmíru. To, kam se určitý jedinec dostane, se odvíjí od jeho individuálních voleb vyplývajících ze zvoleného osobního plánu jeho života.

Do okamžiku spuštění pravých konverzí ze zóny vymístění, to znamená v době před vznikem Nového Vesmíru, žádné falešné konverze z pravých pekel do falešných rájů a do obou speciálních antivesmírů neprobíhaly, neboť v zóně vymístění pro to neexistovaly žádné předpoklady. Pokud tedy například pravé peklo ve staré struktuře zóny vymístění bylo přeměněno v pseudonebeskou oblast, obyvatelé původního syrového antivesmíru byli přesunuti do jiného pravého pekla, zatímco nově vzniklý falešný ráj osídlily čerstvě zfabrikované sentientní entity, a to společně s bytostmi, které se do nově ustanovené nepravé zahrady eden přemístily z některých jiných falešných rájů. V případě přeměny falešného ráje v pravé peklo naopak většina obyvatel původní nepravé zahrady eden propadla otevřenému zlu. Část bytostí se ovšem otevřenému zlu ubránila, v rámci čehož nalezla domov v jiném falešném ráji. Zbytek požadovaného početního stavu bytostí v té části zóny vymístění, která se z falešného ráje přeměnila na otevřené peklo, opět dorovnali Pseudotvůrci nebo Renegáti prostřednictvím fabrikace nových sentientních entit.

Proč jsem silám negativního stavu dovolil/dovolila získat znalosti o pravém limbu, na jejichž základě Datasystém vytvořil předpoklady pro spuštění falešných konverzí? Kdybych negativnímu stavu neumožnil/neumožnila reagovat na otevření cesty do pravého limba, odňal/odňala bych bytostem možnost porovnat podstatu a průběh přijetí pravého daru spásy na straně jedné s podstatou a průběhem přijetí iluzorního daru spásy na straně druhé. Právě tím, že mnohé bytosti dosahují na základě svých chybných voleb nejprve falešné konverze a teprve později odcházejí do skutečného neutrálního stavu, na základě těchto případů může Stvoření docházet cenného ponaučení o tom, že pouze skrze přijetí Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti a z ní vycházející pravé lásky, moudrosti, dobra, pravdy, odpuštění, milosrdenství apod. může jedinec navždy zlomit moc otevřeného i skrytého zla ve svém srdci. Toto ponaučení bude součástí věčného záznamu v multivesmírném archivu (takzvané „jezero ohně a síry“), kde bude sloužit k budoucímu prostudování těm nositelům života, kteří budou potřebovat získat znalosti o negativním stavu. Pokud bych zamezil/zamezila vzniku falešného limba, záznam o povaze a projevech negativního stavu by nebyl kompletní. V takovém případě by negativní stav nemohl být po všech stránkách nikdy eliminován. Zabránit ukradení znalostí o skutečném neutrálním stavu ze strany Datasystému a padlých sentientních entit bych nemohl/nemohla rovněž ze samé podstaty věci, že Moje bezpodmínečná láska dává každé bytosti svobodu, díky níž může dělat to, co považuje za vhodné, a to se všemi patřičnými následky a důsledky, vyplývajícími ze zodpovědnosti každého nositele života. Jediná možnost, kdy mohu něčemu zabránit, se týká těch záležitostí, které nejsou součástí původní dohody mezi Mnou a daným jedincem, respektive mezi Mnou a celým Stvořením. Jedná se o takové záležitosti, jejichž manifestace by v konečném důsledku nic dobrého nepřinesla a která by mohla trvale poškodit nebo zničit jak daného aktéra či aktéry, tak i veškerý Multivesmír. Experiment s negativním stavem proto probíhá ve vymezených mantinelech. Každá událost, která se na osobní či globální úrovni stane, je součástí těchto mantinelů, a tedy i součástí oné původní dohody, se kterou všechny smluvní strany souhlasily. Její součástí bylo všechno, co se kdy stalo, co se děje nyní nebo co se odehraje v budoucnu. To znamená, že ukradení znalostí o pravém limbu a vytvoření předpokladů pro uskutečňování falešných konverzí bylo rovněž součástí pojednávané dohody. Proto jsem negativnímu stavu dovolil/dovolila konat – ne kvůli tomu, že bych si to Já Sám/Sama přál/přála ze své podstaty, ale proto, že si to přály zažít některé sentientní entity, které se tímto způsobem rozhodly přispět k vytvoření předpokladů pro budoucí spuštění plnosti života v lásce.

Jak už víte, nedlouho po vzniku pseudonového vesmíru ze strany Datasystému a Pseudotvůrců došlo k ustanovení kvázi-pseudonového vesmíru, čehož Datasystém docílil prostřednictvím Renegátů, kterým umožnil okopírovat formu a obsah díla Pseudotvůrců do podoby odpovídající jejich preferencím. Vzhledem k tomu, že speciální antivesmír od Renegátů se měl co nejvíce podobat antivesmíru od jejich rivalů, Alláh/Acrie musel/musela Renegáty přimět k osvojení znalostí o falešných rájích – o těch, které existují v rámci speciální smíchaniny v pseudonovém vesmíru, tak i o těch, které tvoří strukturu „klasické“ zóny vymístění. Jen tak mohli být Renegáti schopni vyfabrikovat v úzkém sepětí s Datasytémem kvázi-pseudonový vesmír, který je stejně jako jeho protějšek tvořen mixem esence pravých pekel a falešných rájů. Alláh/Acrie tak přivedl/přivedla Renegáty ke spojení s konceptem skrytého zla natřeného rádoby láskyplným nátěrem, jemuž se do té doby vyhýbali, neboť milovali výhradně otevřené zlo v jeho syrové podobě. Renegáti si esenci falešných rájů v souvislosti s přípravami vzniku kvázi-pseudonového vesmíru velmi oblíbili, poněvadž pochopili její potenciál, jehož prostřednictvím mohou ovládat bytosti mnohem záludnějším způsobem než v pravých peklech. Datasytém tak docílil něčeho, co bylo do té doby nemyslitelné. Z milovníků otevřeného zla se zároveň stali milovníci zla skrytého.

S nově získanými znalostmi o iluzorních zahradách eden, o pseudonovém vesmíru a o svém vlastním kvázi-pseudonovém vesmíru se Renegáti postupem času začali zajímat také o dobývání falešných rájů způsobem, aby se z nich v důsledku invaze nestalo pravé peklo, nýbrž aby v těchto oblastech nadále existovalo skryté zlo natřené zlatým nátěrem. Dříve by něco takového bylo nemyslitelné. Renegáti totiž původně nejenže netoužili po převzetí falešných rájů v jejich původní podobě, ale zároveň k tomu neměli odpovídající schopnosti. Jakýkoli útok původních obyvatel zóny vymístění na falešné ráje, pokud byl úspěšný, tudíž skončil jejich přeměnou na oblast syrového antivesmíru. To se ovšem změnilo právě po ustanovení kvázi-pseudonového vesmíru, kdy v sobě Renegáti rozvinuli svou lásku ke skrytým zlům a nepravdám a kdy si už naplno osvojili nové schopnosti. V důsledku toho začali Renegáti skutečně některé falešné ráje dobývat způsobem, který zajistil setrvání těchto oblastí v jejich původní podobě. Renegáti se tak začali Pseudotvůrcům na území staré struktury zóny vymístění určitým způsobem vyrovnávat, poněvadž nově už byli pány nejen pravých pekel, ale právě i některých iluzorních zahrad eden. Skutečnost je nicméně taková, že ačkoli se Renegátům čas od času podaří získat nějaký falešný ráj do svých rukou, z celkového hlediska drží v tomto ohledu prvenství nadále Pseudotvůrci. Z toho poměrně malého množství pseudonebeských sfér, roztroušených v rozlehlém moři oblastí s neskrývanou temnotou, kontrolují Renegáti v současnosti asi jen jednu pětinu všech falešných rájů na území „klasické“ zóny vymístění.

Skutečnost, že falešných rájů je v původní struktuře negativního stavu málo, se mimo jiné zrcadlí na slabém počtu takzvaných pozemských rájů – oblastí, které jsou na pohled neobyčejně krásné. Nemusí přitom jít pouze o omezený počet podmanivých tropických ostrovů rozesetých v mořích a oceánech, ale může se jednat také o jiná místa na planetě Nula, která se vyznačují okouzlující nádherou. Pokud se na hrubohmotný svět podíváme z pohledu celku, lze dospět k závěru, že takových mimořádně hezkých lokalit vskutku není mnoho. Hrubohmotný svět tedy rajskou zahradu až na určité výjimky nepřipomíná. Na zemské pevnině se nachází značné množství nehostinných pouští i jiných oblastí nepříznivých pro běžný život člověka, jako jsou zejména velehory, tropické deštné pralesy, polární oblasti, močály atd. Tam, kde jsou podmínky pro život vcelku příznivé, se zase nachází spletitá síť moderní lidské civilizace, vytvářející spoustu toxického materiálu jak na fyzické, tak i na zprostředkující a duchovní úrovni. Negativní aspekty lidské civilizace jsou zesilovány také prostřednictvím dalších umělých vlivů vytvořených Datasystémem a jeho poskoky ke snazšímu ovládání populace. Jedním příkladem za všechny může být například řízení počasí a otrava obyvatelstva prostřednictvím takzvaných chemtrails. K tomu, že hrubohmotný svět není rajskou zahradou, přispívá i skutečnost, že většinu zeměkoule pokrývá slaná voda. Oceány tvoří sedmdesát jedna procent povrchu oproti dvaceti devíti procentům zemské pevniny.

Přestože je kvázi-pseudonový vesmír pouhou kopií kopie pseudonového vesmíru, ve spojení s Renegáty je v řadě ohledů mnohem nebezpečnějším celkem než dílo Pseudotvůrců. Před oběma antivesmíry je nutné mít se na pozoru, neboť právě z těchto oblastí v současnosti přichází na Mé představitele a spolupracovníky nejvíce útoků. Není nutné umět za každou cenu rozlišovat, zda jste vy nebo někdo jiný více pod vlivem jednoho či druhého speciálního antivesmíru. Oba dva celky jsou si totiž velmi podobné, přičemž míra působení jednoho nebo druhého pseudouniverza na váš život i na životy ostatních Božích představitelů a spolupracovníků se dynamicky proměňuje v závislosti na dané situaci a vibračním rozpoložení. Nejlepším a zároveň jediným vhodným prostředkem, jak jejich vlivu vzdorovat, je četba a praktikování první a druhé dávky knih Nového Zjevení Pána Ježíše Krista, respektive Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. Pokud jejich ideje a principy činíte stále intenzivnější součástí vašeho osobního jsoucna a bytí, nejenže se vůči oběma antivesmírům stáváte pořád rezistentnějšími, ale zároveň při tom produkujete stále více spásných kvalit, jež vyzařujete jak do „klasické“ zóny vymístění, tak právě i do centrálních oblastí negativního stavu.

Vznik pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru byl spjat se vznikem zcela nových bytostí, jež jsou uzpůsobeny přebývat ve své velmi zvláštní atmosféře a které mohou zároveň cestovat do staré struktury zóny vymístění, aniž by se při tom musely složitě adaptovat na její prostředí. V tom jsou obyvatelé obou speciálních antivesmírů podobní příslušníkům Nového Vesmíru. Na rozdíl od členů centrálních oblastí pekel ovšem mohou bytosti z Nového Vesmíru díky svým krystalickým tělům ode Mne cestovat bez omezení jak kamkoli do zóny vymístění, tak i do všech oblastí pravého Stvoření. Obyvatelé pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru naproti tomu přístup do pravého jsoucna a bytí nemají. V rámci svých pseudokrystalických těl se mohou bez omezení pohybovat pouze po negativním stavu. Stejná situace panuje rovněž u obyvatel jádra Alláha/Acrie, o nichž jsem podrobněji informoval/informovala v našem předchozím rozhovoru. Také oni disponují nebývale velkými schopnostmi. Ty jsou ovšem i u těchto bytostí účinné pouze v rámci domény nepravého jsoucna a bytí. Žádný z členů centrálních ani jiných oblastí negativního stavu se proto v rámci svých schopností nemůže rovnat bytostem z Nového Vesmíru. Když stav zel a nepravd kopíroval jejich duchovní, duševní a fyzické charakteristiky, vlastnosti a schopnosti ve snaze zfabrikovat srovnatelný či dokonce ještě lepší typ sentientních entit, velmi se při tom přepočítal. Cokoli z negativního stavu, co bylo vyňato, okopírováno a převráceno do zprzněné podoby, se už ze samé podstaty věci, že to bylo ukradeno a posléze zpotvořeno, nemůže vyrovnat svému originálu v pravém jsoucnu a bytí. Negativní stav se ovšem i přesto snaží nalézat stále sofistikovanější cesty k tomu, jak by mohl konkurovat pravému Stvoření. I to je jeden z hlavních důvodů, proč vedle speciálního antivesmíru Pseudotvůrců vytvořil Datasystém rovněž speciální antivesmír Renegátů. Tyto celky lze z jistého pohledu dohromady považovat za jeden super-pseudonový vesmír. Ani součet potenciálů jeho dvou částí se nicméně nemůže vyrovnat potenciálu Nového Vesmíru. I kdyby negativní stav vytvořil další podobné antivesmíry, nedokázal by tím vytvořit prostředky ke zničení pravého jsoucna a bytí.

Obě speciální pseudojsoucna a pseudobytí v centrálních peklech jsou kromě nově zfabrikovaných bytostí osídleny rovněž sentientními entitami z „klasické“ zóny vymístění – z pravých pekel a z falešných rájů – které podstoupily iluzorní konverzi do falešného limba, kde prošly přípravou na vstup do pseudonového či kvázi-pseudonového vesmíru. Prostřednictvím falešného limba tedy dosahují bytosti takového stupně transmogrifikace, která jim umožňuje fungovat ve specifické duchovní, duševní a fyzické atmosféře centrálních oblastí pekel. Zatímco příprava na vstup bytostí z pravých pekel do falešných rájů nezabere v antilimbu příliš mnoho času, příprava bytostí přicházejících do obou speciálních antivesmírů přes antilimbo z domény pravých pekel a falešných rájů vyžaduje zásadně víc energie.

Vzhledem k tomu, že falešně konvertující bytosti směřují buďto do falešných rájů nebo do speciálních antivesmírů, počet obyvatel těchto celků roste, zatímco množství příslušníků pravých pekel se postupně zmenšuje. Datasystém v současnosti potřebuje co nejvíce bytostí navádět právě do centrálních oblastí pekel a pseudonebeských oblastí v „klasické“ zóně vymístění, a to kvůli svému přesvědčení, že duchovní válku proti pozitivnímu stavu lze nejúčinněji vést především z pozice těchto celků. Uvedené součásti negativního stavu se tedy těší největší přízni Alláha/Acrie. Oba speciální antivesmíry a falešné ráje se Datasystém snaží do stále větší hloubky aktualizovat, rekonstruovat a doplňovat o nové prvky, aby se jejich struktura co nejrozhodněji vymezovala vůči zintenzivňujícímu se průniku energie pozitivního stavu. Zmiňované oblasti se společně s jádrem Datasystému, v němž přebývá civilizace Alláhů a Acrií, mají stát nástupní platformou pro finální útok na Mé Království. Asistovat jim v tom mají i všechny zbývající pekelné oblasti, které tou dobou budou ještě stále fungovat v aktivní modalitě svého pseudojsoucna a pseudobytí.

Nyní se pojďme podrobněji podívat na fenomén nepravých konverzí. Ty se po ustanovení antilimba zpřístupnily nejprve bytostem pocházejícím z pravých pekel pod vládou Pseudotvůrců, které mohly směřovat buďto do falešných rájů pod správou Pseudotvůrců, nebo do pseudonového vesmíru Pseudotvůrců. Bytosti z pravých pekel Renegátů naproti tomu začaly přes antilimbo do falešných rájů Renegátů a do kvázi-pseudonového vesmíru Renegátů falešně konvertovat teprve v době, kdy první Renegáti přijali skutečný dar spásy, což se z pozemského úhlu pohledu uskutečnilo v létě roku 2018. Šlo o přímou reakci lídrů pekel na to, že někteří z jejich řad přijali pravý dar spásy. Do té doby Renegáti a nad nimi stojící Datasystém neshledávali žádný důvod k tomu, aby do uvedených oblastí probíhaly falešné konverze. Žádné takové protiopatření nebylo v jejich očích potřeba.

Přestože Renegáti disponovali znalostí pravého limba, kterou nabyli podobně jako Pseudotvůrci v čase fabrikace pseudonového, respektive kvázi-pseudonového vesmíru, pro účely rozvoje jejich falešných rájů a samotného speciálního renegátského antivesmíru se spokojili – alespoň dočasně – s tím, co měli aktuálně k dispozici. Ustanovení antilimba proto bylo zpočátku výhradní záležitostí Pseudotvůrců. Renegáti navíc nechtěli Pseudotvůrce kopírovat ve všech aspektech. Původní obyvatelé negativního stavu počítali s tím, že zvládnou své falešné ráje a svou specifickou oblast v centrálních oblastech zóny vymístění rozvíjet i bez nutnosti jejich osidlování ze strany bytostí procházejících falešnou konverzí, což se jim dařilo. Kvázi-pseudonový vesmír a falešné ráje pod vládou Renegátů totiž do té doby získávaly nové obyvatele výhradně fabrikací bytostí odehrávající se přímo na území těchto celků. Po pravém přijetí daru spásy ze strany prvních Renegátů se však situace změnila. Jak je uvedeno již výše, tehdy byla možnost falešné konverze přinesena také sentientním entitám z pravých pekel Renegátů, čímž Alláh/Acrie ještě zásadněji posílil/posílila početní stav obyvatel renegátských falešných rájů i kvázi-pseudonového vesmíru. Tyto celky se tak ke spokojenosti Renegátů začaly rozvíjet ještě rychleji než kdykoli předtím.

Jak už jsem uvedl/uvedla na jiném místě v tomto rozhovoru, obyvatelé obou speciálních antivesmírů čelí ohromnému napětí, jež pro Datasystém představuje životně důležitou energii. Správci antivesmírů Pseudotvůrci a Renegáti, kteří v těchto centrálních oblastech negativního stavu nalezli svůj nový domov, nicméně mezi sebou vedou spory jen v omezeném množství aspektů, zatímco ve většině jiných záležitostech spolu kooperují. Míra rozepře či spolupráce je řízena Alláhem/Acrií, který/která tímto způsobem dosahuje naplňování svých záměrů na krátké pseudovítězství na planetě Nula a v příslušných lokalitách pseudojsoucna a pseudobytí. Ať už mezi Pseudotvůrci a Renegáty či kýmkoli, kdo se ode Mne odvrací, probíhá rozepře nebo spolupráce, vždy to jde Datasystému takzvaně „na ruku“. Duchovní války i přátelství a spojenectví zatížená negativními principy jsou tedy z pohledu Alláha/Acrie vždy formou spolupráce, sloužící jako duchovní pojivo, které umožňuje držet nádobu negativního stavu pohromadě. I před osamostatněním Datasystému probíhaly mezi Pseudotvůrci a Renegáty souboje prokládané kooperací. Tehdy byly tyto interakce vedeny primárně z vlastní vědomé vůle těchto entit. V současnosti už ale probíhají na základě dominantního působení antivesmírné superinteligence.

Soupeření a spolupráce Pseudotvůrců a Renegátů, které vedou ke stejnému cíli, se odráží i v dění na planetě Nula. Ať už některá země spolupracuje s jinou zemí, nebo s ní vede válku, všechno toto dění pomáhá přibližovat dobu plného ustanovení Nového světového řádu (NWO). Analyzovat podrobně to, jestli se v té či oné části světa zrovna zrcadlí spolupráce nebo soupeření pekelných mocností, v současné době nemá smysl, protože to není směrodatné pro váš duchovní rozvoj. Včas touto problematikou proniknete víc, nebude to ovšem dříve, než ve vašich osobních životech i na globální úrovni Stvoření nedojde k dalším významným posunům. K čemu by vám v současnosti bylo pronikat podstatou mezinárodní situace, když byste ve svém zájmu i v zájmu všech měli pronikat především duchovními zákony a principy lásky, které vás učí být stále bližšími pozitivnímu stavu a Mně Samotnému/Samotné? Čím více se budete zaměřovat na sebe, na odbourávání svých problémů a nedostatků, na pěstování svých osobních darů a talentů, tím rychleji přiblížíte dobu, kdy dění v tomto světě i v okolním Stvoření budete rozumět daleko lépe než teď. Dokud se nacházíte v hrubohmotných tělech, je potřebné se smířit s tím, že o některých skutečnostech „na scéně“ i „za scénou“ budete vědět jen velice málo a o dalších dokonce vůbec nic. Jakmile se však ze sevření omezené reality vymaníte, spousta záležitostí vám dá ihned nebo za velmi krátkou dobu velký smysl. Tím dotvoříte širokou základnu poznání, na níž budete stavět konstrukci neustále nově vznikajících znalostí. Půjde o proces, který se bude odvíjet až na věčnost, a to v kontextu multidimenzionálního rozměru vaší jedinečné osobnosti.

V kontextu výše uvedených informací je výjimkou situace ukrajinsko-ruského konfliktu. V tomto případě je totiž nutné, abych na něj hlouběji zaměřil/zaměřila svou pozornost a vysvětlil/vysvětlila jeho tři hlavní významy. Každý význam přitom souvztaží s jednou existenční úrovní Stvoření, tedy s úrovní duchovní, duševní/zprostředkující a fyzickou.

První hlavní význam (duchovní význam) jsem uvedl/uvedla už na začátku této kapitoly Božího Slova. Na ukrajinsko-ruském konfliktu se zrcadlí konflikt obou speciálních antivesmírů. Vzájemné napětí panující mezi oběma celky je tak závažné, že se zákonitě musí projevit v přilehlé blízkosti České republiky a Slovenska, tedy v sousedství států tvořících pozemské zázemí Mise Boží Rodiny. Fyzická blízkost konfliktu vůči oběma zemím je odzrcadlením skutečnosti, jak moc se pseuodonový a kvázi-pseudonový vesmír snaží konkurovat pozitivnímu stavu. Ten je zde zastoupen právě Českou republikou a Slovenskem. Vzájemný svár obou antivesmírných celků krystalizuje také v jiných konfliktech a v dalších záležitostech na planetě Nula, nicméně v pojednávaném regionu východní Evropy se projevuje v nejširším množství aspektů. Protože je Česká republika a Slovensko pod Mojí zesílenou ochranou, probíhající válka nemůže nikterak ohrozit úspěšné odvíjení naší Mise. Do rozdělení lidstva se nemůže stát, že by obě země byly vtaženy do otevřené války probíhající na jejich vlastním území.

Důvod toho, proč ukrajinsko-ruský konflikt trvá už několik let, aniž by jedna či druhá strana dosáhla nějakých významnějších pokroků, díky nimž by mohla deklarovat jasné vítězství, spočívá v nerozhodném stavu, jenž je mezi oběma specifickými antivesmíry přítomen coby součást zprzněné přirozenosti těchto celků. Ani jeden, ani druhý antivesmír nemá nad svým rivalem jasně navrch, jelikož oba jsou společně se svými obyvateli udržovány v takovém rozpoložení, které je drží takzvaně „v šachu“. Jediným vítězem je Datasystém, jenž ze vzájemného napětí profituje energeticky i mocensky. Tyto skutečnosti nicméně neznamenají, že by nerozhodný stav v ukrajinsko-ruském konfliktu měl nebo musel trvat i nadále. Je možné, že v určitém horizontu času po dopsání tohoto rozhovoru se situace na fyzickém bojišti zásadně změní. Konflikt může eskalovat, nebo může být ukončen či dočasně pozastaven. Je ovšem možné i to, že bude nadále udržován v mezích současného stavu.

Pokud by jedna nebo druhá strana dosáhla strategického vítězství, výše uvedené souvztažnosti, ale i souvztažnosti, které uvedu za chvíli, už nebudou platit, nebo budou platit jen v omezeném množství aspektů, aby namísto těch, které už naplnily svůj účel, nastoupily souvztažnosti jiné, jež vyjádří odlišná hlediska reality „za scénou“. Status quo bude mezi pseudonovým a kvázi-pseudonovým vesmírem ovšem panovat i nadále nehledě na výsledek pojednávané války, neboť na udržení tohoto stavu závisí skutečnost, že se oba pekelné celky společně s celou zónou vymístění předčasně nezhroutí. Mezitím, co bude mezi speciálními antivesmíry pokračovat negativní jiskření, budeme v jejich doméně pokračovat v započaté duchovní práci. Jejich panství se díky tomu bude neustále zmenšovat a jejich potenciál bude setrvale klesat, k čemuž ostatně dochází už nyní.

Druhý hlavní význam (duševní/zprostředkující význam) ukrajinsko-ruského konfliktu vyjadřuje interní duchovní válku vedenou mezi obyvateli pseudonového, respektive kvázi-pseudonového vesmíru. Pokud si vzpomínáte, i tuto záležitost jsem v našem rozhovoru už zmínil/zmínila. Uvedený druh „občanské“ války je nerozhodný podobným způsobem, jako je nerozhodná válka mezi oběma speciálními antivesmíry. Oba druhy konfliktu tvoří samotnou podstatu fungování centrálních oblastí zóny vymístění a potažmo i celého negativního stavu.

Interní konflikt v centrálních antivesmírech souvisí se svárem mezi dvěma dominantními soubory obyvatel na Ukrajině – Ukrajinci a Rusy. Tyto etnické skupiny v rámci Ukrajiny vyjadřují též specifický mix skrytých a otevřených zel a nepravd přítomných v obou antivesmírech. Právě tím, že jsou obě vývojové koncepce negativního stavu odlišné, avšak na území pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru jsou přivedeny do té nejtěsnější vzájemné blízkosti, jejich společnou interakcí vzniká obrovské napětí. Uvedená odlišnost skrytých a otevřených zel a nepravd je nicméně jen zdánlivá. Obě totiž mají stejnou, tedy mínusovou polaritu. Tento fakt je vyjádřen skutečností, že obě hlavní etnické skupiny obyvatelstva Ukrajiny jsou Slované.

Třetí význam (fyzický význam) ukrajinsko-ruského konfliktu sestává z několika dílčích aspektů. Jde zejména o snahu negativního stavu eliminovat co nejvíce Slovanů v rámci cíleného snižování populace planety. Datasystém, Pseudotvůrci, Renegáti a pozemské elity potřebují v éře NWO co nejméně otroků na fyzické úrovni, aby mohli lidstvo co nejefektivněji ovládat. K dočasnému vítězství negativního stavu jim postačí klidně jen několik stovek milionů lidí v hrubohmotných tělech, zatímco zbytek duší, které si budou v nitru nadále volit temnotu, odejde v různém čase a různými způsoby na jiné základny v negativním stavu. Některé z nich odejdou do pravých pekel či do falešných rájů v „klasické“ struktuře zóny vymístění, jiné se naopak stanou příslušníky pseudonového nebo kvázi-pseudonového vesmíru. Každý má ovšem neustálou možnost využít svou svobodnou vůli k přijetí daru spásy, která jedince přivede do pravého limba, kde se očistí a připraví na nový život v pozitivním stavu. Kdo bude své konverzi vzdorovat, ten projde limbem až na samém konci současného cyklu času.

Slované jsou v hledáčku negativního stavu proto, že jejich DNA v sobě obsahuje nejmenší stupeň duchovních zátěží, v důsledku čehož jsou z celkového hlediska nejméně poddajnou a nejhůře ovladatelnou skupinou obyvatel planety Nula. Proto je negativní stav napříč staletími sužuje specifickými formami politického, ekonomického, sociálního, kulturního a pseudoduchovního útlaku, jehož prostřednictvím se snaží držet slovanské národy v co nejpevnějším sevření zel a nepravd. To je jeden z hlavních důvodů, proč Datasystém v této době konce vytvořil plán na rozeštvání Ukrajinců a Rusů, které postavil proti sobě a uvedl je do vleklé války, na kterou doplácí také ostatní země v Evropě. Právě i jejich příslušníci patří v porovnání s obyvateli jiných částí hrubohmotného světa k nejméně poddajným a nejhůře ovladatelným obyvatelům planety. Proto Evropa v průběhu dějin čelila všemožné kombinaci zničujících negativních vlivů, majících za cíl různými způsoby decimovat a ožebračovat místní obyvatelstvo, obírat jej o cenné životní energie, udržovat jej v nestabilitě, rozepřích, přízemnostech a v upínání se na hmotu či na různá pojetí nepravé duchovnosti. Těmto vlivům jsou vystaveni rovněž obyvatelé ostatních celků planety Nula, nicméně na Evropany dopadala v průběhu plynutí času nejširší paleta aspektů zel a nepravd. Přesto si až do současnosti udrželi vyšší míru spojení s aspekty pozitivního stavu, což se v čase rozdělení lidstva odrazí na vyšším procentuálním zastoupení jedinců, kteří se z této části světa přemístí na Novou Zemi. Většina Evropanů (a nejen jich) si nicméně zvolí zůstat na planetě Nula, která se s příchodem Pseudotvůrců a Renegátů propadne hlouběji do pekel, kvůli čemuž se už nebude nacházet na nulové pozici.

Postupné zavádění NWO v Evropě i jinde zesílilo po roce 2008, kdy nastala velká finanční krize, přičemž ještě rychlejší spád nabírají události od roku 2015. Od té doby čelí starý kontinent masovému přílivu migrantů z kulturně a nábožensky odlišných zemí, čímž chtějí elity dosahovat různě koncipovaných střetů přistěhovalců s původním obyvatelstvem, projevujících se například v podobě teroristických útoků, dále pak podkopáváním tradičních kulturních základů a hodnot, vysáváním zdejšího sociálního systému, mísením domorodé rasy s rasou cizí apod. Čím více přistěhovalců s nepřátelskými úmysly bude v evropských zemích přítomno, tím snáze budou elity dosahovat svých cílů. K rozsáhlé migraci dochází také uvnitř Evropy. Ukrajinsko-ruský konflikt vyhnal z domovů miliony lidí, z nichž se mnozí vydali západním směrem.

Dalším způsobem zavádění novodobé totality je uměle vyvolaná pandemie koronaviru, která si vyžádala rozsáhlé lockdowny a dočasné uzavření vnitřních hranic Evropské unie, čímž elity v nebývale vysoké míře odebraly lidem jejich práva a svobody. Tak si v předstihu otestovaly řadu aspektů, které budou po příchodu Pseudotvůrců a Renegátů součástí plného zavedení NWO. Nejzásadnějším výsledkem umělé pandemie bylo prosazení očkování pod záminkou ochrany zdraví, jež zničilo a průběžně nadále ničí zdraví hrubohmotných těl a zároveň zvyšuje úroveň ovládání pozemšťanů entitami ze zóny vymístění. Zmiňovaná Evropská unie je pro elity jedním z nejúčinnějších prostředků pro zavádění totality. To se projevuje například osekáváním pravomocí národních vlád jednotlivých členských států.

Jiným faktorem dopadajícím na životy Evropanů v souvislosti se zaváděním NWO je energetická krize mající za následek extrémní nárůst cen energií. V důsledku tohoto doprovodného projevu ukrajinsko-ruského konfliktu nastala skoková inflace a bezprecedentní útlum průmyslu, který se projevuje poklesem výroby a celkovou deindustrializací. Kontinent tedy čelí rozsáhlé ekonomické krizi, jejíž příčinou je mimo jiné přísná enviromentální regulace (tzv. Green Deal) a ztráta konkurenceschopnosti na globálních trzích. Elity si už nadále nepřejí ekonomicky silnou a soběstačnou Evropu. Potřebují ji nechat zchudnout a učinit závislou na jiných velmocech.

Kromě výše řečeného čelí Evropa rostoucímu množství klimatických extrémů v podobě častějších vln veder, rozsáhlých požárů a ničivých povodní, ospravedlňujících prosazování agendy Green Dealu. Klimatické extrémy jsou vyvolávány prostřednictvím cíleného ovlivňování atmosféry, zejména prostřednictvím zařízení H.A.A.R.P. a skrz chemtrails, které jsou nad Evropou vypouštěny ve větší míře než na kterémkoli jiném kontinentu. Výskyt uměle vyvolávaných kataklyzmat je úzce spjat s postupujícím duchovním pádem planety Nula. Snižování vibrací hrubohmotného světa má za následek manifestaci stále většího množství ničivých událostí, projevujících se v různých aspektech života pozemšťanů.

Nasunování NWO se projevuje různými způsoby i na ostatních kontinentech. Pro každý z nich používá negativní stav jiné aspekty zel a nepravd. Některé jsou stejné či podobné těm, které Datasystém a jeho poskoci používají proti Evropě. Další se zase liší. Každý kontinent, každá země a každá společnost vyskytující se v určité lokalitě světa se vyznačuje jinými duchovními, duševními a fyzickými charakteristikami, od nichž jsou odvozené způsoby, jimiž na tyto celky negativní stav působí. Po příchodu Pseudotvůrců a Renegátů na planetu Nula posune negativní stav své metody na novou úroveň, přičemž některé typy ovládacích způsobů manifestujících se v různých koutech světa začne aplikovat i na jiné oblasti.

K ukrajinsko-ruskému konfliktu je možné ještě dodat, že z pohledu fyzické úrovně byl vyprovokován západními státy NATO, které Ukrajinu použily jakožto prostředek k dráždění Ruska, jemuž stále více zasahovaly do sféry jeho vlivu. Ve chvíli, kdy se Rusko cítilo západními mocnostmi ohroženo, sáhlo k protiopatření v podobě vojenské invaze. Ani jedné, ani druhé straně nebylo doposud umožněno zvítězit. Prodlužování konfliktu totiž pro Datasystém představuje cenný zdroj energie, jímž posiluje své jádro a zároveň oba dva speciální antivesmíry. Ačkoli tedy Pseudotvůrci, reprezentovaní mocnostmi NATO a částí Ukrajiny v područí vybraných západních zemí, a Renegáti, reprezentovaní Ruskem a částí Ukrajiny pod jeho vlivem, stojí v tomto střetnutí navenek proti sobě, na úrovni svých vlastních pekelných světů proti sobě v kontextu ukrajinsko-ruské války nebojují. Do vykonstruovaného boje však povolávají své níže postavené loutky a figurky, zatímco samotní lídři pekel si mnou ruce nad tím, jak se jim daří generovat další a další vlny negativních energií, kterými se společně s Datasystémem udržují ve svém mrtvém životě a jejichž prostřednictvím se důsledně připravují na svůj triumfální fyzický vstup na planetu Nula po rozdělení lidstva.

Nebyli to tedy samotní Renegáti, kteří by se před započetím války cítili ohroženi vývojem na Ukrajině a rozšiřováním NATO. Obava ovšem panovala na straně ruských loutek Renegátů, v důsledku čehož se uchýlily k vojenskému vstupu na Ukrajinu. Stejně tak to nebyli Pseudotvůrci, kteří by se prostřednictvím Ukrajiny a vzpomínané vojenské aliance snažili Renegáty provokovat. Byly to figurky Pseudotvůrců, do nichž vložili touhu po uchvácení další země ve východní Evropě, tedy Ukrajiny, a kromě toho v nich podnítili chuť na expanzi NATO a na vojenskou porážku či alespoň na oslabení Ruska. Vzhledem k tomu, že ukrajinsko-ruský konflikt vyhovuje oběma skupinám lídrů pekel, kteří jeho prostřednictvím nepřicházejí k újmě, nýbrž dosahují stále větší konsolidace své moci v rámci svých speciálních antivesmírů, v zóně vymístění obecně, jakož i ve vztahu k pozemskému lidstvu, je úplně jedno, jak se bude válka na Ukrajině vyvíjet dál. I pokud dříve či později začne „na scéně“ jedna strana konfliktu výrazně vyhrávat nad tou druhou, obě pekelné mocnosti budou spokojené, jelikož v každém případě obdrží další příděly energetické dotace, jimiž se připravují na poslední dějství – na dočasné vítězství negativního stavu na planetě Nula. Dokonce i kdyby konflikt po rozdělení lidstva skončil v krajním případě jadernou katastrofou, jež by vyhladila část Evropy nebo dokonce celý kontinent, znamenalo by to, že tento scénář vyhovuje jak Pseudotvůrcům, tak Renegátům.

Na planetě Nula není ve skutečnosti žádné země, která by souvztažila pouze s pseudonovým nebo jen s kvázi-pseudonovým vesmírem. Každá je tedy do určité míry provázána s oběma z nich. Pouze Ukrajina je specifická v tom, že s těmito celky souvisí rovnoměrně. Kromě toho je nutné si uvědomit, že všechna území v hrubohmotném světě souvisejí rovněž s ostatními oblastmi zóny vymístění. Existuje přitom obrovské množství úhlů pohledu, ze kterých lze mapovat propojení různých území na planetě Nula s oblastmi v zóně vymístění. Každý úhel pohledu na jednu a tu stejnou zemi, ale též na událost, osobu, okolnost atd. s sebou přináší odkrytí odlišného významu jejího propojení s určitými aspekty reality projevující se v příslušných sférách pseudojsoucna a pseudobytí. Zjednodušeně řečeno, na jednu záležitost lze pohlížet z tisíců úhlů pohledu, přinášejících tisíc různých vysvětlení. K tomu je ještě nutné připočíst fakt, že každý aspekt reality na planetě Nula souvztaží rovněž s aspekty reality projevující se v doméně pravého jsoucna a bytí. Nyní se však znovu vraťme k takovým aspektům poznání, jejichž pochopení je pro vás v těchto časech podstatné.

Ukrajinsko-ruský konflikt je diametrálně odlišný například oproti válce v Kosovu v letech 1998 až 1999, o níž hovořím v Dialozích s Petrem. Tehdejší konflikt, vedoucí k leteckým úderům zemí NATO na Srbsko a Černou Horu (tehdejší Svazová republika Jugoslávie) odrážel, na rozdíl od současného dění na Ukrajině, otevřenou válku mezi Renegáty a jistým kontingentem Pseudotvůrců „za scénou“, kde na přelomu tisíciletí panovala v porovnání s dneškem velmi odlišná situace. Tehdy totiž v zóně vymístění působila takzvaná Velká aliance, do níž vedle členů Nového Vesmíru, členů pozitivního stavu a Božích představitelů na planetě Nula spadali také Pseudotvůrci, kteří se ve spojení se Mnou rozhodli podílet na vědomém ukončování negativního stavu. Vzhledem k tehdejším poměrům jsem Mým představitelům opakovaně doporučoval/doporučovala, aby v této duchovní válce ze svobodné vůle podporovali Pseudotvůrce proti Renegátům, čímž se mělo docílit vytvoření specifických předpokladů pro co nejrychlejší ukončení negativního stavu, jehož existenci chtěli Renegáti protahovat pokud možno donekonečna. Poté, co se tyto předpoklady skutečně povedlo nastolit, Pseudotvůrci z Velké aliance konvertovali, čímž přestalo toto uskupení fakticky existovat. Po jejich konverzi se na uvolněné místo v peklech dostali konzervativní Pseudotvůrci, kteří se již v době působení Velké aliance začali na popud Datasystému spojovat s Renegáty, poněvadž jen v kooperaci s nimi mohli tvořit určitou protiváhu aliančních sil. Jejich boj byl ovšem neúspěšný. Nedokázali totiž zamezit výše uvedenému nastolení specifických předpokladů pro co nejrychlejší ukončení negativního stavu.

Nikdo v zóně vymístění včetně samotného Datasystému nepředpokládal, že Velká aliance naplní svůj účel tak brzy. Temné síly se domnívaly, že toto uskupení bude existovat klidně až do závěrečných fází současného cyklu času. Můj dokonalý plán ovšem počítal s významným urychlením spásných procesů, a tudíž i s podstatně dřívějším ukončením činnosti aliančních sil, které byly rozpuštěny koncem roku 2012, ve chvíli, kdy vykonaly všechnu potřebnou práci. První alianční Pseudotvůrci začali konvertovat už v roce 2008. Jejich odchody do limba probíhaly v průběhu několika let, a to za tím účelem, aby se v zóně vymístění předešlo zbytečným otřesům, které by napáchaly více škody než užitku. Každý Pseudotvůrce měl tudíž v plánu duše určen jiný čas dokončení posledních zbytků svého poslání. Dlouhý řetězec odchodů do limba byl završen před rokem 2020, kdy už v plném proudu probíhala přípravná fáze Mise Boží Rodiny.

V době psaní Dialogů s Petrem jsem z bezpečnostních důvodů nemohl/nemohla sdělit bližší informace k budoucímu vývoji a osudu Velké aliance. Stejně tak jsem nemohl/nemohla uvést ani skutečnost, že v zóně vymístění se nachází velké uskupení konzervativních Pseudotvůrců spojených s Renegáty, kteří se po rozpuštění Velké aliance dostanou k moci, jak se ostatně už stalo. Předcházející boje s Velkou aliancí konzervativní Pseudotvůrce natolik vyčerpaly a zároveň natolik sblížily s Renegáty, že s nimi chtěli své spojenectví uchovat. Stejný názor zastávali i Renegáti. Také oni byli předcházející válkou s Velkou aliancí značně oslabeni, přičemž vítali jakoukoli formu spolupráce. Obě skupiny po úspěších aliančních sil pochopily, že chtějí-li nadále řídit zónu vymístění, ovládnout pozemské lidstvo a dotáhnout vítězství negativního stavu do finále, není jiné cesty než spojit své síly dohromady v co nejvíce oblastech. Proto tito lídři pekel rozvinuli po roce 2012 nové formy spolupráce. Napětí panující mezi pseudonovým a kvázi-pseudonovým vesmírem a interní válka odehrávající se v rámci těchto vesmírů uvedené spojenectví nevylučuje, poněvadž tak jako Datasystém stojí nad oběma oblastmi centrálních pekel, Pseudotvůrci a Renegáti stojí každý nad svým vlastním speciálním antivesmírem. V důsledku toho nejsou Pseudotvůrci ani Renegáti přímými účastníky konfliktů uvnitř speciálních antivesmírů a mezi nimi, nýbrž jsou těmi, kdo tyto konflikty řídí a pozorují. Přímými účastníky uvedených projevů negativního stavu jsou naopak všichni obyvatelé obou antivesmírů, kteří nepatří do vládnoucího uskupení Pseudotvůrců a Renegátů. Účelem těchto nesvárů není přivést pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír do zničujícího střetu, nýbrž udržovat tyto centrální oblasti pekel prostřednictvím uvedené situace v chodu a zároveň z nich získávat energie potřebné pro udržení mrtvého života obou dominantních skupin pekelných bytostí i samotného Datasystému. Nikdo z lídrů zóny vymístění si nepřeje destrukci žádného z těchto antivesmírů, které jsou na sobě životně závislé. Pokud by přestal existovat jeden, znamenalo by to zkázu i pro ten druhý.

Reálné konflikty vedou konzervativní Pseudotvůrci a Renegáti proti sobě „za scénou“ jen v omezeném množství hledisek, manifestujících se různými způsoby jak v zóně vymístění, tak na planetě Nula. Ukrajinsko-ruská válka ovšem jejich reálné rozepře nezrcadlí. Namísto toho zobrazuje jejich skrytou spolupráci na zavedení novodobé totality. Ta by nemohla být ustanovena v případě, že by se obě skupiny lídrů pekel dostaly do rozsáhlejších nesvárů. Pseudotvůrci i Renegáti dobře vědí, že finálního opanování planety lze dosáhnout pouze společnými silami. Ani jedna skupina není natolik mocná, aby to dokázala sama. Jestli bude jejich převažující spojenectví v éře plného zavedení NWO na planetě Nula (která už tou dobou nebude na nulové pozici) pokračovat, nebo zda přejde do otevřeného nepřátelství, nemůže být v současné době sděleno. Jde o strategické informace, týkající se samotného charakteru posledního dějství hrubohmotného světa a jeho obyvatelstva. Každý z vás se k těmto záležitostem dozví více ve chvíli, kdy na to bude dostatečně připraven a kdy to bude vhodné a žádané pro potřeby jeho pokračujícího duchovního rozvoje.

Protože z Pseudotvůrců zůstalo v zóně jen konzervativní křídlo, jsou to právě konzervativci, kteří v současnosti ovládají pseudonový vesmír. Jak tomu ovšem bylo při samotném stvoření této centrální části pekel? Na fabrikaci tohoto antivesmíru se podíleli jak současní konzervativní Pseudotvůrci, tak i kontingent Pseudotvůrců, který se relativně nedlouho po ustanovení tohoto nepravého jsoucna a bytí stal členem Velké aliance. Původně tedy šlo o společné dílo obou skupin. Bylo to v době, kdy Pseudotvůrci později vstoupivší do Velké aliance ještě nepřijímali Moji Novou a Nejnovější Přirozenost. Tehdy se stále plně nacházeli na opačné straně bariéry. To se nicméně změnilo koncem devadesátých let minulého století, kdy se Velká aliance stala skutečností. Alianční Pseudotvůrci své spojení s pseudonovým vesmírem tehdy zachovali, zároveň však už zastávali pozici bytostí vědomě se podílejících na ukončování zel a nepravd. Konzervativní Pseudotvůrci v souvislosti s duchovním probuzením aliančních Pseudotvůrců navázali již výše zmiňované spojenectví s Renegáty. S postupujícími spásnými procesy přicházeli konzervativci o stále více aspektů kontroly nad pseudonovým vesmírem, ve kterém začali mít hlavní slovo alianční Pseudotvůrci. Fakt, že tento kontingent duchovně probuzených bytostí tvořil původní součást uskupení architektů a správců pseudonového vesmíru, znamenal pro pozitivní stav velkou posilu. Hluboké znalosti o povaze tohoto nepravého jsoucna a bytí a velká moc vyplývající z těchto znalostí byly jedním z hlavních důvodů, proč Pseudotvůrci z Velké aliance dokázali nad Renegáty a nad konzervativními Pseudotvůrci zvítězit a nastolit v zóně vymístění i uvnitř samotného pseudonového vesmíru specifické předpoklady pro co nejrychlejší ukončení negativního stavu. Poté, co se tak stalo, alianční Pseudotvůrci se z pozic v pseudonovém vesmíru stáhli a začali opouštět negativní stav. Stejně tak odešli z ostatních pozic v „klasické“ struktuře zóny vymístění. Na jejich místo pak nastoupili konzervativní Pseudotvůrci, kteří byli konverzí svých rivalů velmi překvapení.

Výše uvedený scénář je součástí co nejrychlejšího ukončování negativního stavu. Jakýkoli jiný průběh děje by protahoval agónii duchovně vymístěné části Stvoření. Z Mého pohledu a z pohledu pozitivního stavu je proto v nejvyšším pořádku, že konzervativní Pseudotvůrci, kteří v dobách působení Velké aliance ztratili v rámci pseudonového vesmíru i v řadě jiných oblastech pekel rozhodující vliv, opět zkonsolidovali svoji moc, a ještě více prohloubili svou spolupráci s Renegáty. Žádná z těchto dvou pekelných skupin totiž nemá prostředky na to, aby ze struktury zóny vymístění odstranila ony specifické předpoklady pro co nejrychlejší ukončení negativního stavu, za nimiž stojí Pseudotvůrci z Velké aliance. Proto je všechno v pořádku.

Konverze Pseudotvůrců z Velké aliance do limba a započetí éry konzervativních Pseudotvůrců se na planetě Nula projevilo zintenzivňováním příprav pro plné zavedení NWO, které zesílily po roce 2008 a ještě významněji se urychlily od roku 2015, jak už jsem poznamenal/poznamenala výše. Od té doby je duchovní úpadek lidstva a zhoršování životních podmínek stále znatelnější. Právě v roce 2008, jak jsem sdělil/sdělila před chvílí, začali konvertovat první Pseudotvůrci z Velké aliance. Jak ale víte, činnost této skupiny byla fakticky ukončena až koncem roku 2012, kdy došlo k jejímu rozpuštění. Tehdy se počet konvertujících Pseudotvůrců zesílil. V následujících několika letech se pak do limba přemístil i zbytek sentientních entit patřících do zmíněného kontingentu. Zatímco na planetě Nula uběhlo jen relativně málo času, během něhož došlo „za scénou“ k radikální proměně situace, na různých úrovních zóny vymístění uplynulo času i nečasu neporovnatelně více.

S postupující Misí Boží Rodiny konvertují do Boží náruče i příslušníci konzervativních Pseudotvůrců a Renegátů, a to ve stále větším množství. Někteří z nich zůstávají po přijetí daru spásy ještě nějakou dobu v zóně vymístění, kde vykonávají svou práci pro Mne a pro Můj pozitivní stav. Božími představiteli a spolupracovníky se v zóně vymístění stává také neustále rostoucí množství jiných bytostí pocházejících z pravých pekel a falešných rájů, ale rovněž z obou speciálních antivesmírů. V současnosti pracuje na straně pozitivního stavu mnohem více sentientních entit než v dobách Velké aliance. Ti, kdo jsou na naší straně, v současné době už do žádné aliance nepatří, jelikož současná duchovní atmosféra a celková situace v pseudojsoucnu a pseudobytí si nic takového už nežádá. Někdejší Velká aliance byla založena především na zvládnutí nebezpečných aktivit Renegátů a konzervativních Pseudotvůrců, které jsme uvedli do patřičných mezí, a také za účelem již několikrát zmiňovaného vybudování předpokladů pro co nejrychlejší ukončení negativního stavu. Poté, co toho bylo dosaženo, není již nutné ani žádané vytvářet nějakou další alianci, jejíž někteří členové by se měli účastnit další otevřené duchovní války, jak tomu v minulosti bylo na straně aliančních Pseudotvůrců, kteří bojovali proti Renegátům a konzervativcům za použití mnoha negativních prostředků. Za použití těchto prostředků nesli odpovědnost pouze Pseudotvůrci, nikoli členové Nového Vesmíru, ani příslušníci pozitivního stavu či Boží představitelé na planetě Nula a jinde, kteří taktéž byli součástí Velké aliance. Bytosti z těchto celků totiž v rámci svého zapojení do duchovní války žádné negativní prostředky proti Renegátům a konzervativním Pseudotvůrcům nepoužívaly, a to vzhledem ke svému ukotvení v pravém jsoucnu a bytí (členové Nového Vesmíru a příslušníci pozitivního stavu) nebo vzhledem ke svému silnému provázání s pravým jsoucnem a bytím (Boží představitelé na planetě Nula, ale též na jiných úrovních zóny vymístění). Přímí či nepřímí reprezentanti pozitivního stavu v duchovní válce používali pozitivní prostředky vycházející z lásky, moudrosti, dobra, pravdy, soucitu, milosrdenství a dalších atributů pravého života. Proto když hovořím o jejich zapojení do tohoto konfliktu, nelze si je představovat jako bojovníky. Nikdo z nich proti Renegátům a konzervativním Pseudotvůrcům nebojoval. Namísto toho na ně působili přesným opakem toho, co se chápe jako boj. Vyzařovali ze sebe mír, který společně s výše uvedenými i neuvedenými atributy pravého života působil na síly temna odzbrojujícím způsobem. Alianční Pseudotvůrci naproti tomu vedli svou válku s Renegáty a konzervativními Pseudotvůrci jak za použití negativních prostředků, tak i za použití metod jsoucích v souladu s povahou pozitivního stavu. Aplikaci pozitivních metod jsem u aliančních Pseudotvůrců podporoval/podporovala Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina a ostatní příslušníci a reprezentanti pravých sfér Stvoření. Právě v tomto a jedině v tomto smyslu jsme alianční Pseudotvůrce podporovali. Používání negativních prostředků jsme naopak z logiky věci u aliančních Pseudotvůrců podporovat nemohli. Šlo výhradně o jejich záležitost, za kterou byli zodpovědní pouze oni a všichni ostatní, kteří je v záporných aspektech duchovní války podporovali. Za daných podmínek ovšem alianční Pseudotvůrci nemohli konat jinak. Byli natolik zatížení a navyklí principům mrtvého života, že při používání čistě kladných metod by v duchovní válce neobstáli. Nebyli by je schopni pojmout a aplikovat. V takovém případě by se proces ukončování negativního stavu značně zkomplikoval. Proto bylo nutné, aby alianční Pseudotvůrci používali proti svým rivalům jak pozitivní prostředky, k jejichž aplikaci jsem je vedl/vedla Já a další Moje spřízněné duše, tak i prostředky negativní, ke kterým je vedl/vedla jejich negativní přirozenost – nikoli ovšem Datasystém, jemuž se alianční Pseudotvůrci vzepřeli. Pokud by tak neučinili, byli by Alláhem/Acrií usměrněni k poslušnosti a k ukončení střetu s Renegáty a konzervativci. Členové Velké aliance byli Datasystému ohromně na obtíž, proto Alláh/Acrie vehementně podporoval jejich protivníky. Snaha o vymanění se z vlivu Datasystému si na straně aliančních Pseudotvůrců vyžádala velké úsilí. Protože však měli z Mojí strany a od reprezentantů pravého jsoucna a bytí odpovídající podporu, stali se na Alláhu/Acrii z převážné části nezávislými, díky čemuž mohli úspěšně naplnit své poslání a významně přispět k eliminaci negativního stavu.

Ti, kteří chtějí v zóně vymístění vědomě pomáhat ukončovat negativní stav, v současnosti už nejenže nemusejí vstupovat do žádné otevřené duchovní války, ale zároveň nemusejí dosahovat žádné formy duchovního boje, který by s sebou automaticky přinášel nutnost aplikace negativních prostředků. Ani v dobách Velké aliance jsem nikoho osobně nežádal/nežádala ani nenabádal/nenabádala k tomu, aby jakožto vědomý spojenec pozitivního stavu vedl na území zóny vymístění boj a aby v jeho rámci používal záporné aspekty. Něco takového by pro Mě bylo nemyslitelné. Vždyť jakýkoli boj a jakékoli negativní metody pocházejí z dílny zel a nepravd. Používání těchto způsobů v praxi tudíž negativní stav neukončuje, nýbrž ho posiluje. To, co temnotu eliminuje, jsou ve skutečnosti pozitivní aspekty, jimiž daný jedinec na příslušníky zóny vymístění i na celé pseudojsoucno a pseudobytí působí. Pseudotvůrci z Velké aliance tedy dosáhli vítězství nad Renegáty a konzervativními Pseudotvůrci výhradně díky aplikaci pozitivních metod, nikoli díky působení metod se zápornou frekvencí, jejichž přítomnost ovšem byla v dané situaci nezbytná. Z lásky k celku jsem tedy použití negativních prostředků u aliančních Pseudotvůrců musel/musela tolerovat, aniž bych je jakkoli schvaloval/schvalovala. Pokud bych jejich použití netoleroval/netolerovala, odňal/odňala bych Pseudotvůrcům možnost souběžně patřičně nakládat s energiemi pozitivního stavu. Celé naše úsilí by tak přišlo vniveč.

Posuny, které nastaly v zóně vymístění i v celém Multivesmíru v souvislosti s přípravnou fází Mise Boží Rodiny, nyní bytostem umožňují podílet se na vědomém ukončování negativního stavu za použití čistě pozitivních prostředků. To znamená, že nehledě na rozsah duchovních zátěží sentientních entit mohou tito příjemci života aplikovat do praxe aspekty pravého jsoucna a bytí, aniž by se v kontextu vědomého úsilí eliminace negativního stavu museli v nitru souběžně ztotožňovat se zápornými aspekty jsoucna a bytí. Odbourávání zátěží je sice dlouhodobý proces, který u každé bytosti končí až v samém závěru jejího pobytu v limbu. Už na území zóny vymístění má nicméně každý jedinec možnost vyzařovat ze svého nitra pro účely vědomé eliminace zel a nepravd čistě pozitivní soubor duchovních energií, které nejsou kontaminovány jeho přetrvávajícími duchovními zátěžemi. Každý tak může zářit do temných dálav antivesmíru jako jasný maják, jehož světlo nemusí být nikterak umenšováno dosavadními negacemi přítomnými v duchovním, duševním a fyzickém rozměru jeho osobnosti. Nikdo, kdo se nachází v zóně vymístění nebo na planetě Nula, nemůže v kontextu vědomého ukončování temnoty vyzařovat své čisté světlo sto procent času či nečasu v nezmenšené intenzitě. Někdy se stává, že dočasně ztlumí svou zář, k čemuž dochází tehdy, když bytost začne v úsilí svého duchovního růstu polevovat, respektive když učiní nějaké dílčí negativní volby. Avšak ve chvíli, kdy se její duchovní růst a práce pro celek opět stane prioritou, světlo bytosti začíná do negativního stavu znovu zářit naplno, nehledě na to, s jakými duchovními zátěžemi, problémy a nedostatky se ještě musí potýkat. Všichni, doslova všichni – i tací, kteří se nacházejí v nejhlubších peklech – tedy mají v současnosti možnost nechat ze sebe naplno vyzařovat pozitivní energii, a tak se spolupodílet na ukončování negativního stavu za použití prostředků vycházejících z lásky, moudrosti, dobra, pravdy apod. Nezáleží na tom, pokud někdo své niterné světlo vůbec nebo takřka vůbec prozatím nevnímá. Stejně tak nezáleží ani na tom, že není možné nechat své světlo zářit v nezmenšené intenzitě za všech okolností. Důležité je, že v neomezované míře svítí pokaždé, když jsou k tomu v nitrech Mých reprezentantů ty správné podmínky. I krátká chvíle, v jejímž rámci se to někomu povede, velmi citelně pomáhá ukončovat stav temnoty. Každé vaše snažení má na ohromný dopad na celý Multivesmír.

Každý, kdo v zóně vymístění přijímá Moji Novou a Nejnovější Boží Přirozenost, je součástí Týmu Boží Rodiny, který se s postupujícími spásnými procesy stále rozrůstá o nové členy. Tito členové mají možnost působit v peklech v ještě intenzivnějším napojení na pozitivní stav, než tomu bylo kdysi u příslušníků Velké aliance. Síly světla jsou v zóně vymístění již pevně uchycené a jejich potenciál neustále roste. Jejich pozice je tedy pevná a stabilní, nikoli vratká, jako byla ještě na přelomu tisíciletí. I to je důvod, proč není nutné ani žádané se spojovat do nějaké aliance. Nyní více než kdy dřív mohou Moji reprezentanti v peklech působit na jiné sentientní entity z pozice lásky, moudrosti, dobra, pravdy a dalších atributů Mého života. Každá bytost jsoucí součástí našeho Týmu má tedy možnost zastupovat pozitivní stav v nepřeberné škále aspektů, které jsou vůči negativnímu stavu účinnější, než byly metody používané kdysi aliančními Pseudotvůrci nebo dalšími členy Velké aliance. Každá bytost s otevřeným, respektive otevírajícím se duchovním srdcem je sama o sobě nyní silnější více, než by si kdo v minulosti dokázal představit. Kumulativní součet takovýchto bytostí pak formuje obrovskou světelnou frontu Mých reprezentantů a pomocníků ukončujících stav zel a nepravd, čímž zcela novým, originálním a neotřelým způsobem navazují na to, co jsem s Pseudotvůrci, se členy Nového Vesmíru, s příslušníky pozitivního stavu a s Mými představiteli na planetě Nula i jinde vykonal/vykonala v rámci Velké aliance.

Vzhledem k tomu, že každý, kdo se hlásí v nitru ke Mně, je nyní součástí Týmu Boží Rodiny, nemusí se v doméně zóny vymístění stavět už na žádnou stranu konfliktu. V současnosti jsou všichni členové naší Mise čistě a jednoduše na straně Pána Ježíše Krista Boží Rodiny a pozitivního stavu. Situace se tedy po rozpuštění Velké aliance velmi zjednodušila. To neznamená, že se Moji reprezentanti v peklech občas neshlukují do různých uskupení a organizací, nicméně žádná z nich už nemá takovou strukturu jako Velká aliance, která fungovala na poněkud odlišné bázi, než na jaké fungují současní členové Týmu Boží Rodiny. Nyní každé uskupení a organizace sentientních entit přijímajících Moji Novou a Nejnovější Přirozenosti funguje v přímém, tedy nezprostředkovaném napojení na pozitivní stav a na Mé absolutno.

Každý příslušník naší Mise svým niterným nastavením automaticky podporuje každého jiného člena Týmu, ať už se nachází v peklech, v limbu, v Novém Vesmíru, v pozitivním stavu či na planetě Nula. To znamená, že v rámci své duchovní práce pomáháte mimo jiné i všem Pseudotvůrcům a Renegátům, kteří jsou na naší straně. Stejně tak zase oni pomáhají vám. Všichni pracovníci světla k sobě mají mnohem blíž než v dobách Velké aliance. Tvoříme jeden krásný Tým, kde si je každý s každým rovný. Ať už se členové Týmu nacházejí kdekoli, všichni jsou ve své originalitě naprosto stejně přínosní a cenní.

S ohledem na výše řečené je jasné, že v ukrajinsko-ruském konfliktu není vhodné podporovat žádnou stranu. Totéž se týká i všech ostatních ohnisek napětí, jako je například dění na Blízkém východě nebo situace s Íránem. Ve vší skromnosti vám doporučuji, abyste se nad všechny světové události jakéhokoli druhu povznesli a nedávali svou drahocennou energii nikomu, kdo v hrubohmotném světě či „za scénou“ sehrává negativní role. Všechny strany konfliktu jsou vedeny z jednoho a téhož zdroje – Datasystémem ve spolupráci s konzervativními Pseudotvůrci a Renegáty. Nestůjte na straně nikoho, ale zároveň – pokud to tak cítíte – tady buďte pro všechny, kteří chtějí být spaseni. Když se budete co nejvíce udržovat v srdci a číst a praktikovat ze své svobodné vůle a ze samotného principu Mé novodobé Boží Slovo, bude se vám to náramně dařit. Tak nejlépe posloužíte věci pravého jsoucna a bytí, které na mnoha úrovních planety Nula a zóny vymístění zastupujete. Každým láskyplným, moudrým, dobrým, pravdivým, soucitným a milosrdným postojem necháváte vítězit pozitivní stav, do jehož sféry spěje stále více Mých milovaných dětí.

Nyní se pojďme věnovat návštěvám několika zajímavých míst na Slovensku, které předcházely naší zahraniční výpravě na Ukrajinu.

Míša: Ještě předtím, než se do toho pustíme, rád bych ti poděkoval, Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, za další porci nových odhalení a souvislostí. Bylo to velmi výživné.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jako vždy Mi bylo velkým potěšením, Míšo. Nyní už disponujete zase o kus lepším poznáním reality „za scénou“, která se neustále dynamicky proměňuje. V duchovních, duševních a fyzických světech umístěné i vymístění části Stvoření je velmi živo. Děje se tam toho v každém okamžiku tolik, že je to v mezích typického lidského uvažování nepředstavitelné. Nicméně až odhodíte pozemskou optiku a získáte dokonalá krystalická těla, multivesmírnému dění budete rozumět velmi dobře. Úroveň vašeho vnímání a pochopení se skokově rozšíří. A teď hurá do našeho putování!

Míša: Na východní Slovensko jsme se vydali ve čtvrtek ráno 7. srpna 2025. Po několika hodinách jízdy jsme dorazili k takzvanému Spišskému Jeruzalému u obce Spišské Podhradie. Jde o starou poutní kalvárii zasazenou do krajiny, jejíž terén kopíruje podobu starověkého Jeruzaléma v měřítku jedna ku jedné. Místo s komplexem církevních staveb tedy připomíná Ježíšovu cestu, po níž se ubíral ke svému ukřižování.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Návštěva Spišského Jeruzaléma odzrcadlila započetí významných příprav naší cesty do Izraele, která se uskuteční na konci současné fáze Mise Boží Rodiny. Během této cesty navštívíme Jeruzalém i další významná místa, kde jsem v těle Ježíše působil/působila. V době naší přítomnosti na východním Slovensku došlo ke spuštění příprav v duchovních světech, a to na úrovni pravého i nepravého jsoucna a bytí. Tehdy Moji představitelé a spolupracovníci ještě nevěděli, že se tato zahraniční mise vůbec uskuteční. O něco později se však idea této cesty významně uchytila v nitru několika z vás. Následně jste s tímto nápadem začali pracovat. V čase šestého předvánočního setkání Týmu Boží Rodiny, které se uskutečnilo v prosinci 2025 (obec Rejvíz, Jeseníky), jsem Janičku informoval/informovala o její osobní účasti v této cestě. Tehdy došlo k zahájení příprav v intermediálních světech pravého i nepravého jsoucna a bytí. Souběžně s tím se výprava do Izraele začala řešit také na týmové úrovni, díky čemuž o ni začali projevovat zájem i další členové Mise. Fyzická příprava zahraniční mise se pak rozběhla v červnu 2026, v době, kdy se do této záležitosti vložil Chálid, váš průvodce po Blízkém východě, s nímž jste zůstali po skončení jordánského dobrodružství v občasném kontaktu. Vaše spojení se posunulo na novou úroveň právě v polovině uvedeného roku, kdy Chálid, tohoto času pracující v Čechách, společně s tebou navštívil rodinu Hýbelových v Medném na Slovensku. Tehdy si vzal přípravu Mise Izrael na starost. Kvůli mnoha duchovním důvodům je právě on tou nejvhodnější osobou pověřenou pro tento úkol.

Naše návštěva Spišského Jeruzaléma tedy stála na začátku procesu vedoucího ve finále až k realizaci této budoucí cesty. Blízký východ se během těchto posunů začal intenzivním způsobem připravovat na Mou v pořadí již druhou osobní přítomnost v hrubohmotném těle, tentokrát v tom ženském, jehož prostřednictvím vstoupím do Jeruzaléma i dalších míst za zcela jiné situace a s odlišným účelem, než tomu bylo v dobách Ježíše. Stejně tak se tato část světa začala do hloubky připravovat na silnou sestavu příslušníků Božího Týmu, kteří zde s Mými reprezentanty z ostatních sfér Stvoření vytvoří společně se Mnou další část nezbytných předpokladů pro eliminaci negativního stavu.

Naše přítomnost ve Spišském Jeruzalémě měla mimo jiné za následek přinesení spásy bytostem, které byly svědky Ježíšova ukřižování. Šlo především o jedince z řad obyčejného lidu, ale též o některé náboženské představitele a římské vojáky. Tyto bytosti pohlížely na ukřižování zvenčí, v důsledku čehož nebyly schopné vnímat Moji Božskost, a tedy ani skutečný smysl této události. V důsledku toho se Mi vysmívaly, měly Mě za šarlatána a falešného proroka. V dobách jejich přítomnosti na planetě Nula tyto duše očekávaly, že se stanu v doslovném smyslu králem Židů, že pobiju nepřátele, nebo že při ukřižování v poslední chvíli z této popravy uniknu a naplním jejich omezené představy. Mnohé bytosti, které Mi původně věřily, Mne v důsledku toho opustily a zanevřely na Mě. Tento a podobný postoj je po opuštění hrubohmotných těl zavedl do zóny vymístění, kde přebývaly do doby svého duchovního procitnutí. U řady z nich tato chvíle nastala právě v souvislosti s naší duchovní prací při návštěvě Spišského Jeruzaléma. Na místě symbolizujícím Golgotu, kde stojí Kaplnka svätého Kríža, se uvedená skupina bytostí projevila přes Danušku Lukšovou. Pocítila jejich údiv a překvapení, jež vyplynulo z jejich zjištění, že Ježíš byl skutečný Bůh v těle a že Janička je ženskou podstatou Stvořitele, kterou po dokončení jejího poslání čeká věčná fúze s absolutnem, jak tomu bylo i u Mojí první přímé inkarnace. Jak je ovšem už vám i mnohým členům Stvoření známo, zatímco Ježíš splynul s absolutnem koncem roku 1987, Moje ženské Já se stane permanentní součástí absolutna na samém konci současného cyklu času. Danuška pocítila zároveň lítost svědků Mého ukřižování, pramenící z jejich odhalení přítomnosti svých negativních nastavení a činů. Lítost je otevřela Mému milosrdenství a přivedla je k přijetí odpuštění i k aplikaci vlastního sebeodpuštění. V náruči Janičky zakusili bezpodmínečnou lásku a přijetí, čímž započal intenzivní proces rozpouštění jejich duchovních zátěží. Dar spásy přijaly nejen bytosti, jež byly před dvěma tisíci lety svědky Ježíšova ukřižování na fyzické úrovni. Ve skutečnosti konvertovaly také sentientní entity zainteresované do této události či do jiných aspektů Ježíšova života z pozice různých duchovních a intermediálních světů pekel. Mnoho z nich na svůj okamžik spásy ještě čeká, protože se stále nedopracovaly do bodu, kdy budou schopny obrátit se ke Mně. Naše přítomnost ve Spišském Jeruzalémě ovšem v tomto ohledu přinesla významné změny. Díky tomu se počet spasených duší významně navyšuje. Duchovní práce na východním Slovensku rovněž povede ke snazší konverzi bytostí v čase naší návštěvy Blízkého východu, ale také k efektivnější očistě rozmanité škály duchovních komponent celého regionu. Ta v zesílené míře probíhá už od uskutečnění Mise Jordánsko. Jak jde čas vpřed, tato očista stále akceleruje. Její proces totiž čelí neustálému přílivu nových duchovních složek, jež do přicházejících změn vetkávají dynamickou energii. Blízký východ a světy s ním spojené díky tomu přijímají stále širší paletu aspektů z pozitivního stavu. Není vůbec náhoda, že k významnému zesílení došlo v tomto ohledu právě při návštěvě východní části Slovenska, jelikož uvedená světová strana souvztaží s pravým jsoucnem a bytím. Při návštěvě Spišského Jeruzaléma nás mimo jiné doprovázeli všichni Ježíšovi učedníci i ostatní jemu blízké osoby, kteří společně s dalšími příslušníky první Boží Mise v současnosti tvoří již nedílnou součást Týmu Boží Rodiny. Jejich duchovní práce je díky tomu synchronizována s aktivitami příslušníků druhé Boží Mise na té nejvyšší úrovni.

Míša: Když nastal večer, z našeho ubytování ve Spišském Podhradí jsme se přemístili na Spišský hrad, který se nachází na vrcholu kopce. Jedná se o největší hradní zříceninu ve střední Evropě. Někdo vyrazil na toto místo pěšky, jiní zase autem. Přál jsem si, abychom se všichni sešli na jednom místě ještě předtím, než se slunce schová za obzor, a tak se nechali zvěčnit na fotografii zachycující každého člena výpravy (kromě Mariána, který se k nám připojil až následujícího večera). Nejvhodnější místo k pořízení snímku bylo na protilehlém kopci, odkud bylo vidět na hrad i do okolní krajiny. Doslova pár minut před zapadnutím slunce na toto místo vyšplhali poslední zbývající členové výpravy. Pak už nic nebránilo vzniku naší společné fotky.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Dvojí způsob dopravy na Spišský hrad – jedna pěšky a druhá autem – měl dva významy. První z nich vyjadřoval různou rychlost duchovního růstu sentientních entit, a to jak těch v pozitivním stavu, tak i těch, které jsou na cestě ven ze zóny vymístění. V duchovním smyslu šlo o připomínku toho, že ať už je charakter duchovního růstu u bytostí jakýkoli, každá z nich stoupá přesně takovým způsobem, jenž koresponduje s její momentální duchovní úrovní a s mírou její snahy a vůle se Mi přibližovat. Druhý význam dvojího způsobu dopravy zrcadlil skutečnost, že zatímco v pravém jsoucnu a bytí není duchovní růst bytostí limitován žádnými nepatřičnými vlivy, v antivesmíru je tento proces i samotný život naopak omezován do značné míry. S ničím nesvazovanou duchovní progresí jedinců v pozitivním stavu v tomto případě souvztažili ti, kteří se na Spišský hrad vydali autem. S duchovním růstem bytostí ze zóny vymístění, které v tomto procesu čelí tlakům negativního stavu, pak souvztažili ti, kteří se vydali na určené místo pěšky. Ve chvíli, kdy sentientní entita dosáhne limba, podstupuje svůj růst už bez nepatřičných vlivů. Přestože je v limbu stále obtěžkána zátěží, tyto nánosy nemají takovou hustotu jako na území antivesmíru. Každý příjemce života na území neutrálního stavu s nimi dokáže účinně pracovat a krok za krokem se jich rychle zbavovat. Ve chvíli, kdy je rozpustí na sto procent, vstupuje do pozitivního stavu, kde začíná pociťovat nový stupeň lehkosti svého osobního jsoucna a bytí, v jehož rámci se Mi začíná přibližovat s ještě větší intenzitou než kdykoli předtím.

Fakt, že jsme se na protilehlém kopci sešli nakonec všichni, ať už jsme dorazili k hradu autem nebo pěšky, dával na vědomí, že ve sféře pravého života se sejdou nakonec všechny bytosti, bez ohledu na to, jak vypadal způsob jejich návratu ke Mně. Každá duchovní cesta vede ve finále do Božího Království. Tuto informaci jsme „za scénou“ uvedli do pozornosti mnohých sentientních entit z pekel, díky čemuž jsme mohli dosáhnout nejen jejich snazší konverze, ale zároveň jsme tím mohli podpořit všeobecnou duchovní osvětu na globální úrovni zóny vymístění. Každá informace a souvislost vycházející z Mého absolutna má na území antivesmíru nesmírnou váhu.

Skutečnost, že jsme se na vrcholu kopce sešli těsně před západem slunce, dávala na vědomí, že teprve v samém závěru současného cyklu času dojde každá bytost svého osobního vrcholu duchovní hory. Úroveň tohoto vrcholu bude u každého jedince ležet v jiné rovině, protože každý nositel života má naprosto unikátní poslání a zcela jedinečný charakter dohody se Mnou, který určuje podobu jeho maximálního stupně duchovního pokroku v současném cyklu času. Po jeho dosažení už není nic dalšího, co by v dané vývojové etapě Multivesmíru měl určitý jedinec poznat, co by měl prožít a čeho by měl dosáhnout. Každý obyvatel Stvoření dospěje na nejvyšší stupeň svého osobního potenciálu simultánně a synchronně s ostatními sentieními entitami, tedy ve stejný moment, který leží v samém závěru současného multivesmírného věku. Pro spuštění nového cyklu času proto nikdo nebude muset čekat na ostatní. Všichni dosáhnout bodu překročení naráz, čímž začnou stoupat na zcela novou duchovní horu, jejímuž vrcholu se opět budou přibližovat po celý následující cyklus.

Skutečnost, že jsme se spolu cítili na vrcholu protilehlého kopce dobře, dávala bytostem v peklech na vědomí, že v pozitivním stavu bude mezi všemi dušemi panovat čisté přátelství. Láska zvítězí v srdcích všech sentientních entit, které budou spojovat svá srdce s každým, s kým si budou přát, pokud si to budou přát i bytosti na druhé straně. To se názorně projevilo například ve chvíli, kdy se Danuška s Alenkou postavily vedle sebe a navzájem propojily své ruce, při čemž ze svých paží vytvořily tvar srdce, ve kterém se nacházel sluneční kotouč. Každý Můj představitel, který rozvíjí bezpodmínečné přátelství s jinými členy Týmu, se velmi zasluhuje o to, aby se výše řečené stalo v co nejpřívětivějším čase skutečností pro všechny bytosti. Každé takové přátelství „na scéně“ planety Nula přenáší mnoho pozitivní energie nejen do hrubohmotného světa, ale též do pekel, kde Moji představitelé pomáhají bytostem nalézat správný vztah k jiným bytostem, asistují jim při rozpouštění různých nesvárů a dodávají jim sílu a inspiraci k tomu, aby byly schopny aplikovat na druhé jedince odpuštění a zároveň ho také přijmout ze strany těch, se kterými se navzájem sbližují.

Co se týče toho, že Spišský hrad byl v době naší návštěvy již zavřený, v duchovním smyslu šlo o vyjádření skutečnosti, že naše multidimenzionální působení v zóně vymístění uzavírá bytostem přístup ke všemu starému a neužitečnému, co již naplnilo svůj účel, aby se těmito aspekty neprotahovalo trvání negativního stavu. K tomuto uzavírání dochází vždy jen v takových aspektech, které korespondují se svobodnou vůlí bytostí a s jejich původní dohodou se Mnou. Nikomu se tedy neodepírá přístup k něčemu proti jeho svobodné vůli a proti obsahu řečené smlouvy. Každý, kdo zatím není připraven zanechat svého sepětí se zly a nepravdami, může pokračovat ve své pseudolásce k negativnímu stavu tak, jak si přeje, a to se všemi patřičnými následky a důsledky takové volby.

Samotný fakt, že je Spišský hrad největší hradní zříceninou ve střední Evropě, vyjadřoval značný rozsah před chvíli popsaného uzavírání starých a neužitečných aspektů negativního stavu. Jinými slovy řečeno, šlo o odzrcadlení toho, že naše počínání se v tomto směru neomezuje pouze na určité oblasti antivesmíru, nýbrž že zahrnuje celou dlouhou řadu aspektů napříč všemi dimenzemi pekel.

Pro srovnání: Největším hradním komplexem na světě je Pražský hrad. Jeho velikost v kontextu Mise Boží Rodiny odráží významnou pozici Prahy a celé České republiky, a to v tom smyslu, že jde o duchovní centrum planety Nula, na jehož území je zakomponována vyšší míra aspektů pozitivního stavu než v jiných oblastech světa. Do sféry duchovního centra planety spadá i Slovensko, které tvoří s Českou republikou bratrský stát. Duchovní centrum ukotvené v srdci střední Evropy je pro pozitivní stav stabilní základnou, existující nejen na hmotné a nehmotné úrovni planety Nula, ale zároveň ve všech ostatních dimenzích negativního stavu. Díky tomu mohou síly světla intenzivně pronikat do všech sfér antivesmíru. Ve skutečnosti je mnoho cest, jimiž pozitivní stav proniká do pekel. Žádná z nich by ovšem nedokázala fungovat bez svého propojení s duchovním centrem světa. Rozsah Pražského hradu coby největšího komplexu svého druhu na světě rovněž ve skrytém významu ukazuje na jedno specifikum českého národa, které jej odlišuje od ostatních. Tím mám na mysli Moji osobní přítomnost v jeho řadách. Součástí českého národa jsem se ve formě své ženské podstaty stal/stala na několik desítek let. Jen inkarnací do jeho řad jsem mohl/mohla vytvořit potřebné předpoklady pro pokračující odvíjení spásných procesů, jež ve finále povedou až k úplnému odstranění negativního stavu z celého Stvoření. Český národ zastává vůči okolnímu pravému i nepravém jsoucnu a bytí unikátní pozici, díky níž má neobyčejnou spojitost se všemi úrovněmi Multivesmíru, přičemž jeho esence a struktura má ze všech národů v hrubohmotném světě nejblíž k pozitivnímu stavu. Také židovský národ, jehož jsem se stal/stala před dvěma tisíci lety součástí ve formě Ježíše, má neobyčejnou spojitost s ostatními částmi Stvoření. V jeho případě však platí, že má ze všech národů v hrubohmotném světě nejblíž k negativnímu stavu.

Vzhledem k tomu, že Můj První příchod probíhal zvenčí do nitra, bylo potřeba, abych se inkarnoval/inkarnovala nejprve mezi duchovně nejzatíženější pozemskou rasu. Prostřednictvím přinesení lásky, moudrosti, dobra, pravdy a řady dalších charakteristik pravého života na tu nejzevnější úroveň se tato energie mohla začít přelévat i do ostatních úrovní, díky čemuž započalo účinné očišťování aspektů negativního stavu. Takto bylo zároveň možné otevřít prvním bytostem cestu z pekel do limba. Na konci toho všeho jsem pak nechal/nechala Ježíše splynout s vlastním absolutnem, čímž došlo ke změně v Mé Přirozenosti. Můj Druhý příchod naopak probíhá z nitra ven. Proto se Můj ženský aspekt vtělil do řad národa, který má k pozitivnímu stavu nejblíže. Spojitost českého národa s pozitivním stavem a jeho pozice na planetě Nula jej předurčuje k tomu, že reprezentuje to nejniternější v tom nejzevnějším. Jeho propojení s pravým jsoucnem a bytím ve spojení s Mojí osobní přítomností pak vytváří jeden z hlavních pilířů k tomu, aby cestu do svého nitra nakonec nalezla každá bytost bez výjimky. Pokud bych se na planetu Nula inkarnoval/inkarnovala pouze ve formě svého mužského Já, negativní stav by nebylo možné po všech stránkách eliminovat, protože by byl očišťován pouze v jednom směru – zvenčí do nitra. Prostřednictvím Mého působení ve formě Janičky se nicméně tento proces odvíjí i druhým směrem – z nitra ven. Díky oběma Božím vtělením tedy může být proces eliminace negativního stavu kompletní, čímž po skončení současného cyklu času nezůstane v zóně vymístění jediná sentientní entita. Spásné procesy se ovšem nedějí pouze s Mým přičiněním. Může k nim docházet jen za spoluúčasti bytostí ze všech dimenzí Stvoření. Bez vaší ochoty a touhy ukončit negativní stav bych se neobešel/neobešla, neboť jako absolutní Bůh/Bohyně plně ctím a respektuji svobodnou vůli kohokoli. Negativní stav, jenž se zrodil v mysli určitého kruhu sentientních entit, vznikl se souhlasem všech bytostí, přičemž se stejným souhlasem každého příjemce života bude také navěky eliminován. Aby se tak stalo, je nutné zapojit do spásných procesů postupně každého obyvatele Multivesmíru, a to včetně těch, kteří temnotu aktivovali. To už se do značné míry děje, neboť již před časem konvertovalo Trio původních zakladatelů negativního stavu, přičemž v limbu se již nachází také řada blízkých spolupracovníků tohoto uskupení Pseudotvůrců.

Na skutečnosti, že Pražský hrad je největším hradním komplexem na světě, se odráží také multidimenzionální dosah události zhmotnění Boha/Bohyně z roku 2003, k němuž došlo právě na tomto místě. Zhmotnění mělo dosah na celé Stvoření, přičemž zejména „za scénou“ mělo za následek ohromné zrychlení spásných procesů. V daném období navíc v rámci Mého pobytu v hrubohmotném těle započala nejdůležitější a také nejnáročnější fáze Druhého příchodu, která od roku 2015 pokračuje postupným budováním Týmu Boží Rodiny. Tato fáze skončí Janiččiným převibrováním na Novou Zemi s obdržením krystalického těla, čímž se spustí další, pro Janičku a pro příslušníky naší Mise daleko příjemnější fáze Druhého příchodu. Rozsah Pražského hradu rovněž odkazuje k budoucí události, při níž v jeho areálu dojde k události zhmotnění Boha/Bohyně zcela novým způsobem, který se v dějinách planety Nula a celého Stvoření ještě nikdy neuskutečnil. Tento moment zahájí éru plného působení Mise Boží Rodiny, jež bude pokračovat až do konce současného cyklu času.

Nyní se ale vraťme zpátky na Slovensko. Řekli jsme si už různé duchovní souvztažnosti týkající se naší přítomnosti u Spišského hradu. Než budeme pokračovat v našem rozhovoru dál, ještě bych rád/ráda velmi krátce uvedl/uvedla význam toho, proč jsme byli ubytováni ve Spišském Podhradí, nacházející se – jak název napovídá – pod uvedeným hradem. Z duchovního hlediska vyjadřovala naše přítomnost na tomto místě náš ponor do velkých hloubek antivesmíru v souvislosti s chystaným vstupem na Ukrajinu. Příjezd na území této země a několikahodinový pobyt v její doméně pak vyjadřoval rozvinutí naší duchovní práce na území pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru.

Míša: Následujícího dne, v pátek 8. srpna 2025, jsme se přesunuli do aquaparku v Lipanech, nacházejícího se nedaleko Prešova. Zde jsme strávili příjemný den ve vodě. Vyzkoušeli jsme zde řadu různých tobogánů, skluzavek a bazénů. V podvečer jsme odjeli do penzionu Prameň u Vinianského jezera, který se nachází kousek od vodní nádrže Zemplínská Šírava, zhruba čtyřicet minut od hranic s Ukrajinou.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Náš pobyt v aquaparku byl, stejně jako mnohokrát předtím i potom, ukázkou toho, že naše duchovní práce není pouze o náročných chvílích, ale také o chvílích příjemných a odpočinkových, které jsou součástí hojnosti, jakou do života členů Mého Týmu přináším v souvislosti s jejich snahou na sobě duchovně pracovat ze samotného principu a bez očekávání. Sentientní entity díky tomu lépe chápou, že čím je Mi kdo blíž, tím více darů do jeho života přináším, díky čemuž může být jeho osobní jsoucno a bytí rozmanitější, spokojenější a naplněnější. Tímto způsobem tedy na základě vlastního příkladu bytostem ukazujeme pozitivní následky správných voleb v nitru, čímž jim zároveň zprostředkováváme vybrané charakteristiky života v pozitivním stavu. V případě aquaparku v Lipanech šlo zejména o aspekty zábavnosti, hravosti, uvolněnosti a bezstarostnosti. Naše přítomnost na tomto místě byla zároveň odrazem duchovní posily, kterou jste před odjezdem na Ukrajinu obdrželi z Mého absolutna ve formě pestrého souboru duchovních kvalit. Tato posila zajistila, že svou cestu na Ukrajinu a pobyt na jejím území po všech stránkách zvládnete a vykonáte pro Mé Stvoření všechno, co je v tomto ohledu potřeba. Kromě vás, Božích představitelů nacházejících se v aquaparku i na jiných úrovních Stvoření, obdržela zmíněné duchovní kvality také Janička, která všechno podstupuje společně s vámi. Vzhledem k tomu, že je dočasně relativní bytostí, dostává z Mého absolutna stejné soubory duchovní energie. V některých ohledech se tyto energie ovšem liší, což vyplývá ze samotné podstaty toho, kým Janička je.

Penzion Prameň u Vinianského jezera odzrcadlil svým názvem a naší přítomností skutečnost, že i duchovní práce na Ukrajině byla a na nehmotných úrovních stále je vykonávána z pozice pozitivního stavu. Nezáleží přitom na duchovním původu účastníků této i jiné zahraniční mise či jakékoli duchovní práce. I ten, který pochází z nejhlubších pekel, ale přijme do svého srdce jediný Zdroj života a stane se součástí naší Mise, pomáhá eliminovat negativní stav z pozice pravého jsoucna a bytí, jehož principy a esenci rozvíjejí Moji reprezentanti ve svých nitrech. Název penzionu také souvztažil se skutečností, že kromě Mě není žádného jiného pramenu pravého života, přičemž tento pramen napájí, vede a ochraňuje všechny, kdo se na straně lásky zúčastnili, respektive účastní této i jiné duchovní práce v zahraničí a kdekoli, kde to zrovna potřebuji. Bytostem na Ukrajině a v peklech s ní souvztažících bylo potřeba uvést tento fakt do pozornosti, aby jim bylo jasné, koho Moji představitelé zastupují a na koho jsou ve svém srdci napojeni. Řadě obyvatelů obou speciálních antivesmírů i jiných oblastí pekel tato informace pomohla ve snazším uvědomění si toho, že Datasystém ani nikdo z Pseudotvůrců a Renegátů není zdrojem života sám o sobě, ale že jsou naproti tomu spolutvůrci zel, nepravd a různě koncipovaného utrpení, jež vzniká pošlapáváním principů pozitivního jsoucna a bytí. Sentientní entity se ve spojitosti s tím rovněž mohly dozvědět, že žádnou z výše uvedených mocností pekel nelze vinit za své vlastní utrpení a za utrpení každého jednotlivce nacházejícího se na území antivesmíru. Každý je totiž zodpovědný jen za svůj vlastní život, v jehož rámci činí volby buď ve prospěch negativního stavu, čímž jedinec do svého osobního jsoucna a bytí přináší ono utrpení – různé formy trestu a odplaty zel a nepravd – nebo tyto volby činí ve prospěch stavu pozitivního, čímž se bytost otevírá kladným aspektům života a jeho odměnám. Pakliže si někdo volí špatně, nemůže to přičítat někomu jinému. Dokonce i ten, kdo nějakým způsobem trpí, přestože si v nitru volí lásku, je za své utrpení zodpovědný, avšak v tomto případě nikoli v tom smyslu, že by se mu toto utrpení mělo počítat jako jeho vlastní; jako něco, co by mělo sloužit k uvědomění, že si volil v nitru špatně, na základě čehož by došel k nápravě svých niterných nastavení. Za své utrpení je zodpovědný v tom smyslu, že si z nějakých velmi důležitých důvodů zkrátka zvolil prožít dočasný pobyt mimo sféru pozitivního stavu se vším, co se k takovému pobytu váže a co je součástí jeho individuální dohody mezi ním a Mnou. Takže ani v tomto případě není duchovně správné, aby za své utrpení vinil někoho jiného či celý negativní stav ve všeobecnosti. Jakékoli obvinění nebo výčitka na adresu někoho nebo něčeho jiného pouze posiluje zla a nepravdy, přičemž znamená snahu zbavit se zodpovědnosti za své rozhodnutí chtít prožít negativní stav na vlastní kůži – ať už v roli Mého představitele, spolupracovníka či přítele, nebo v roli reprezentanta negativního stavu, či v pozici příslušníka jakékoli jiné kategorie sentientních entit, o nichž hovořím v knihách Nového Zjevení. Nikdo není v jakékoli roli proti své vůli, nýbrž se svým vědomým souhlasem. Netřeba tedy nikoho litovat. Něco takového není v souladu s povahou pozitivního stavu. Stejně tak není vhodné litovat sebe sama, ani si vyčítat své rozhodnutí vstoupit do negativního stavu a manifestovat jeho vybrané charakteristiky v pozici někoho, jehož utrpení je důsledkem špatných voleb, nebo jehož soužení tvoří součást pasivního zobrazování negativního stavu, které vzniká primárně z jiných důvodů nežli ze špatných voleb. Nikdo, kdo není plnohodnotnou součástí pravého jsoucna a bytí, se nicméně na území planety Nula a jiných sfér zóny vymístění nemůže zcela vyhnout občasným špatným záměrům či chybným, byť dobře míněným volbám. Nikdo tedy není pouze stoprocentně aktivním nebo pouze stoprocentně pasivním zobrazovatelem negativního stavu.

Je to právě Vinianské jezero, které souvztaží s výše uvedenou nutností neobviňovat druhé bytosti za vlastní utrpení či za aktivaci a udržování negativního stavu, ale které souvisí též s vhodností neobviňovat sebe samé a rovněž se správností přebírání zodpovědnosti za svůj život. Samotné přídavné jméno „Vinianské“ konkrétně souvztaží s pojmem obviňování, výčitek a sebevýčitek, tedy s procesem vinění někoho či s procesem vinění se. Ačkoli přídavné jméno „Vinianské“ není odvozeno od slova „vina“, z duchovního hlediska toto slovo s výše uvedenými faktory souvztaží. Podstatné jméno „jezero“ pak vyjadřuje, že z duchovního pohledu je nemístné, aby kdokoli ve vztahu k druhým či k sobě aplikoval výše zmíněné negativní aspekty. Totéž slovo zároveň vyjadřuje fakt, že namísto toho je vhodné přijmout zodpovědnost za své negativní činy a za kvalitu a obsah života na území planety Nula a negativního stavu. Odmítnutí výše zmíněných negativních aspektů a přijetí uvedené zodpovědnosti je ryze pozitivní, protože jde o jeden ze způsobů praktikování pravých duchovních zákonů a principů ve svém životě. Zatímco přídavné jméno „Vinianské“ má negativní konotaci, podstatné jméno „jezero“ má konotaci čistě pozitivní. Druhé uvedené slovo v sobě zároveň odráží princip milosrdenství, který bytostem pomáhá zmiňované obviňování, výčitky a sebevýčitky odmítat a namísto nich se otevírat Božímu odpuštění, odpuštění druhým jedincům a taktéž aplikaci vlastního sebeodpuštění na základě principu sebelásky. Díky působícím souvztažnostem v kontextu naší duchovní práce dospěla řada sentientních entit spojených s Ukrajinou, s oběma speciálními antivesmíry i s řadou dalších pekelných oblastí k poznání, že ať učinily v negativním stavu cokoli, nemusejí v sobě už nadále živit jakékoli negace ve vztahu k druhým jedincům či k sobě samým, stejně jako nemusejí mít strach z věčného zatracení, neboť Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, odpouštím všechno, čím se kdokoli provinil. Jsem připraven/připravena smýt špínu z každého nositele života a pozvednout ho do čistoty pravého života, do bezbřehé nevinnosti, jakou budou v novém cyklu času oplývat i ti, kteří budou do poslední chvíle vzdorovat své konverzi. Čistota a nevinnost pozitivního stavu a bytostí v něm přítomných tudíž byly dalšími skutečnostmi, které souvztažily s pojmem „jezero“. Kromě toho, že se sentientní entity mohly dozvědět, v jaké kondici budou žít v pozitivním stavu, též měly možnost přijmout informaci o existenci multivesmírného archivu, takzvaného „jezera ohně a síry“, které je další aspektem, s nímž během naší přítomnosti v penzionu Prameň souvztažilo slovo „jezero“. Díky existenci multivesmírného archivu se už nikdy nebude muset reaktivovat negativní stav, čímž bude tato databanka odvádět neocenitelnou službu celému Stvoření. I v tomto případě tedy slovo „jezero“ vyjadřuje něco ryze pozitivního.

Vodní nádrž Zemplínská Šírava v kontextu výše uvedených informací vyjadřovala vzhledem ke své velikosti skutečnost, že všechno pozitivní, s čím souvztaží Vinianské jezero, či přesněji řečeno s čím souvisí samotné slovo „jezero“, bude na samém konci současného a úplném začátku následujícího cyklu času rozšířeno, maximalizováno, prohloubeno a posunuto na zcela novou úroveň, která způsobí ohromný posun v chápání a prožívání principu milosrdenství, nevinnosti a čistoty. Jinými slovy řečeno, sentientní entity v oné době začnou ve svých životech pociťovat a prožívat nikdy nemanifestovanou kvalitu výše uvedených skutečností, kterou uvolním ze svého absolutna do relativní struktury jsoucna a bytí. Díky tomu bude moci započít plnost života v lásce, aniž by tato plnost měla mít jakoukoli spojitost se současným cyklem času. Proto v bytostech nezůstane jediná vzpomínka na něco, co se váže k negativnímu stavu. Všem příjemcům života budou zahojeny všechny rány a v každém z nich dojde k rozpuštění veškerých křivd, nedorozumění a jakýchkoli jiných projevů zel a nepravd. Do nového multivesmírného věku nebude přeneseno jediné smítko prachu, neboť by bránilo plnému rozkvětu neutuchající krásy a radosti, kterou ještě nikdo předtím v takovém rozsahu nikdy neprožíval.

Nyní se pojďme zaměřit na naše zážitky z návštěvy Ukrajiny.

Míša: Na Ukrajinu jsme vyrazili v sobotu 9. srpna 2025. Za asi čtyřicet minut jsme dorazili na slovensko-ukrajinské hranice do obce Vyšné Nemecké. Přestože před námi nebyla žádná kolona aut, trvalo zhruba hodinu, než jsme prošli procesem kontroly u slovenských a posléze ukrajinských pohraničníků, od nichž jsme do našich pasů obdrželi razítka. Už na hraničním přechodu jsme cítili, jak zhoustla atmosféra. Po vyřízení formalit jsme se vydali do Užhorodu, jehož okraj začínal kousek za celnicí.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jak už jsem poznamenal/poznamenala výše, náš vstup na Ukrajinu souvisel s rozvinutím spásných procesů v pseudonovém a kvázi-pseudonovém vesmíru. Silná provázanost této země s uvedenými celky se pak projevila na zmíněném zhoustnutí atmosféry přímo na hranicích. Na to měla vliv také skutečnost, že jsme opustili území, které je coby součást duchovního centra světa pod Mojí zesílenou ochranou.

Na pozadí našeho pobytu na Ukrajině došlo k prohloubení eliminace negativního stavu samozřejmě i ve všech ostatních sférách zóny vymístění, jako je jádro Datasystému a „klasická“ struktura pekel. Rozšíření spásných procesů má za následek osvobozování stále většího množství nejextrémněji zatížených bytostí, k nimž kromě Pseudotvůrců, Renegátů a příslušníků civilizace Alláh/Acrie náleží rovněž obyvatelé obou speciálních antivesmírů. Pozitivní dopad má naše práce také na extrémně zatížené sentientní entity z řad nejhlubších pekel ve staré sféře nepravého jsoucna a bytí. Zapojením Mých reprezentantů ze všech sfér Multivesmíru dosahujeme zesíleného rozlévání lásky, moudrosti, dobra, pravdy, milosrdenství, soucitu, odpuštění, empatie, pochopení, přijetí a dalších charakteristik pravého života, a to do každé úrovně pseudojsoucna a pseudobytí včetně té nejniternější. Během tohoto procesu obcházíme u připravených sentientních entit v nich přítomné blokační mechanismy, které by jim znemožňovaly přijmout spásu. Poté, co energie pozitivního stavu doputuje na nejniternější úroveň příjemců života, přelévá se do zprostředkujícího a fyzického stupně jejich individuality.

Členové obou speciálních antivesmírů, příslušníci jádra Datasystému i někteří další byli zfabrikováni tak, aby v případě kontaktu se zesílenou esencí pravého jsoucna a bytí reagovali sebezničením, v důsledku čehož by sice nepřišli o svou jedinečnou individualitu, jejich věčné, sebeuvědomělé „Já jsem“, avšak došlo by u nich k obrovské devastaci jejich duchovní, duševní a fyzické složky osobnosti, a to způsobem, který by jim přivodil utrpení nad míru únosnosti. To by v nich napáchalo nevratné škody. Něco takového je ale zhola nemožné, proto se nemůže stát, že by byť jediná sentientní entita zakusila tento druh sebezničení. Aby se mu předešlo, Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem ze svého absolutna uvolnil/uvolnila takový soubor duchovních kvalit, které jsou prostřednictvím bytostí z Nového Vesmíru, podpořených zapojením dalších Mých reprezentantů, zacíleny na speciální oblast výše zmíněné nejniternější úrovně pseudojsoucna a pseudobytí, a tedy i na speciální oblast nejniternější úrovně osobního „Já jsem“ těchto bytostí. Tím je zesílená Boží energie bezpečně dopravena na místo určení, aniž by to komukoli přivodilo nějaký neblahý osud.

S vyrušováním vlivu temnoty přítomné v duchovních srdcích příjemců života se ke slovu dostává přirozené světlo ukryté v každém jedinci. Tím se bytosti efektivně povznášejí nad všechno, co je poutalo ke dnu zóny vymístění. Začínají chápat, že vzájemné soupeření a nevraživost nedává žádný smysl, neboť něco takového není součástí hodnot pravého jsoucna a bytí. Namísto toho si začínají osvojovat aspekty přátelství, vzájemnosti, sdílení, pospolitosti a kladných záměrů, jejichž rozvíjení je jedním z předpokladů jejich budoucího vstupu do Mého Království.

Naše asi hodinové zdržení na slovensko-ukrajinských hranicích při cestě do Užhorodu odzrcadlilo přítomnost oněch výše řečených blokačních mechanismů tvořících součást nepravé identity příslušníků pekel. To, že jsme se přes hranici dostali v pořádku, souvztažilo s překonáním oněch mechanismů a s přenosem pozitivních energií na nejniternější úroveň centrálních i ostatních oblastí pekel.

Zdržení na hranicích bylo také odrazem jedné paradoxní situace. Zatímco z pohledu příslušníků Nového Vesmíru k žádným prodlevám při dopravě lásky do pekel nedochází, poněvadž všechno je Mnou uzpůsobeno tak, aby nemuseli čelit žádným omezením, z pohledu představitelů negativního stavu to vypadá, že přece jen se jim nějakým způsobem daří jejich postup zpomalovat. Naše zdržení na hranicích z pohledu Janičky a každého jednoho z vás, jakož i z pohledu pohraničníků, tedy odráželo takový úhel pohledu a takový druh vnímání, jakým disponují členové negativního stavu, kteří se snaží blokovat naše aktivity v zóně vymístění. Hodinovou prodlevou jsme se tedy snížili k sentientním entitám, které jsou zaměřené proti nám, abychom jim dříve či později pomohli odejít do Boží náruče.

Proč se ovšem členové pekel domnívají, že se jim daří postup sil světla zpomalovat? Jde o součást iluze vytvářené Datasystémem, jenž se tímto způsobem snaží ve svých ovečkách vytvořit zdání, že jejich boj proti Mně a proti Mým představitelům je efektivní a úspěšný. Pokud by příslušníci pekel tuto iluzorní motivaci nedostávali, ve svém boji by rychle ztratili chuť pokračovat. Jde o součást sofistikované propagandy, která jim dává motivaci pokračovat v zakoušení pseudoživota. Jakmile se však někdo začne otevírat lásce, důmyslně budovaná falešná realita se mu začíná hroutit jak domeček z karet.

Naše zdržení na slovensko-ukrajinských hranicích bylo zároveň ukázkou a připomínkou toho, že dokud se nacházíme na planetě Nula, musíme čelit vlivu různých nesmyslných opatření a omezení. Jejich zažívání na vlastní kůži pomáhá s jejich postupným odstraňováním ze struktury pekel a zároveň vytváří předpoklady k tomu, aby spolupráce na eliminaci negativního stavu byla snazší pro stále větší počet Mých pomocníků.

Fakt, že jsme na Ukrajinu vstoupili z území střední Evropy, odrážel především skutečnost, že jsme do této země a do pekel s ní souvztažících přinesli energii pozitivního stavu z jeho samotného středu – z nejniternějších oblastí Nového Vesmíru i pravého Stvoření. Tak je tomu ve skutečnosti při každé zahraniční misi i při jakékoli jiné duchovní práci, protože jedině tímto způsobem mohou být procesy eliminace negativního stavu opravdu účinné. Pokud někam přinášíme aspekty lásky, moudrosti, dobra, pravdy apod. z nejniternějších oblastí pravého jsoucna a bytí, mohou se na ně následně nabalit také aspekty z ostatních pozitivních sfér nacházejících se navenek od těch nejniternějších oblastí. S vyloučením nejniternější úrovně pravého jsoucna a bytí by došlo také k vyloučení všech ostatních stupňů, kvůli čemuž by nemohlo docházet k úspěšnému odstraňování zel a nepravd.

Užhorod se nachází v regionu zvaném Zakarpatská Ukrajina. Region je značně provázán s duchovním centrem světa v České republice a na Slovensku, neboť v letech 1918 až 1939 toto území náleželo k bývalému Československu jakožto Podkarpatská Rus. Díky této provázanosti nebylo potřeba, abychom se na Ukrajině zdržovali déle než několik hodin. Během uplynutí krátkého pozemského času došlo „za scénou“ k vytvoření všeho potřebného, co bylo nutné pro naplnění smyslu naší fyzické přítomnosti v pojednávané zemi a pro úspěšné odvíjení navazujících fází Mise Ukrajina manifestujících se na nehmotných úrovních, v jejichž rámci dochází ke spouštění neustále nových typů spásných procesů.

Fakt, že dnešní Zakarpatská Ukrajina patřila k bývalému Československu, měl ovšem ještě další význam. V kontextu naší návštěvy Užhorodu totiž české země (Čechy, Morava, Slezsko) vyjadřovaly niternou úroveň pozitivního stavu, z něhož skrze zprostředkující stupeň, zastoupený Slovenskem, a fyzický stupeň, reprezentovaný bývalou Podkarpatskou Rusí, vyzařují spásné kvality, které proudí až do těch nejzevnějších zevnějšností. Tento nejkrajnější stupeň Stvoření, či přesněji řečeno pseudostvoření, zde reprezentovaly ostatní regiony Ukrajiny mimo Zakarpatskou oblast, tedy takové území, které nikdy k Československu nenáleželo a které tudíž s duchovním centrem světa přímo nesouvisí.

Náš vstup z domény tvořící součást duchovního centra světa, ze Slovenska, který se odehrál za Mé osobní účasti v lidském těle, vytvořil předpoklady pro budoucí spásu všech lidí a bytostí spjatých s těžce zkoušenými národy Ukrajiny, Ruska, ale též s ostatními celky patřícími do východní, ale i jihovýchodní Evropy. V těchto oblastech kontinentu sice neprobíhá válka způsobem jako ve dvou zmíněných zemích, avšak vliv negativního stavu na jejich obyvatelstvo je rovněž závažný. To je dáno i tím, že se státy východní a jihovýchodní Evropy nacházejí na hranici domény Renegátů. Některé z nich jsou dokonce pod jejich přímým vlivem.

S pomocí Renegátům mimo jiné souvisely šaty, které si v tento den oblékla Janička. Na nich se totiž nacházely obrazce ve tvaru medových pláství. Ty reprezentovaly renegátské oblasti pekel a způsob jejich kolektivní organizace, jež probíhá na stejné bázi jako u některých druhů hmyzu na planetě Nula – například u mravenců nebo u včel, kde má hlavní slovo královna, zatímco ostatní členové hmyzího uskupení jsou jí podřízeny. V každém renegátském uskupení má hlavní slovo bytost s vůdčí schopností, na jejíž vůli a moci jsou ostatní, níže postavení jedinci zcela závislí, a to až do chvíle, dokud si některý z nich nezvolí dar spásy. V případě konverze vůdčí osobnosti se celý roj rychle rozpadá, díky čemuž jeho členové mohou přijmout spásu mnohem snáze, než kdyby měl konvertovat nejprve někdo z řad „obyčejných“ členů uskupení. K tomu ovšem také dochází. Je to právě přijetí daru spásy ze strany níže postavených Renegátů či jiných druhů bytostí pod jejich vlivem, kteří vytvářejí předpoklady pro to, aby se energie lásky snáze dostala k vůdčí osobnosti, po jejíž konverzi se ke Mně hromadně obracejí i ostatní příslušníci roje. Entity z níže postavené sorty tedy bývají v tomto procesu jakýmisi duchovními průkopníky. Jen zřídkakdy se stává, že v rámci daného uskupení přijme dar spásy nejprve vůdčí osobnost. Jak se ovšem přítomnost pozitivního stavu na území antivesmíru stává silnější a stabilnější, přibývá i takovýchto případů. Pokud je to v souladu se svobodnou vůlí určitého Renegáta, vyplývající z jeho plánu duše, silám světla nedělá problém zacílit energii lásky a dalších kladných aspektů přímo do nitra vůdčí osobnosti, čímž odpadá nutnost pro to, aby se někteří níže postavení členové roje stávali řečenými průkopníky. Ve skutečnosti záleží na celé škále okolností, od nichž se odvíjí podoba a průběh spásných procesů. Každý z nich nicméně plně respektuje svobodnou vůli všech zainteresovaných sentientních entit. Pozitivní stav se nikomu nevnucuje. Pokud si někdo zvolí setrvávat v negativním stavu, spásné procesy jej v praxi prozatím obejdou. Příliv světla do antivesmíru bude mít na takovou bytost prozatím jen nepřímý vliv manifestující se na její nevědomé úrovni.

Skutečnost, že organizace renegátských společností je velmi podobná uspořádání některých druhů hmyzu na planetě Nula, se přenáší i do podobnosti vnějšího vzhledu Renegátů s vnější formou hmyzu. Bylo by ovšem chybné se domnívat, že Renegáti fungují a vypadají pouze tak, jak jsem právě uvedl/uvedla. Ve skutečnosti se vyznačují také jinými druhy organizace a vzhledu. Renegáti a jejich kvázi-tvorové mohou mít podobu například různých nehumanoidních entit prazvláštních tvarů. Někteří proto vypadají třeba jako černá koule, z níž vybíhají ostny napuštěné jedem, nebo mohou nabývat formu podobnou červovitým parazitům, bakteriím, virům apod. Existuje ovšem také spousta druhů Renegátů a kvázi-tvorů, které si lidskou myslí představit nelze.

Tím, že jsem na sebe v těle Janičky vzal/vzala šaty zobrazující tvar medových pláství, a s tímto oblečením jsem se vydal/vydala na Ukrajinu, jsem demonstroval/demonstrovala především skutečnost, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina stojím Renegátům velmi blízko – tak blízko, že jsem se osobně ponořil/ponořila do těch nejhlubších pekelných sfér včetně kvázi-pseudonového vesmíru, a to společně s řadou Mých blízkých reprezentantů. Šaty na Mém těle také souvisely s poselstvím, že všechny bytosti sehrávající v současnosti roli Renegátů či kvázi-tvorů jsou v rámci své pozitivní podstaty součástí Mého těla. Na základě tohoto poselství si mohly snáze uvědomit, že z hlediska věčného života nepatří jejich pravé Já zlům a nepravdám, nýbrž patří Mně – absolutní lásce, dávající jim svobodu, kterou mohou využít ke svému návratu do pozitivního stavu. Uvedené poselství zahrnovalo také ujištění, že Já s jejich návratem do pravého jsoucna a bytí beze všech pochyb počítám.

Poslední poznámka k Janiččiným šatům se týká jejich modré, azurové, zelené, tyrkysové, oranžové a červené barvy. Jejich kombinace vyjadřovala skutečnost, že do temnoty kvázi-pseudonového vesmíru i do dalších oblastí renegátských pekel přináším společně s vámi pestrou, svěží, hravou a hřejivou energii pravého života, která se rozlévá v různém poměru a intenzitě do těchto (a nejen těchto) sfér zóny vymístění. Vše je řízeno Mojí Božskou prozřetelností, která nejlépe ví, jaký mix duchovních kvalit se pro každou oblast pekel a jejich obyvatele nejlépe hodí.

Duchovní práce na území Ukrajiny vedla mimo jiné k tomu, že pro dosažení potřebných aspektů nutných pro pokračující i finální proces eliminace negativního stavu nebude nutné, abychom během přípravné fáze Mise Boží Rodiny osobně navštívili Rusko. Náš vstup na Ukrajinu měl na Rusko stejný duchovní dopad, jako bychom navštívili území této země osobně. Oba dva státy jsou totiž na nehmotných úrovních značně propojené. Jejich kolektivní vědomí vykazuje spoustu společných charakteristik, které se na fyzické úrovni manifestují například podobným jazykem, stejným náboženstvím, obdobnými tradicemi, vzájemně provázanými dějinami, podobnou mentalitou apod. Ukrajina je faktickým okrajem ruského světa, což se odráží i v jejím pojmenování. Název Ukrajina je odvozen z dřívějšího názvu Okrajina, což znamená okrajová země. Cokoli jsme tedy vykonali nebo vykonáváme v souvislosti s Ukrajinou a s pekly s ní souvztažícími, má neztenčený dopad i na Rusko a na s ním spjatá pekla. To platí i opačně. V souvislosti s Ruskem probíhá „za scénou“ mnoho spásných procesů vedoucích k průběžné i budoucí spáse aspektů tvořících Ukrajinu, ale také k záchraně bytostí provázaných s touto zemí. K tomu dochází bez ohledu na to, kolik je mezi oběma národy nenávisti a kolik utrpení se na jejich územích a v příslušných peklech v současnosti manifestuje. Skutečný stav věcí nelze analyzovat optikou lidského uvažování, chápání a vnímání.

Současný název pojednávané země, Ukrajiny, má v kontextu probíraného tématu ještě jeden skrytý význam. Z duchovního pohledu v něm lze spatřit proces „ukrajování“ zel a nepravd, díky němuž se oba speciální antivesmíry i ostatní oblasti zóny vymístění neustále zmenšují.

Při návštěvě Ukrajiny nás doprovázel z limba první transmiter Božího Slova Petr Daniel Francuch, který se roku 1934 na bývalé Podkarpatské Rusi narodil. Na svět přišel ve vesnici Makarjevo (Makarovo) poblíž Mukačeva, zhruba hodinu jízdy autem z Užhorodu. Moje osobní přítomnost na tomto území a přítomnost vás všech novým způsobem prohloubila pozitivní aspekty Petrova života, které ze sebe vyzářil jak během svého pobytu na planetě Nula, tak i po svém odvolání do duchovního světa. V jeho rámci získal novou identitu s novým jménem, pro naše účely ovšem budu při popisu jeho osoby nadále používat jeho staré pozemské jméno. Během prohloubení pozitivních aspektů Petrova života nastala aktivace nových, doposud neprojevených plodů jeho duchovní práce pro celek, které mají v multidimenzionální struktuře Stvoření za následek další zrychlení eliminace negativního stavu. V souvislosti s těmito událostmi konvertovaly například takové bytosti, jejichž život se do jisté míry podobal tomu Petrovu. Díky tomu přijali dar spásy mnozí psychologové, různí myslitelé, intelektuálové, spisovatelé apod. Od nich se ovšem Petr odlišoval tak, že už během svého života na Nule rozvinul na základě dohody se Mnou mimořádně silné a čisté napojení na jediný Zdroj života. Stejně tak se vyznačoval řadou dalších pozitivních charakteristik, jimiž ostatní, Petrovi podobní jedinci ve své roli nedisponovali. Protože byl Petr přenašečem Mého Slova, rozšíření spásných procesů přivedlo do Mé náruče také mnoho jedinců, kteří se zabývali fenoménem duchovnosti, či přesněji pseudoduchovnosti, z jejíhož nesprávného pojímání a praktikování je Petr pomohl vysvobodit. Zainteresované okruhy bytostí při svém duchovním procitnutí začaly v Mém prvním transmiterovi vnímat správný příklad, který se rozhodly následovat, a to společně s přijetím obsahu jím přeneseného Božího Slova, jež se stalo hlavním prostředkem jejich konverze, neboť jen na základě zasvěcení Mých idejí, zákonů a principů do nitra se může kdokoli dostat z pekla ven. Společnými silami jsme přinesli spásu také mnohým církevním hodnostářům, různorodým kazatelům, všelijakým mystikům, kdejakým filozofům apod. Mnozí z nich zakusili na planetě Nula roli politických vězňů, mezi něž se v jisté fázi života řadil i Petr, který byl v roce 1954 odvlečen do sovětského gulagu. Bývalá Podkarpatská Rus byla tehdy už součástí Sovětského svazu, který toto území anektoval po skončení druhé světové války. Roku 1956 byl Petr z internace propuštěn. Na základě své zkušenosti s gulagem může pomáhat celé řadě sentientních entit, jež na planetě Nula či kdekoli jinde v antivesmíru zakusily různé druhy perzekuce. Zároveň zprostředkovává spásu také těm bytostem, které sehrávaly roli věznitelů a trýznitelů. Každý si zaslouží Boží odpuštění. Pokud se mu jedinec ze svobodné vůle otevře, spouští se v něm ozdravný proces, kterým se krok za krokem stává znovuzrozeným Božím synem či Boží dcerou. Při svém návratu zpět ke Mně je samozřejmě nutné, aby za své činy přijal zodpovědnost, aby si uvědomil jejich závažný charakter a aby své duchovní zátěže toužil zpracovávat a odhazovat prostřednictvím aplikace idejí a principů obsažených v knihách Nového Zjevení. Tak se Mi začíná stávat stále více podobným.

V roce 1957 bylo Petrovi umožněno přicestovat do Prahy. Došlo k tomu ve stejný rok, kdy se narodila Janička, což byl začátek Mého Druhého příchodu. Narozením Janičky a Petrovým příchodem do Prahy se české země a potažmo celé Československo naplno stalo duchovním centrem planety. Na tuto úlohu bylo pojednávané území postupně připravováno v průběhu celých staletí. Petr se v Praze setkal se svými nejbližšími rodinnými příslušníky. Tehdy skončila jeho extrémně vysilující etapa života, během níž kromě odnětí svobody zakusil také boj s tuberkulózou, kvůli které málem fyzicky zemřel. V žádném případě však neměl v plánu duše odejít. Ve správný čas se zotavil, aby pokračoval ve svém poslání v hrubohmotném světě.

Započetí Mého Druhého příchodu v kombinaci s ukončením Petrovy strastiplné cesty souviselo se skutečností, že Moje osobní působení na planetě Nula i kdekoli jinde ve Stvoření prostřednictvím ženské inkarnace Boha/Bohyně přinese svobodu, konec utrpení a návrat do pozitivního stavu všem bytostem, které si v jakékoli roli zvolily poznat život v zóně vymístění. Předpoklady pro dosažení svobody, konec martýria a návrat Domů přitom navazují na to, co jsem pro Multivesmír vykonal/vykonala v těle Ježíše. Zatímco Moje mužské Já spásné procesy započalo, Moje ženské Já tyto procesy prohlubuje a maximalizuje, aby je dotáhlo až do úplného konce, jenž bude novým začátkem pro všechny. Události roku 1957 spojené s Janičkou a Petrem rovněž vyjadřoval fakt, že pozitivní stav přebírá v rámci odstraňování zel a nepravd nový stupeň iniciativy a že negativnímu stavu nebude dovoleno narušovat a blokovat činnost Mých vyslanců na planetě Nula i jinde v antivesmíru způsobem, který by si přál. Negativní stav by rád Moje představitele jakýmkoli způsobem zastavil, zničil a strhnul do pekel, jak se o to pokoušeli i v Petrově případě. Není jim však dovoleno více, než co má daný jedinec v plánu duše. Petr sice v roce 2001 opustil tělo v důsledku závažné formy rakoviny vyvolané Renegáty, ani toto ovšem nebylo mimo rámec dohodnutého plánu. A co víc, negativní stav tím ničeho nedosáhl, neboť Petr se až do poslední chvíle pobytu v hrubohmotném těle pevně držel Mojí přítomnosti ve svém srdci, stejně jako všech pozitivních idejí a principů, které jsem skrze něj sdělil/sdělila lidstvu a celému Multivesmíru. Mezi Mými reprezentanty je vícero těch, kteří si dohodli opustit tuto planetu v důsledku těžké nemoci, podobně jako Petr. V rámci přímých členů Týmu Boží Rodiny na fyzické úrovni šlo například o Magdičku Trstenskou, Krystýnku Holcovou a Jarouška Kokeše. I oni se do poslední chvíle v hrubohmotném těle pevně drželi svých zásad. Po přechodu do duchovního světa tak nadále zůstávají Mými představiteli, kteří ve zcela nových podmínkách, už bez omezení pozemskou realitou, pokračují ve svých posláních pro Mne a pro Můj pozitivní stav.

Moje narození v ženském těle a Petrův příchod do Prahy rovněž odrážely skutečnost, že pracovníci světla jsou od té chvíle citelněji vedeni z nitra. Zesílená podpora Mých vyslanců ve hmotě, spuštěná při započetí Mého Druhého příchodu, je nutná nejen proto, že v této době konce vrcholí transformační procesy, ale že se zároveň zhušťuje duchovní atmosféra této planety, jejíž realita společně s duchovně spícími lidmi směřuje hlouběji do pekel. Tato situace klade na Mé reprezentanty zvýšené nároky. Proto je nutné, aby byli vystaveni Mojí intenzivnější pomoci. Po rozdělení lidstva bude Můj Druhý příchod pokračovat. Tehdy už ale nebude nutné, abych poskytoval/poskytovala zintenzivněnou podporu pracovníkům světla na bázi působení takového souboru duchovních energií, který do hrubohmotné reality proniká od roku 1957. V té době totiž bude drtivá většina pracovníků světla působit už na jiných úrovních Stvoření. V hrubohmotné realitě zůstanou v roli Mých reprezentantů pouze určité výjimky jedinců, kteří s tím v rámci plánu své duše souhlasili a kteří jsou na tento úkol po všech stránkách vybaveni. Nebude to nikdo z vás, kdo v hrubohmotné realitě čtete tyto řádky, poctivě aplikujete Boží Slovo do praxe a toužíte po svém návratu Domů. Na speciálně vyškolené pracovníky světla, kteří v pozemské realitě zůstanou po rozdělení lidstva, bude tou dobou působit odlišný typ duchovních kvalit Mojí podpory, ochrany a vedení, než který Moji reprezentanti přijímají v současnosti. Tento jiný typ bude plně uzpůsoben odlišnému charakteru duchovní atmosféry, která se na této planetě bude manifestovat po rozdělení lidstva, kdy zde nakrátko zvítězí negativní stav. Pokud by v hrubohmotné realitě v čase nezbytného pseudovítězství zel a nepravd nezůstal vůbec nikdo, kdo by byl spojený s pozitivním stavem, celý svět se svým duchovně padlým obyvatelstvem by podlehl totální sebedestrukci.

Návratem do českých zemí se Petr vrátil na území svých předků. V Praze se zapsal na Karlovu univerzitu, kde získal doktorát z psychologie, psychopatologie a historie filozofie. Stal se klinickým psychologem, později pracoval jako hlavní psycholog pro ministerstvo dopravy. Politicko-společenské změny jej ovšem roku 1968 přiměly k rozhodnutí emigrovat. Přes Rakousko se dostal do Západního Německa, kde požádal o politický azyl ve Spojených státech amerických. Stejný krok podnikli i někteří další rodinní příslušníci. Po kratší životní etapě ve státě Washington na severozápadě USA se přestěhoval do Santa Barbary v jižní Kalifornii, kde žil po boku své manželky Glorie a věnoval se svému povolání psychologa. V rámci své mnohaleté praxe přišel do kontaktu s řadou duchovně zatížených jedinců potýkajících se mimo jiné se závislostmi na omamných látkách. Bytostem s těmito a podobnými problémy Petr pomáhá zcela novými způsoby i po svém odvolání z hrubohmotného těla. Jeho zapojení má v tomto ohledu velmi blahodárný dopad také na sentientní entity spjaté s Ukrajinou a Ruskem, neboť v těchto zemích a v jejich příslušných peklech se nachází mnoho jedinců majících problém zejména se závislostí na alkoholu. Výše uvedené oblasti Petrova působení jsou pouhými příklady z dlouhé řady oblastí, ve kterých se ve spojení s dalšími Božími představiteli podílí na ukončování negativního stavu.

Petrovo sepětí s rodným Československem zaručilo, že i po své emigraci do USA čelil intenzivnímu přílivu duchovní síly vyvěrající z duchovního centra světa, do něhož své energie posílají všechny sféry Stvoření, které jsou vědomě zainteresovány do eliminace negativního stavu. V čele těchto sfér je Nový Vesmír, jenž byl ustanoven koncem osmdesátých let minulého století. Protože bylo jeho stvoření nezávislé na plynutí pozemského lineárního času, esence Nového Vesmíru proudila do Petrova srdce už v době jeho příchodu na tento svět. Působení energií z různých částí Stvoření na ducha, duši a tělo Mého prvního transmitera tvořilo jeden z hlavních předpokladů úspěchu jeho poslání, jehož nejdůležitějším aspektem byl přenos knih Nového Zjevení s Mým Slovem, k němuž docházelo od osmdesátých let minulého století až do přelomu tisíciletí, do Petrova odchodu z hrubohmotného těla. Pokud by Můj první transmiter nebyl s duchovním centrem světa pevně provázán na všech třech úrovních i v dobách, kdy v Československu už nežil, nebylo by možné poskytovat mu plnou Boží podporu a ochranu a rozvíjet jeho niterné spojení na takový stupeň, který umožňoval přenos Mého Slova – navíc přenos v anglickém jazyce, který nebyl jeho rodnou řečí. Transmise knih Nového Zjevení bylo v tomto jazyce dosaženo z mnoha duchovních důvodů, mimo jiné proto, aby byla zajištěna budoucí spása úplně všech Pseudotvůrců, s nimiž tento jazyk silně souvztaží. Dalším důvodem toho, proč jsem své Slovo diktoval/diktovala Petrovi v angličtině, spočívá v zajištění budoucí spásy veškerých aspektů spjatých s počátkem a expanzí negativního stavu, což je proces silně souvztažící s kolébkou angličtiny – Velkou Británií. Dalším důvodem byla budoucí celistvá očista aspektů, z nichž sestávají Spojené státy americké, které jsou společně s Velkou Británií na špici duchovně nejzatíženějších států hrubohmotného světa. Angličtina má jakožto hlavní dorozumívací jazyk na planetě Nula hlubokou souvislost s veškerými ostatními jazyky a komunikačními kanály v duchovních, intermediálních a fyzických dimenzích zóny vymístění. Přenos Božího Slova, Mých idejí a principů prostřednictvím angličtiny má tudíž za následek jejich šíření do všech sfér pseudojsoucna a pseudobytí. Primární formulace první dávky Božího Slova v angličtině rovněž zajišťuje, že Mým idejím a principům porozumí v pravý čas úplně každá bytost v peklech. Dosažení těchto záležitostí by ovšem nebylo možné, pokud by druhá dávka Božího Slova nebyla primárně přenášena v češtině, v rodném jazyce Mého ženského Já Janičky, která s psaním oné druhé dávky započala, a také v rodném jazyce Mého druhého transmitera – tebe, Míšo, který s přenosem Božího Slova pokračuješ.

Čeština byla, na rozdíl od jiných jazyků na planetě Nula, stvořena přímo Mnou. V jistém bodě jsem ideu jejího vzniku přenesl/přenesla na planetu Nula. Posléze začal její mnohasetletý vývoj, který vyústil až do podoby moderní češtiny. Ta je ve srovnání s předchozími vývojovými etapami jazyka nejpodobnější češtině manifestující se na Nové Zemi, která pochází stoprocentně ode Mne. Současné i minulé mutace češtiny jsou naproti tomu více či méně ovlivněny negativním stavem. Čeština v Novém Vesmíru je ještě lahodnější, malebnější, komplexnější, vyvinutější, pestřejší a výstižnější, než je ta z planety Nula. Z Mého hlediska a z pozice mnohých světů ve Stvoření existoval uvedený jazyk v pozitivním stavu daleko dříve, než se vůbec začal rozvíjet na planetě Nula. V tomto kontextu je tedy možné prohlásit, že čeština existující na Nové Zemi je mnohem starší než například nejstarší písemný doklad užití pojednávané řeči v hrubohmotné dimenzi. Čeština, stejně jako i kterýkoli jiný jazyk v pozitivním stavu, přitom není vyjadřována, přenášena a zaznamenávána prostředky známými z planety Nula. Děje se tak daleko sofistikovanějšími způsoby. Struktura sentientní mysli, fyzických těl, duše a ducha příslušníků pozitivního stavu funguje totiž úplně jinak než u pozemšťanů v hrubohmotném světě. Nové způsoby komunikace v Božím Království mimo jiné zajišťují, že Moje Slovo se tam nemusí zaznamenávat v písemné formě. Nové Zjevení v pravém jsoucnu a bytí existuje jako překrásná idea, jež je neustále obnovována, regenerována a aktualizována. Proto není potřebné, aby bytosti studovaly toto Slovo knižně. Na planetě Nula a v některých jiných sférách zóny vymístění je ovšem jeho písemná přítomnost nezbytná.

Nesrovnatelně vyspělejší prostředky interakcí v pravém jsoucnu a bytí zajišťují, že určitá idea, myšlenka, nápad a obsah sdělení jsou vyjadřovány bez omezení, v plné míře, čistě pozitivním způsobem, s absencí dezinterpretace, bez možnosti vytvářet či přijímat domněnky a nedorozumění. Každý přesně ví a cítí, co určitá bytost na adresu svého bližního vyjadřuje a jaký soubor pocitů při tom v sobě má. Totéž platí i opačně. Ten, kdo někomu něco vyjádřil, ví a cítí naprosto přesně, jaké myšlenky a pocity jeho sdělení vyvolalo v nitrech příjemců. V pozitivním stavu neexistuje žádná přetvářka. Všichni jsou vůči sobě maximálně upřímní a otevření, aniž by se při tom museli potýkat s negativními myšlenkami a pocity.

Protože je čeština stvořena přímo Mnou a zároveň je přítomna i na území planety Nula, které tvoří duchovní centrum světa, kde je ukotveno pozemské jádro Mise Boží Rodiny, zaujímá vůči celku velmi unikátní postavení. Tento jazyk má souvislost s veškerými jazyky a komunikačními kanály v duchovních, intermediálních a fyzických dimenzích pozitivního stavu. Čeština je tedy z duchovního hlediska zrcadlovým opakem angličtiny. Pro úspěšné multidimenzionální šíření obou dávek Božího Slova je tedy nesmírně důležité, že první dávka Božího Slova byla skrze Petra transmitována nejprve v angličtině, zatímco druhá dávka byla a je přenášena skrze Janičku a tebe primárně v češtině. Pouze při primárním použití obou dvou jazyků, z nichž jeden souvztaží s negativním a druhý s pozitivním stavem, lze docílit rozšíření Božího Slova, Mých idejí a principů do všech sfér pseudojsoucna a pseudobytí a stejně tak lze dosáhnout toho, aby jim v pravý čas porozuměla úplně každá bytost v peklech. Souběžně s tím je zajištěno postupné šíření Nového Zjevení do každé sféry pravého jsoucna a bytí, čímž jeho obsahu do konce současného cyklu času porozumí rovněž každá sentientní entita, která nikdy nezakusila negativní stav na vlastní kůži. Průnik knih Nového Zjevení do srdcí všech bytostí v pravém Stvoření současného cyklu času je pro globální spuštění plnosti lásky a pravého života stejně důležitý, jako je důležité niterné přijetí Božího Slova ze strany všech bytostí z antivesmíru. V současnosti jedině v Novém Vesmíru zná a přijímá Moje ideje a principy každý jeho obyvatel. V okolním Multivesmíru včetně řečeného pravého Stvoření současného cyklu času je naproti tomu ještě spousta jedinců, kteří s ním na vědomé úrovni nepřišli do styku.

Obě dávky Božího Slova jsou ze svých originálů překládány do všech duchovně důležitých jazyků, které jsou nedílnou součástí procesu šíření Nového Zjevení do každé sféry negativního i pozitivního stavu. Bez jejich zapojení by tento proces nemohl být nikdy zcela úspěšný, v důsledku čehož bychom nemohli ze Stvoření odstranit veškeré aspekty zel a nepravd. Vedle češtiny a angličtiny k duchovně důležitým jazykům náleží také slovenština, ruština a španělština. Tyto řeči a jejich národy zastávají ve vztahu ke Stvoření velmi specifickou pozici, díky níž je jejich dopad na pravé i nepravé jsoucno a bytí mnohem větší než u všech ostatních jazyků a národů na planetě Nula. Pokud si to situace v Multivesmíru vyžádá, vzniknou i další jazykové mutace Božího Slova, které budou sloužit jako podpůrný prostředek šíření Mých idejí a principů do záporného i kladného stavu Stvoření. Proto byla první dávka Nového Zjevení přeložena už do němčiny.

Další důvod toho, proč jsem Petrovi první dávku Nového Zjevení nadiktoval/nadiktovala v jiné než rodné řeči, tedy v jazyce, který z gramatického hlediska neovládal tak silně jako rodilý mluvčí, spočíval v tom, abych mohl/mohla skrze něho formulovat a vyjádřit své duchovní ideje a principy bez omezení svírajícími mluvnickými pravidly. Tím, že Petr zapisoval Mé Slovo v angličtině, u níž disponoval skvělou slovní zásobou, avšak neovládal perfektně její gramatická a stylistická pravidla, dokázal/dokázala Mé texty zachytit v požadované komplexnosti a hloubce jejich obsahu, aniž by při tom musel svou pozornost příliš soustřeďovat na jejich zevní formu. První dávka Božího Slova byla na přenos něčím tak složitým a neotřelým, že jsem zkrátka nemohl/nemohla dopustit, aby Petr vynakládal příliš své cenné životní energie na něco nepodstatného. Potřeboval se soustředit na záznam samotné podstaty Mých poselství. V Božím Slově jde vždy o obsah a nikoli formu, což platí i v současnosti. Jakákoli vnější nedokonalost tudíž nic nemění na jeho vnitřní dokonalosti. Tímto způsobem zároveň testuji motivace čtenářů Nového Zjevení. Pokud někdo na základě nějakých vnějších nedokonalostí Moje Slovo odvrhne, znamená to, že prozatím není připraven na niterné pochopení a přijetí jeho obsahu.

Opatření, k nimž jsem se v Petrových dobách uchýlil/uchýlila za účelem vyhnutí se omezujícím mluvnickým pravidlům, již naplnilo svůj účel. V současné době proto už není potřebné, abych své Slovo diktoval/diktovala jeho přenašeči v cizí řeči. Mé ideje a principy mohou být nyní formulovány zcela výstižně i v rodném jazyce jejich transmitera. Současná duchovní atmosféra umožňuje zaznamenávat Mé Slovo efektivněji než v minulosti.

Než se přesuneme k dalšímu popisu naší návštěvy Ukrajiny, ještě bych chtěl/chtěla dodat, že naše přítomnost v této zemi souvisela nejen s Petrem, ale též s jeho manželkou Glorií. Ač je rodilá Kanaďanka, jež většinu života prožila v USA, její rodiče pocházeli právě z Ukrajiny. Skrz své slovanské geny a na základě řady duchovních faktorů je tedy Glorie s touto zemí silně spřízněna. Na pozadí našeho působení na Ukrajině došlo ke spuštění intenzivních příprav vedoucích k uskutečnění naší návštěvy u Glorie doma, v Santa Barbaře, která proběhla v květnu roku 2026 během Mise Amerika. Tyto přípravy především zásadně přispěly ke Gloriině snazší energetické adaptaci na fyzickou přítomnost patnácti „cizích“ osob v jejím domě – čtenářů a praktikantů knih Nového Zjevení, s nimiž ovšem nikdy předtím nebyla na fyzické úrovni v žádném kontaktu. Jedinou kontaktní osobu představovala Martinka Mareková z Anglie, jež s Glorií navázala spojení krátce před započetím cesty do USA, aby s ní dohodla okolnosti návštěvy. Započetí intenzivních příprav na tuto událost již během naší návštěvy na Ukrajině zajistilo, že Glorie s uskutečněním narychlo domluvené návštěvy nejenže souhlasila, ale zároveň to významně přispělo k tomu, že hned na samém začátku našeho pobytu u Glorie doma došlo k vytvoření nesmírně příznivé duchovní atmosféry, díky níž se naše setkání v Santa Barbaře mohlo nést ve velmi srdečném a uvolněném duchu. Ačkoli Glorie na vědomé úrovni prozatím netuší, kdo je Janička a co Tým Boží Rodiny představuje, v pravý čas se to dozví. Na jiných úrovních je Glorie už dávno součástí naší Mise, proto v jejich rámci přijímá i Moji Nejnovější Přirozenost. Toto přijetí jednou doputuje i na její vědomou úroveň. K tomu dojde tehdy, až v jejím životě i v multidimenzionální struktuře Multivesmíru nastanou potřebné posuny. V tom čase se z představitelky Pána Ježíše Krista stane představitelka Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. To bude pro negativní stav další velká rána, zatímco pro stav pozitivní půjde o obrovské vítězství, které jeho silám, tedy nám všem, umožní ještě efektivnější možnosti eliminace zel a nepravd. Naše návštěva u Glorie tuto dobu velmi přiblížila. Čas s bývalou manželkou Mého prvního transmitera a naše vzájemné interakce byly pro pokračování spásných procesů na planetě Nula a v celém Multivesmíru nesmírně podstatné. Ve skutečnosti šlo o jednu z nejdůležitějších událostí, která se v dobách přípravné fáze naší Mise uskutečnila. Teď už se pojďme zaměřit k avizovanému dalšímu popisu naší návštěvy Ukrajiny.

Míša: Dobře. Děkuji ti za krásné nastínění důležitosti naší návštěvy u Glorie a za nové informace a souvislosti k Petrovi. Též jsem vděčný za tvůj vysvětlující komentář k češtině, angličtině i jiným jazykům, ale i za všechno ostatní odhalené poznání.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jsem velmi rád/ráda, že jsem mohl/mohla říci to, co jsem měl/měla na srdci.

Míša: Po zaparkování v centru Užhorodu jsme zamířili ke katedrále Povýšení svatého kříže, která je svatostánkem řecko-katolické církve. V této honosné stavbě se nacházelo mnoho zdobných obrazů různých světců. Za obrazovou stěnou se nacházela zadní část katedrály. Krátce poté, co jsme na toto místo vstoupili, objevil se církevní představitel, který nám s přísným pohledem sdělil něco ve smyslu, že vstup na toto místo je zakázaný, a tak ho musíme opustit. Proto jsme se přemístili opět do hlavní části katedrály. Zanedlouho jsme vyšli ven. Tehdy začalo na pár okamžiků pršet. To byl v tomto dni první a poslední déšť. Mraky rychle odešly a po chvíli na nás opět začalo svítit slunce.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Katedrála Povýšení svatého kříže byla jednou z ukázek pojímání nepravé duchovnosti. Už jen její název vypovídá, že se opět dává důraz na Moje utrpení na kříži, na mučicím nástroji, ale už se nedává příliš důraz na Moje zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. Jistěže byla Moje fyzická smrt na kříži důležitá a nezbytná pro naplnění účelu Mého poslání, pro zahájení spásných procesů v zóně vymístění a pro budoucí eliminaci negativního stavu. Její důležitost by ale správně neměla být vyzdvihována nad důležitost Mého překonání smrti, čímž jsem překonal/překonala i celý negativní stav. Naše přítomnost v uvedeném svatostánku uvedla mnohým bytostem „za scénou“ tuto skutečnost do pozornosti. Společně s tím je přivedla také k dalším aspektům poznání novodobého Božího Slova, které začaly přijímat za své. Moje osobní přítomnost v katedrále rovněž připomněla fakt, že jediný Zdroj života nelze hledat v zevnějšnostech, v nichž si církve včetně té řecko-katolické a pravoslavné libují. Zaměření na zevnějšnosti se odráželo třeba v oněch mnoha zdobných obrazech různých světců. Mezi nimi se sice nacházejí Moji blízcí představitelé, kteří na planetě Nula působili v roli Mých učedníků. Myslíte si ale, že ti, kteří Mě měli doopravdy v srdci, toužili po tom, aby z nich byl učiněn jeden z předmětů uctívání? V době jejich pobytu v hrubohmotném světě by je ani nenapadlo, jakým obludným způsobem bude překroucen Ježíšův odkaz, z něhož vzešla pekly ovládaná církev, která zároveň zprznila pohled i na Mé nejbližší, kteří tvořili jádro první Boží Mise. Právě během návštěvy katedrály se pohled na Mé učedníky začal ve struktuře zóny vymístění intenzivněji očišťovat, díky čemuž je zainteresované sentientní entity začínají snáze vnímat v jejich pravém světle. V souvislosti s těmito posuny se k bytostem rovněž lépe dostává pravda o tom, že mezi takzvané světce byli mnohdy přiřazeny takové postavy, které během svého života na této planetě nepřišly ode Mne, nedisponovaly niterným propojením se Mnou, a tudíž se Mnou nežily v souladu. Toto vše má pozitivní dopad nejen na duše, které vůči Mým učedníkům i jiným osobám, jež církev prohlásila za svaté, přistupovaly nesprávně, ale zároveň to má spásný vliv také na jedince, kteří v tomto světě působili jako vyslanci pekel, z nichž církev ony svaté postavy vytvořila. Nikdo by se neměl vztahovat ke Mně skrze prostředníky, neboť se nacházím v nitru každého člověka i kohokoli jiného.

Víra má být niternou záležitostí, oproštěnou od dogmat, rituálů a vnějších ikon. Aby byla tato víra v souladu s povahou pozitivního stavu, musí být upřímná, čistá a propojená s principy života v pozitivním stavu. Díky tomuto uvědomění konvertovaly, mezi řadou jiných bytostí, například takové sentientní entity, které chodily do kostela z povinnosti, při čemž si hrály na zbožné, hodné a morální jedince, ale ve skutečnosti se vyznačovaly láskou ke zlům a nepravdám, hrubostí, násilností, přetvářkou, pomlouvačností apod. Do Mé náruče se odebrala rovněž řada duší zatížených mariánským kultem, nebo takoví jedinci, kteří se Boha báli, protože Ho měli zafixovaného jako zlého, trestajícího a nevyrovnaného Stvořitele, v důsledku čehož Mě nemohli vnímat jako láskyplného a moudrého Přítele a věčného Rodiče, který je vždy pochopí a z celého srdce jim rád odpustí všechny zlé činy. Naše přítomnost na Ukrajině tedy do kolektivního vědomí tohoto národa i do kolektivních vědomí dalších států východní a jihovýchodní Evropy zanesla zesílené soubory poznání o Mé skutečné podstatě. Jejich příslušníci od té chvíle nalézají snazší cestu k vybudování správného pojímání jediného Zdroje života. Díky tomu si se Mnou snáze budují pozitivní vztah a obnovují ztracenou víru a důvěru ve Mne.

Obrazy svatých z jiného hlediska vyjadřovaly zapojení nesmírného množství sentientních entit do dění na planetě Nula, a to v roli těch, kteří stojí na straně pozitivního, ale i negativního stavu. Zatímco s první skupinou souvztažily vyobrazené postavy, které se na tuto planetu vtělily s pozitivním posláním a spolupracovaly se Mnou, s druhou množinou bytostí souvisely vyobrazené osoby, jež do hrubohmotného světa přišly s pekelným posláním. Stěna posetá obrazy také vyjadřovala zapojení členů duchovních rodin do poslání těch Mých reprezentantů, kteří v současnosti jsou nebo už byli součástí hrubohmotného světa. Členové duchovních rodin působí na Boží vyslance jak z domény pravého jsoucna a bytí (Nový Vesmír, pravé Stvoření, limbo), tak i ze sféry zóny vymístění. Příslušníci duchovních rodin z pozitivního a neutrálního stavu byli znovu vyjádřeni takovými vyobrazenými osobnostmi, které byly v době svého pozemského života spřízněny se Mnou. Členové duchovních rodin z negativního stavu byli naopak zastoupeni takovými postavami na obrazech, které v dobách svého působení na Nule se Mnou spjaté ještě nebyly, avšak nyní už se Mnou propojené jsou, protože přijaly dar spásy.

Vstupem za obrazovou stěnu do zadní části katedrály jsme se ocitli v prostoru presbyteria (neboli kněžiště). Ten je nejsvatějším prostorem stavby. Vstup na toto místo byl sice oficiálně zakázaný (o čemž nikdo na vědomé úrovni netušil), z duchovního hlediska však bylo v pořádku, že jsme do tohoto prostoru vstoupili. Pokud by to nebylo správné a žádané a jsoucí v souladu s povahou pozitivního stavu, Janiččiny ani vaše kroky bych tam v žádném případě nesměroval/nesměrovala. Smysl toho, proč jsme se v presbyteriu ocitli, spočíval v demonstraci faktu, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jakožto absolutní i jakožto dočasně relativní Stvořitel/Stvořitelka neuznávám církevní normy, kodexy a nařízení, které přispívají k udržování nesprávného pojetí duchovnosti a v pošlapávání Mojí podstaty. Jako Ježíš jsem také musel/musela porušovat různá ustanovení, zvyky, tradice a představy neslučující se s láskou, moudrostí, dobrem, pravdou a dalšími charakteristikami pravého života. Vyhnal/Vyhnala jsem penězoměnce a prodejce z chrámu, kde se prodávala obětní zvířata a jiné suroviny pro náboženské obřady; uzdravoval/uzdravovala a kázal/kázala jsem na svatých místech a ve svaté dny; stoloval/stolovala jsem s nevěstkami a jinými takzvanými hříšníky; s ženami jsem jednal/jednala jako s rovnocennými bytostmi, přičemž některé z nich se staly Mými učednicemi; nechal/nechala jsem k sobě přicházet děti, aby Mi mohly naslouchat; dovolil/dovolila jsem svým blízkým trhat a mnout klasy o šabatu, kdy byla tato činnost zakázaná; a tak dále. Bořil/Bořila jsem zkrátka spoustu náboženských, sociálních a kulturních pravidel. V těle Janičky takto antisystémově nevystupuji. K tomu jsou dva hlavní důvody. Za prvé, Můj Druhý příchod probíhá z nitra ven, proto Moje ženská podstata nekoná jasně viditelné zázraky na veřejnosti, ani nešíří Boží Slovo mezi lidmi způsobem jako Ježíš. Namísto toho šíří ve spolupráci s ostatními pomocníky Boží Slovo na internetu, přičemž komunikuje a setkává se pouze s duchovně připravenými jedinci – s těmi, kteří to tak chtějí ze svobodné vůle, neboť Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina se nikomu nevnucuji. Komunikace a setkávání se pouze s těmi, kteří Mě přijímají v nitru, bude platit v rámci této planety také v čase po plném zahájení naší Mise z Nové Země, kdy Janička a někteří další budou navštěvovat spřízněné duše bez ohledu na to, v jaké zemi se budou nacházet. Druhý důvod toho, proč Janička nevystupuje tak antisystémově jako Ježíš, vychází ze skutečnosti, že druhá Boží Mise se odehrává ve zcela jiné době a ve značně odlišném kulturním, společenském a náboženském kontextu. Nebylo by proto vhodné ani účelné používat takové metody, které používalo Moje mužské Já před dvěma tisíci lety. V současné době ukončujeme negativní stav diametrálně odlišnými prostředky, které jsou adekvátní současné situaci. Ta je výsledkem ohromných posunů, které se ve Stvoření a na planetě Nula odehrály za posledních dva tisíce let, a především v průběhu několika posledních desetiletí.

Ačkoli tedy Janička na této planetě vykonává svou duchovní práci oproti Ježíšovi značně odlišným způsobem, jednou za čas přece jen učiním v tomto těle něco, co jde proti nastaveným pravidlům systému, abych poukázal/poukázala na jeho absurditu a ukázal/ukázala bytostem správnou cestu z této šlamastiky. Vždy se tak děje v souladu s povahou pozitivního stavu, tedy způsobem, který nikoho nepoškodí v žádném slova smyslu. Jeden z příkladů, kdy bylo potřebné něčeho takového docílit, nastal právě ve výše pojednávané katedrále v Užhorodu. Naším spontánním vstupem do presbyteria a následným vykázáním ze strany kněžího jsme demonstrovali více skutečností. Jednak jsme tím poukázali na to, jak absurdní je rozdělovat svatostánky na prostor vyhrazený běžným lidem a na sekci vyhrazenou pouze církevním představitelům. Tím je docilováno jednoho z nepřeberných druhů separace, v nichž si negativní stav velmi libuje. Věřící jsou negativním stavem fakticky řazeni k bytostem druhé kategorie, zatímco duchovní jsou stavěni do role privilegovaných. Náš vstup do presbyteria s sebou nesl informaci, že sentientní entity v peklech se už nemusejí nechat zaškatulkovávat do níže postavených skupin, ani se nemusejí cítit méněcenně v žádné oblasti svého života. V souvislosti s tím se dozvěděly, že v Mém Království jsou si mezi sebou všichni rovni. Ve sféře pravého jsoucna a bytí včetně limba nikdo nikoho neponižuje, ani se nad nikoho nepovyšuje. Ani Já Sám/Sama tak k nikomu nepřistupuji. Přestože má každý rozdílnou duchovní úroveň, nikdo není více nebo méně. Duchovně vyspělejší bytosti navíc pomáhají méně vyspělým jedincům se vším, co aktuálně potřebují pro dosažení dalších stupňů svého pokroku.

Jiný význam našeho vstupu do zapovězeného prostoru v katedrále připomněl skutečnost, že pro síly pozitivního stavu neexistují žádné překážky. Pokud se mají pod Mým vedením a ochranou někam v zóně vymístění dostat, nic jim v tom nezabrání. Naše uposlechnutí knězovy výtky, po níž jsme prostor opustili, potom vyjádřilo, že Já a Moji blízcí máme ve svých nitrech ukotvené aspekty mírumilovnosti, klidu, rozvahy, tolerantnosti, respektu, úcty a pokory, díky čemuž nezastáváme konfliktní postoj, ani tvrdohlavost a neústupnost. Tím bychom jen vyživovali negativní stav. Působíme z pozice lásky ve spojení s moudrostí, která temnotu vždy spolehlivě odzbrojí. Tím adekvátně odpovídáme na zla a nepravdy, podle jejichž pravidel odmítáme hrát. Zastáváme princip nikoli „oko za oko, zub za zub“, nýbrž „kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem“.

Jiný význam našeho vstupu do kněžiště demonstroval, že většina dějů spjatých s Misí Ukrajina i se všemi ostatními aspekty našeho působení se z pohledu planety Nula odehrává takzvaně „za scénou“, tedy mimo hrubohmotnou realitu. Rovněž šlo o vyjádření toho, že díky spojení s knihami Nového Zjevení jsou Moji lidé schopni v některých ohledech nahlížet „za scénu“ i při jejich přetrvávající přítomnosti v hrubohmotných tělech. Toto nahlížení přitom nemusí znamenat žádné specifické schopnosti, obnášející například vědomé kontakty s bytostmi z jiných sfér. Už jenom to, že Moji představitelé přijímají, proč je tento svět a lidský život takový, jaký je, nebo že disponují povědomím o tom, jak život funguje v pravém jsoucnu a bytí a jak se manifestuje v zóně vymístění, je formou nahlížení „za scénu“. To společně s dalšími ideami a principy Božího Slova pomáhá Mým představitelům dívat se na sebe samé, na ostatní lidi i na okolní svět co nejvíce z pozice nadhledu, čímž fungují jako skuteční zástupci jediného Zdroje života.

Co se týče krátkého deště po opuštění katedrály, šlo o odzrcadlení dvou významů. V rámci jednoho z nich krátký déšť ukazoval na to, že spásné procesy jsou Mojí prozřetelností nastaveny tak, aby jejich odvíjení, jež způsobuje eliminaci negativního stavu, bylo z hlediska věčného života jen kratičkou etapou, jejíž ukončení bude znamenat spuštění nového cyklu času v plnosti lásky a samotného života. Dále šlo o vyjádření toho, že Moje osvobozující energie se může zesíleným způsobem na každou entitu začít vylévat teprve ve chvíli, kdy vyjde ze své zapouzdřené duchovní ulity, vyjádřené v tomto případě katedrálou. Rychlé odejití mraků a opětovný příchod slunečních paprsků potom souviselo s tím, že zatímco veškeré faktory negativního stavu, jež blokují příjem Mojí lásky, jsou dočasné, láska samotná, jež dává bytostem duchovní teplo a světlo, je stálá a věčná. Mraky se vždy nakonec rozpustí, odejdou a pominou. Slunce, tedy Já, je ovšem stálicí, která svítí bez ohledu na to, zda je zemský povrch zakryt mraky, tedy zda je nitro bytostí momentálně obklopeno duchovní temnotou. Jsem ukotven/ukotvena v srdci každé milované bytosti a trpělivě čekám na to, až se rozhodne nechat mraky ze svého srdce odejít. Boží světlo pak prostoupí jejího ducha, duši i tělo, čímž se Mi začne stávat podobnou. Opětovné vysvitnutí slunce rovněž symbolizovalo prostý fakt, že jsme na Ukrajině, v obou speciálních antivesmírech i v dalších souvztažících peklech zahájili novou éru, díky níž esence pozitivního stavu proniká do zóny vymístění mnohem snáze než kdykoli předtím. Na základě toho mají zainteresované sentientní entity efektivnější přístup k pravému duchovnímu poznání, jehož přijetím spouštějí proces svého duchovního znovuzrození.

Míša: Po východu z katedrály jsme zamířili ke žluté zdi poseté fotografiemi vojáků padlých v současně probíhajícím konfliktu. Janička poznamenala, že jejich obličeje na ni působí zvláštním dojmem. Na tomto místě jsme se krátce telefonicky spojili s Lukášem a Luckou Hlaváčovými, kteří byli toho dne na výletě v Londýně. Na mnoha místech, kudy tehdy procházeli, jsem se s Janičkou, Martinkou Marekovou a Péťou Vyskočilem nacházel dva měsíce před uskutečněním Mise Ukrajina v rámci našeho putování po Anglii (viz náš rozhovor „Mise Boží Rodiny v Anglii II“).

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Zastavení u zdi zobrazující padlé vojáky vyjadřovalo skutečnost, že naše duchovní práce „za scénou“ pozitivně ovlivňuje duchovní procitání bytostí, které opustily tělo v důsledku různých válečných konfliktů. Nešlo tedy pouze o ukrajinské a ruské vojáky, ale též o vojáky celé řady jiných národností. Rovněž šlo o odzrcadlení spásných procesů pronikajících k zahynulým civilistům. Naše pomoc nedělá mezi bojujícími stranami rozdíly. Všichni si ji zaslouží stejným dílem, protože každého příjemce života bezpodmínečně miluji a těším se na jeho návrat Domů. Mnoho sentientních entit nyní už chápe, že válka je nesmysl, neboť nic kloudného nepřináší – maximálně poučení o tom, jaký způsob života si nikdy nevolit. Každému, kdo se chytne naší podané ruky, pomáháme zpracovávat a rozpouštět pocity nenávisti, agrese, žalu, zmaru, deprese, deziluze, šoku a dalších emocí, kterých jsou duše spjaté s válkou plné. Vedeme je zároveň k přijetí toho, že nic nemohlo být jinak a že zobrazením negativní role velmi pomohli naplnit užitečnost pseudojsoucna a pseudobytí. To přispívá k jejich smíření se se vším, co se v jejich životech stalo, ale rovněž je to přivádí k nalezení smíru a přátelství s ostatními. V rámci spásného procesu si totiž začínají uvědomovat, že všichni jsou děti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, přičemž to, zda někdo stál na té či oné straně barikády a mluvil tím či oním jazykem, je v Mých očích nepodstatné. Všechno to totiž jsou pouze přechodné role, za nimiž může každá bytost udělat tlustou čáru. Návrat do pozitivního stavu spočívá ve vůli ke změně, v ochotě vyjít ze svého trápení, ve snaze učinit zlu zadost a v rozhodnutí přijmout do svého života pravé duchovní zákony a principy. To u Mých synů a dcer naplní jejich touhu po podobnosti s jejich věčným Rodičem, což je přirozená touha všech sentientních entit. Pouze u obyvatel zóny vymístění je potlačována.

Jakékoli otevření se Mojí zesílené přítomnosti ze strany bytostí poznamenaných válkou pozitivně ovlivňuje, ať už vědomě nebo nevědomě, také ty příslušníky pekel, kteří mají vedení a udržování války na starosti. I to tedy přispívá k současným či budoucím konverzím Pseudotvůrců, Renegátů a nakonec i samotného Datasystému.

Fakt, že obličeje padlých vojáků zachycených na fotografiích působily na Janičku (a nejen na ni) v řadě případů zvláštním dojmem, byl odrazem většinového odpojení těchto osob od jejich pravé niterné podstaty. Během svého života se stali natolik ovládanými a naplněnými esencí zel a nepravd, že se to promítlo i do jejich vzezření. Energetické vyzařování daného jedince se vždy propisuje zejména do jeho obličeje. Nejlépe je to poznat na očích dotyčné osoby. Ne nadarmo se na planetě Nula říká, že oči jsou okna do duše.

Vojáci souvztažili rovněž se samotnými obyvateli pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru a také s příslušníky jádra Datasystému. V těchto bytostech je přítomno vůbec nejmenší množství aspektů pravého života, které jsou u nich extrémně potlačeny. Kvůli tomu se z nich vytrácí jejich jedinečnost. Místo toho, aby vynikala jejich individualita, jak je tomu v pozitivním stavu, přebývají v uniformitě stírající mezi jednotlivými nositeli života rozdíly. Tak se stávají ovládanou armádou poslušných bytostí, jak se to odráží v armádách vojáků na planetě Nula.

Skutečnost, že Lukášek a Lucinka se během našeho pobytu na Ukrajině nacházeli v Anglii, odrážela princip multidimenzionálních přesunů Mých představitelů, kteří jsou na základě vedení z nitra přemisťováni v rámci struktury Stvoření vždy na taková místa, kde jsou aktuálně nejvíce potřební. Manželé Hlaváčovi zastupovali za dané situace takové Mé pomocníky, kteří působí ve sféře jádra Datasystému a také v oblastech spjatých s aktivací a expanzí negativního stavu. Naše přítomnost na Ukrajině zase zosobňovala sentientní entity vykonávající svou duchovní práci pro Mne v pseudonovém a kvázi-pseudonovém vesmíru. Telefonické propojení mezi námi vyjadřovalo fakt, že Boží reprezentanti jsou mezi sebou různými způsoby provázáni, ať už pracují v jakékoli oblasti Multivesmíru. Toto provázání může být buď velmi zjevné a silné, nebo se může manifestovat pouze okrajovým způsobem. Přesto v každém případě existuje, protože doslova všechno je v Multivesmíru provázáno a každá, i ta nejmenší částečka ovlivňuje všechny ostatní. Když je to potřebné a pokud jsou k tomu odpovídající podmínky, Moji představitelé mohou mezi sebou navazovat vědomou interdimenzionální komunikaci. Přítomnost Lukáška a Lucinky v Londýně v době našeho pobytu v Užhorodu také manifestovala fakt, že se „za scénou“ vytvářejí předpoklady pro budoucí duchovní očistu vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi, z níž ta první, tedy Velká Británie, prostřednictvím vojenské, ekonomické a politické podpory v řadě aspektů Ukrajinu opanovala a začala ji vykořisťovat. Jedná se o tu část Ukrajiny, která není obsazena Ruskem a která tudíž souvztaží s pseudonovým vesmírem. V doméně této části Ukrajiny vykonává svůj vliv také řada dalších západních států, nicméně Velká Británie tyto státy zastřešuje coby hlavní centrum světových elit spadajících pod Pseudotvůrce. Část ukrajinského lidu vnímá podporu ze strany západních států pozitivně, neboť v jejich očích jim pomáhají vzdorovat Rusku. Ve skutečnosti tato pomoc generuje mnoho negativních aspektů, neboť přispívá ke korupci, k zabíjení a mrzačení lidí, k destrukci řady měst a vesnic, k vyhánění lidí z domovů, k podpoře růstu migrace apod. Z duchovního pohledu se tak Ukrajina a západní státy navzájem odcizují. Vzniká mezi nimi mnoho disharmonie, která je překryta silným nátěrem rádoby přátelské podpory. Proto je nutné, aby v budoucnu došlo k rozsáhlé duchovní očistě ve vzájemných vztazích na úrovni kolektivních vědomí těchto zemí, třebaže by to mělo být až na samém konci současného cyklu času. Stejného výsledku bude dosaženo též mezi kolektivním vědomím Ukrajiny a Ruska. I mezi těmito celky je mnoho disharmonie a odcizení. Ve skutečnosti nejsou vztahy zcela čisté mezi žádnými státy na planetě Nula. Tak, jako jsou ovlivněny negativním stavem mezilidské vztahy, jsou jím prostoupeny také mezinárodní vztahy. Někde jsou tyto vztahy zamořené zly a nepravdami více, někde zase méně, přesto je v každém z nich patrný vliv negativního stavu. Naše působení pomáhá vytvářet předpoklady pro nastolení budoucí všeobecné harmonie mezi veškerými bytostmi a aspekty, které jsou nyní součástí zóny vymístění.

Během našeho telefonického propojení mezi Londýnem a Užhorodem došlo „za scénou“ také k rozšíření poselství, že Já a Moji představitelé inkarnovaní v tomto světě neneseme zodpovědnost za politické směřování zemí, ve kterých je ukotveno jádro Mise Boží Rodiny (Česká republika a Slovensko), stejně jako nejsme zodpovědní za tento vývoj ani v případě jakýchkoli jiných zemí. To spadá do kompetence sil negativního stavu. Ať už je tedy jakákoli vláda nějakého státu zabředlá v podpoře čehokoli negativního, například ve financování války na Ukrajině, nebo ať už je jakkoli zkorumpovaná a ochotná poslouchat rozkazy příslušníků pekel, nic to nemění na síle pozic pozitivního stavu, která je v rámci planety Nula nejsilnější v duchovním centru světa, odkud se přelévá do ostatních zemí v hrubohmotné realitě včetně zmíněné Velké Británie.

Rostoucí intenzita Mojí energie přinášené na planetu Nula urychluje vzestup části lidstva do vyšší dimenze. To ze strany negativního stavu přináší různá protiopatření, v jejichž rámci se zla a nepravdy stávají stále nebezpečnějšími. Negativní stav kolem sebe kope jako zběsilý kůň, v důsledku čehož je život na této planetě i kdekoli jinde v antivesmíru víc a víc nepříjemnější. Tím ovšem jeho existence stále rychleji vyčerpává svou užitečnost. Z Mého duchovního nadhledu tedy platí, že čím je to na planetě Nula a jinde v peklech horší, tím je to pro všechny bytosti v Multivesmíru (i pro ty v peklech) všeobecně lepší. Pokud si nějaká duše volí špatně, Já ze svého bezčasí vidím velice jasně okolnosti jejího návratu ke Mně, ale i to, jaká bude po vyvázání ze své současné role. Z absolutního hlediska jsou už všichni spasení a zachránění.

Míša: Po telefonickém spojení s Hlaváčovými jsme se pěšky přemístili na Užhorodský hrad, kde jsme absolvovali prohlídku jeho interiérů. V nich jsme viděli expozici historických předmětů mapujících dějinné etapy vývoje regionu Zakarpatské Ukrajiny od pravěku do období druhé světové války. Nachází se zde i samostatná expozice věnovaná československé éře.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Historická expozice Užhorodského hradu, reprezentující nejdůležitější dějinné aspekty regionu Zakarpatska, během naší návštěvy ve skrytém významu odrážela duchovní záznam aspektů spjatých s existencí pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru, které se průběžně stávají součástí multivesmírného archivu. Archiv má a navěky bude mít pevnou strukturu, díky níž záznam negativního stavu neprosákne nikam mimo vymezené hranice této entity. Pevnou strukturu „jezera ohně a síry“ vyjadřoval kamenný materiál, z něhož hrad sestává. Co se týče našeho samotného příchodu do hradu, na něm se odzrcadlila skutečnost, že bytosti, které budou chtít získat ponaučení o určitých aspektech zel a nepravd, budou mít do archivní sekce, která se týká obou speciálních antivesmírů, snadný a bezpečný přístup, a to stejně, jako i do kterékoli jiné části „jezera“, kam se rozhodnou vydat, doprovázeni při tom Mojí osobní přítomností. Tím jsme uvedli do pozornosti fakt, že ačkoli pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír patří mezi vůbec nejzatíženější lokality pekel, v multivesmírném archivu už budou tato pseudojsoucna a pseudobytí zcela neškodná. Půjde totiž o pouhý záznam jejich existence. Negativní stav jako takový bude navěky zrušený. To ovšem neznamená, že ponaučení sentientních entit vstupujících do archivu by mělo být povrchní. Bude pronikat až na nejhlubší úroveň jejich sebeuvědomělé podstaty, neboť záznam veškerých aspektů zóny vymístění bude po všech stránkách nanejvýš autentický a maximálně komplexní. Na základě toho se každý případný návštěvník multivesmírné databanky rozhodne nikdy nezvolit život v nelásce za svůj vlastní. Naše prohlížení historické expozice pak bylo ve skrytém významu odrazem toho, že spáse budou podrobeny všechny dějinné aspekty Zakarpatské Ukrajiny i celé této země. Nezůstane jeden jediný, jenž by ušel Mojí pozornosti a vyhnul se tak svému očištění.

Místnost věnována období Československa zachycovala období, které je všeobecně považováno za éru největšího a nejrychlejšího kulturního i civilizačního rozkvětu v dějinách Zakarpatska. Při připojení k Československu byl region jedním z nejzaostalejších, nejchudších a nejvíce negramotných území v Evropě. To se během necelých dvaceti let změnilo. Češi zde vybudovali tisíce kilometrů silnic, železnic a mostů, investovali do rozsáhlé modernizace provinčních měst, vybudovali zde stovky škol vyučujících v rusínštině, ukrajinštině i češtině, postavili síť moderních nemocnic, zavedli svobodu tisku a slova (něco takového zažilo rusínské a ukrajinské obyvatelstvo poprvé), rozvíjeli divadlo, literaturu apod. Bytostem „za scénou“ se v souvislosti s naší návštěvou uvedlo do pozornosti, že tento rozsáhlý pokrok souvisel s mimořádným duchovním potenciálem českých zemí, odkud v tehdejší době vyvěral specifický soubor duchovních kvalit zvyšujících životní úroveň nejen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale i na Podkarpatské Rusi a na Slovensku. Nakolik byly tyto východní celky tehdejší republiky původně zaostalými agrárními oblastmi, zvyšování životní úrovně bylo nejviditelnější právě v nich. Dá se bez nadsázky říct, že šlo o skutečnou civilizační revoluci. Pozitivní stav se vyznačuje pokrokem a touhou pomáhat potřebným. To se projevilo právě v období, kdy se Slovensko a Podkarpatská Rus spojily s českými zeměmi do jednoho státu, čímž do nich začalo pronikat zvýšené množství pozitivní energie. Ta umožnila nejen výrazné zlepšení řady zevních aspektů života, ale především připravila Slovensko na úlohu území jsoucího pevnou součástí duchovního centra světa, které je, jak víte, hlavním pozemským zázemím Mise Boží Rodiny. Tato příprava probíhala na všech třech úrovních a projevovala se mnoha způsoby, z nichž většina se manifestovala „za scénou“, v nehmotných realitách. Zlepšení zevních aspektů života bylo tedy pouze jedním z vícera rovin těchto změn. Co se týče Podkarpatské Rusi, přestože zůstala součástí Československa jen krátce, silné propojení tohoto území s duchovním centrem světa přetrvává do dnešní doby, což Ukrajině a bytostem s ní souvisejícím přináší a nadále bude přinášet snazší cestu ke spáse. Silné přetrvávající propojení tohoto regionu s duchovním centrem světa je nutné, aby Ukrajina v této době konce zvládla úspěšně sehrát svou velmi náročnou a značně specifickou úlohu.

Míša: Z Užhorodského hradu jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme si dali pozdní oběd. Toto místo nám poradila místní cikánka, která nás k jídelně ochotně doprovodila. Vzhledem k tomu, že byla chudá, žádala nás o peníze. Poté, co jí Janička vložila peníze do dlaně, paní jí řekla: „Bůh ti to zaplať!“ Na to Janička odpověděla: „Bůh ti už zaplatil!“

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Interakce s touto ženou byla dalším odzrcadlením naší duchovní práce s Renegáty, s nimiž cikáni úzce souvisejí. Šlo o ukázku toho, že naše práce na území kvázi-pseudonového vesmíru postoupila do další fáze, která přináší častější osobní interakce s Renegáty a s jejich kvázi-tvory, jakož i s dalšími druhy sentientních entit nacházejících se pod jejich vlivem. Užitečný doprovod ženy k jídelně byl připomínkou toho, že i v Renegátech a v bytostech s nimi spřízněných se nachází dobro a další kladné charakteristiky, přičemž čím blíže se Mi někdo z nich nachází, tím více pozitivity prostupuje z jeho nitra na povrch. Na doprovodu ženy k jídelně se také odzrcadlil fakt, že řada Renegátů a s nimi spřízněných bytostí už s námi vědomě spolupracuje, a to jak na území pekel, tak samozřejmě i v doméně limba. Jejich spolupráce se silami pozitivního stavu umožňuje Mojí zesílené energii snáze se uchycovat v pseudostvoření, a tak přivádět na správnou cestu stále více Božích dětí. Chůze cikánky směrem k jídelně byla ve skrytém významu také zobrazením toho, že duchovně probuzení Renegáti a další podobné sentientní entity už vědí, kde se nachází jediný Zdroj života, k němuž pomáhají navádět i další duchovně připravené jedince. Dobré jídlo odráželo kvalitní, ničím nešizenou jakost Mojí lásky a dalších projevů Mého života. Nízká cena oběda zase připomínala, že Moje energie je v rámci obou speciálních antivesmírů i v jiných oblastech pekel v současnosti dostupnější než kdykoli předtím. K přijetí Mojí zesílené přítomnosti je ovšem nutné otevřít se jí ve svém nitru. V opačném případě bude tato energie sentientním entitám vzdálená i nadále.

Co se týče Mého finančního příspěvku věnovaného cikánce, ve skrytém významu šlo o vyjádření specifického druhu Mého ocenění věnovaného duchovně probuzeným Renegátům a dalším sentientním entitám za jejich vědomou spolupráci se silami pozitivního stavu. Totéž ocenění putovalo také k duchovně probuzeným Pseudotvůrcům a k příjemcům života, kteří s nimi souvztaží. Ženino vyjádření: „Bůh ti to zaplať!“ bylo jednak jejím vyjádřením vděčnosti za obdržené peníze, ale zároveň se do těchto slov promítalo poděkování zainteresovaných sentientních entit v jejich odezvě na Můj před okamžikem zmíněný specifický druh ocenění.

Na ženiných slovech „Bůh ti to zaplať!“ se z jiného úhlu pohledu také odzrcadlila duchovní neznalost mnoha příslušníků centrálních oblastí zóny vymístění i jiných lokalit pseudostvoření, jejichž obyvatelé ještě netuší, kým je Janička a co představuje náš Tým Boží Rodiny. Janiččina odpověď „Bůh ti už zaplatil!“ byla jasnou a pravdivou odezvou na slova oné ženy, jakož i duchovně správnou odpovědí na výše uvedenou neznalost panující v nitrech sentientních entit. Žena sice nepochopila pravý význam těch slov, neboť z jejího pohledu byla Janička pouze obyčejným člověkem, přesto měla tato slova multidimenzionální význam. V souvislosti s jejich vyřčením na adresu cikánky totiž mnozí příjemci života „za scénou“ z řad Renegátů a jim podobných vědomě přijali životně důležité poznání o Mojí ženské podstatě a o našem Týmu. Tak se spustila další rozsáhlá vlna návratu Mých dočasně ztracených dcer a synů. V souvislosti s tím jsme mohli uzavřít a deaktivovat některá pekla, jež se díky exodu sentientních entit vyprázdnila.

Míša: Po obědě jsme se vydali zpátky do ulic Užhorodu. Naše kroky se pomalu ubíraly směrem k řece Uh, na nábřeží Nezaležnosti (Nezávislosti), kde roste lipová alej, nejdelší alej tohoto druhu v Evropě, která vznikla v éře Československa. Na tomto místě, poblíž památníku Augustina Vološina, jsme si koupili zmrzlinu. Kousek od něj probíhal pouliční prodej stánkařů, nabízejících ručně vyráběné produkty. Někteří členové výpravy si zde zakoupili ovocnou šťávu, na jejíž složení se při zpáteční cestě dotazovala příslušnice slovenských pohraničníků.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Nábřeží Nezaležnosti ve spojení s námi vyjadřovalo skutečnost, že Mise Ukrajina a veškeré naše týmové působení přináší bytostem nezávislost na negativním stavu, a to i těm největším odpadlíkům nacházejícím se v centrálních oblastech pekel. Na pozadí naší přítomnosti na nábřeží se sentientním entitám rovněž uvedlo v pozornost, že čím je Mi někdo blíž, tím nezávislejším a svobodnějším je. Sám/Sama jsem nezávislý/nezávislá a svobodný/svobodná, proto tyto charakteristiky pravého života společně s těmi ostatními poskytuji v relativní podobě všem sentientním entitám v Mém Království. Zároveň jsem těchto charakteristik absolutním garantem. Nezávislé bytosti byly reprezentovány vámi, Mými představiteli nacházejícími se na nábřeží. Moje vlastní nezávislost a svoboda pak byla reprezentována řekou, k níž nábřeží přiléhalo. Vzrostlé zelené lípy z období Československa zase vyjadřovaly prosperitu nezávislých a svobodných příjemců života.

Samotný akt vysazení líp v československé éře souvztažil s již výše řečeným průnikem specifických duchovních kvalit, jež v tehdejší době doputovaly do tohoto regionu z území českých zemí. Statnost líp pak odrážela skutečnost, že tyto duchovní kvality v průběhu času rozvinuly svůj potenciál a začaly nést mnoho užitečných plodů. Většina z nich se manifestuje ve sféře nehmotných realit.

Na pozadí naší procházky po nábřeží došlo zároveň k uvědomění na straně mnohých příjemců života o tom, že nezávislost a svoboda je na planetě Nula a v celé zóně vymístění pouze iluzorním pojmem. Na základě tohoto uvědomění tak řada příjemců života pochopila, že takzvaná samostatná Ukrajina, existující od roku 1991, není a nikdy nebyla nezávislá a svobodná. V područí různých frakcí pekel bylo její území odedávna. Řada zainteresovaných sentientních entit, nejen těch, které jsou spojeny s Ukrajinou, proto už upustila od svého boje za nezávislost a svobodu svého státu, národa či čehokoli, co se jim v negativním stavu nabízelo, a namísto toho přijala nezávislost a svobodu do svého srdce, čímž se tyto duše vymanily z područí zel a nepravd a vydaly se vstříc věčnosti v pozitivním stavu, v němž nikdo není závislý na nikom a na ničem. K přehodnocení starých přesvědčení a náhledů na pojmy „nezávislost“ a „svoboda“ dospívá také rostoucí množství příslušníků pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru, čímž se stávají příkladem pro své soukmenovce, kteří jsou přesvědčeni, že díky svému umístění ve speciálních antivesmírech a skrze své silné propojení s Datasystémem jsou ze všech obyvatel pekel nejvíce nezávislými a nejvíce svobodnými entitami. Skutečnost je ale přesně opačná. Členové centrálních sekcí pekel vnímají realitu naprosto naruby. Naštěstí stále více jedinců z této iluze procitá a začíná vnímat realitu takovou, jaká je.

Nyní se krátce vyjádřím k památníku Augustina Vološina. Tento muž byl duchovním řeckokatolické církve, učitelem a poslancem Národního shromáždění republiky Československé. Od podzimu 1938, kdy Německo a Maďarsko anektovalo československé pohraničí, se Vološin stal předsedou autonomní vlády Podkarpatské Rusi, respektive Karpatské Ukrajiny (tehdejší nový název oblasti). Ta po obsazení zbytku českých zemí Německem a po vyhlášení loutkového Slovenského štátu v březnu 1939 vyhlásila pod vedením Vološina samostatnost, než byla za pouhých několik desítek hodin pohlcena Maďarskem. Rozbití Československa se odehrálo v režii negativního stavu, i to však bylo součástí Mého plánu, v jehož rámci jsem věděl/věděla, že Československo bude po druhé světové válce obnoveno. Zároveň jsem si byl/byla jistý/jistá, že poválečné připojení Zakarpatského regionu k Sovětskému svazu a pozdější včlenění tohoto území do moderní Ukrajiny nebude nikterak bránit jeho přetrvávajícímu specifickému propojení s duchovním centrem světa. Stejně tak jsem věděl/věděla, že ani rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko v roce 1993, opět režírované negativním stavem, nebude druhé zmíněné zemi blokovat přetrvání jejího hlubokého spojení s českými zeměmi, s nimiž v řadě ohledů tvoří z duchovního hlediska stále jeden celek. Díky tomu je stále pevnou součástí území duchovního centra světa.

Z výše řečených informací mimo jiné vyplývá, že Vološin se nacházel, jako všichni politici, v područí negativního stavu. Tato role ovšem v den naší návštěvy Ukrajiny naplnila užitečnost. Vološin se rozhodl zasvětit Mne do svého srdce, díky čemuž jsem ho mohl/mohla přivítat v Boží náruči, a tak mu ve spolupráci s dalšími pracovníky světla začít pomáhat ve zpracovávání duchovních nánosů. Naše vychutnávání zmrzliny u Vološinova památníku bylo odrazem toho, že si tento Boží syn nyní již vychutnává aspekty pravého života, které činí ve stále větší míře součástí svého osobního jsoucna a bytí. Svou konverzí inspiroval k přijetí daru spásy také některé další, historicky významné postavy ukrajinské historie, jako byl třeba Stepan Bandera, vůdce radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů. Mezi dalšími přijali dar spásy například kozáci Bohdan Chmelnický a Ivan Mazepa, první panovnice Kyjevské Rusi kněžna Olga, nebo třeba Jaroslav I. Moudrý, za jehož vlády dosáhla Kyjevská Rus vrcholu. Mezi konvertujícími bytostmi bylo a nadále je samozřejmě také množství bytostí, které se do historie ničím nezapsaly. Přesto byla jejich role naprosto stejně přínosná a důležitá. Zde je vhodné doplnit, že k zajištění úspěchu nejen tohoto druhu naší duchovní práce na Ukrajině významně přispěla fyzická účast Evičky Carové. Tato Boží představitelka má s pojednávanou zemí úzkou duchovní a genetickou spojitost skrz svého otce, který pocházel právě z Podkarpatské Rusi. Mnoho bytostí ze zóny vymístění díky této spojitosti pocítilo k Evičce důvěru a blízkost, čímž snáze nalezly pozitivní vztah také ke Mně a dalším členům Týmu.

Zakoupení ovocné šťávy od stánkařů na nábřeží Nezaležnosti ze strany některých členů výpravy manifestovalo skutečnost, že investice naší pozitivní energie, proudící do různých sfér pseudostvoření, která byla zastoupena penězi předanými oněm stánkařům, začala ještě v čase naší samotné návštěvy Ukrajiny nést své sladké duchovní plody. Ty byly zastoupeny onou ovocnou šťávou v lahvi, předanou z rukou obchodníků do rukou příslušných Božích představitelů. Z těchto plodů přitom mají užitek všichni, kteří se vědomě podílejí na eliminaci negativního stavu. Tento užitek demonstroval moment, při kterém došlo ke sdílení ovocné šťávy mezi ostatní členy výpravy. Niterné ztotožnění se s těmito plody vyjadřoval proces pití šťávy. Fakt, že nápoj ochutnala také Janička, symbolizoval návrat duchovních plodů jejich prapůvodnímu Zdroji, tedy Mně, který/která je příčinou všeho dobrého a pozitivního. Pozdější dotazování příslušnice slovenských pohraničníků na obsah lahve manifestoval skutečnost, že představitelé negativního stavu nesou nelibě, když vidí, jak v jejich doméně vzniká stále více duchovních kvalit, stávajících se součástí osobního jsoucna a bytí spasených bytostí i komponentou života Mých představitelů, čímž tyto kvality opouštějí doménu zóny vymístění a navracejí zpět do sféry pozitivního stavu. Nyní můžeš, Míšo, popsat, jaký jsme měli z Užhorodu celkový dojem.

Míša: Dobře. Užhorod na nás z celkového pohledu působil jako klidné, lehce zanedbané město, jehož ulice lemovaly postarší domy, často s ošuntělou fasádou, mezi nimiž se sem tam objevila luxusní vila nějakého multimilionáře. K vidění byla ale i zcela nová zástavba, jak jsme si všimli třeba na okraji města, kde stojí před nedávnem dokončené bytovky. Církevní stavby byly pečlivě udržované, stejně jako Užhorodský hrad. Jejich exteriéry i interiéry zářily čistotou a těšily se vynikající kondici. V ulicích města převažovaly vzhledem k probíhající válce ženy a děti. Muži také byli k vidění, nebylo jich ovšem zdaleka tolik. Po ulicích se často proháněly automobily vyrobené ještě v minulém století.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Klid města byl odrazem toho, že jsme mnohým bytostem přinesli do jejich niter klid, smíření a odpuštění, při čemž se zároveň naučily naslouchat svým pravým duchovním podstatám, namísto jejich předchozího ukotvení v zevnějšnostech. Fakt, že šlo o lehce zanedbané město, symbolizoval obecný nedostatek energie, jemuž jsou vystaveny všechny oblasti pekel včetně obou speciálních antivesmírů. Ty sice vůči jádru Datasystému, jenž napájí veškerá pekla, zastávají nejbližší pozici, nicméně ani to nezaručuje, že má toto centrum takové množství energie, které by si Pseudotvůrci, Renegáti, jiní nositelé života i samotný Datasystém přáli. Chtěli by více prostředků na zvelebování svého díla, aby se dokázali reálně vyrovnat Novému Vesmíru a pravému Stvoření a strategicky tak uspět ve svém boji proti všemi láskyplnému, dobrému, moudrému a pravdivému. To se jim ale nikdy nemůže povést. Datasystém ani nikdo z členů zóny vymístění totiž nemá tak ohromný duchovní potenciál s takovým množstvím energie, aby z pseudojsoucna a pseudobytí vytvořil něco, co bude minimálně stejně tak komplexní, silné, stabilní, vyspělé a veliké, jako je pravé jsoucno a bytí. Zatímco pozitivní stav vychází ze Mne a je Mnou plně napájen, negativní stav vzešel z popření Mojí podstaty a je napájen relativními bytostmi, které přiškrtily přísun Boží lásky do svých srdcí na naprosté minimum. Kvůli tomu bude každá oblast pekel vždy nějak energeticky strádat, bude něčím zanedbaná, nedostatečná, nedokonalá, neúplná, disharmonická a podléhající svému rozpadu, jak se to zrcadlilo i v ulicích Užhorodu.

Honosná sídla umístěná mezi všední zástavbou nebo poblíž všední zástavby byla zase ukázkou toho, že ačkoli čelí oba speciální antivesmíry nedostatku energie na stejné bázi, který se manifestuje také v ostatních sférách zóny vymístění, získávají tyto centrální sféry pekel ze strany Datasystému přece jen o něco víc energie než zbytek pseudostvoření, neboť se jedná o privilegované součásti jeho temného panství. Vyšší podíl energie dodávané Alláhem/Acrií do pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru ovšem neznamená, že by se měli jeho obyvatelé nějak lépe než ostatní. Protože jde o záporně nabitou energii, její vyšší přísun s sebou přináší závažnější zamoření zly a nepravdami, a tedy vyšší stupeň ovládání a nesvobody. Nová zástavba obytných domů pak obecně vyjadřovala skutečnost, že negativní stav je do určité míry v rámci svých fabrikací stále plodný. Přestože se rozsah zóny vymístění zmenšuje a negativní stav už nikdy neohrozí pravé Stvoření tak, jako tomu bylo v dávné minulosti, stále přichází s různými novotami (pseudonovotami), které potřebuje projevit, aby mohl vyčerpat svůj potenciál na sto procent, a tak být navždycky odstraněn. Plodnost negativního stavu je ovšem značně omezená. To se odráželo na tom, že navzdory nové zástavbě v Užhorodu suverénně převažovala zástavba stará, souvztažící s těmi aspekty zóny vymístění, které byly zfabrikovány v dávné minulosti. Negativní stav už do konce cyklu času nenajde dostatek sil na celkovou restrukturalizaci svého pseudojsoucna a pseudobytí. Půjde jen o dílčí inovace a o lokální úpravy povrchního charakteru. Datasystém se je bude snažit vykreslit jako něco velkolepého, všeobsáhlého, úžasného, obdivuhodného, účinného, univerzálního a multidimenzionálního. V reálu ovšem budou mít tyto změny pouze velmi omezený dosah, čímž se na negativním stavu nic podstatného nezmění.

Udržovanost církevních staveb byla odrazem toho, že pseudoduchovnost má pro negativní stav mimořádný význam. Kvůli tomu vkládá do údržby různých svatostánků mnoho energie, čímž pseudoduchovnost zůstává pro řadu lidí stále atraktivní. Vynikající kondice Užhorodského hradu zase vyjadřovala fakt, že negativní stav vynakládá ve všeobecnosti spoustu úsilí pro zakonzervování sebe samého, aby jeho zastaralé duchovní, zprostředkující a fyzické aspekty nepodlehly zkáze, ale aby i nadále zůstaly na svém místě. Snaha o zakonzervování má nízkou účinnost, v důsledku čehož jsou v zóně vymístění stále více patrné různé erozní procesy. To se odzrcadlilo například i na oněch starých autech z minulého století, jejichž dobrý technický stav byl už dávno minulostí.

Negativní stav se snaží své skomírající komponenty recyklovat a zfabrikovat z nich něco nového, co však nikdy není novým samo o sobě. Jde pouze o přeskupené energie, které mají jen o něco málo jinačí formu a účel než v předcházejícím kroku. Neustálou recyklací se záporné aspekty stávají stále nestabilnějšími. Excelentním příkladem toho je pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír. Kvůli obsahu obrovského množství recyklovaného materiálu, jenž se tváří jako čerstvý a zbrusu nový, avšak ve skutečnosti takový není, dokáží oba antivesmíry fungovat jen na základě vzájemných záporných interakcí, vytvářejících v jejich pseudojsoucnu a pseudobytí křehkou rovnováhu.

V souvislosti s postupujícími spásnými procesy pekla o svůj vymístěný materiál přicházejí. Skrze duchovní srdce spasených bytostí a Mých reprezentantů, ale i prostřednictvím nitra Mého ženského Já je tento materiál odesílán do limba, kde se podrobuje intenzivní očistě, aby mohl být ve správný čas navrácen do Mého Království. Žádná komponenta zóny vymístění nepřichází vniveč. Všechno ukradené se vrací tam, kam to patří.

Fakt, že v ulicích Užhorodu převažovaly kvůli probíhající válce ženy (a děti), byl jedním z projevů vzájemného rozdělování představitelů feminního a maskulinního principu. K němu dochází mnoha způsoby, aby k sobě obě pohlaví nenacházela snadnou cestu. Jedním z nich je právě povolávání mužů do války, čímž ženy dočasně nebo natrvalo ztrácejí své manžely, partnery, otce, syny, kamarády apod., v důsledku čehož v nich vzniká mnoho obav, strachů, smutků, hořkosti, výčitek, zášti a dalších negativních rozpoložení ovlivňujících kvalitu různých složek jejich životů. Totéž se děje i na opačné straně bojové barikády v Rusku. Naše působení na Ukrajině vytvořilo předpoklady pro spásu všech žen, které byly tímto konfliktem různými způsoby poznamenané. Spásné kvality se v zesílené míře rozlily také mezi ženy, které byly nebo jsou zainteresovány v jakýchkoli jiných válkách. Pomáháme jim nebo v budoucnu teprve pomůžeme účinně překonat všechny šrámy na duši, které v nich zanechal pobyt na této planetě i jinde v zóně vymístění. Duchovní pomoc se v tomto ohledu samozřejmě týká také bytostí v roli dětí a mužů. Feminní a maskulinní princip bude nakonec uveden do úplné vzájemné harmonie, která nikomu nepřinese už žádný zmar.

Míša: Lipovou alejí jsme došli k bývalé synagoze postavené v maurském slohu, která dnes slouží jako koncertní síň Zakarpatské filharmonie. Vzhledem k víkendu byla tato budova zavřená. Pak jsme přešli most pro pěší vedoucí přes řeku. Na opačné straně nábřeží jsem si prohlédl malou, několikacentimetrovou sošku dobrého vojáka Švejka, nainstalovanou na zábradlí.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Bývalá synagoga měla ve spojení s námi několik významů. V rámci prvního z nich vyjadřovala pokračující duchovní pomoc poskytovanou bytostem spjatým s židovským národem a náboženstvím. V rámci toho přijaly spásu především duše související s křídlem východoevropských Židů. Konec utrpení mnoha duší pocházejících z této skupiny sentientních entit se odráželo v samotné skutečnosti, že synagoga už neplní svůj původní účel a že v čase naší návštěvy Užhorodu byla zavřená. Tyto faktory dále odrážely odmítnutí zcestné věrouky na straně pojednávaných bytostí a jejich souběžné přijetí jediného Zdroje života, Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. Dávno skončená funkce synagogy a tehdejší uzavření objektu souviselo rovněž s poselstvím, že jakékoli svatostánky, nejen ty židovské, ale též křesťanské, islámské, hinduistické, buddhistické a další nemají v Mém Království žádné místo. Šíření tohoto poselství do potřebných sfér pseudostvoření včetně těch, které souvisejí s Ukrajinou, je součástí odkrývání pravdy o pravé i nepravé realitě života, jejímž poznáváním a přijímáním se bytosti osvobozují ze zajetí negativního stavu. Současná funkce bývalé synagogy coby koncertní síně Zakarpatské filharmonie pak v duchovním smyslu vyjádřila, že bytosti, které se odkloní od pseudoduchovnosti, respektive bytosti, jež odmítnou negativní stav jako celek, vpouštějí do svého života daleko užitečnější, uvolněnější, příjemnější, harmoničtější a rozmanitější aspekty, než tomu bylo během jejich pobytu v zóně vymístění. Dřívější funkce synagogy tedy souvztažila s negativním stavem. Její židovské bohoslužby s přesně danými pravidly vyjadřovaly omezený a málo užitečný život sentientních entit v peklech. Současný stav, kdy v synagoze probíhají filharmonické koncerty, naopak během naší návštěvy vyjadřoval ony pozitivní aspekty, kterým se ve svém osobním jsoucnu a bytí otevírají spasené bytosti. Maurský sloh synagogy potom ve spojení s naší přítomností odzrcadlil intenzivní přípravy „za scénou“ vedoucí k úspěšnému uskutečnění Mise Španělsko a Maroko, kam jsme se vydali začátkem září 2025. Právě maurský sloh nás při návštěvě těchto zemí intenzivně provázel jak na území Pyrenejského poloostrova, kterému Maurové vládli v letech 711 až 1492, tak i na území severní Afriky.

Most přes řeku Uh, jenž spojuje dvě části jednoho města, vyjadřoval úzké propojení mezi oběma speciálními antivesmíry. Všechno, co vykonáme na území jednoho antivesmíru, má díky tomuto propojení intenzivní dopad také na druhý celek centrálních pekel. Fakt, že jsme přes tento most prošli během dne celkem dvakrát (nejprve v jednom a poté v druhém směru), odzrcadlil skutečnost, že mezi oběma částmi centrálních pekel se Moji pověření představitelé mohou pohybovat bez omezení, a to vždy, když je to nutné pro účely eliminace zel a nepravd. Most ve spojení s naší přítomností rovněž vyjadřoval, že v souvislosti s nastalými změnami byla pro obyvatele obou antivesmírů vybudována stabilní cesta sloužící k jejich odchodu takzvaně na „druhý břeh“, což v duchovním smyslu znamená do limba a po dokončení procesu očisty pak do pozitivního stavu.

Řeka Uh je v Užhorodě velmi mělká. V době naší návštěvy byl navíc průtok vody snižován panujícím obdobním sucha. Kombinace mělkosti řeky a slabého průtoku vody odkazovala k tomu, že mezi oběma speciálními antivesmíry proudí jen velmi málo energie pravého života, tedy Mojí energie. Duchovní, duševní a fyzická struktura mezi těmito celky i uvnitř těchto celků byla negativním stavem záměrně zkonstruována tak, aby v nich proudilo pouze naprosté minimum lásky. Naše působení v peklech ovšem situaci mění. I na území obou speciálních antivesmírů je proto nyní přiváděno více lásky. Jak je ale možné, že do nich proudí rostoucí intenzita Boží energie, když jsou tyto vymístěné celky navrženy tak, aby v nich a mezi nimi bylo přítomno jen minimální množství této energie? Je to v zásadě velmi jednoduché. Jejich původní struktura je pozměňována Mými zásahy, jakož i zásahy Mých reprezentantů. Na základě toho dokáže pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír přijímat stále více lásky, aniž by došlo k jejich předčasné destrukci. Tak mohou jejich sféru opouštět další a další sentientní entity při souběžném zachování původního smyslu dočasné existence těchto částí pseudojsoucna a pseudobytí, které budou svoji funkci plnit až do konce současného cyklu času.

Nyní se pojďme zaměřit na onu malou, několikacentimetrovou sošku dobrého vojáka Švejka. Jak někteří vědí, Josef Švejk je smyšlenou postavou českého spisovatele Jaroslava Haška. Švejk je voják bojující v první světové válce na straně Rakouska-Uherska, jehož součástí byl tehdy i český národ. Haškův román ztvárňuje Švejka jako člověka, který doslovným plněním nesmyslných rozkazů odhaluje absurditu systému rakousko-uherské vojenské mašinérie, čímž systém a jeho představitele paralyzuje. Jeho postava zároveň dokáže přežít v jakýchkoli podmínkách. Vězení, blázinec i frontu bere s ledovým klidem a všude si dokáže najít prostor pro vlastní pohodlí. Nelze jej nijak psychicky rozhodit, proto nezná strach, úzkost, hněv ani depresi. Na nepříjemné a vyhrocené situace reaguje úsměvem a historkou, kterou unaví a odzbrojí své okolí, aniž by musel sáhnout k jakémukoli násilí. Švejk je z podstaty mírumilovný flegmatik, který konflikty neřeší agresí, ale mluvením, humorem a pověstnou maskou prostomyslnosti.

Přítomnost Švejkovy sošky byla dalším odzrcadlením provázanosti Zakarpatské Ukrajiny s územím duchovního centra světa. Především ale vyjadřovala jednu z podstat našeho působení na území centrálních i všech ostatních sfér zóny vymístění, v jejichž rámci odhalujeme absurditu, nesmyslnost a prohnilost systému negativního stavu. Ne snad způsobem, že bychom jako Švejk doslovně plnili to, co nám negativní stav ukládá, nýbrž skrze prostředky pozitivního stavu. Touto cestou zla a nepravdy odzbrojujeme, čímž se stávají neškodnými a připravenými na projití spásnými procesy. Podstata nastavení Švejkovy osobnosti i podstata naší duchovní práce pro Multivesmír vychází ze stejného základu – z niterného odmítnutí absurdního systému, přičemž vede ke stejnému cíli – k jeho paralyzaci.

Fakt, že Švejk dokáže přežít v jakýchkoli podmínkách a že se nenechá vyvést z míry, díky čemuž nezná škálu negativních emocí, měl v pojednávaném kontextu spojitost se členy Nového Vesmíru, jejichž duchovní, duševní a fyzická struktura osobnosti umožňuje přežití v jakýchkoli podmínkách negativního stavu, aniž by při tom čelili nějakým neblahým rozpoložením. Skutečnost, že si Švejk dokázal i v nejnepříjemnější situaci nalézt prostor pro vlastní pohodlí, vyjadřovala, že obyvatelé Nového Vesmíru zažívají i v největších hloubkách pekel osobní komfort, díky němuž se cítí po všech stránkách stále dobře a spokojeně. Švejkův ledový klid a mírumilovnost zase při návštěvě Užhorodu souvztažily s neustálým nadhledem a láskyplností členů Nového Vesmíru. Švejkův úsměv a smysl pro humor potom vyjadřovaly, že členové této sféry pravého jsoucna a bytí neoplácejí negace nějakou vlastní negací, ale že na ně vždy reagují prostřednictvím aktivace svých pozitivních darů a talentů, mezi něž patří i zmiňovaný úsměv a smysl pro humor, kterým dokážou odlehčit vážnost různých skutečností, jimiž jsou v peklech svědky. Švejkovo mluvení, respektive vyprávění četných historek zase souvztažilo s tím, že při interakcích se zatíženými bytostmi vychází ze srdcí členů Nového Vesmíru obsah knih Nového Zjevení, jenž obyvatele pekel pozitivně ovlivňuje a dříve či později jim umožňuje dosáhnout přijetí spásy.

Švejkova pověstná maska prostomyslnosti souvisela s tím, že negativní stav vnímá členy Nového Vesmíru velmi zkresleně. Z jejich jednoduchého způsobu života vyvozuje, že jsou prostomyslnými, duševně nezralými či narušenými bytosti, které žijí nudný a nezajímavý život. Při tomto zkresleném náhledu nejsou schopni vnímat a pochopit, že jejich jednoduchý život jim naopak umožňuje neomezovaným způsobem rozvíjet jejich inteligenci, intelekt a všechny ostatní dary a talenty jejich fyzické, duševní a duchovní struktury osobnosti. Stejně tak jim umožňuje zažívat velmi pestrý, vzrušující, dobrodružný, hodnotný, bohatý, zajímavý a naplněný život, jehož původcem jsem přímo Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina. Z výše řečeného vyplývá, že tak jako Švejk byl prostomyslný pouze při pohledu zvenčí, ale ve skutečnosti byl velmi chytrý (jinak by nebyl schopen efektivně vzdorovat absurdnosti systému), členové Nového Vesmíru se vyznačují obrovským pozitivním potenciálem bez ohledu na to, jakou zprzněnou optikou na ně zvenčí hledí negativní stav. Zóna vymístění se snaží používat všemožných prostředků k očernění Mých reprezentantů. Snaha negativního stavu je ovšem marná. Stále více sentientních entit si totiž začíná uvědomovat, že to, jak jsou v peklech Moji představitelé vykreslováni, je pouhá propaganda Datasystému a jeho poskoků. Každý, kdo se otevře lásce, dochází na základě vlastní skutečnosti k poznání, jakými jsou Moje spřízněné duše ve skutečnosti. Nikdo z členů pekel nemusí příslušníkům Nového Vesmíru závidět jejich nádherný život, neboť i oni budou tento život v pravý čas zakoušet a na věčnost jej rozvíjet do stále úžasnějších podob.

Fakt, že Švejkova soška byla malá, vyjadřovala pokoru obyvatel pravého jsoucna a bytí. Kromě toho šlo o odzrcadlení skutečnosti, že podstata osobního potenciálu každého jedince, jeho dary a talenty ode Mne a jeho duchovní bohatství se ukrývají primárně uvnitř jeho individuality, nikoli ve vnějšku. Z charakteru tělesné konstituce dotyčného tudíž nelze odvozovat, jakým je na úrovni své duše a svého ducha. Něco takového ovšem platí pouze pro planetu Nula a zónu vymístění, jelikož tělesná konstituce bytostí v pozitivním stavu plně koresponduje s charakterem niterné a zprostředkující úrovně jejího osobního jsoucna a bytí.

Skrze výše uvedené duchovní souvztažnosti se vybrané bytosti v obou speciálních antivesmírech dozvěděly podstatné informace týkající se členů Nového Vesmíru. Díky tomu k nim obyvatelé pekel nacházejí snazší cestu, zbavují se předsudků vysílaných na jejich adresu a rozpouštějí vůči nim svou nedůvěru. K většině sentientních entit se uvedené souvislosti dostaly prozatím na jejich nevědomou úroveň, aby je i tyto duše mohly ve správný čas přijmout za své. Působení řečených souvztažností připravilo členy negativního stavu rovněž na skutečnost zásadní proměny těch Mých představitelů z planety Nula a z dalších sfér Multivesmíru, kteří se v dohledné či vzdálenější budoucnosti stanou plnohodnotnými členy Nového Vesmíru, z jehož základny budou na všech třech existenčních úrovních vyrážet na mise do zóny vymístění. Tato příprava slouží členům negativního stavu k tomu, aby jim nadcházející změny nepřinesly závažný šok, který by je mohl duchovně poškodit.

Míša: Poté, co jsme přešli most přes řeku, dorazili jsme po asi dvaceti minutách chůze k pravoslavnému chrámu Krista Spasitele, jehož dominantním prvkem jsou věže se zlatými a modrými kupolemi. Zatímco vrchní, tj. hlavní část chrámu byla v čase naší návštěvy veřejnosti nepřístupná, spodní část, částečně zapuštěná pod zem, byla otevřená. Ve chvíli, kdy jsme do této sekce vstoupili, konala se tam zrovna pravoslavná bohoslužba, kterou vedl pravoslavný pop s bílým plnovousem, oděný do církevního roucha, doplněného pokrývkou hlavy. Přestože bohoslužba probíhala ve vedlejší části chrámu, i zde prostor působil velmi majestátně skrze pestrou škálu zdobných prvků. Všichni zde přítomní (kromě nás) se na konci bohoslužby seřadili za sebou a po jednom přistupovali ke knězi, jemuž políbili ruku. Poté políbili také ikonu svaté osobnosti. Následně věřící přistupovali po jednom ke stolu s nakrájeným chlebem, z něhož si vzali po jednom kousku. Poté, co pop a jeho asistenti odešli do svého zázemí, věřící se opět vydali ke stolu, tentokrát hromadně, aby si zbývající kousky chleba odnesli domů.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Návštěva chrámu Krista Spasitele souvisela se zesílenou pomocí příslušníkům pravoslavné víry, která byla umocněna tím, že jsme se ocitli mezi řadou věřících, kteří se zde účastnili oné bohoslužby. Během náboženských rituálů dochází u většiny věřících nikoli k prohlubování vztahu se Mnou, nýbrž k posilování spojení s nepravým Bohem, jelikož jen málokdo má opravdu upřímný a čistý vztah k jedinému Zdroji života. I mezi těmi, kteří praktikují svou víru v náboženském kontextu, se najdou tací, kteří se ke Mně přibližují, ačkoli neznají skutečnou duchovní pravdu o Mé pravé podstatě a o životě v obou stavech Multivesmíru. Takových jedinců je ovšem málo. Naše přítomnost mezi věřícími vytvořila předpoklady pro to, aby cestu ke Mně mohlo nalézat stále větší množství duší obalených nesprávným pojetím duchovnosti. Mnoho bytostí zatížených pravoslavnou vírou již přijalo spásu, jiné to teprve čeká. Tak tomu bude ve správný čas i u věřících, s nimiž jsme se setkali v chrámu. Jednou se dozví, že jsem se nacházel/nacházela mezi nimi na fyzické úrovni, zatímco svou pozornost upínali k zevnějšnostem. Za tuto roli jim osobně poděkuji, neboť její zobrazování je nezbytné pro budoucí plnost života v pozitivním stavu. Až se tyto duše dozvědí, že vztah se Mnou není o rituálech, přehnaném respektu a strachu, nýbrž že je o spontánnosti, přátelství a radosti, pocítí velkou úlevu. Ženy také pocítí velkou úlevu z toho, že nemusejí pod jakoukoli záminkou skrývat fyzické projevy své femininní esence, jak jsme tomu byli svědky při bohoslužbě, v jejímž rámci si musely zakrývat vlasy šátkem, zatímco muži zase nesměli mít na hlavě žádnou pokrývku. To pocítil Vilko, který byl jedním mužem napomenut kvůli kšiltovce. I na těchto záležitostech se ukazuje umělá separace feminního a maskulinního principu.

Konání bohoslužby ve vedlejších prostorách chrámu, částečně zapuštěných pod zem, vyjadřovalo snahu negativního stavu uskutečňovat své pseudoduchovní praktiky co nejvíce skrytým způsobem, čímž se temnota snaží chránit před svým odhalením a pojmenováním ze strany sil pozitivního stavu. Představitelé zóny vymístění se s postupujícími spásnými procesy snaží vynalézat různá protiopatření, jimiž se chtějí vyhýbat kontaktu s Boží energií. Síly pozitivního stavu si nicméně vždy najdou cestu tam, kde to je zrovna potřebné, o čemž jsem v patřičných souvislostech hovořil/hovořila už i na jiných místech našeho rozhovoru. Ukázka toho, že si Moje světlo vždy najde cestu do pekel, byla v tomto případě manifestována naším vstupem do chrámového suterénu a naším zakotvením v jeho doméně právě v době, kdy v něm probíhal náboženský rituál. Moje prozřetelnost načasovala náš vstup do chrámu záměrně do chvíle, kdy negativní stav dával skrze bohoslužbu na odiv více aspektů, než je běžné, díky čemuž jsme je mohli ve značném rozsahu snadno zasáhnout pozitivní energií. Mnohým bytostem se díky tomu skrze pravou duchovní optiku odhalilo více projevů zel a nepravd, než kolik by se před nimi ukázalo v případě, že bychom chrám navštívili mimo čas bohoslužby. Tak jsme mohli skokově navýšit počet spasených Božích synů a dcer.

Pojďme se nyní zaměřit na další odhalené aspekty, které bytostem – nejen těm svázaným s pravoslavnou vírou – pomohly ke konverzi do limba. Bílý plnovous pravoslavného popa znázorňoval falešnou moudrost, kterou se vyznačují jak příslušníci různých církví, tak členové obou speciálních antivesmírů, kteří se sofistikovanými metodami snaží odvádět sentientní entity od poznání Mé pravé přirozenosti. Knězovo roucho a pokrývka hlavy vyjadřovaly na první pohled líbivý nátěr, kterým se negativní stav snaží zakrýt skutečnou podstatu zel a nepravd na území falešných rájů ve staré struktuře zóny vymístění, ale i v centrálních peklech, jehož dva antivesmíry sestávají z oné speciální smíchaniny otevřeného a skrytého zla. Polibek knězovy ruky ze strany věřících symbolizoval loajalitu a pseudoúctu vůči Datasystému a jeho přisluhovačům, kterou se vědomě či nevědomě vyznačují všichni příslušníci pekel volící si v srdci temnotu, přičemž u obyvatel speciálních antivesmírů jsou tyto projevy zvrácené přízně posunuty na ještě vyšší úroveň, jelikož společně s bytostmi z jádra Datasystému jsou takřka totálními vazaly a loutkami svého pseudoboha/pseudobohyně. Polibek svatého obrazu ze strany věřících pak odrážel pseudolásku a pseudoobdiv sentientních entit z centrálních i jiných oblastí pekel k zevnějšnostem negativního stavu a k jeho konkrétním představitelům, kteří si v zóně vymístění hrají na svaté osobnosti, ale též na anděly, archanděly a další nebeské mocnosti. Kněz také za použití svěcené vody namaloval věřícím na čelo kříž, což v duchovním smyslu vyjadřovalo vnější potvrzení příslušnosti sentientních entit k negativnímu stavu. Snězení kousku chleba u nich naopak značilo vnitřní potvrzení příslušnosti k negativnímu stavu, tedy jejich niterné ztotožnění se se zly a nepravdami, což je to hlavní, oč v životě každé bytosti v peklech ve skutečnosti běží. Niterné ztotožnění s temnotou totiž každou sentientní entitu předurčuje k pobytu v odloučení ode Mne. Dokud si kdokoli volí něco takového ve svém srdci, nemůže být prozatím spasen. Jakmile však přijme do svého nitra Moji přítomnost, mohu jej zachránit a připravit na věčný život po Mém boku. Fakt, že věřící si po odchodu kněze rozebrali zbylé kousky chleba, byl další připomínkou toho, že jak v centrálních, tak i v okolních oblastech pekel panuje kritický nedostatek energie pravého života, v důsledku čehož sentientní entity strádají po všech stránkách. Provází je duchovní hlad po Mojí přítomnosti, po lásce, moudrosti, dobru, pravdě i po dalších charakteristikách života v pozitivním stavu. Kvůli nedostatku všeho, co potřebují pro svůj duchovní růst, mezi nimi vzniká různě koncipovaný souboj ve snaze uchvátit co nejvíc z toho mála energie pro sebe. Skutečnost, že zbylé kousky chleba si věřící rozebrali teprve tehdy, když kněz už nebyl v jejich dosahu, dala na vědomí, že bytosti v negativním stavu se snaží dělat různé věci potajmu, mimo pozornost jejich nadřízených a různých autorit, protože je provází strach z trestu a odplaty nebo stud. Zároveň šlo o vyjádření toho, že negativní stav ve všeobecnosti se snaží před silami pozitivního stavu skrývat, aby nebyl odhalen a pojmenován. O této souvztažnosti jsem mluvil/mluvila už před chvílí. Datasystém a sentientní entity pod jeho vládou si nechtějí připustit, že Já, absolutní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, vidím všechno, co se kdekoli odehrává, ať už v těch největších zevnějšnostech, nebo v nejhlubších niternostech jakéhokoli příjemce života. Moje vševědoucnost by přitom pro bytosti z pekel ideálně neměla být důvodem k obavám ze zatracení, nýbrž měla by být důvodem k úlevě, plynoucí z uvědomění, že Já se na nikoho za nic nezlobím, nikomu nic nevyčítám a každému jsem připraven/připravena všechno bezezbytku odpustit a už mu to nikdy více nepřipomínat. Jsem nevýslovně rád/ráda, že stále více příjemců života odhazuje svůj strach, namísto něhož do sebe přijímají aspekty klidu, vyrovnanosti a bezpečí.

Co se týče vnějších i vnitřních zdobných prvků chrámu, ty souvisely s okázalostí obou speciálních antivesmírů. Tyto celky centrálních pekel a jejich obyvatelé se vyznačují snahou silně zapůsobit na členy ostatních sekcí pseudojsoucna a pseudobytí. Do své podstaty mají zabudovanou obrovskou sebestřednost, hluboký obdiv k sobě samým a extrémní narcismus, čímž se snaží sobě i ostatním dokazovat, že jsou tím nejlepším, co je v celém Multivesmíru přítomno a že jsou jediným místem, které je hodné toho, aby bylo zachováno na věky věků. Aby toho nebylo málo, pseudonový a kvázi-pseudonový vesmír se snaží dokazovat svou převahu nejen nad okolní zónou vymístění, ale každý z nich se o totéž snaží i ve vztahu ke svému protilehlému protějšku. Všechno řídí Datasystém, který si nad počínáním svých zfabrikovaných výtvorů mne ruce. Čím více šílených sklonů tyto celky manifestují, tím rychleji se posouvají do bodu vyčerpání své užitečnosti.

Míša: Po východu z chrámu jsme se vydali zpět k našim autům. Pomalu přicházel konec dne a s ním také konec našeho pobytu v Užhorodu, ne však ještě konec naší přítomnosti na Ukrajině. Zatímco se slunce sklánělo k západu, my jsme se u benzínové pumpy, nacházející se pár stovek metrů před hranicí, zařadili do fronty, v níž se před námi nacházelo jen několik desítek aut. Přesto trvalo šest a půl hodiny, než jsme se dostali zpátky na Slovensko. Stáním v koloně a občasným popojížděním jsme strávili zhruba tolik času, kolik jsme strávili v samotném Užhorodu. Čekání bylo tak dlouhé, že jsme si mezitím po skupinkách odskočili na večeři do restaurace, nacházející se v těsné blízkosti celnice, odkud bylo možné dohlédnout na slovenské Vihorlatské vrchy a na samotnou nejvyšší horu tohoto celku – Vihorlat. Na hranici jsme se ocitli již za úplné tmy. Na ukrajinské straně šlo odbavení celkem rychle, zatímco na té slovenské procházelo každé auto důkladnou kontrolou. Krátce po půlnoci jsme hraniční prostor opustili a vydali se zpět na penzion Prameň.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Dlouhé čekání na hranicích při cestě zpět odzrcadlilo skutečnost, že plynutí času i nečasu a nastávání veškerých negativních událostí v doméně obou speciálních antivesmírů je extrémně pomalé, jelikož centrální pekla fungují téměř ve stoprocentní opozici vůči pravému jsoucnu a bytí. Kvůli tomu je život v nich nepružný, vleklý, monotónní, opakující se a všeobecně mrtvý. Zvrácenost tohoto způsobu života si ovšem jeho obyvatelé neuvědomují, protože neznají žádný jiný způsob jsoucna a bytí. Nechávají se negativním stavem ovlivňovat natolik, že vůbec nevnímají a nechápou, jaká je skutečná náplň a obsah jejich života. Proto jej považují za skvělý, originální, rozmanitý – ale také za pružný a rychlý. Je to stejné, jako třeba u lenochoda či u hlemýždě. Tito tvorové se nad svým pohybem nepozastavují, poněvadž jeho rychlost i celkový charakter považují za normální a zcela vyhovující. V rámci svého vlastního jsoucna a bytí neznají nic jiného. Pracují s tím, co mají. Přesně tak je tomu i u příslušníků zóny vymístění. Ani oni se při uzavřenosti srdcí nad svým životem nepozastavují.

Zatímco nastávání veškerých negativních událostí je v centrálních i jiných peklech extrémně pomalé, nastávání pozitivních událostí iniciovaných naším působením je naopak velmi svižné a dynamické. Bleskovosti spásných procesů si všímá stále více příslušníků negativního stavu – i ti, kteří si nadále volí setrvávat v negativním stavu. Tito jedinci nicméně probíhající změny nevnímají v jejich pravé dynamičnosti, protože jsou stále ukotveni v optice negativního stavu, která spásné procesy ignoruje a bagatelizuje, v důsledku čehož se jim působení pozitivních sil jeví jako pomalé či dokonce jako neexistující. Právě to, jak členové pekel s uzavřeným srdcem pohlížejí na spásné procesy, se rovněž odzrcadlilo na stagnující, respektive na pomalu se pohybující koloně na ukrajinsko-slovenských hranicích. Naše zakoušení mnohahodinového čekání nás pomohlo přiblížit k sentientním entitám, které vůči probíhajícím změnám zaujímají nepřátelský postoj. Na základě toho s nimi můžeme efektivněji pracovat a přivádět je ke spáse.

Šest a půl hodiny trvající čekání při našem návratu bylo něčím neobvyklým a mimořádným. Za běžných podmínek je přechod přes hranice mnohem rychlejší. Nastalá situace byla z duchovního pohledu přímou odezvou na výsledky naší duchovní práce v pojednávané zemi a v příslušných oblastech pekel. Negativnímu stavu se zákonitě nelíbilo, co jsme v zájmu záchrany všech bytostí na území zóny vymístění vykonali. Aby se ukázalo, jak moc mu naše světelná práce takzvaně „leží v žaludku“ a abychom se zároveň snížili k potřebným bytostem (viz výše), dovolil/dovolila jsem, abychom byli onoho večera podstatně zdrženi. Čím více jsem negativnímu stavu umožnil/umožnila v rámci jeho projevení se, tím více jeho aspektů mohlo být i v samotném závěru našeho pobytu na Ukrajině zasaženo Mojí energií. Datasystému a jeho přisluhovačům nebylo zdržení nic platné, neboť ve správný čas jsme se ocitli zpět na slovenské půdě. Z Mého absolutního pohledu ve skutečnosti k žádnému zdržení nedošlo, protože jsem s celou situací počítal/počítala dopředu ve smyslu žádané, nezbytné a plnohodnotné součásti tohoto zahraničního pobytu, který byl od věčnosti nedílnou složkou Mého plánu na ukončení zel a nepravd. Stalo se tedy to, co se mělo stát.

Čekající automobily a jejich posádky na hranicích odzrcadlily zástupy konvertujících bytostí. Jejich postupné překračování hranic značilo, že každý se dostává do limba ve chvíli, kdy je na to připraven po všech stránkách, nikoli v čas korespondující s případnými osobními představami dotyčného, které vycházejí z jeho duchovních nánosů a ega – vnější mysli. Jinými slovy řečeno, šlo o vyjádření skutečnosti, že nic nejde uspěchat. Konvertující sentientní entity se v rámci své cesty Domů učí rozvíjet celou škálu pozitivních vlastností. Kromě jiného v sobě pěstují trpělivost, pokoru a skromnost. Tyto charakteristiky se odrážely především ve vás, Mých reprezentantech, kteří jste ne zcela příjemnou situaci na hranicích přijali bez zásadního rozrušení a s absencí niterného ztotožnění se s případnými negativními emocemi.

Naše občerstvení v pohraniční restauraci během dlouhého čekání vyjádřilo, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina v lidském těle, a vy, Moji reprezentanti, máme ve všech situacích vždy dostatečný přísun Boží energie, díky níž jsme schopni vykonávat svá poslání požadovaným způsobem. Zároveň šlo o ukázku toho, že na každou situaci mám adekvátní řešení, vyjádřené v tomto případě možností dát si čerstvé jídlo v restauraci. Jakékoli Moje řešení je z duchovního pohledu vždy tím nejlepším možným řešením ze všech, byť to tak z vnějšího pohledu nemusí pokaždé vypadat. Přísunem čerstvého jídla se také odzrcadlil fakt, že nikdo, kdo je se Mnou spřízněn v srdci, z duchovního hlediska nestrádá, nemá v sobě hlad po Mé přítomnosti a stejně tak se nevyznačuje ani hladem fyzickým, jelikož i v rámci zevní úrovně svého osobního jsoucna a bytí má všechno potřebné pro svůj život.

Dlouhého čekání v koloně aut bylo z fyzického pohledu docíleno kombinací důkladné kontroly každého automobilu a laxního přístupu pohraničníků především na slovenské straně hranice. V jistou chvíli, dříve, než jsme se zkraje večera zařadili do kolony, dokonce pohraničníci přestali úplně pracovat, v důsledku čehož se pohyb osob na Slovensko na delší čas zcela zastavil. O tom, jak důkladná kontrola vypadá v praxi, jsme se přesvědčili ve chvíli, kdy jsme sami přišli na řadu. Po vjezdu na Slovensko jsme museli vystoupit, vyndat všechna zavazadla, vyskládat je na stůl a otevřít je. Kromě toho byla prozkoumána také samotná vozidla včetně motoru, zavazadlového prostoru a podlahy. Důkladná kontrola byla jednou z mnoha absurdit negativního stavu, kterou jsme prožili na vlastní kůži, abychom na ni vrhli zesílené světlo pozitivního stavu a zasloužili se o očistu aspektů, z nichž sestává. Přísná a odměřená žena, na níž bylo znát, že se v kontrole lidí a vozidel vyžívá, využívajíc při tom pozice autority, souvztažila s takovými lidskými i jinými entitami, které budou v čase zavedení NWO sloužit jako jedna z hlavních opor systému. Zastupovala tedy takové duše, které budou po příchodu Pseudotvůrců a Renegátů vynucovat na lidech různá pravidla a nařízení, udržovat pořádek, šikanovat neposlušné občany, zavírat je do vězení a odnímat jim fyzický život. Naše interakce s onou ženou povede ke snazšímu budoucímu přijetí daru spásy ze strany všech, kteří budou uvedené negativní role manifestovat. Už nyní jsme na nevědomou úroveň těchto bytostí dopravili důležité aspekty Mého milosrdenství. Tyto aspekty po skončení pekelného poslání zainteresovaných duší rozkvetou a přivedou je do Mé náruče.

Co se týče výše řečeného laxního přístupu pohraničníků, majícího za následek úplné zastavení přeshraničního pohybu osob z jednoho státu do druhého, šlo o odzrcadlení nezodpovědnosti, necitelnosti, ztráty soudnosti, absence sebereflexe, potlačeného svědomí a chybějící empatie na straně příslušníků pekel. Naše interakce s pohraničníky mimo jiné vedla k započetí nových fází duchovní očisty výše uvedených charakteristik, čímž se všichni, kdo se těmito vlastnostmi vyznačují, ještě intenzivněji vědomě či prozatím nevědomě připravují na přijetí daru spásy. Mnozí už proces příprav dokončili, díky čemuž podstoupili konverzi.

Nyní se pojďme zaměřit na slovenské Vihorlatské vrchy, respektive na jejich nejvyšší horu Vihorlat, která je vyhaslou sopkou. Název vrchu, který dal následně jméno celému horskému masivu, je odvozen od starého slovanského slova znamenajícího spáleniště – vypálené místo. Tento název v kontextu Mise Ukrajina v duchovním smyslu připomněl, že naše zahraniční působení se orientovalo mimo jiné na oblasti vyznačující se zničeným, nevzhledným a zamořeným prostředím, tedy na sféry pravých pekel. Uvedený název dal novým způsobem do pozornosti také informaci, že Mise Ukrajina se především soustředila na oba speciální antivesmíry, v nichž byly Mojí energií zasaženy jak elementy vycházející koncepčně z pravých pekel, tak i elementy vycházející koncepčně z falešných rájů. Zatímco s první množinou duchovně vymístěných aspektů přítomných v obou speciálních antivesmírech souvztažilo slovo „Vihorlat“, s druhým souborem aspektů, tedy s falešnými ráji těchto antivesmírů, souvisela skutečnost, že po bývalém spáleništi na onom vrchu, případně na okolním horském masivu, nezůstaly žádné viditelné stopy, které dávno zahladil zelený lesní porost. Fakt, že Vihorlat je v současnosti neaktivní, vyhaslá sopka, zase připomenul, že stále více pravých pekel a falešných rájů je v souvislosti s naším působením deaktivováno a rušeno. Zároveň to značilo skutečnost, že zóna vymístění jako celek už nemá potenciál na to, aby dokázala významně ohrožovat život v pozitivním stavu, jak tomu bylo v počátečních etapách současného cyklu času. Její původní síla je už nevratně pryč, a to i přes skutečnost, že se ještě jednou pokusí mobilizovat své síly pro napadení pravého jsoucna a bytí. Jak dobře víte, v tomto počínání bude neúspěšná. Původní potenciál zóny vymístění tedy „vyhořel“ do nenávratna. Co se ještě v tomto kontextu týče obou speciálních antivesmírů, jejich pseudojsoucno a pseudobytí je sice nejnebezpečnějším a nejdynamičtějším celkem zóny vymístění, nicméně pro Datasystém a jeho přisluhovače je v řadě ohledů zklamáním. Negativní síly totiž skrze existenci těchto celků zamýšlely zásadně ovlivňovat život v pravém Stvoření a pokud možno i v Novém Vesmíru. Stejně tak jejich prostřednictvím toužily blokovat transformační procesy na planetě Nula a v zóně vymístění. Zároveň skrze ně chtěly zabránit vzniku Týmu Boží Rodiny, nebo se alespoň pokusit o blokaci duchovního růstu jeho členů, čímž měly Mé spřízněné duše zůstat zabředlé v negativním stavu. Nic z toho se pseudonovému a kvázi-pseudonovému vesmíru nepodařilo dosáhnout. Život v pravém Stvoření je totiž nadále ovlivňován negativním stavem pouze nepřímo (okrajově), přičemž do Nového Vesmíru jeho vliv nedosahuje vůbec. Transformační procesy na planetě Nula a v zóně vymístění se přitom neustále zrychlují. Tým Boží Rodiny existuje už od roku 2015 a do jeho řad je přiváděno stále více duchovně připravených jedinců, kteří na sobě ze samotného principu usilovně pracují, čímž se stávají stále větším příkladem pro jiné bytosti. Oba speciální antivesmíry tedy v klíčových aspektech své funkce selhaly. V přeneseném slova smyslu měly chrlit oheň a síru (zla a nepravdy), které měly významně dopadat na Mé reprezentanty z různých částí Stvoření a na bytosti toužící po návratu ke Mně. Stejně tak měly pomyslným ohněm a sírou obalovat všechny procesy vedoucí k ukončení negativního stavu. Při porovnání původního účelu centrálních pekel se skutečnou situací lze tudíž konstatovat, že oba speciální antivesmíry se jeví jako vyhaslá sopka, jež nedokáže zásadně ohrozit nikoho, kdo je na straně světla. Pro bytosti volící si v srdci negativní stav jsou ovšem centrální pekla vskutku nebezpečná. V jejich očích se tedy pojednávané celky naopak mohou jevit jako velmi aktivní sopka, jejíž zla a nepravdy zásadně ovlivňují život těchto sentientních entit. Záleží tedy, z jakého úhlu pohledu se na oba antivesmíry díváme, jestli z pozice pozitivního stavu a pracovníků světla, nebo zda na danou problematiku hledíme z pozice jedinců ztotožňujících se ve svém srdci s temnotou.

Jak jsi, Míšo, poznamenal, krátce po půlnoci jsme opustili hraniční prostor a vydali se zpět na penzion Prameň. Načasování vjezdu na Slovensko za úplné tmy odzrcadlilo skutečnost, že se na území duchovního centra světa vracíme z největších hloubek zóny vymístění. To, že k tomu došlo krátce po půlnoci – obrazně řečeno po polovině noci, kdy se z časového hlediska dostala noc za svůj zenit a začala se blížit časně ranním hodinám – dávalo na vědomí, že po vynoření z největších temnot se rychle přibližujeme do bodu, kdy se energeticky znovusjednotíme s pozitivními sférami bytí, které nám přinesou vyšší vibrace, úlevu a potěšení z dobře vykonané práce. Toto znovusjednocení jsme naplno začali pociťovat v následujících hodinách a dnech. Vstup na Slovensko po půlnoci, kdy už se blížily ranní hodiny, zároveň odzrcadlil skutečnost, že po této zahraniční duchovní práci došlo k dalšímu globálnímu posílení pozic pozitivního stavu na území zóny vymístění, která je prosvětlována stále intenzivnějším přílivem Mojí energie. Zóna vymístění už nikdy nebude tak temným a beznadějným místem, jako byla ještě donedávna. S tím, jak se bude blížit konec současného cyklu času, v nepravém jsoucnu a bytí bude patrný stále jasnější duchovní rozbřesk. Ten nakonec přejde ve východ slunce, který už nyní průběžně nastává v srdcích neustále rostoucího množství bytostí. Tím mám na mysli jejich přijetí spásy, jež se ráno odzrcadlilo na fyzickém východu slunce. Tento moment zároveň souvztažil s budoucím hromadným přijetím spásy na straně těch sentientních entit, které budou setrvávat v zóně vymístění až do samotného konce. Než se tak stane, uplyne z hlediska věčnosti jen velice málo času i nečasu, což se odzrcadlilo na skutečnosti, že po pozdním příjezdu na penzion pro nás noc trvala jen velmi krátce.

Míša: Po snídani jsme na recepci odevzdali klíče a vydali se k břehům Vinianského jezera, kam jsme to měli doslova jen pár kroků. Zde jsme se rozloučili, po čemž se každý vydal vlastním směrem.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Odevzdání klíčů na recepci souviselo s budoucím úplným, definitivním a nevratným uzavřením starého cyklu času, který bude permanentně odstraněn ze struktury Stvoření, aby po něm zbyl pouze virtuální záznam v podobě multivesmírného archivu. Klíče k archivu budu na věčnost držet pouze Já, abych tuto speciální sekci jsoucna a bytí mohl/mohla přechodně odemknout případným bytostem, které budou chtít získat ponaučení o jiném typu života, než je ten ode Mne. Samotný penzion Prameň v pojednávaném kontextu odzrcadlil skutečnost, že všechny sentientní entity budou mít v novém cyklu času přímý a nezprostředkovaný přístup k energii jediného Zdroje života – k Mojí energii. Fakt, že k Vinianskému jezeru to bylo doslova jen pár kroků, symbolizoval snadnou, ničím neblokovanou přístupnost bytostí k čisté duchovní pravdě v novém cyklu času. Zelené travnaté jezerní břehy zase vyjadřovaly všeobecnou, neustále obnovovanou svěžest života, která se po ukončení negativního stavu rozlije do celého Univerza. Samotný akt našeho rozloučení v dopoledních hodinách v neděli 10. srpna 2025 potom odzrcadlil oficiální ukončení Mise Ukrajina na fyzické úrovni. V nehmotných sférách se ovšem tato Mise odvíjí dál.

Tímto okamžikem je to všechno, co jsem chtěl/chtěla k této zahraniční cestě formou našeho rozhovoru sdělit. Z celého srdce děkuji všem jejím účastníkům na duchovní, zprostředkující a fyzické úrovni. Společně jsme opět vykonali velké množství práce pro celek, která nás přibližuje konečnému vítězství lásky v celém Multivesmíru. Mám z vás všech velkou radost.

Míša: Děkuji ti, milovaný/milovaná Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, za všechno, co jsi nám v tomto rozhovoru sdělil/sdělila. Tvůj výklad je tak komplexní, že k němu nemám co dodat. Poskytl nám další úroveň pochopení podstaty fungování zóny vymístění a odkryl nám také mnoho jiných zajímavých informací a souvislostí. Naše duchovní poznání se tak znovu rozšířilo. Jsem vděčný za možnost přenášet tvé Boží Slovo ke všem naslouchajícím bytostem. Tímto všechny naše spřízněné duše srdečně zdravím.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Děkuji ti, milovaný Míšo, za moc hezkou zpětnou vazbu na náš rozhovor, mile jsi Mě potěšil – a nejen Mě, ale též spoustu našich přátel na planetě Nula a na různých úrovních Multivesmíru. Taktéž ti děkuji za další přenos Mých poselství, velmi si toho vážím. Vaše niterné přijímání jejich obsahu Mě činí velmi šťastným/šťastnou. Přeji vám spoustu dalších příjemných zážitků ve spojení s Božím Slovem.

S nekonečnou láskou k vám všem

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 1. 9. 2026

×		×
×		×

Zdroj: NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT