SETKÁNÍ TÝMU BOŽÍ RODINY V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH

16.8.2024

SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.

Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,

ve dnech 11. až 14. července 2024 se uskutečnilo setkání Mých vybraných reprezentantů v západních Čechách, tentokrát na půdě rodiny Rojových, pod záštitou Michala st., Bohunky a Mého transmitera Míši. Středobodem tohoto setkání byla jejich chalupa, nacházející na území přírodního parku Manětínská. Uvedená lokalita setkání je v kontextu návštěvy Janičky a určitého spektra jejích blízkých souvztažná s klidem, mírem, harmonií a čistotou pozitivního stavu, k čemuž odkazuje skutečnost, že se na tomto území nachází souvislý lesní komplex prokládaný četnými loukami. Ve sférách bezpodmínečné Lásky je příroda nepoškozená, přičemž jí je umožňován ničím neomezovaný rozkvět, který není ovlivňován výdobytky vám známé pozemské civilizace. Krajina světů ve vyšších dimenzích i v samotném Novém Vesmíru je srdci, oku i uchu lahodící a na její podobě, láskyplném utváření i na neinvazivním přetváření se může podílet každý obyvatel pozitivního stavu. Nejen na uváděném místě v západních Čechách, ale též v české přírodě jako celku se zrcadlí řada aspektů pocházejících ze sfér Mého Království, a to v míře větší než na jiných místech planety Nula. Tato skutečnost má přímou souvislost se zdejší existencí duchovního centra světa a hlavního zázemí Mise Boží Rodiny vně samotného území pozitivního stavu.

Pokud se vrátím k popisu samotného Manětínska, je zde poměrně řídká hustota osídlení s absencí větších lidských sídel, která má souvislost s dostatkem životního prostoru v Pravém Stvoření. Přestože je Moje Království naplněno obrovským počtem bytostí (a jejich počet se bude až na věčnost neustále zvyšovat), nemůže se stát, že by se pozitivní stav stal přelidněným a jakkoliv přeplněným, ani nemůže dojít k tomu, že by se v jeho sféře kdokoliv cítil stísněně, tedy že by v něm sentientní entity byly namačkány lidově řečeno jako „sardinky“. Chybějící či nedostatečný životní prostor je výdobytkem záporného stavu, jenž nemá v Božích světech co pohledávat. Fakt, že řídká hustota osídlení odkazuje k pozitivnímu stavu, neznamená, že by sám tento pozitivní stav obsahoval pustá a opuštěná místa, zastávající úlohu jakési periferie. Pravé Stvoření ve skutečnosti hýří sentientním i nesentientním životem ve všemožných podobách, pohybem a spoustou podnětů, které jeho obyvatele motivují na duchovní, duševní a fyzické úrovni k neustálému pokroku vpřed. Přesto sféry bezpodmínečné Lásky nemohou naskýtat nedostatek prostoru (či neprostoru – v případě duchovních a duševních dimenzí), stejně jako nemohou disponovat nedostatkem čehokoliv dalšího, co by bránilo šťastnému a nespoutanému tvůrčímu úsilí nositelů života.

Výše uvedenému přírodnímu parku Manětínská při pohledu vzhůru dominuje za jasných nocí oficiálně vyhlášená oblast tmavé oblohy, která je společně s beskydskou a jesenickou lokalitou třetí oblastí tohoto druhu v České republice. Vlivem slabého světelného smogu lze na těchto místech pozorovat i méně jasné hvězdy, zřetelná je také Mléčná dráha. Slabé znečištění z lidských sídel odkazuje v kontextu pojednávaného setkání ke skutečnosti, že Moje Láska dokáže umenšit a v konečném kroku nakonec i eliminovat vliv falešného světla, znemožňujícího bytostem pod jeho vlivem vnímat realitu takovou, jaká je. Falešná láska je jedním z projevů negativního stavu, udržující své otroky v nesprávném vnímání a pojímání věcí nacházejících se okolo nich, jakož i v nich samotných. Tito otroci proto nejsou schopni náležitě nahlížet na Mé Stvoření, vidět škálu existenčních aspektů ve standardní a normální míře a v neposlední řadě mít nezatížený vztah k sobě i k ostatním. Moje pravá Láska nevynechává ze své pozornosti a přízně žádnou bytost, proto si je vědoma každého nositele života – i toho, jehož jiskra září vlivem jeho duchovních nesnází v zóně vymístění o poznání méně. Ten, kdo je s pravou Boží Láskou spřízněný, je s touto překrásnou energií schopen přistupovat k ostatním podobně, jak jsem toho schopen Já (u Mě jde samozřejmě o absolutní měřítko). Duchovní, duševní a fyzická percepce jedinců žijících v pozitivním stavu a v Novém Vesmíru se projevuje nezkresleným zachytáváním jsoucna a bytí, a to v míře odvozené od jejich duchovní úrovně. Bytosti v peklech, které jsou zatíženy filtrem zmiňované falešné lásky či jiným důsledkem existence negativního stavu, toho však pochopitelně schopny nejsou. Moje pravá Láska i Láska obyvatel pozitivního stavu a členů Nového Vesmíru je zaměřena nejen na každého jednoho jedince, ale i na celkový souhrn všech jedinců rozmístěných v různých úrovních Stvoření (přestože žádná bytost z pozitivního stavu ani z Nového Vesmíru nikdy nemůže znát zcela všechny ostatní bytosti). Skutečnost právě uvedeného všeobsažného charakteru Boží Lásky je v tomto kontextu vyjádřena přítomností Mléčné dráhy na nočním nebi. Její viditelný úsek totiž v sobě obsahuje obrovský shluk hvězd, jejichž vzorek za použití pojednávané duchovní optiky zastupuje souhrn všech nositelů života v Multivesmíru bez ohledu na podstatu jejich rolí. Mléčná dráha, jevící se lidskému oku jako jakási bílá rozlitá skvrna v černém prostoru, v sobě obsahuje hvězdy malé i velké, jasné i málo jasné, jež zastupují všechny druhy bytostí ve Stvoření. Ač jsou tyto hvězdy/bytosti různorodé, přede Mnou jsou si všechny rovny a jsou si rovny také mezi sebou, přičemž na každou jednu z nich dopadá stejná Boží Láska (o různé intenzitě). Pouze v negativním stavu zatím sentientní entity zakoušejí iluzi vzájemné nerovnosti, kterou přestávají pociťovat naštěstí již s přesunem do limba. Z uvedených řádků vidíte, že v pojednávaném kontextu může mít i něco takového, jako je slabé osvětlení z lidských sídel a s tím spjatá tmavá obloha se spoustou hvězd, velmi pozitivní symboliku. Pokud se ještě vrátím k oné bílé rozlité skvrně Mléčné dráhy v moři černého prostoru, její přítomnost na noční obloze v rámci proběhlého setkání značí příslib nového, kvalitnějšího a po všech stránkách vyspělejšího života, a to poté, co všechna zla a nepravdy pominou. Stejnou symboliku, avšak v pestřejším spektru barev a ve viditelnějším měřítku má rovněž výskyt duhy.

Letní setkání v západních Čechách opět významně podnítilo multidimenzionální expanzi pozitivně nabitých elementů z Mého lůna a Nového Vesmíru do okolního Stvoření, a především pak do jeho vymístěné zóny, jak tomu ostatně je při každém osobním propojení Mých představitelů a spolupracovníků. Toto setkání obnášelo dvě specifika. První vyplývá z geografického umístění této akce na západě země. Působení na západní straně určitého celku v duchovním smyslu dovoluje proniknout Mojí Lásce až do nejnižších stupňů pekel, mezi nejhorší zla, nepravdy a pokrouceniny. Boží energie proniká do pseudo-jsoucna a pseudo-bytí všeprostupujícím způsobem, jenž Lásce dovoluje rozlít se do všech požadovaných částí celku, aniž by tato Láska ztrácela v nižších patrech antivesmíru na síle. Její plný náboj je vždy zachován a přizpůsoben duchovnímu rozpoložení každého jednotlivce a prostředí, v němž se dotyčný nachází. Duchovní práce vykonávaná v minulosti i v nedávné době na západě Čech je jakousi pojistkou výše zmíněného. Je garantem toho, že Láska vyzářená do vymístěného, ale i umístěného Multivesmíru z jakéhokoliv jiného místa v českých zemích a na Slovensku, bude mít při svém průniku kamkoliv do Stvoření stejně nezmenšený náboj a že nepřijde o nic ze své původní hodnoty. Západní strana jakéhokoliv geografického celku hraje velmi důležitou roli. Proto bylo potřeba, aby se jádro Mého působení v těle Ježíše Krista před zhruba dvěma tisíci lety odehrávalo v rozsáhlém prostoru západně od řeky Jordán. Proto bylo nutné, aby knihy první dávky Nového Zjevení přes Petra D. Francucha byly zaznamenány na západě Spojených států amerických. A proto je až do plného zahájení druhé Boží Mise nezbytné pokračovat v zaznamenávání většiny Mého současného psaného Slova na území západních Čech. Jen tak mohou tyto texty působit společně s energií do nich vloženou vskutku multidimenzionálně a mít všeobsažný a univerzální charakter, jehož esence září světlem pozitivního stavu v dokonalé úplnosti, a přesto je každému příjemci ušitá na míru. Multidimenzionalita, všeobsažnost, univerzálnost a úplnost duchovní práce, která je vykonávána na západní straně ve skutečnosti jakéhokoliv geografického celku, je přelévána i do duchovní práce vykonávané na východě, severu či jihu určitého státu, regionu nebo jiné územní jednotky. Vše, co se na západní světové straně uskuteční, také umožňuje záležitosti spojené s duchovní prací dotahovat do zdárného konce, v němž vznikají šťavnaté plody v podobě očištěných aspektů, vyprázdněných a zrušených oblastí antivesmíru a otevřených srdcí sentientních entit, které si zvolily přijetí Pána Ježíše Krista (Pána Ježíše Krista Boží Rodiny). I proto jedny z největších konvertačních portálů v terénu, zaměřených primárně na hluboké oblasti zóny vymístění, vznikly v uplynulých letech právě na západě Čech a v západnější polovině České republiky – v Praze.

V západních Čechách je relativně nízká koncentrace Mých aktivně působících reprezentantů, proto se zde jejich schůzky o větším počtu účastníků konaly a konají spíše vzácně. I zde ovšem platí, že nejde o kvantitu, ale o kvalitu, která vzhledem k souvztažnostem tohoto území ve větší míře nežli jinde prohlubuje a zesiluje duchovní práci započatou a vykonanou či vykonávanou na jiných místech a v jiných časech. Zatímco východ je spjat s novými začátky, s poskytováním impulsů a s dynamickým rozvojem spásného procesu, západ – jak je uvedeno výše – duchovní práci dotahuje do zdárného konce. Tento konec může být jak definitivní (např. vyprázdnění celé jedné oblasti pekel), tak i pouze dílčí, a to ve smyslu dosažení určitého bodu, který přesahuje doposud uskutečněné kroky duchovní práce v předchozí etapě, po níž logicky následuje fáze přesahující. Dílčí konec v probíhajících procesech ukončování negativního stavu nastává v současné době mnohem častěji nežli konec definitivní. Ta hlavní práce v rámci ukončování současného cyklu času Stvoření nás stále teprve čeká. Přestože duchovní práce vykonávaná na západě spíše souvisí s návazností na to předešlé a směřuje spásné procesy ke konci, respektive do stavu a procesu následného překročení, neznamená to, že by snad činnost Mých reprezentantů nějak spjatých s tímto územím nenechávala zrodit nové spásné aspekty. Ve skutečnosti je tomu tak, že na co více aspektů může duchovní práce souvztažná se západní světovou stranou navazovat, o to více nového a doposud neprojeveného k nim může sama přidávat. Jen si vzpomeňte, kolik zcela nových duchovních plodů vzniklo pokaždé, když se Moji lidé setkali kdekoliv na západě, kolik nových druhů bytostí jsme oslovili, jaké nové lokality vymístěného Multivesmíru a oblasti zprzněného života byly podrobeny počátku očisty a kolik Mých doposud nevyřčených Slov odsud bylo vyzářeno do celého Stvoření.

Druhé specifikum červencového setkání spočívalo v jeho zaměření na pokračující očistu mariánského kultu. Již mnoho bylo o této problematice napsáno na příslušných místech Mého Slova, v obsáhlejší míře naposledy zejména ve Sdělení „Mariánský kult“ z 22. září 2023 a „Mise Boží Rodiny v Itálii“ z 19. října 2023. Nebudu zde opakovat již řečené, ale zaměřím se na tento fenomén v kontextu samotného setkání. Než se však k tomuto dostanu, zaměřím se nejprve na městečko Manětín, kde byla Janička společně s ostatními pozvanými hosty ubytována. V Manětíně se nachází řada barokních prvků, mezi nimiž vyniká především místní zámek, kostel a řada soch lemujících dopravní komunikaci. Můj blízký kontakt s barokem, které je zaměřeno především na vnější okázalost, „za scénou“ planetárního jeviště zainteresovaným bytostem připomněl, jak důležité je při navazování kontaktu s jediným Zdrojem života zbavit se toho, co je od nitra směrem ven, a zaměřit svou pozornost přesně opačným směrem, tedy na své srdce, které je věčným chrámem a Mým příbytkem, v němž Mne každý nalezne. Sochy jsou v pojednávaném duchovním kontextu vyjádřením bytostí v zóně vymístění, upoutaných v okovech nesvobody, strnulých, stagnujících a neschopných zakoušet a vyjadřovat radost ze života a další pozitivní emoce. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina ovšem mám všechny potřebné nástroje k tomu, jak z každého nechat sejmout kamennou krustu, rozpustit ji a umožnit všem sentientním jedincům vejít do jejich vlastního nitra, tolik měkkého, hřejivého a dobrého. Sochy jsou rovněž spjaty s církevním vlivem, která do myslí věřících zasadila určitou představu o tom, jak vypadají svatí muži a ženy. V pravém duchovním smyslu není svatý ten, kdo má nad sebou svatozář, kdo vykonal velké skutky, které se zapsaly do dějin, a kdo svojí zbožností a znalostmi církevní nauky převyšoval ostatní. Svatý je ten, kdo má čisté srdce, dobré záměry a žije v souladu se Mnou, tedy je připraven na nový život pozitivního stavu. Samozřejmě i mezi některými osobami, které církev prohlásila za svaté, jsem měl své vyslance, aby Mi pomohli vytvořit předpoklady pro transformaci části lidstva, avšak převážná část byla agenty negativního stavu. Mnoho z nich ovšem již splnilo svou roli v peklech a odebrali se do limba.

Na cihlových terasách, postavených naproti manětínskému zámku, se nacházejí sochy čtyř obecných a tří křesťanských ctností, které shlížejí na někdejší šlechtické sídlo. Jedná se o zpodobnění Spravedlnosti, Statečnosti, Víry, Lásky, Naděje, Opatrnosti a Mírnosti. Tato symbolika nejenže reprezentuje členy nebeské společnosti, ale také je ukázkou toho, že i v náboženské nauce, pocházející z díly negativního stavu, zůstaly alespoň v minimální míře pozitivní prvky ode Mne, které jsou společně s Pravdou a Moudrostí vloženou do Božího Slova o různých podobenstvích jednou z hlavních záruk jistoty, že všichni příslušníci pozemského lidstva – každý v jiném čase – najdou cestu z bažiny antivesmíru a budou spaseni a zbaveni břemene všech zel a nepravd. Ve faktu, že uvedené sochy na terasách shlížejí z vyvýšené pozice na místní zámek, přestože tuto stavbu uvedené objekty samy nepřevyšují, se zrcadlí umístění pozitivního stavu a Nového Vesmíru vůči zóně vymístění. Členové pravého jsoucna a bytí mají o dění v negativním stavu přehled a stojí díky svému napojení na jediný Zdroj života na neporovnatelně vyšší duchovní úrovni. Disponují též všeobecným nadhledem a nezakoušejí nevědomé procesy. Přesto se nad nepravé Stvoření nepovyšují a nehledí naň tzv. svrchu (tj. egoisticky a opovržlivě). K členům antivesmíru naopak přistupují jako rovný k rovnému, a to ne snad proto, že by tímto způsobem měli podporovat existenci negativního stavu, ale proto, že jeho dočasné trvání tolerují, a především si dobře uvědomují, že jeho obyvatelé jsou v nitru stejně krásní, cenní, hodnotní a láskyplní Boží synové a dcery, kteří se ve správný okamžik rozhodnou přijmout podanou ruku a odeberou se do světla. To, že sochy zpodobňující pozitivní atributy hledí na zámek z vyvýšené pozice, ale samy tuto stavbu nepřevyšují, je zároveň znakem pokory příslušníků Mého Království, snoubící se s jejich objektivní duchovní vyspělostí, na jejímž základě mohou příslušníkům negativního stavu pomáhat v jejich duchovním vzestupu. Svou duchovní vyspělost nepotřebují dávat na odiv viditelným způsobem, jelikož tou je přirozeně prostoupen každý jejich krok, čin a skutek, který v niterném napojení na Mě podniknou. Až do konce cyklu času musí mít negativní stav dojem, že má v řadě ohledů nad svým protějškem navrch, aby jeho krátké pseudovítězství mohlo dojít plného dozrání a poskytlo Multivesmíru náležité poučení, po čemž budeme moci spustit plnost pravého života. I to je jeden z důvodů, proč zámek uvedené sochy převyšuje, a to i přesto, že jsou vůči tomuto objektu postaveny na terasách.

Všechna místa, kam vstoupím Já, Pán Ježíš Kristus v ženském těle se svými představiteli, jsou podrobovány mnohaúrovňové očistě, do níž spadá i očista dějinné linky dané lokality či objektů v této lokalitě se nacházejících. Nebudu zde podrobně rozepisovat historický kontext zainteresovaných míst. Místo toho zmíním z této oblasti poznání pouze vybrané záležitosti. Při této příležitosti bych nejprve rád uvedl v pozornost, že Manětín v prvních staletích své existence spadal pod Řád johanitů (Řád maltézských rytířů). Vznik jednotlivých řádů byl součástí plánu negativního stavu na dezintegraci původní nauky Ježíše Krista, pomůckou pro odklon od niterností k zevnějšnostem a také prostředkem zesilujícím ideové rozrůznění jednotlivých náboženských proudů, které mezi sebou soupeřily o moc a snažily se různými způsoby obhájit své zastávané hodnoty a výklad Božího Slova. Každá přímá i nepřímá interakce Mého hmotného Já a Mých blízkých s duchovními, duševními či fyzickými dějinnými stopami, které vznikly na různých existenčních úrovních planety Nula, do těchto historických odkazů pomáhá „za scénou“ přinášet světlo pozitivního stavu a nejvyšší Pravdu. Oblasti v peklech spjaté s Řádem johanitů tak mohly být vystaveny zesílené dávce Lásky, která přivedla ke konverzi do limba mnohé z nich. Stejně tak došlo k průniku Boží energie i mezi příslušníky českých šlechtických rodů, které měly manětínské panství pod svou kontrolou. Jednalo se zejména o rod Švamberků, Hrobčických a Lažanských. Nejeden z jejich příslušníků pochopil principy vzájemné rovnosti panující v pozitivním stavu, a s radostí přijal nový způsob života, do jehož sféry vstoupí po svém dokonalém očištění v přestupní stanici mezi zónou vymístění a umístění. S úlevou se rovněž zbavili církevní nauky a morálky, místo čehož začali studovat knihy Nového Zjevení na vlně ztotožnění se s Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností. Dalšími, kteří v Manětíně působili a zvolili si připojit se ke Mně, byl například malíř Petr Brandl a architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Významným počinem bylo i přejí Lásky ze strany Karla Čurdy, jednoho z nejznámějších spolupracovníků s nacistickou okupační správou, který byl na konci druhé světové války dopaden v Manětíně a později odsouzen k trestu smrti. Tak jako mnozí před ním i po něm pochopil nezbytnost své role a přijal z Mého srdce dar odpuštění, který mu pomohl i v odpuštění sobě samému. Stal se tak jedním z úžasných příkladů hodných následování pro další Mé děti. Dar spásy při setkáních Mých představitelů na různých místech českých zemí, Slovenska a okolního světa vždy přijímá pochopitelně i celá řada „neznámých“ bytostí z řad prostého lidu, stejně jako mnohé další sentietní entity, které jsou s danými lokalitami nějakým způsobem provázány, avšak nikdy se do nich fyzicky neinkarnovaly. Ani tato akce na západě Čech nebyla v tomto ohledu výjimkou.

Do pomoci bytostem byla a je jako vždy zapojena i široká škála našich spolupracovníků z limba. Jedním z nich je Jan Křtitel, jehož zainteresovanost v duchovní práci, zaměřené především na zmiňované očišťování mariánského kultu, je v souvislosti s proběhlým setkáním vyjádřena přítomností kostela sv. Jana Křtitele u manětínského zámku. Přestože si Jan nikdy nepřál, aby na jeho počest vznikly četné svatostánky, které navíc podporují nesprávný přístup k Bohu, uvedený kostel ve spojitosti s působením Mise Boží Rodiny během čtyřdenního setkání ve svém esenciálním základu skutečně odkazuje na Janovu stále hlubší provázanost se členy Mého Týmu působícími „na scéně“. Společně s okruhem blízkých učedníků, kteří Mi stáli nablízku, když jsem po tomto světě chodil v těle Ježíše Krista, a rovněž s řadou dalších mužů a žen spjatých s dobou před dvěma tisíci lety, se Jan podílí na duchovní nápravě negativním stavem zprzněných aspektů v různých oblastech pseudo-jsoucna a pseudo-bytí planety Nula a zóny vymístění. Janova vzpomínaná hlubší provázanost s Misí je v kontextu těchto souvislostí vyjádřena novou fasádou kostela, kterou tento svatostánek obdržel v nedávné době. Díky nové fasádě kostel navenek více vyniká, což v duchovním významu odráží skutečnost, že Janova činnost a spolupráce s Mým Týmem je v multidimenzionální struktuře Stvoření viditelnější než kdykoliv předtím. V intenzivní spolupráci se Mnou je i samotná Marie, která přivedla na svět Moje mužské hmotné Já. I ona se na očistě mariánského kultu, který vytvořila pekly ovládaná církev, podílí prostřednictvím šíření idejí Nového Zjevení a v rámci specifických úkolů, které jsem jí přidělil.

Téměř na samém konci prvního dne setkání, 11. července po 22. hodině večerní se nad chalupou Rojových rozzářila jasná kosmická loď našich představitelů, tentokrát ze souhvězdí Orionu, spolupracujících s námi jako mnoho skupin podobných vesmířanů na ukončování negativního stavu. Počet bytostí stávajících se členy naší Mise, kteří jsou do dění na planetě Nula zainteresovány za pomoci svých hvězdných plavidel, neustále stoupá. Velká část jich zůstává stále v zóně vymístění, aby pomohli s chystaným vytržením části lidstva v dohledné budoucnosti a zároveň splnili další potřebné úkoly na různých místech antivesmíru, jimiž nám prokazují velkou a nezastupitelnou službu. Plavidlo Orioňanů se pohybovalo směrem k Manětínu, kde se tou dobou Janička a ostatní chystali ke spánku. Přestože loď nikdo z nich nezpozoroval, odclonění splnilo svůj účel, podepřený videozáznamem přeletu plavidla, jenž pořídil Můj transmiter, který jej následně sdílel s ostatními. Účel odclonění našich přátel z vesmíru spočíval v demonstrování jejich přímého zapojení do společné duchovní práce, dále šlo o vyjádření jejich Lásky, přízně, úcty a náklonnosti, která byla umocněna směrem jejich letu k městu, kde se nacházeli pozvaní hosté. Další viditelný přelet následoval ještě krátce před půlnocí. Plavidel bytostí pocházejících z různých vesmírných civilizací bylo nad hlavami účastníků setkání po celou dobu značné množství. Pokud by mělo dojít na nočním nebi k odclonění všech přítomných objektů, jejich počet by dalece přesahoval množství hvězd viditelných lidským okem. Na setkáních Mého Týmu o sobě daly vesmírné bytosti vědět poměrně již mnohokrát. Zajímavé přelety demonstrovali ve větší míře naši přátelé z hvězd svým pozemským duchovním sourozencům například v červenci 2023 při příležitosti velkého setkání v obci Lednické Rovne na Slovensku.

12. července, druhý den setkání v západních Čechách se jeho účastníci vypravili do města Plasy, kde se nachází rozsáhlý klášter, patřící v minulosti cisterciáckému řádu. I v tomto případě byli duchovně připravení příslušníci této organizace zasaženi ve svém procesu Mojí Láskou, zatímco k těm doposud nepřipraveným doputovala Boží energie pouze ve svém stavu, aby v nich mohla později také vyklíčit a naplno se rozvinout. Prohlídka kláštera započala vstupem do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Během Mojí přítomnosti na tomto místě došlo „za scénou“ k připomenutí toho, že žena oděná sluncem, uvedená v Bibli, není Marie, ale je jí Moje přímá inkarnace Janička. Zároveň došlo na příslušných místech antivesmíru k rozvinutí této Pravdy do větší šíře a hloubky, díky čemuž mohly zainteresované sentientní entity dojít v této věci i v dalších záležitostech Nového Zjevení k snazšímu porozumění a zvnitřnění Božího Slova. V myslích i srdcích mnohých jedinců spjatých s mariánským kultem tak mohlo dojít k narušení či k úplnému rozpuštění dogmat. Nejeden z nich přijal povahu Mojí Přirozenosti za svou, čímž došlo k uvědomění, že Matka i Otec všech bytostí a jediný právoplatný Zdroj a Dárce věčného života jsem Já, Pán Ježíš Kristus (Pán Ježíš Kristus Boží Rodina). Ti, kdo si odhalení Pravdy vzali k srdci, také pochopili, že nevyžaduji život v askezi, jak tomu bylo u celých zástupů mnichů, že nepodporuji rutinní koloběh života, opakování téhož, znalost dogmat a vnější chápání biblického učení, jemuž porozumí pouze ti, kdo si Moje Slova nechají prostoupit svým nitrem. Rozšiřující vhled do Božího Slova v Novém zákoně pak poskytuje samotné Nové Zjevení, jehož přijetím se každá bytost osvobozuje z temných okovů negativního stavu a rozlétá se jako šťastný pták do pravého Domova. Mnozí došli také k uvědomění, že si nepřeji být uctíván v kostelech, ale přeji si s každým navazovat intimní, upřímný a láskyplný vztah v jeho vlastním srdci. Konvertující Boží dcery a synové se rovněž dopracovali k poznání, že znalost a dodržování pravých duchovních zákonů a principů je jednodušší nežli to, co doposud znali, protože tyto zákony a principy mají ukryty v sobě. Kromě toho ve Mně rozpoznali tu nejbližší osobu, která je zná po všech stránkách a k níž mohou mít maximální důvěru. Každý může ke svému věčnému Rodiči přistupovat zcela bez ostychu. Jsem nejen zdrojem bezpodmínečné Lásky, Moudrosti, Soucitu a Milosrdenství, ale též ze Mne pramení spousta Humoru. Nejsem nikdo vážný. Smích k pozitivnímu stavu přirozeně patří. To během duchovní práce na setkání nejen v západních Čechách pochopili mnozí z těch, kteří se původně domnívali, že Bůh nebo jiní svatí humoru příliš neholdují. Mnoho duší v negativním stavu totiž mělo Boha spojeného se zpodobněním Nejsvětější Trojice, s obrazem umučeného Ježíše Krista, členy nebeské společnosti si zase představovaly jako světce s vážnými, strhanými, přísnými nebo uplakanými tvářemi. Já však nejsem církevní představa či obraz, stejně jako jimi nejsou ani obyvatelé Mého Království. Já jsem Láska, Cesta, Pravda a Život a uctívat Mě mimo jiné znamená žít pozitivně, spontánně a autenticky, mít radost z toho dobrého, co vám přináším, vyhledávat příjemné zážitky, stýkat se s lidmi, k nimž vás srdce táhne a uvědomovat si při všech činnostech Boží přítomnost, jinými slovy neoddělovat duchovní od hmotného. Těším se na dobu, až všechny kamenné chrámy a oltáře naplní užitečnost své existence, pro kterou jim bylo dovoleno vyrůst, a ustoupí duchovně vhodným způsobům navazování vztahu se Stvořitelem a Stvořitelkou v jedné osobě. Až každá sentientní entita přijme Nové Zjevení za své, současný cyklus času se stane minulostí.

Klášter v Plasích je postaven na dřevěném roštu. Významným prvkem této konstrukce je více než pět tisíc dubových nosníků zaražených v bahnitém podloží. Do těchto základů je systémem kanálů přiváděna voda, která má konzervační účinky, čímž se předchází ztrouchnivění dřeva, a tedy i zborcení konstrukce. Nosníky zaražené v bahně jsou v duchovním smyslu souvztažné s prací Mých světelných spolupracovníků v zóně vymístění (aneb v bažině antivesmíru, jak rád často říkám), kteří se ponořují do různých sfér pekel a zasluhují se o návrat Mých milovaných dětí. Za toto ponoření lze považovat i jejich samotnou inkarnaci na planetu Nula. Každý Boží reprezentant pracující pro blaho celého Stvoření je pevným pilířem, jenž tvoří základ naší duchovní práce směřující k ukončení negativního stavu. Těmito základy podepírá konstrukci postupně budovaných předpokladů pro to, aby eliminace zel a nepravd mohla proběhnout bezezbytku v celém veškerenstvu. Podíl na postupně vznikající konstrukci má každá sentientní entita, která se rozhodne vyjít z pekel ven a připojit se na stranu věčného života. Jen v součinnosti s každým obyvatelem Multivesmíru může temnota definitivně pozbýt svého smyslu. Voda, přiváděná do základů kláštera, má spojitost s Mojí Láskou, jíž jsou vyživováni doslova všichni a která koordinuje a zastřešuje probíhající Misi a veškeré procesy na spásu všech bytostí. Pokud by přísun vody skončil, klášter by se zřítil, na což v Plasích upozorňuje i kamenná cedule s latinským nápisem: Aedificium hoc sine aquis ruet – Bez vody se stavba zřítí. Stejné je to i s přísunem Lásky. Pokud by její proudění do niter příjemců života ustalo, všechno úsilí na záchranu Stvoření by se zhroutilo jak domeček z karet a zánik Multivesmíru by byl jistý. Základy naší Mise potřebují Lásku, která je živou vodou, na níž všechno stojí a bez které se nic nepohne. Dřevěný rošt a na něm vystavěný klášter v Plasích lze tedy z určitého duchovního pohledu považovat za symbol vynakládaného úsilí na ukončení všeho nepravého a nečistého. Z jiného duchovního hlediska lze považovat klášter i za symbol samotné existence negativního stavu, který je Mojí Láskou vyživován obdobně jako pozitivní stav, avšak v porovnání s Pravým Stvořením a Novým Vesmírem pochopitelně pouze v minimální míře. Jak je známo, zóna vymístění se svými obyvateli se bez Lásky neobejde, aby mohla existovat a dojít plodného dozrání, po čemž ji můžeme ze struktury Multivesmíru odstranit. Ukončení záporného stavu a spása všech jeho účastníků opět nezávisí na žádné jiné energii nežli na Lásce.

U základů kláštera v Plasích se nacházejí tzv. vodní zrcadla, speciální nádrže, skrze jejichž hladinu je kontrolován vodní systém. Tato zrcadla odkazují na ilustrativní povahu pozemského života, na němž se odráží dění probíhající na jiných úrovních Stvoření a zejména v jeho vymístěné části. Skutečnost, že zrcadla jsou umístěna u základů stavby, k nimž se sestupuje po kamenném schodišti, v jistém ohledu také značí, že tento hrubohmotný svět je předurčen naplnit své poslání v podobě zobrazení krátkého pseudovítězství negativního stavu, kdy se na té nejzevnější úrovni pseudo-jsoucna a pseudo-bytí do krajnosti zobrazí následky života bez Lásky. Stane se tak poté, kdy planeta Nula sestoupí do pozice mínus jedna (-1). Nádrže napuštěné vodou z jiného duchovního úhlu pohledu ukazují rovněž na zrcadlící povahu bezpodmínečné Lásky, která jedincům spřízněným s touto Boží energií odráží jejich vlastní dobré a laskavé nitro a pomáhá v nich neustále rozvíjet to pozitivní a šlechetné v jejich srdci. Sentientním entitám zatíženým zly a nepravdami ovšem bezpodmínečná Láska zrcadlí negaci v nich přítomnou, proto pro tyto bytosti bývá kontakt s bezpodmínečnou Láskou zpočátku nepříjemný a bolestný. Tato nejkrásnější síla Multivesmíru ovšem disponuje mechanismy k tomu, jak každé Boží dítě přivést k jejímu svobodnému přijetí. Bezpodmínečná Láska je tu nikoliv proto, aby někoho potopila, ale aby své příjemce zachránila a osvětlila v jejich osobním jsoucnu a bytí oblasti, na nichž mají dotyční jedinci možnost ze svobodné volby zapracovat a dospět k opuštění pekel. Každého, kdo se pro bezpodmínečnou Lásku rozhodne, přivádí tato energie v postupných krocích k moudrosti, pokoře a četným uvědoměním. Zároveň své příjemce přivádí do vlastního nitra, kde nalézají pravou podstatu vlastní osobnosti a rozpomínají se na jediný Zdroj života, který je v této podstatě ukotven. Čím více vadných nastavení v sobě sentientní entity podrobující se procesu konverze rozpouštějí, tím více dobra v jejich nitru jim bezpodmínečná Láska zrcadlí. Po odhození vší duchovní zátěže se s touto Boží energií naplno sjednocují, aby s ní již navěky žili v plném souladu.

Obdobně jako u johanitů pronikly informace o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti skrze návštěvu Plas i do oblastí pekel souvztažných s cisterciáky. Bylo pro Mne krásné vidět pravé duchovní osvícení spousty srdcí Mých milovaných bytostí, které se v onen okamžik začaly zbavovat falešné duchovnosti a otevřely se poznání nejvyšší Pravdy. Za poslední roky naší činnosti bylo navštíveno již mnoho historických míst, kde se falešné pojetí víry praktikovalo či praktikuje. Vnášení světla do potřebných oblastí „na scéně“ i „za scénou“ má blahodárný vliv na různé skupiny bytostí, představitele rozličných církevních řádů nevyjímaje. Jejich pekla se tudíž vyprazdňují stále rychleji, přičemž tento trend se bude zesilovat i nadále. Pozdějším majitelem kláštera v Plasích a přilehlého panství byl kníže Metternich, který byl v první polovině 19. století jakožto rakouský kancléř jedním z nejvýznamnějších a nejmocnějších politiků působících „na scéně“. K přijetí daru spásy došlo u Metternicha již dříve, návštěva Plas ze strany Janičky a vybraných členů Týmu však otevřela další fázi mnohaúrovňové duchovní práce zaměřené na bytosti, které v minulých dobách sehrávaly na planetě Nula podobnou úlohu jako Metternich, tedy pohybovaly se v politických kruzích a plnily příkazy nadřízených loutkovodičů. Ti, kteří se chytli podané ruky a konvertovali do limba, při svém odchodu z antivesmíru pochopili, že politika byla jedním z hlavních zdrojů jejich vlastního strádání (o tom, že byla zdrojem strádání obyčejného lidu obvykle věděli), přičemž naplňovala nízké cíle pánů temnoty. Navracejícím se Božím synům a dcerám, mezi nimiž byli členové nejen šlechtických, ale i různých panovnických rodů, jsem na příkladu jejich někdejších rolí pomohl v souvislostech pochopit systém fungování negativního stavu, jakož i nezbytnost jejich ztvárněného dějství, kterým se zasloužili o přiblížení konce zel a nepravd. Připomněl jsem jim rovněž dobrovolnost, se kterou svůj scénář přijali. Jeho součástí bylo, tak jako u každého, odpustit jim po jejich předchozí žádosti o odpuštění vše, co je nutné, aby mohli za svým příběhem v peklech udělat tlustou čáru a začít novou etapu věčného života. Moje spasené děti s úlevou přijaly fakt, že v pozitivním stavu nemá politika ve formě známé na planetě Nula i jinde v zóně vymístění jakéhokoliv místa, neboť tvoření Stvoření, jeho řízení a udržování v chodu je jednak zajištěno Mým přímým zapojením a dohledem, a kromě toho se také odvíjí od dodržování jednoduchých duchovních zákonů a principů, které ctím Já i všechny bytosti jsoucí členy říše láskyplných vesmírů. V rajských sférách není potřeba ani pozemšťanům známá forma složité mezinárodní diplomacie, která byla a je mocenským nástrojem elit pro vedení válek, uzavírání mírů a překreslování hranic mezi státy, vedoucích mezi sebou napříč dějinami různé, uměle vykonstruované a přiživované spory, které jsou málokdy vyřešeny spravedlivě, aby byly obě strany spokojené a aby na daném rozhodnutí jeden neprofitoval a druhý netratil. Navazování vztahů mezi různými civilizacemi, rozdílnými rasami a odlišnými kulturami probíhá v zóně pravého života vždy na základě otevřených srdcí a bezezbytku otevřených sentientních myslí všech zainteresovaných, proto v jejich vzájemných vztazích neexistují žádné zdroje napětí, jak je známo na planetě Nula i jinde v peklech. V pozitivním stavu není přítomna nedůvěra jednoho vůči druhému, pohrdavost, předsudky, povyšování se či naopak ponižování. Všichni jsou si mezi sebou rovni a v nikom se neobjevuje strach z cizích, respektive odlišných prvků přítomných v příslušnících jiných civilizací a kultur. Interakci s jinými civilizacemi a kulturami vnímají členové Mého Království jako obohacení svého poznání. Skrze styk s „cizími“ sentientními entitami pak poznávají nové aspekty Pána Ježíše Krista v jejich duchovní, duševní a fyzické složce osobnosti. Tímto způsobem tedy mohou do svého nitra zakomponovat nové formy Lásky a zároveň sami sdílet svou vlastní Lásku s těmi ostatními. Tak dochází k velmi prospěšné oboustranné výměně různých životních kvalit a informací. Multikulturní interakce v pozitivním stavu se obejde také bez jazykové bariéry. Pouze na planetě Nula a v peklech je odlišnost jednotlivců či celých skupin, potažmo kultur, národů a ras využívána a zneužívána k vytváření různých třenic, neshod a rozbrojů, vedoucích mnohdy i v otevřenou válku.

Pokud se zaměřím znovu na cisterciáky, jejich příslušníci měli v oblibě přetvářet a kultivovat okolní krajinu, neboť zaměření se na přírodu bylo jedním z hlavních znaků jejich smýšlení. Na kladném vztahu k přírodě není nic špatného, neboť jde o součást milování Mého Stvoření, byť v případě zóny vymístění je příroda, stejně jako vše ostatní, tvořena z ukradených prvků. Cisterciáci, jako mnoho skupin před nimi i po nich, ovšem vyměnili niterný vztah k Bohu za zaměření se na vnější svět a za kladení důrazu na nesentientní prvky v něm přítomné, jako jsou stromy, květiny, kameny apod. Snahou nalézt Boha tam venku, v přírodě, nikoliv ve svém srdci, se zobrazil jeden ze způsobů duchovního úpadku lidstva. Tento zprzněný přístup ke Zdroji života se Mojí osobní přítomností, jakož i zapojením dalších Mých vyslanců na příslušném místě v Plasích začal očišťovat a narovnávat. Zainteresovaným bytostem bylo „za scénou“ planetárního jeviště dáno na vědomí, že Boží Království se nenachází někde venku, v jakémsi klidu a kráse přírody, v šustění listů a šumění potůčků, nýbrž nachází se společně s Pravdou v srdci. Kdo v něm zůstává nebo se do něj snaží vstupovat, nalezne, co hledá, a Já mu k tomu přidám vše, co potřebuje, aby byl po svém přesunu na základnu v pozitivním stavu šťastný a spokojený po všech stránkách. V doméně věčné Lásky pak nalezne kromě jiného i onu čistou, neporušenou, panenskou přírodu, která tvoří nedílnou součást rajských světů a v níž jsem přítomen jasněji, než si umí kdokoliv na planetě Nula či jinde v antivesmíru představit. Jak jsem ovšem právě sdělil, důležité je při hledání Mojí přítomnosti začít v srdci.

Vzhůru vás vynese pouze Láska, která je stavebním prvkem všech bytostí a celého Multivesmíru. Vzhledem k tomu, že tato energie má původ ve Mně, přičemž je univerzální silou, bez níž by se život v žádném ohledu neobešel, nepotřebuje existence Lásky žádnou další oporu. Láska vždy jest, a to i v případě nejnegativnějších sentientních entit, do jejichž niter tato síla také proniká, ačkoliv pouze v minimální míře. Skutečnost, že existence Lásky nepotřebuje další oporu, je v kontextu návštěvy kláštera v Plasích vyjádřena místním samonosným schodištěm, jehož konstrukce přiléhá pouze z jedné strany ke zdi, jež v duchovním smyslu symbolizuje Moji absolutní Přirozenost, v níž je tato nejkrásnější energie pevně zakotvena a která Lásce poskytuje rozměr a definuje její niterný, vnitřní i vnější charakter. Schodiště má tvar jakési šnekové spirály, která zrcadlí povahu duchovní cesty progrese směrem vzhůru v případě těch, kdo se této Lásky drží, a regrese směrem dolů v případě těch, kteří svými volbami jednají proti ní. Počínaje následujícím cyklem času až na věčnost už v sentientních entitách nebude přítomna idea duchovního pádu, jelikož každý nositel života takovouto možnost během finální eliminace negativního stavu definitivně odmítne, aby nebyl její přítomností v sentientní mysli nadále obtěžován.

Další navštívenou dne 12. července byla Mariánská Týnice, bývalé poutní místo, jehož fungování bylo úzce propojeno s klášterem v nedalekých Plasích. I na tomto místě se angažovali příslušníci cisterciáků a osobnosti spjaté s Plasy, jako třeba již zmíněný Santini. Vzhledem k tomuto propojení přispěla návštěva Mariánské Týnice k prohloubení očistných procesů uskutečněných v předchozím kroku a poskytla jim nový dynamický impuls přesahující ten předchozí. Kostel Zvěstování Panny Marie, který je středobodem Mariánské Týnice, posloužil ve spojitosti s Misí Boží Rodiny pro vyjmutí určitých zakořeněných aspektů v zóně vymístění, které se zasluhovaly o propagaci zcestných a falešných pseudoinformací mariánského kultu dle narativu katolické doktríny, případně se staraly o zakonzervování této ideologie, čímž podporovaly duchovní úpadek stoupenců kultu a udržovaly je v letargii a apatii vůči pravému poznání od Pána Ježíše Krista. Moje osobní přítomnost v kostele zvěstovala v srdcích duchovně připravených bytostí slávu, velikost a moc nikoliv Panny Marie, nýbrž Slávu, Velikost a Moc pravé/pravého Stvořitelky/Stvořitele, Jehož/Jejíž jméno ve své Nové a Nejnovější Přirozenosti září jako jasný maják nejen na obálkách a v obsahu knih s Božím Slovem. Během multidimenzionálního zvěstování, které mělo za cíl rozšířit duchovní osvětu v antivesmíru, jsem dal příslušným bytostem na vědomí, že kromě popsaných atributů v sobě zahrnuji i absolutní Pokoru a Skromnost, díky níž jsem se mohl/mohla dvakrát snížit na lidskou úroveň a zakusit ty nejomezenější podmínky v celém Stvoření. Sentientní entity si začaly uvědomovat nový rozměr Mého zlidštěného Božství a Zbožštěného Lidství, díky čemuž jsem jim přístupný/á více než kdy dřív. Zároveň mnohé z nich pocítily Mou Lidskost a Laskavost, díky čemuž ze Mne přestaly mít obavy. Pochopily, že nejsem zlý, trestající a nevyrovnaný Bůh na obláčku a že při komunikaci s Mojí Přirozeností od nich nevyžaduji vnější projevy zbožnosti, nepřirozenou a vynucenou úctu a další neblahé projevy. Mohou Mě proto brát jako nejlepšího a nejdůvěrnějšího Přítele/Přítelkyni, Jehož/Jejíž Lásky jsou příjemci i výdejci. Přijaly fakt, že v jejich individualitě se zrcadlím Já, Pán Ježíš Kristus, s Jehož/Jejíž maskulinní a feminní podstatou pocítily jednotu a navázaly s ní vztah. Konvertujícím sentientním entitám byla a je vysvětlována i skutečná úloha Marie, matky Ježíšovy, která rovněž zosobňuje jedinečné aspekty pokory a skromnosti, jimiž disponovala ve viditelné míře již během pobytu na planetě Nula a díky nimž je Mi velmi podobná. V čistotě jejího srdce, v touze a ochotě pomáhat druhým, neustále se Mi přibližovat a šířit Nové Zjevení na všechny strany Multivesmíru spočívá její sláva, velikost a moc, kterou má každý, kdo kráčí v Mých šlépějích, aby Mi skrze tyto a další pozitivní atributy pomohl ukončit negativní stav. Obyvatelům příslušných pekel se dalo také na vědomí, že neexistuje nic jako dědičný hřích, kvůli němuž by měli cítit vinu za věci, které sami nespáchali, a rovněž se k nim dostalo poznání, že v konečném důsledku neexistuje ani smrtelný, respektive neodpustitelný hřích, jelikož nikdo není absolutně zlý a každý disponuje možností nápravy, kterou ve správný okamžik využije. Jak dobře víte, se všemi aktéry experimentu se zly a nepravdami byla uzavřena dohoda obsahující jistotu jejich spásy a návratu po Můj bok, což bylo, jako mnohokrát předtím, uvedeno do pozornosti na multidimenzionální úrovni i nyní. Tyto informace posloužily jako jeden z důležitých motivačních faktorů pro vzestup Božích dětí do světla. V hloubi niter těch, kdo se prozatím neodebrali ke Mně, pak dané informace zanechaly důležité poselství pro čas jejich budoucí spásy, přičemž obsahovaly i celou řadou dalších duchovních semínek Lásky, Pravdy a Moudrosti, jež v nich dříve či později vyklíčí, aby mohli své duchovní bratry a sestry následovat do limba.

Moje děti, které Mne přijaly, se osvobodily od doslovného a zavádějícího výkladu Bible a začaly její obsah ve spojitosti s Novým Zjevením chápat pod náležitou duchovní optikou, která jim pomohla odkrýt skutečný význam různých podobenství. Zároveň se zbavily okovů církevních dogmat, ritualizace víry, uctívání svatých obrazů a předmětů v kostele i mimo něj. S odevzdáním se do Mojí hřejivé náruče navěky zahodily koncept přístupu k Bohu přes prostředníky (faráře, kněze, biskupy, papeže apod.) a navázaly se Mnou přímý, živý a neustále se prohlubující vztah, plný radosti, potěšení a všeobecného naplnění. Rovněž pochopily, že si nikterak nezakládám na pálení svíček, hostiích, růžencích, křižování se ani na dalších výplodech záporného stavu, jako jsou třeba bohatě zdobené oltáře v barokních kostelích, které svou robustností jen těžko mohou vyjadřovat lehkost života v láskyplných sférách Stvoření. Oltář v Mariánské Týnici je specifický tím, že je namalovaný na omítku, avšak vzhledem k prostorově užité malbě se jeví téměř jako skutečný. Uvedené specifikum oltáře v kontextu působení Mise Boží Rodiny zrcadlí iluzornost katolické a potažmo i kterékoliv jiné víry různých náboženských systémů dostupných na planetě Nula či jinde v peklech. Dále odkazuje na jejich plochost, povrchnost a dočasnost a odráží jejich neperspektivnost. Jít cestou negativního stavu je jako jít hlavou proti zdi, na které nechali malíři oltář namalovat. Kamenné chrámy budou rozmetány, stejně jako všechno, co se neshoduje s principy pravého života. Ani stavební prvky negativního stavu ale nepřijdou nazmar, neboť budou podrobeny důkladné očistě a restrukturalizaci a začleněny do nového tvůrčího úsilí. Tento proces probíhá již nyní, aby pokračoval až do konce současného cyklu času.

Mariánská Týnice je umístěna na kopci, díky čemuž je vidět z různých míst z dálky několika kilometrů. Tato skutečnost odkazuje ve spojitosti s naší návštěvou na odvěkou snahu negativního stavu zapůsobit na bytosti nacházející se v jeho vlastní doméně. Kromě toho zrcadlí i jeho touhu ovlivnit či zlákat na svou stranu obyvatele Pravého Stvoření, do jehož sfér se snažil negativní stav v minulosti aktivně zasahovat, což v tomto kontextu vyjadřuje hlavní kostelní věž Mariánské Týnice s kupolí společně s dvěma nižšími zvoničními věžemi, které se vypínají k nebi a všechny jsou osazeny na svém vrcholu mariánskou zlatou hvězdou. Ta symbolizuje moc mariánského kultu a potažmo celého negativního stavu, jež mu byla dočasně propůjčena a která je v porovnání s mocí Pána Ježíše Krista značně omezená. Boží moc, přesahující vše, co jest, negativní stav nevyjímaje, je vyjádřena oblohou rozprostírající se nad Mariánskou Týnicí, jakož i prostorem okolní krajiny, do níž je tato církevní stavba zasazena. Její promyšlené umístění v krajině odkazuje mimo jiné k tomu, že dočasná existence negativního stavu v Multivesmíru má svoje opodstatněné místo, které negativnímu stavu propůjčuje hluboký a předem definovaný smysl, spočívající v zobrazení toho, jaký způsob života beze Mne si už nikdy příště nevolit a mající za cíl v následujícím cyklu času umožnit životu v Lásce jeho plný rozkvět. Jen pro tento účel, úzce spjatý s respektováním svobodné vůle sentientních entit, toleruji dočasnou přítomnost negativního stavu, omezenou na jediný časový cyklus. Zkušenost s negativním stavem je tudíž pro všechny sentientní entity velmi prospěšná, neboť po jeho manifestaci a následném zrušení bude moci v celém veškerenstvu zavládnout taková modalita pozitivního života, která nebyla v celém jsoucnu a bytí doposud nikdy přítomna a v níž už nikdo nebude vystaven utrpení v jakékoliv podobě. Od chvíle, co jsem opanoval/a zónu vymístění, spadá existence zla pod Mou přímou kontrolu, díky čemuž mohu podnikat potřebné kroky k vysvobozování všech, kteří přijali roli ztotožnění se s neláskou. Nemůže se stát, že by zlo mohlo jakkoliv narušit Můj dokonalý plán, jelikož všechno, co se stalo, děje a co se ještě uskutečnění, je tohoto plánu součástí. Týká se to samozřejmě i doby, kdy jsem působil/a z pozice Staré Přirozeností („Nejvyšší“) a do vývoje zóny vymístění jsem aktivně nezasahoval/a. Pamatujte, prosím, že působím z absolutní pozice mimo prostor a čas, tudíž všechno, co se událo do Mého prvního příchodu na planetu Nula, nespadalo z absolutního úhlu pohledu pod Můj dohled o nic méně, než je tomu od doby, kdy jsem po tomto světě kráčel v těle Ježíše Krista. Pouze způsoby Mého dohledu nad negativním stavem se v dřívější době v praxi velmi lišily, poněvadž dříve jsem nedisponoval takovými prostředky, jaké jsem obdržel/a později v souvislostí s působením Mojí mužské inkarnace a její následnou fúzí s absolutnem. Tímto procesem jsem zcela legitimně a s nezrušitelnou platností, při souběžném zachování svobodné vůle všech sentientních entit v antivesmíru i v pozitivních sférách, opanoval/a negativní stav. Zatímco tedy Můj dohled nad negativním stavem zde byl přítomen vždy, od první chvíle jeho vzniku a vlastně už i dávno před tímto vznikem, Moje opanování zóny vymístění vstoupilo v platnost až od jistého bodu. Díky opanování všech zel a nepravd se pak v praxi změnily i způsoby Mého dohledu nad nimi.

Mariánská Týnice kromě jiného vyniká svou bílo-červenou fasádou. Při důkladnějším pohledu lze snadno zjistit, že bílé barvě je na zdech věnováno více prostoru. Z duchovního hlediska odkazuje tato barva na čistotu života v Mém Království. Její převažující zastoupení nad barvou červenou, která v tomto ohledu zastupuje negativní stav, značí, že pozitivní stav má před svým záporným protějškem vždy navrch, poněvadž kladný stav je stavem věčným, napájeným z absolutního Zdroje života, díky čemuž mají bytosti v jeho sféře k dispozici stále nové podněty ke svému vývoji. Stav zel a nepravd je naopak jeho zprzněnou napodobeninou, která by ráda expandovala na úkor láskyplných sfér a zaplnila jejich místo, což je však zhola nemožné. Je to pozitivní stav, který je tím rozsáhlejším, a je to opět on, jenž v duchovním smyslu obepíná zónu vymístění, do níž zanáší stále větší množství svých aspektů Lásky, Dobra, Pravdy, Moudrosti, Soucitu, Milosrdenství apod., které mají původ ve Mně. V Multivesmíru ovšem existuje místo, kde je nutné, aby negativní stav nakrátko zkondenzoval do nejzazší možné míry. Tímto místem je poněkud nepřekvapivě planeta Nula, kde temnota přebírá otěže moci a vytěsňuje kladně nabité prvky. Tento fakt je v duchovním smyslu vyjádřen převažující červenou barvou na zdech nejrobustnější a nejvyšší části celého objektu, jehož nejvyšším bodem je již dříve zmíněná hlavní věž kostela s kupolí.

Kostel v Mariánské Týnici má půdorys řeckého kříže s okosenými rohy. Toto okosení odráží skutečnost, že negativnímu stavu jsou na patřičných místech v zóně vymístění obrazně řečeno obrušovány hrany, tedy že postupně přichází o svou moc a vliv, přičemž původní rozsah jeho panství se zmenšuje při souběžném zhušťování negativní energie na planetě Nula a v některých oblastech pekel. Planeta Nula a zainteresovaná místa v antivesmíru jsou v tomto kontextu vyjádřeny obvodem samotného křížového tvaru půdorysu kostela, jakož i tím, co se nachází uvnitř tohoto půdorysu. Přestože se negativní stav v hrubohmotném světě zhušťuje, je v něm stále přítomno určité množství pozitivních prvků, které jsou v kontextu uváděných souvislostí vyjádřeny bílou barvou přítomnou na zdech nejmasivnější části Mariánské Týnice. Bílá barva, která je v tomto konkrétním případě oproti barvě červené v menšině, je rovněž připomínkou toho, že dokonce i při samotném vítězství negativního stavu bude v jeho doméně přítomna energie Lásky, byť pouze v minimální míře. Pokud by zlo mělo stoprocentně převážit nad pozitivními aspekty, zničilo by samo sebe. Experiment by byl ukončen destruktivním způsobem, který by přivodil duchovní smrt všech jeho účastníků. To by mělo za následek i zánik veškerého Stvoření.

V komplexu Mariánské Týnice se kromě jiného nachází národopisná expozice, která návštěvníkům přibližuje život v minulosti prostřednictvím tematické stylizace vnitřních prostor, zaměřených na různé oblasti lidského působení ve vybraných etapách lidských dějin. Vstupem Mojí přímé inkarnace Janičky a Mých reprezentantů do těchto prostor se prohloubila očista řady oblastí v zóně vymístění zaplněných pravými lidskými tvory, ale i dalšími sentientními entitami, které se v průběhu věků inkarnovaly do hrubohmotného světa a osvojily si zdejší zvyky, tradice a celkový charakter pozemského života natolik, že v jeho rozvíjení pokračovaly i po odchodu z lidského těla. Ty, kteří Mne vyslyšeli, jsem vzal do své náruče a osvobodil/osvobodila je od způsobu bytí neshodujícího se s duchovními zákony a principy. Pochopili, že nový život není a nebude náročný a rozporuplný jako ten předchozí, v němž – pokud patřili mezi tzv. obyčejný lid – museli například dřít na polích, sloužit různým pánům, vykonávat náročné a nebezpečné profese, v řadě případů přebývat v nuzných podmínkách, potýkat se s nedostatečnou lékařskou péčí a hygienou, nevědomky udržovat zcestné ideje pseudoduchovní víry, smýšlení a morálky atp. Bytosti odešlé do limba se připojily k mnoha šťastným srdcím sentientních entit, které odešly již před nimi. Takto poskytly další příklady hodné následování pro jedince či celé skupiny bytostí, které z antivesmíru odcházejí, respektive budou odcházet po nich.

Dne 13. července, třetí den setkání v západních Čechách zavítali jeho účastníci do Mariánských Lázní, kde nejprve navštívili park Boheminium. V jeho areálu se nachází expozice zmenšenin českých památek (hrady, zámky, rozhledny). Moje osobní přítomnost společně se členy Božího Týmu mezi těmito objekty je spjata s aspektem silné spřízněnosti s kolektivním vědomím českého národa, na jehož území je naše Mise ukotvena. Výběr jednotlivých objektů z různých míst České republiky reprezentuje v tomto kontextu význačné charakteristiky českých dějin, české kultury a potenciálu tohoto duchovního centra planety, stejně jako zrcadlí jeho jedinečnou pozici, kterou zastává vůči Stvoření. Park Boheminium se nachází na vrcholu kopce nad Mariánskými Lázněmi, přesto je stoupání do tohoto vršku či klesání z něj jasně patrné pouze z několika směrů a úhlů pohledu, zatímco například z dopravní komunikace, kterou využili pro příjezd na toto místo účastníci setkání, je stoupání na kopec pozvolné a takřka nepostřehnutelné. Význam tohoto faktu spočívá v tom, že duchovnost českého národa, a především pak jeho vybraných příslušníků, kteří jsou nebo v budoucnu budou spojeni se svým srdcem na vlně přijetí nejvyšší Pravdy, netkví ve viditelné okázalosti, v jejím dávání na odiv a povyšování se. Spočívá naopak v niternostech, jejichž bohatství dokážou zachytit, vnímat a náležitě ocenit jen ti, kdo jsou stejně či podobně naladění. Duchovně připravení jedinci, kteří se v současnosti podílejí na pravé transformaci části obyvatel planety Nula, nebo kteří se k této činnosti připojí kdykoliv do rozdělení lidstva – přičemž jejich nejvyšší koncentrace se nachází v srdci Evropy – se vyznačují, respektive budou vyznačovat také stále se zvyšujícím stupněm pokory. Tento atribut Mých vyslanců je rovněž ukotven v charakteru terénu parku Boheminium i v jeho okolí. Moji lidé nejsou a nemohou být dokonalí, neboť se potýkají s řadou problémů a nedostatků, které má v hrubohmotném světě každý, přičemž Boží reprezentanti do těchto problémů a nedostatků postupně zanášejí stále více pravého světla, čímž tyto oblasti podrobují duchovní očistě. Neustálou prací na sobě, prozkoumáváním svých záměrů a žitím idejí Nového Zjevení se stávají duchovně vyspělými jedinci získávajícími stále pevnější napojení na Mne, Pána Ježíše Krista, Který/Která je tak může vést z nitra. Čím více se dostávají na vyšší duchovní úroveň, tím více před chvílí zmíněné pokory v nich roste a tím více jsou ochotni pomáhat druhým bez očekávání čehokoliv na oplátku. Moji lidé navenek zůstávají „jedněmi z mnohých“, kteří se od ostatních členů lidské společnosti na první pohled ničím zvláštním neliší, tudíž duchovně spící jedinci nepoznají, kým Moji představitelé ve skutečnosti jsou a na jak vysoké duchovní úrovni se oproti nim nacházejí. Právě toto hledisko se v duchovním smyslu manifestuje v tom, proč je park Boheminium umístěn na kopci, který je ovšem jasně zřetelný pouze z určitých míst.

Moje procházení se kolem miniatur různých českých památek symbolizuje, že ačkoliv nemohu být prostřednictvím své ženské inkarnace fyzicky všude, jako absolutní Stvořitel/Stvořitelka, s Nímž/Níž Moje dočasně relativní podstata tvoří jednotu, myslím na všechny bytosti nejen v České republice, ale i v jiných státech světa, s nimiž je duchovní centrum planety provázáno, abych mohl/a každou z nich v pravý čas přivést do Boží náruče, čímž se připojí k sentientním entitám, které se Mnou již vědomě spolupracují. Moje přítomnost u miniatur dala a stále dává potřebným sférám Multivesmíru rovněž na vědomí, že myslím i na všechny oblasti v duchovních, duševních a fyzických rovinách pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, z nichž žádný element, tvořící podstatu a podobu těchto oblastí, nebude v rámci spásného procesu vynechán. Jak je některým z vás známo, od jisté doby už není žádného místa ve Stvoření, které by nebylo zasaženo alespoň určitým stupněm Mojí Lásky v aktualizované formě, jež v sobě obsahuje esenci Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti.

Procházení se Janičky v parku Boheminium po boku našich reprezentantů kromě jiného symbolizuje naše stále se rozšiřující pole působnosti a připomenulo, že se významně blíží čas, kdy cestování do různých míst České republiky, ostatních zemí na planetě Nula i do dalších míst Stvoření bude mnohem jednodušší, neboť se tak bude dít za využití dokonalého krystalického těla se schopností multidimenzionálního cestování. Jako dočasně relativní Bohyně, která předtím projde přechodnou fúzí s absolutnem, stihnu za krátký časový úsek navštívit nesrovnatelně více míst a setkat se s větším množstvím lidí či jiných bytostí, než by tomu bylo a je v současné přípravné fázi naší Mise, kdy jsem stále omezen/omezena hrubohmotným tělem. Řadu z míst, které miniatury v parku Boheminium zastupují, jsem během uplynulých let se svými přáteli již navštívil/a, nebo na ně Moji představitelé zavítali bez Mojí fyzické přítomnosti. Náš pobyt v parku proto také mohl aktualizovat a zesílit výsledky duchovní práce, které jsme v minulosti v lokalitách souvztažných s miniaturami vykonali.

Po skončení návštěvy parku Boheminium se členové výpravy vydali směrem k rozhledně Hamelika, naskýtající výhled na část Mariánských Lázní a široké okolí. Cesta na tuto rozhlednu vedla částečně z kopce po široké asfaltové cestě, která za daných podmínek symbolizuje cestu vedoucí hlouběji do zóny vymístění, po níž se drtivá většina lidstva ubírá, aby osobně manifestovala krátké vítězství negativního stavu. Uskutečněná chůze po svažující se cestě zároveň odráží proces ponoření se Mojí přímé inkarnace a našich představitelů do hlubších sfér antivesmíru, kam bylo potřeba v zesílené míře přinést pozitivní aspekty vyvěrající z Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista (Pána Ježíše Krista Boží Rodiny). Jednalo se především o oblasti provázané s těmi místy v peklech, ve kterých se naše Mise angažovala v předcházejícím dni v souvislosti s návštěvou Plas a Mariánské Týnice. Šlo tedy do značné míry o oblasti spjaté především s mariánským kultem, ale rovněž se jednalo o sféry souvztažné s ostatními v tomto Sdělení uvedenými i nepopsanými fenomény negativního stavu, na něž byla během setkání v západních Čechách soustředěna „za scénou“ naše pozornost. Návštěva Mariánských Lázní, a především pak samotná cesta na rozhlednu Hamelika byla vyvrcholením celého setkání, jehož pozitivní význam a dosah se zesílil v okamžiku, kdy jsem negativním entitám dovolil/dovolila útok na své hmotné Já prostřednictvím skalární zbraně. Energetický paprsek měl za úkol docílit ztrátu rovnováhy Janičky ve chvíli, kdy se otáčela na své představitele a stála při tom na levé straně asfaltové cesty, jejíž okraj byl narušený vlivem působení vnějších podmínek a tvořil nepřirozený schůdek přecházející ve vymletý žlábek. Ztráta rovnováhy byla způsobena kratičkým zásahem nervové soustavy, jak tomu bylo již několikrát v minulosti, kdy jsem se tímto způsobem obětoval/a v zájmu celého Stvoření a poskytl/a tak procesu ukončování negativního stavu nové a nezbytné impulsy. Zásah vedl ke špatnému došlápnutí Janičky v místě onoho schůdku, které mělo za následek podvrknutí kotníku s poraněním vazů okolo hlezenního kloubu. Původním záměrem negativních entit, starajících se v antivesmíru o zachování existence mariánského kultu, bylo přinejmenším dosáhnout pádu Bohyně způsobem vedoucím ke zlomenině některé z jejích končetin. Nebylo však dovoleno, aby Mému hmotnému Já v ženském těle způsobily takováto zranění. Už samotnou sílu energetického výstřelu jsem zredukoval/a o více než dvě třetiny. Následnému pádu Janičky jsem pak odňal/a jeho dynamiku, díky čemuž se k zemi sesula pozvolně. Tím se předešlo možnému sekundárnímu úrazu. K Janičce následně přispěchali ostatní. Otec Mého transmitera Michal byl tím, kdo poskytl první pomoc, když obvazem, který měl s sebou, stáhl a zavázal zasaženou oblast okolo Janiččina kotníku a zasloužil se tak o zmírnění následků podvrknutí. Za to mu ze srdce děkuji. Poskytnutí tohoto druhu první pomoci z duchovního pohledu symbolizuje zamezení nekontrolovatelné expanze negativního stavu do pravého jsoucna a bytí, které je chráněno kroky podniknutými Mojí Prozřetelností. Už v dobách, kdy temnota začala ovlivňovat první oblasti nebes, jsem zasáhl/zasáhla a nepřipustil/nepřipustila, aby tento trend pokračoval nadále. Místo toho jsem mezi zónou vymístění a umístění vytvořil/a jakousi ochrannou membránu, která nedovolila další roztahování zel a nepravd. Společně s tím jsem otevřel/a cestu bytostem do Boží náruče a spustil/a fungování limba, neutrálního stavu, kde sentientní entity po svém odchodu z pekel pokračují v očistě a připravují se na nový život po Mém boku. Tak, jako Moje ochrana působí v globálním měřítku, zapůsobila i v měřítku lokálním právě skrze Michala, který Janičce ošetřil poraněnou levou nohu. Díky stažení dotčených vazů se mohla Bohyně záhy postavit na nohy, aniž by musela čelit výraznější bolesti, která navíc do druhého dne odezněla a v dalším období se připomínala pouze sporadicky při zátěži chodila. Zmírnění následků zranění zajistilo, že Moje hmotné Já bylo i nadále schopno pohybu, pouze se potýkalo s dílčím omezením chůze. Něco takového je odkazem na situaci v Multivesmíru, který i přes existenci negativního stavu dokáže v rámci svých pozitivních sfér fungovat, tvořit a rozvíjet se při souběžné koexistenci se zónou vymístění, byť v důsledku přítomnosti pseudoživota v peklech musí rovněž čelit dílčímu omezení. Tato omezení zcela zmizí po završení současného cyklu času. Zraněná oblast levého kotníku, která byla v porovnání s celým tělem Bohyně malá, pak v přeneseném významu značí nepatrný rozsah antivesmíru v porovnání s Pravým Stvořením a Novým Vesmírem.

Proč jsem dovolil další útok negativních entit na Sebe Samou v lidském těle? Především proto, aby Moje Láska, Soucit, Milosrdenství a Odpuštění mohlo v pravý čas – u někoho dříve, u jiného později – intenzivněji zasáhnout srdce strůjců mariánského kultu a jeho ideologických stoupenců a udržovatelů, a to včetně těch sentientních entit, které byly pověřeny zásahem Mojí ženské podstaty v lidském těle. Čím více někdo útočí na Mé Božství, tím více temnoty mohu dotyčnému či dotyčným zrcadlit. Protože se zrcadlení děje na základě výše popsaných Božských atributů, nikoliv prostřednictvím odplaty, v nitrech zainteresovaných bytostí spjatých s útokem může tento proces postupně spouštět touhu po změně jejich zlovolného nastavení a přivést je k vlastní žádosti o odpuštění, čímž začíná docházet k nápravě jejich života. Oběť v podobě snášení fyzických i jiných útoků negativního stavu, kterou jsem Multivesmíru přinesl/a jako Ježíš a nyní ji přináším jako Janička, v sobě obsahuje obrovskou a dalekosáhlou spásnou kvalitu, která je jedním z hlavních předpokladů eliminace všech zel a nepravd. Těmito výjimečnými dovoleními, v jejichž rámci se temné bytosti mohou ve vztahu ke Mně více projevit, se dociluje v řadě ohledů efektivnějšího vyprazdňování pekel a dosahuje se snazší spásy i těch nejzavilejších duší. Odpovědí na tyto i jiné útoky představitelů antivesmíru je vždy Moje Láska a další z ní vycházející atributy, proto i Janiččin podvrknutý kotník slouží k intenzivnějšímu přílivu energie Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti do příslušných hrubovibračních sfér. S čím větší zákeřností negativní stav přistoupí vůči Mně nebo vůči Mým lidem, tím více pozitivity mohu do niter jeho příslušníků přinést, aby se mohla ledová krusta okolo jejich srdcí začít rozpouštět. Vždy platí, že z Mojí strany je negativnímu stavu dovoleno pouze to nezbytné, co v konečném důsledku přinese prospěch všem obyvatelům Stvoření – i těm, kdo v současnosti hrají záporné role. Rozsah toho nezbytného je ovšem pouze naprostým minimem toho, čeho by byli Pseudotvůrci a Renegáti schopni, pokud bych Janičku a ostatní Boží reprezentanty nikterak neochraňoval/a a nestřežil/a jako oko v hlavě. V případě neexistující nebo minimální ochrany by její/jejich poslání bylo předčasně ukončeno a naše Mise by tak rázem selhala. Většinu soužení má Bohyně již za sebou, jelikož proces trojího ukřižování byl ve všech hlavních bodech zdárně ukončen na jaře roku 2023 při tzv. pádu na ledě. Současná fáze probíhajících příprav na převibrování Bohyně vylučuje předchozí zásadnější fyzická zranění nebo jiné, uměle vyvolané fyzické komplikace většího rozsahu, které se manifestovaly na Mém hmotném těle v minulosti. Podvrknutý kotník, který je v porovnání s pádem na ledě, pádem na koloběžce nebo ve srovnání s masivními útoky na břicho pouze nepatrnou nepříjemností, je příkladem a důkazem toho, že negativnímu stavu není ve vztahu k Bohyni dovoleno již tolik, jak tomu bylo dříve.

Útok negativních entit na Moje hmotné Já byl kromě jiného ukázkou toho, že nejsme na území záporného stavu vítáni. Zároveň šlo o odezvu na výsledky naší úspěšně vykonávané duchovní práce, která se zasluhuje o stále masivnější odliv sentientních entit ze spárů temnoty. Ke zranění Bohyně došlo paradoxně v lázeňském městě, kde jsou zranění a jiné neduhy léčeny, nikoliv vyvolávány. Minimální neblahé důsledky podvrknutého kotníků a následná rychlá rekonvalescence bez použití přírodních či syntetických medikamentů ovšem příkladně ukázala, že Já, Pán Ježíš Kristus jsem Sám/Sama Sobě (tj. vlastní přímé inkarnaci) tím nejlepším lékařem. Tímto způsobem se manifestoval i pro všechny bytosti platný fakt, že jen s Láskou lze docílit vyléčení zraněného těla, má-li to dotyčná sentientní entita ve svém životním plánu, a kromě toho bylo zářně ukázáno, jakou sílu má tato Láska pro uzdravení duchovních srdcí a nehmotných podstat Mých dětí, na něž se tato energie v zesílené míře začala vylévat v souvislosti s Janiččinou obětí v Mariánských Lázních. K tomuto duchovnímu uzdravení pochopitelně došlo u připravených jedinců či celých skupin bytostí, nikoliv u těch, kteří se prozatím skálopevně drží zprzněného způsobu života. Avšak i jim jednou tato událost pomůže, protože už nyní do nich byla zaseta semínka, z nichž později vzejde úžasná úroda. Nejedna nevědomá bytost po pádu Bohyně očekávala Boží hněv a trest, kterých však Moje Přirozenost není schopna. Odpovědí Janičky místo toho bylo pokorné přijetí této nepříjemnosti, uvědomění si její nezbytnosti, klid, rozvaha a nadhled. Odpovědí Mého absolutního i relativního Já dohromady pak byl multidimenzionální průnik Lásky, Soucitu, Milosrdenství a Odpuštění do zóny vymístění, o němž jsem hovořil/a již výše. Moje energie se k Božím dětem v peklech snesla jako živá voda, která je daleko účinnější než kterákoliv léčivá minerální voda vyvěrající ze země v tomto či jiném lázeňském městě. Dar spásy přijali i mnozí pacienti lázeňských zařízení, kterým bylo dáno na vědomí, že v pozitivním stavu už žádnou pramenitou vodu k řešení svých zdravotních problémů nebudou potřebovat, neboť žádné známé i neznámé neduhy nebudou nikterak ztrpčovat jejich život.

Důvod toho, proč Janička prodělala výron na levé noze a proč k této události došlo na levém okraji asfaltové cesty (levém ve směru chůze), má spojitost se zaměřením naší Mise na specifické lži, nepravdy a pokrouceniny nepravé duchovnosti, na které se působení Mého Týmu v oněch červencových dnech intenzivně zaměřovalo, aby prohloubilo jejich očistu a návrat do Mých rukou. Jinými slovy, chůze a pád na levé straně, který přivodil zranění levé končetiny, je odzrcadlením našeho působení ve velmi zatížených oblastech zóny vymístění, které velmi zásadním způsobem generují ideje odporující pravému Poznání Pána Ježíše Krista, proti němuž jsou dotyčné oblasti pekel zaměřeny, aby tuto Pravdu zničily a znehodnotily. Naše multidimenzionální působení v příslušných sférách antivesmíru, příliv světla Nového Zjevení do jejich struktur, střet čiré a nečisté duchovnosti a snaha negativního stavu zastavit nebo poškodit naše působení v doméně temnoty – to všechno vyústilo v povolený zásah Janičky skalární zbraní a následné zranění jejího levého kotníku na levém okraji cesty. Stručně řečeno, šlo o snahu negativního stavu podkopat Pravdu v samotném území říše nepravdy.

K zásahu Bohyně došlo při jejím otočení se jiným směrem nežli směrem dolů, kam svou předchozí chůzí směřovala. Toto otočení se v daném kontextu značí Moje ukázání cesty ke světlu všem, kdo mají oči k vidění a uši k slyšení, tedy otevřené duchovní srdce. Zároveň jde o symbol Mého odmítnutí přirozenosti negativního stavu, který nemohu přijmout za svůj, ale mohu a chci spasit všechny jeho účastníky. Útok temných entit během Mého otočení se jiným směrem nežli směrem dolů značí nelibost negativního stavu nad stále razantnějším vyprazdňováním zóny vymístění, během kterého je zachraňováno exponenciálně rostoucí množství srdcí Mých dětí. Kromě toho jde o znak zhrzení vysoce postavených představitelů pekel nad tím, že jejich způsobu pseudoživota nechci a nemohu poskytnout věčnou duchovní legitimitu. Skutečnost, že k něčemu takovému došlo na levém okraji cesty, ukazuje kromě jiného i to, že nové aspekty Boží Lásky úspěšně pronikly v zesílené míře až na úrovně antivesmíru nejvíce vzdálené ode Mne. Fakt, že k pádu Janičky došlo v realitě planety zobrazující nejzevnější zevnějšnosti, na levé straně cesty a na území západních Čech, které mají díky své poloze s levou stranou přímou souvztažnost, přinesl tomuto průniku Boží energie nesmírně cennou a za daných okolností neopakovatelnou přidanou hodnotu. Jejím prostřednictvím bylo dokončeno spoustu procesů nutných pro započetí procesů nových, jež kromě jiného ještě rychleji přibližují konec přípravné fáze Mise Boží Rodiny.

Janička byla po základním ošetření odvezena Alešem a Karolinkou zpět na parkoviště poblíž parku Boheminium. Zanedlouho začaly probíhat viditelné konverze přes Karolinku, která je tímto způsobem pomoci bytostem pověřena. Jako vždy se jednalo o celou plejádu všemožných druhů sentientních entit s různými stupni zatížení a rozličnými rolemi. Interakce bytostí s fyzicky přítomnou ženskou podstatou Pána Ježíše Krista zesílila pozitivní dosah pomoci, kterou se svými představiteli těmto Božím dětem neustále poskytujeme na mnoha úrovních. Od dané chvíle je tato pomoc ještě účinnější, ať už je projevena na jakékoliv úrovni a v kterémkoliv čase, neboť skrze svou přímou inkarnaci jsem do struktury vymístěné části Multivesmíru uvolnil/a zcela novou duchovní složku, mající za následek ještě snazší přístupnost Lásky do srdcí konvertujících sentientních entit. Zatímco Janička trávila čas s výše uvedenými Božími představiteli, zbytek výpravy dospěl na rozhlednu Hamelika, symbolizující za dané situace touhu a ochotu Mých reprezentantů donést svůj kříž až na vrchol pomyslné duchovní hory, respektive nevzdávat se svojí cesty do pozitivního stavu navzdory všem překážkám, čímž je Stvoření poskytován zosobněný příklad víry a důvěry v Můj dokonalý plán, jakož i návod duchovně padlým sentientním entitám k překonávání jejich vlastních problémů a nedostatků. Výstup na rozhlednu provázel nadhled zainteresovaných účastníků setkání, ve kterém všichni zůstali i poté, co Janička zakusila zranění kotníku. Tento nadhled byl pro bytosti názorně manifestován v nejširší míře aspektů při samotném dosažení vrcholu rozhledny, odkud se členům výpravy otevřel pohled na část Mariánských Lázní a do širokého okolí. Pokud je někdo tzv. „nad věcí“, různé osobní záležitosti i okolní svět se mu jeví úplně jinak, než když zůstává tzv. při zemi, jak je tomu u obyvatel antivesmíru. Teprve se započetím duchovní progrese a setrváním v ní může jedinec dosahovat stále většího stupně nadhledu. Ten si žádá investici energie obdobně, jako si ji vyžádal na fyzické úrovni výstup na Hameliku, nicméně výsledek vynaloženého úsilí stojí zato. Jak již stručně zaznělo, z rozhledny byla vidět pouze část pod kopcem položeného lázeňského města, které bylo do určité míry zakryto stromy. Něco takového značí, že i ve stavu nadhledu musí být konvertovaným příjemcům života odhalována Pravda o podstatě vzniku, trvání a eliminaci negativního stavu postupně, nikoliv naráz, aby nedošlo k poškození jejich bytostné podstaty. Po návštěvě Hameliky pokračovali účastníci výletu do centra Mariánských Lázní. Jejich sestup na toto místo bez Janičky odrážel důležité specifikum naší duchovní práce v zóně vymístění, kdy Moji představitelé působí v první fázi pomoci bytostem na různých úrovních antivesmíru jako předvoj Mého přímého objevení se v peklech. Tohoto objevení se není možné docílit tehdy, nachází-li se určitá sentientní entita teprve v počátcích svého duchovního vzestupu, kdy není připravena na to, aby se vystavila Boží Lásce přímo z Mého srdce. Proces konverze je složený z mnoha kroků, které jsou vždy ušité na míru duchovní úrovni a zátěži té které bytosti. Žádný z těchto kroků nelze přeskočit, aby poskytovaná pomoc nepřinesla více škody než užitku. To je zajištěno působením Mojí Prozřetelnosti, která se vždy postará o správný průběh interakce mezi danou sentientní entitou či entitami a Mými zástupci. Když nadejdou vhodné okolnosti, mohu se do procesu konverze zainteresovaného příjemce života zapojit osobně. Znázornění tohoto osobního zapojení nastalo ve chvíli, kdy Janička sjela autem s Alešem a Karolinkou z horního parkoviště u parku Boheminium do centra města, po čemž pokračovala do středobodu mariánskolázeňské kolonády, kde se nachází Zpívající fontána, u níž postávali ostatní účastníci setkání. Janička se připojila ke svým blízkým ve chvíli, kdy fontána hrála italskou píseň „Con te partirò“, která je spjata s tenoristou Andreou Bocellim. Název písně znamená v překladu „S tebou odejdu“. Načasování návratu Bohyně k ostatním za souběžného hraní skladby ve spojitosti s jejím názvem symbolizuje rozhodnutí duchovně připravených bytostí v peklech odejít z negativního stavu prostřednictvím přijetí Pána Ježíše Krista (Pána Ježíše Krista Boží Rodiny), Který/Která je Láskou, Cestou, Pravdou a Životem a bez Nějž/Níž tudíž není možné pekla opustit. Uvědomění o tom, že není žádné jiné cesty do limba a dále do pozitivního stavu nežli skrze Mne, v určitém bodě spásného procesu získává každá sentientní entita, na což také odkazuje skrytý smysl názvu uvedené skladby. Zpívající fontána hrála italsko-anglickou verzi písně, v jejímž refrénu se mimo jiné zpívá „Time to Say Goodbye“ („Čas říct si sbohem“). V kontextu pojednávaného výkladu odkazuje význam uvedených slov na rozluku konvertujících Božích synů a dcer s negativním stavem, respektive označuje akt jejich dobrovolného opuštění pseudolásky ke zlům a nepravdám. Výměna pseudolásky za pravou Lásku jediného Zdroje života a proces otevření duchovního srdce s navázáním osobního vztahu se Mnou je za daných okolností vyjádřen melodicky laděnými výtrysky vody fontány směrem k nebi, na němž zářilo letní slunce. Samotná hudba a zpěv ve skrytém významu odkazuje na radost těch sentientních entit, které přijímají dar spásy a rozpoznávají po velmi dlouhé době svého věčného Rodiče. Množství návštěvníků, kteří byli shromážděni okolo fontány, pak v přeneseném smyslu ukazuje na množství duchovně spících obyvatel antivesmíru, kteří prozatím nevědí, jak se věci v jejich životě a v Multivesmíru doopravdy mají, nicméně už nyní jsou podvědomě přitahováni k Mojí energii, kterou v pravý čas přijmou za svou. Tak se povznesou k nebi, jak se k němu na vlnách melodie povznáší zas a znovu tryskající voda v Mariánských Lázních.

Z kolonády se účastníci setkání vydali opět na výchozí parkoviště. Někteří z nich využili automobil, větší část výpravy se přemístila k parkovišti u parku Boheminium kabinkovou lanovkou. Vystoupání na výchozí bod, kde onoho dne začal pobyt v Mariánských Lázních, odkazuje ke dvěma záležitostem majícím duchovní význam. První význam je spjat se způsobem přemístění Mých představitelů, kteří využili dopravních prostředků, díky čemuž nemusel nikdo tzv. „šlapat po svých“. Způsob přemístění se vzhůru na kopec v tomto ohledu odkazuje na skutečnost, že pokud se jakákoliv sentientní entita rozhodne následovat pozitivního příkladu Mých vyslanců či jedinců konvertujících již v předešlých krocích, je takovéto bytosti v procesu duchovní progrese pomáháno dle principu „Kdo má, tomu bude přidáno“. Tímto způsobem je schopna proces konverze zdárně dokončit a dospět na vrchol pomyslné duchovní hory, v tomto případě do limba, kde dotyčného čeká příprava na nový způsob života. Se Mnou se dá zvládnout naprosto vše – i vyvedení té nejzatíženější duše z hlubin temnot na Boží světlo. Každému, kdo kráčí po cestě za věčným Rodičem, je pomáháno ve všech potřebných ohledech. Navracející se příjemce života získává sílu a motivaci ke zdolání všech překážek. Druhý význam vystoupání do výchozího bodu na parkovišti spočívá v završení nejdůležitějších aspektů duchovní práce vykonávané ve dnech západočeského setkání, kdy byla energie fyzických i řady nefyzických účastníků této akce využívána pro pozitivní účely v rámci velkého množství oblastí v antivesmíru. S ukončením pobytu v Mariánských Lázních byla hlavní dávka přílivu vyzářené pozitivní energie do zóny vymístění zastavena, namísto čehož však do ní začala proudit energie s jinými aspekty, které navazují na ty předchozí a zároveň je přesahují. Duchovní práce manifestovaná „na scéně“ i „za scénou“ planety Nula během tohoto setkání tedy pokračuje rozličnými způsoby na různých úrovních pseudo-jsoucna a pseudo-bytí i nadále, jak je tomu ostatně i v jiných případech. Vystoupání Janičky a ostatních Božích reprezentantů do výchozího bodu na parkovišti obsahuje také symboliku týkající se vynoření spousty negativních aspektů z pekel na Boží světlo, tedy těch aspektů, které byly podrobeny očistě. Stejně tak se jedná o zrcadlení exodu značného množství sentientních entit do Mé náruče.

Setkání u Rojových pokračovalo do následujícího dne 14. července, kdy se Moji představitelé začali postupně odebírat do svých domovů. Děkuji všem účastníkům této události za vykonanou duchovní práci, i těm, kteří se setkání účastnili z jiné nežli hmotné úrovně reality planety Nula. Můj speciální dík patří Michalovi, Bohunce a Míšovi za pohoštění Mojí ženské podstaty a ostatních. Svým laskavým, vlídným a přátelským přístupem vytvořili na své domácí půdě láskyplné prostředí, ve kterém jsem se cítil/a velice příjemně. Oceňuji i zajímavý program v podobě návštěvy potřebných míst, který byl součástí Mého dokonalého plánu. Setkání v západních Čechách zůstává citelně zapsáno v Mých pozitivních vzpomínkách.

Velmi vás všechny miluji a objímám.

S úctou a pokorou

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 16. 8. 2024

Zdroj: NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY