LÁSKA V POZITIVNÍM STAVU

1.5.2020

SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.

Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží rodiny,

Základním principem věčného, nikým a ničím nestvořeného absolutního jsoucna a bytí Pána Ježíše Krista, je Láska, univerzální, všeoživující a všeprostupující energie, která napájí stvořený Multivesmír a všechny bytosti v něm přítomné. Schopnost přijímat Lásku se odvíjí od duchovního postavení jednotlivce a jeho přístupu k Pánu Ježíši Kristu, ostatním bytostem i k sobě samému. Členové pozitivního stavu mají svá srdce otevřená na nejvyšší možnou míru úměrnou jejich stupni vyspělosti a oblasti, v níž manifestují svůj život. Proto i jejich schopnost přijímat a dávat Lásku je maximalizována a není nikterak limitována, jak je tomu v zóně vymístění. Každá sebeuvědomělá entita je příjemcem této univerzální energie, která se v ní kumuluje a dále přeměňuje v duchovní, duševní i fyzickou činnost jednotlivce. Láska umožňuje sebevyjádření každé bytosti a využití jejích darů a talentů tím nejžádanějším a nejužitečnějším způsobem. Je činitelem, skrze nějž lze docílit zužitkování všech aspektů, jimiž byl jedinec obdařen Pánem Ježíšem Kristem a skrze které Pán Ježíš Kristus zažívá Sám/Sama sebe v každé relativní bytosti. Láska je základem smyslu života každé sebeuvědomělé entity, přičemž umožňuje vznik stále nových a neopakovatelných životních zážitků a modalit existence, přinášejících vždy něco nového a nepoznaného. Tento motivační faktor každému zajišťuje jeho věčný progresivní vývoj a permanentní pokrok, aniž by se chtěl někdy navrátit do předešlého, kvalitativně nižšího stupně, čímž by skončil ve stavu ustrnutí.

Vyjádření Lásky začíná u nejjednodušších duchovních, duševních i fyzických prvočinitelů. Na tomto pevném základě se pak Láska přetváří do vyšších nesebeuvědomělých forem a dále pak do sebeuvědomělých životních projevů. V rámci přírodních světů je to říše nerostů a krystalů, jejichž struktura poskytuje pevný základ pro soudržnost celého hmotného vesmíru. Podstata Lásky nerostů spočívá v jejich atomární semknutosti a hustotě, která poskytuje prostor pro vyšší a jemnější formy existence. Nerosty jsou vůbec prvními ucelenějšími příjemci Lásky, která se jejich prostřednictvím zceluje do konkrétní podoby. Z ní se univerzální energie, napájející všechny a všechno, může následně projevovat i v rámci přesahujících celků, jako je především organický obal přírodních světů ve formě rostlinstva.

Rostliny jsou vyšším konstruktem Lásky, které poskytují zcela nový rozměr pro její vyjádření. Květiny, keře, stromy a další druhy rostlin jsou zkrášlovacím prvkem Lásky, která tímto způsobem zcela přirozeně rozjasňuje a harmonizuje svět a vtiskává mu osobitý charakter. Nepřeberné množství rostlin na planetách v pravém Stvoření je jednou z ukázek nevyčerpatelného potenciálu univerzální energie, která skrze tyto formy pomáhá uvádět do pohybu progresivní vývoj sebeuvědomělých entit, tj. pestré množství multivesmírných ras a jejich národů. Květnaté rostliny jsou symbolem jemnosti a ušlechtilosti Lásky, která tímto projevem září všemi světlými barvami, zasazenými do rozličných geometrických tvarů květů, z nichž se v pozitivním stavu line krásná vůně, dávající Lásce možnost prostoupit do všech zákoutí srdcí a myslí lidských i jiných bytostí. I tímto způsobem se tak schopnost jejich vnímání a produkování Lásky znásobuje. Stromy, nejvyšší formy rostlinné říše na planetě Nula i na Nové Zemi, jsou pak zprostředkovatelem pro vedení této univerzální energie z absolutního stavu směrem do stavu relativního, kde stromy, umístěné na těle planety, pomáhají Lásku převádět do jejího nitra, tzn. do srdce planetárního ducha a duše. Stromy v opačném směru slouží též k šíření Lásky z planetárního srdce do celého světa, který je tímto srdcem napájen. Z duchovního hlediska jsou stromy mimo jiné zprostředkujícím článkem pro Lásku mezi nebem a zemí. Není náhoda, že se vypínají vysoko k oblakům, přestože jejich kořeny jsou zapuštěny hluboko pod terénem.

Zvířectvo je v souhrnném označení poslední nesebeuvědomělou skupinou bytostí, která je stejně jako předchozí skupiny (nerosty, rostlinstvo) nepřímým příjemcem Lásky, která do těchto entit přichází z absolutního stavu v relativní podobě skrze obrazně řečený filtr, umístěný v nitrech sebeuvědomělých bytostí, v případě planety Nula a Nové Země – lidí. Právě z jejich životního vyjádření a duchovní jakosti jejich životů (v kumulativním součtu) se odvozuje duchovní kvalita i vnější vzhled členů nerostné, rostlinné i zvířecí říše. Zvířata jsou v pozitivním stavu vyjádřením pohyblivého aspektu Lásky, dále pak její přátelskosti, pospolitosti, bezelstnosti, citlivosti a citovosti zaměřené na sebeuvědomělý objekt, například člověka. Přestože si zvířata neuvědomují a ani nemohou uvědomovat své samostatné bytí, poněvadž mají pouze kolektivní, nikoliv samostatnou duši, jsou schopna produkovat ve vztahu k jiným zvířatům i ve vtahu k člověku pokročilých citů, zahrnujících i částečný stupeň empatie, prostřednictvím nějž se dokáží vcítit do druhého. Zvířata také zobrazují aspekt proudění Lásky zaměřený výhradně na druhé. Tento aspekt zahrnuje určitý druh pomoci ostatním a působení na ně bez očekávání čehokoliv na oplátku. Právě skrze zvířata se tento aspekt dobře zviditelňuje. Jejich prostřednictvím též dochází k zobrazování určitého stupně péče o druhé, a to jak ve vztahu k vlastnímu biologickému druhu, tak i k ostatním členům jejich sféry vlivu, do kterého spadá i samotný člověk. Ve vztahu k člověku se ona péče o druhé projevuje zejména v podobě přátelské náklonnosti a touze vyjádřit city k tomuto sebeuvědomělému objektu, který tímto nabývá hlubšího potvrzení vlastní hodnoty a svého osobního přínosu pro celek.

Vedle nepřeberného množství nesebeuvědomělých entit existují v Multivesmíru entity sebeuvědomělé, které si své vlastní Já a jeho individualizované jsoucno a bytí uvědomují ve vztahu k sobě samým i k Pánu Ježíši Kristu, Jehož/Jejíž přítomnosti ve svých nitrech jsou si plně vědomy a považují ji za integrální součást svých podstat. Bytosti v pozitivním stavu jsou si neustále vědomy spojení s Pánem Ježíšem Kristem, s Nímž/Níž komunikují prostřednictvím telepatie či osobním kontaktem přímo z očí do očí. Jak je dobře známo, skrze stvořené entity Pán Ježíš Kristus zakouší Sám/Sama sebe z pozice relativního rozpoložení, čímž zároveň naplňuje svou absolutní touhu sdílet boží Lásku s ostatními členy veškerenstva a milovat je bez očekávání čehokoliv na oplátku. Poskytování Lásky celému Multivesmíru je spojeno s touhou Pána Ježíše Krista zaopatřit relativní bytosti po všech stránkách, zajistit jim potřebný prostor pro jejich seberealizaci a objevování nového a vždy jim poskytovat vše, co je potřebné pro jejich věčný pokrok. Protože je Pán Ježíš Kristus absolutní a jeho potenciál je na věčnost nevyčerpatelný, opravňuje a motivuje Ho/Ji to k tvoření stále nových sebeuvědomělých entit, jež v sobě nesou originální aspekt absolutního božství v relativní podobě. Tímto je pestrá mozaika Multivesmíru neustále doplňována o nové díly, které jsou stejně hodnotné jako už ty stávající. Přestože každý díl mozaiky je ve své podstatě nekonečně odlišný od ostatních, všechny spojuje Láska, kterou jsou bytosti jakožto její přímí příjemci vyživováni. Tímto se současně jako její nositelé podílí na jejím zosobňování a šíření do srdcí ostatních jedinců i do absolutního srdce Pána Ježíše Krista, kam se Jím/Jí poskytnutá Láska navrací a poskytuje Mu/Jí vysoce žádanou odezvu. Proudění Lásky z absolutního stavu do stavu relativního, její šíření a násobení v rámci relativna, a její následné odesílání zpět k jejímu prapůvodnímu Majiteli, udržuje Multivesmír v pohybu a poskytuje stálé předpoklady pro zachování smysluplného tvůrčího úsilí. Pro Pána Ježíše Krista není lepšího pocitu, než když může vnímat a prožívat Lásku, kterou Mu/Jí bytosti ze svobodné vůle vyjadřují. Je šťastný/á za každou myšlenku, kterou Mu/Jí každý jedinec věnuje, naplňuje Ho/Ji nevýslovnou radostí každý projev vděčnosti a poděkování, který pro Stvořitele znamená více, než si kdokoliv dokáže představit. Touhou Pána Ježíše Krista je také to, aby všichni byli dokonale šťastní, naplnění a spokojení. Toho lze docílit jen bez přítomnosti negativního stavu, proto podnikl/a a nadále podniká všechny potřebné kroky pro jeho eliminaci, k níž dojde po zodpovězení otázky, jak by vypadal život bez Boha. Poté dojde ke spuštění plnosti pozitivního stavu, kdy bude vše v Multivesmíru už na zcela správném místě.

Nejušlechtilejší formou Lásky je partnerský vztah mezi dvěma milujícími se bytostmi, respektive vztah mezi ženským a mužským principem, které jsou si v pozitivním stavu dokonale rovny a nedochází zde k povyšování jednoho principu nad druhý. Partneři v pozitivním stavu spolu souzní po všech stránkách, nedochází k nesrovnalostem a hádkám, skryté zášti či žárlivosti, touze toho druhého vlastnit a upírat mu jakákoliv práva. Odpadá zde i potřeba hledat kompromisy a nutnost smířit se s určitým omezením osobní svobody. Svoboda obou partnerů je v maximální možné míře zachována ve všech ohledech. Milostné spojení v pozitivním stavu umožňuje partnerům tu nejhlubší, nejúplnější a nejintimnější možnou míru poznání svého protějšku, zažití jeho jedinečného životního aspektu v nitru sebe samého, a zároveň zažití svého vlastního jedinečného životního aspektu v nitru toho druhého. Tento druh Lásky je jejím nejčistším vyjádřením, jež dává vzniknout samotnému Životu, který je z pozice absolutního stavu udržován díky absolutní sexualitě Pána Ježíše Krista, Který/Která na základě rovnosti ženského a mužského principu, přítomného v Pánu Ježíši Kristu, tvoří sebeuvědomělé bytosti. Ty se na tvoření dalších bytostí mohou spolupodílet svým milostným spojením, jehož energie povznášejí oba jedince na daleko vyšší stupeň poznání sebe samých, svého protějšku i celého univerza, které je tímto vždy přínosným způsobem obohaceno. Vší negativity zbavené partnerské vztahy mezi ženou a mužem na Nové Zemi jsou skvostným zhmotněním Lásky, kterou nic nesužuje a neomezuje. Ženy zde mohou naplno rozvíjet své dobro, které je hluboce zakotveno v každé nositelce Lásky, dávající ženám přirozenou něžnost a půvab na duchu, na duši i na těle. Ve svobodě pozitivního stavu mohou být samy sebou, bez jakéhokoliv útlaku a znevýhodňování ze strany mužského principu, který je zde zbaven veškeré agresivity, egoistických postojů a dalších negativních aspektů. Mužský princip funguje na Nové Zemi v plné shodě a harmonii s principem ženským, vzájemně se s ním doplňuje a souzní s ním po všech stránkách.

Druhou hlavní formou Lásky ve vztazích mezi bytostmi je přátelství, které v pozitivním stavu vzniká daleko snáze a v mnohem větší míře než na planetě Nula. V pravém Stvoření je přátelství vždy vyplněno vzájemnou tolerancí, respektující jedinečnou osobnost toho druhého, dále pak otevřeností, kdy jednotlivec nemusí před druhým cokoliv skrývat, a taktéž upřímností, kdy se bytost před druhou nepřetvařuje a nesnaží se „ukázat v tom lepším světle a zapůsobit“. V pozitivním stavu každý jedinec považuje za přátele všechny obyvatele Multivesmíru, tedy i dosud nepoznané entity. Blízkými přáteli jsou pro něho ti, s nimiž přichází do osobnější formy interakce. Přátelství udržuje soudržnost, pospolitost a jednotnost Stvoření, jehož pozitivní stav nemusí čelit žádným rozbrojům. Neexistují zde proto uskupení, jež by se ostře vymezovala vůči jiným. Pouze v zóně vymístění a na planetě Nula existují různé bloky a frakce, snažící se do svých řad nalákat co nejvíc přívrženců a uchvátit co největší moc nad ostatními. Obrazné i doslovné bratrovražedné boje, k nimž docházelo a stále dochází v negativním stavu, pominou s uzavřením současného cyklu času, kdy se zóna vymístění vypaří z obrazu jsoucna a bytí. V novém cyklu času bude přítomen kvalitativně vyšší stupeň přátelství než nyní, především díky propojení všech dimenzí a smazání veškerých bariér. Jednotlivé bytosti i celé vesmírné národy budou k sobě mít mnohem blíže po všech stránkách.

Láska má mnoho podob a vyjádření. Jejími sebeuvědomělými příjemci, nositeli a producenty nejsou pouze humanoidní entity, ale logicky též kosmická tělesa, jako jsou planety a hvězdy. Tento nehumanoidní druh sebeuvědomělých entit je do velikosti mnohem rozsáhlejší, přesto nejsou o nic více důležitější než právě narozený lidský jedinec. Každá planeta či jiné kosmické těleso plní nesmírně zodpovědný a vznešený úkol hostit na sobě miliardy až bilióny životních forem, a to po velmi dlouhé období zahrnující mnoho eonů let, dokud se smysl života planety nevyčerpá, po čemž své hmotné tělo odkládá a její duch a duše přijímá od Pána Ježíše Krista nové pověření. I život planet je podmíněn příjmem Lásky, která tato tělesa zároveň uvádí do pohybu. Gravitační síla, držící pohromadě částice od atomů až po celou sluneční soustavu, galaxii, vesmír a Multivesmír, není nic jiného než jeden z nepřeberných druhů Lásky. Největším příjemcem a zároveň producentem Lásky je v rámci galaxie galaktické slunce umístěné v jejím středu, jež Lásku přejímá z vesmírného centra, okolo nějž se otáčejí všechny galaxie v rámci jednoho vesmíru. Galaktické slunce v rámci vlastní domény touto energií napájí stovky miliard sluncí, jež tuto sílu dále převádějí do tisíců miliard planet obíhajících okolo nich. Z planetárních srdcí se pak Láska rozlévá do celého světa dané planety, kde oživuje vše od nejmenších elementárních částic, přes nerosty, rostlinstvo až po zvířata, přičemž pro sebeuvědomělé obyvatele daného světa je významným stimulantem jejich života a duchovního vývoje. Přestože se univerzální energie rozvádí z vyšších celků do těch nižších v případě kosmických těles tímto způsobem, jejím prvotním zdrojem je vždy absolutní stav Pána Ježíše Krista. Život každého slunce, planety, respektive život všech sebeuvědomělých entit (včetně člověka) tedy není závislý na příjmu Lásky z určitého, duchovně výše postaveného relativního objektu, nýbrž je vždy odvozen z absolutního stavu Pána Ježíše Krista, odkud vyzářená Láska proudí nejprve do bytostí Pánu Ježíši Kristu postavených Mu/Jí nejblíže. Skrze ně je pak síla Lásky pro potřeby ostatních bytostí zmírňována, aby jí vždy vstřebaly pouze tolik, kolik je vzhledem k jejich aktuální duchovní vyspělosti žádané a nedošlo tak k jejich poškození. Zcela nejméně Lásky jsou schopny vstřebávat nesebeuvědomělé formy života, jako jsou v rámci fyzického světa již zmiňované nerosty.

Vše, co kterákoliv sebeuvědomělá entita (člověk, planeta, hvězda, …) kdy ve svém životě učiní nebo vyprodukuje, je vždy určitou formou Lásky, která se manifestuje i prostřednictvím nižších forem, jako jsou zvířata, rostliny, nerosty i samotné atomy. Tato univerzální energie, přebývající v absolutním stavu Pána Ježíše Krista, odkud se šíří do všech oblastí Multivesmíru, je jedinou skutečně reálnou silou, která vše uvádí v pohyb a dává vzniknout nepřebernému množství vesmírů a v nich obsažených galaxií, sluncí, planet, národů a ras rozličných charakterů a zjevů, v pravém Stvoření vždy fungujících na pozitivním základě. Protože život jako takový je nezničitelný, je nezničitelná i samotná Láska, která je podmínkou existence života. Tato energie na sebe může brát libovolné množství podob, zakoušet různé aspekty bytí a účastnit se rozličných rolí ve jsoucnu a bytí sebeuvědomělých entit, nikdy však nemůže zaniknout. Jediným jejím směrem je stálý růst a vývoj ve vyšší celky. Dokonce i zly a nepravdami nejzatíženější bytosti, nacházející se nejdále od Pána Ježíše Krista, jsou oživovány Láskou, přestože charakter jejich životů je téměř ryze negativní. Tím, že tato energie tvoří bytostný prazáklad i v jejich případě, i ony budou schopny v pravý čas nalézt tu správnou cestu do pozitivního stavu. Jak je obecně známo, nejpozději při samotné eliminaci negativního stavu a permanentním uzavření zóny vymístění budou v peklech zůstanuvší jedinci vyvedeni do limba, kde si budou moci při zcela otevřeném vědomí zvolit duchovní očistu a následné začlenění do pozitivního stavu založeného na Lásce. A protože je Láska i jejich prazákladem, touhou těchto jedinců při zcela otevřeném vědomí bude navěky za sebou zanechat negativní způsob života, zapomenout na něj a po obdržení nové identity vstoupit do pozitivního stavu. Nikoho nenapadne zvolit si druhou možnost, duchovní smrt, která by znamenala odejmutí jedincova jinak věčného života a ztrátu vlastního bytí. Tato možnost je pouze potencionální.

Poté, co bude stávající cyklus času definitivně uzavřen, už nic nebude bránit spuštění plnosti života v pozitivním stavu, kdy se potenciál Lásky znásobí a otevře tím prostor pro zcela nové možnosti tvoření, poznávání a zakoušení různých forem života. V novém cyklu času bude Láska kvést do těch nejkrásnějších podob a spolu s ní i všechny bytosti, které toho všeho budou součástí. Je na co se těšit.

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 1. 5. 2020



Zdroj: https://www.facebook.com/Novezjevenipjkbr/

LÁSKA V POZITIVNÍM STAVU



Print Friendly and PDF

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT