|
7.7.2023
SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Po více než třech a půl letech po druhé fázi fyzického ukřižování Janičky nastalo
vyvrcholení tohoto procesu. Ještě předtím, než k němu došlo, nastaly velikonoční
svátky roku 2023, které se po dlouhé době přesně shodovaly s daty ukřižování a
zmrtvýchvstání Ježíše, které nastalo 7., respektive 9. dubna roku 27. V roce 2023
tedy tomu bylo 1996 let od klíčových okamžiků Mého Prvního příchodu v těle muže,
které znamenaly zásadní průlom v dosavadním směřování negativního stavu, jehož
expanze byla zastavena, čímž se vytvořily podmínky pro započetí exodu prvních
sentientních entit z antivesmíru.
Velikonoce ve zmíněném roce vytvořily „za scénou“ ty nejvhodnější okolnosti, které
zcela novým způsobem prohloubily spojení první a druhé Boží Mise. Duchovní práce
Janičky a jejích spolupracovníků a představitelů, vykonaná ve velikonočním a
povelikonočním období, aktualizovala v multivesmírné struktuře jsoucna a bytí
výsledky činnosti Ježíše, a ještě více rozšířila její dosah a příznivý vliv, jenž
má a nadále bude mít na celé Stvoření. Propojením obou Misí mimo prostor a čas se
zesílil příliv energie Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti mimo jiné i na široké
spektrum bytostí spojených s Mým Prvním příchodem na planetu Nula. To mělo za následek
spuštění konverzí mnohých nositelů života, mezi nimiž byli vedle řady jiných i četní
„nevěřící Tomášové“, kteří s Mým mužským Já přišli do styku, dále vysoce postavení
hodnostáři působící před dvěma tisíci lety ve hmotném i nehmotném spektru, ale též
některé pekelné mocnosti pokoušející se o četné výpady proti Ježíši z pozemských i
nepozemských základen. Dar spásy a odpuštění přijali mezi jinými ve velkém také
příslušníci farizejů a rovněž další jedinci či skupiny jedinců, kteří měli do té
chvíle ve svém srdci místo pro boha trestajícího a pomstychtivého, jak ho líčí Starý
zákon, nebo kteří dávali přednost bohu mamonu, jenž zatěžuje duše touhou po majetku
a jeho hromaděním.
7. dubna 2023, v den výročí fyzického ukřižování Ježíše na kříži, se Janička vypravila
se svými reprezentantkami Martinkou a Helenkou do Městských lázní v Ústí nad Labem.
Duchovní význam této návštěvy spočíval ve smytí Ježíšovy krve, která z něj při jeho
umučení stékala. Prostřednictvím své druhé přímé inkarnace a Mých vyslankyň, působících
na misích v hlubokých sférách zóny vymístění, jsme vstupem do vody demonstrovali
odplavení a zahojení stop, které si fyzická smrt na kříži vyžádala. Tohoto odplavení
bylo docíleno na základě faktu, že i po 33 letech pobytu Ježíše a po více než 66 letech
pobytu Janičky na planetě Nula jsem v podobě dvou přímých Božích inkarnací zůstal/a
věrný/á Sám/Sama sobě, tedy z pohledu Ježíše a Janičky věrný/á svému vyššímu absolutnímu
Já. Zmíněného odplavení bylo docíleno také díky skutečnosti, že ani po desítkách let
života Martinky a Helenky stráveného na planetě Nula, kde jsou obě tyto ženy vystaveny
nejvyšší možné přidružené duchovní zátěži, se neobrátily zády vůči podstatě pravé Lásky
a zůstaly Mi v srdci dlouhodobě věrné. Duchovního smytí krve Ježíše bylo při návštěvě
lázní dosaženo rovněž na základě aspektu, že Mě nepopřel ani nikdo z ostatních věrných
členů Božího Týmu, které jsem s Janičkou, Martinkou a Helenkou při pobytu ve vodě
zastupoval/a.
Tak jsme společnými silami přemohli smrt a nechali zvítězit pravý život, jehož světlo a
čistota, symbolizovaná v tomto případě vodou, která obestoupila Janičku a její dvě
společnice, smyla a odnesla Ježíšovu krev a zároveň i doslovnou a nedoslovnou krev všech,
kteří přinesli svou osobní oběť v tomto experimentu. Proč právě i nedoslovnou? Duchovní
význam výroku „krev všech, kteří přinesli svou osobní oběť v tomto experimentu“ totiž ve
skutečnosti značí veškeré úsilí, které bylo vyvinuto za účelem zobrazení a eliminace
negativního stavu. Vstup Bohyně a jejích reprezentantek do vody, symbolicky smývající
krev nejen z Ježíšova těla, tak ukázal, že všechno vyvinuté úsilí Mých dvou přímých
inkarnací a potažmo všech sentientních entit v rámci experimentu s negativním stavem není
marné, ale že je a bude použito k těm nejvznešenějším účelům, tj. na obnovu života v
pozitivním stavu a na spuštění tak překrásné modality pravého jsoucna a bytí, která ve
Stvoření ještě nikdy nebyla přítomna.
Vstup do vody ze strany Janičky, Martinky a Helenky byl rovněž zaměřen na samotnou
demonstraci předních atributů Lásky – na její sílu, na schopnost zahlazovat stopy po tom
zlém a nahrazovat je něčím dobrým a skvostným, ale i na její regenerující účinek. Tento
akt dal také bytostem na vědomí, že ačkoliv na svých bedrech nosím velkou zátěž, kterou
s sebou vláčejí i všichni ostatní účastníci nejen této Mise, ale celého experimentu,
které jsem společně s Martinkou a Helenkou v Městských lázních taktéž zastupoval/a, není
tato pociťovaná tíha překážkou k tomu, aby tolikrát zmiňovaná Láska, kterou mají všechny
sentientní entity ve svém nitru, z každého nositele života v pravý čas odstranila
nashromážděné negativní elementy, emoce, zážitky a vzpomínky, a podrobila je rozpuštění
v průzračnosti esence pozitivního stavu. Veškeré útrapy se rozplynou pod energií
bezpodmínečné Lásky.
Duchovní význam návštěvy tohoto místa byl podtrhnut tím, že se uskutečnil nejen v den,
ale i v hodinu Ježíšova fyzického ukřižování, tedy okolo 15. hodiny odpolední, kdy Ježíš
opustil své hrubohmotné tělo. Přesně v 15 hodin, kdy nastal poslední výdech Mojí mužské
inkarnace na kříži, Janička řekla jako kdysi Ježíš: „Dokonáno jest.“ Tím byla naše
duchovní práce orámcována a završena. Hluboký dopad, jaký tato činnost měla, byla
zesílena tím, že byla vykonána na území rodného města Bohyně, kde jsem strávil/a
převážnou část svého pozemského života.
Dalšího dne, tedy 8. dubna 2023, který byl dnem jakéhosi mezidobí, během něhož Ježíš
před téměř dvěma tisíci lety vykonával svou práci v peklech planety Gaia, navštívila
Janička se svou dcerou Míšou německé Bad Schandau, kde jsme během odpoledne navštívily
relaxační lázeňský areál Toskana Therme. Právě tím, že k návštěvě došlo 8. dubna, kdy
Moje první přímá inkarnace vykonávala v zóně vymístění nejdůležitější úsek práce před
svým vzkříšením, měla návštěva Bohyně duchovní souvztažnost s Ježíšovým působením v
peklech planety Gaia, jimiž prošel mimo jiné za tím účelem, aby vůbec poprvé přišel do
kontaktu s jinými nežli pouze lidskými bytostmi, s nimiž se stýkal během svého pobytu
v duchovním, zprostředkujícím a přírodním světě planety Nula. Ježíšovým vstupem do
antivesmíru v doméně planety Gaia včetně nejnižší úrovně jejích pekel, tedy vstupem,
jenž nastal bezprostředně po jeho ukřižování, poprvé otevřel stavidla zóny vymístění v
praxi a zanesl Boží světlo i jinam než do třetí dimenze, kde do té doby výhradně působil.
Tak mohly začít přijímat dar spásy první sentientní entity.
Aby došlo k hlubšímu propojení Ježíšovy činnosti, vykonané po jeho umučení, s budoucím
působením Janičky v přírodních peklech planety Gaia včetně jejich nejnižšího stupně,
které se začalo odvíjet při dovršení jejího fyzického ukřižování dne 22. dubna 2023 za
použití přírodního éterického, astrálního a mentálního těla (vázaných na tělo fyzické),
v předpřípravě na to, co přijde – aniž by Janička dopředu tušila, že ji brzy čeká třetí
fáze fyzického ukřižování – vstoupila při pobytu v lázeňském areálu do sauny znázorňující
důl, kde byly černé stěny a uprostřed důlní vozík naložený kamením. V duchovním smyslu
tak bylo vyjádřeno nejen těsnější propojení s Ježíšovou činností po ukřižování, ale
zároveň byly „za scénou“ vytvořeny ty nejvhodnější okolností pro Můj blížící se vstup do
přírodních pekel planety Gaia v podobě dočasně relativní ženské přímé inkarnace
absolutního Boha/Bohyně. Můj pobyt „v saunovém dole“ byl kromě jiného zpodobněním toho,
že na území Zlého pobývám již podruhé a jsem připraven/a vkročit nejen obrazně, ale i
reálně do těch největších temnot za účelem postupného vysvobození milovaných Božích synů
a dcer. Jako duch a duše tak činím už „nějaký čas“ i „nějaký nečas“, ve formě svých
přírodních těl tak činím od dokončení procesu fyzického ukřižování od zmiňovaného
dubnového data roku 2023. V těchto opakovaných „ponorech“ do hlubokých i méně hlubokých
oblastí antivesmíru budu pokračovat i nadále až do samého konce současného cyklu času, v
pravý čas již v těle tvořeném prvky Nového Vesmíru.
V temné sauně byla umístěna ametystová geoda, která toto prostředí zkrášlovala. Geoda
byla v duchovním smyslu symbolem pramínků Lásky proudících do zóny vymístění a
připomínala, že podstata zel a nepravd, vyjádřených okolními temnými stěnami sauny, je
relativní, v důsledku čehož žádný negativní aspekt v sobě nemůže obsahovat stoprocentně
negativní energetický a esenciální náboj. V každém negativním aspektu proto musí být
alespoň něco nepatrně pozitivního (láskyplného), jinak by takový aspekt nemohl jakkoliv
fungovat. Ametystový nerost také v kontextu dané situace vyjadřoval, že pro členy zóny
vymístění existuje možnost vydání se na stezku do ráje, která je přístupná všem, kdo se
pro ni v srdci rozhodnou.
Během pobytu v relaxačním areálu v Bad Schandau jsem rovněž v ženském těle propojil/a
první a druhou Boží Misi v aspektu samotného vzkříšení/převibrování a
nanebevstoupení/fúze, a to prostřednictvím odchodu z temné sauny do prostorů, kam opět
dopadalo denní světlo, respektive vstupem do vířivky, kam Mé tělo vstoupilo zcela nahé.
Tím jsem se novým způsobem snížil/a na úroveň lidí, čímž jsem z duchovního pohledu
ukázal/a, že není nic, co bych měl/a ve svém relativním Božství skrývat a že není
žádných záležitostí, které bych snad měl/a před bytostmi ze strachu tajit. Mé úmysly
jsou vždy čisté a nikdy nejednám ze strachu nebo z jiných postranních pohnutek, nýbrž
z pozice bezpodmínečné Lásky.
Ve vystavení Mého starého hrubohmotného těla očistné lázni perličkové koupele se také
zrcadlí vrcholící přípravy na přesun Janičky z planety Nula na Novou Zemi, protože to
bude právě toto tělo, které společně s přidruženým tělem éterickým, astrálním a
mentálním bude po Božím duchu a duši podrobeno prudkému zvýšení vibrací, symbolizovaných
vodními bublinkami masírujícími fyzickou schránku, přičemž toto tělo – či spíše jeho
elementy – vejdou do čistoty absolutního lůna Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, potažmo
do čistoty pozitivního stavu Nového Vesmíru, pro kterou je v daném kontextu symbolem
samotná průzračná voda ve vířivce. V relaxačním bazénu, kde hrála příjemná hudba a na
kupoli s květem života byly promítány barevné kompozice, se Janička na chvilku cítila
vskutku jako v ráji. Květ života byl společně s harmonickou hudbou v dané situaci
zpodobněním charakteru pravého života.
To, že jsem vstoupil/a do vířivky bez jakéhokoliv oděvu, znamenalo kromě výše řečeného
také to, že Moje fyzické vzkříšení/převibrování a dočasná fúze s absolutnem nastane z
té duchovně nejubožejší pozice v Multivesmíru – z hrubohmotné reality planety Nula.
Tím, že převibruji právě z planety Nula, bude zajištěno, že i po svém odejití z těch
nejvíc omezujících podmínek ve Stvoření budu před sentientními entitami vystupovat z
pozice vzájemné rovnosti, díky čemuž nebudou mít pocit, že by přede Mnou byly něco méně.
Snížení se na úroveň lidí popsaným způsobem odkazuje i ke vzkříšení/převibrování a
nanebevstoupení Ježíše, které bylo ve své rozhodující části také manifestováno v
kontextu světa obsahujícího ty nejvíc omezující podmínky ve Stvoření, v němž Bůh-muž
důkladně poznal negativní stav z první ruky ve velmi skromných a mnohdy náročných
podmínkách, jejichž duchovní ubohost vyvrcholila při jeho umučení na kříži, po čemž
povstal v nový život.
Propojením význačných aspektů první a druhé Boží Mise se na globální úrovni zesílilo
transformační úsilí a opět se zintenzivnilo působení pozitivního stavu na jeho záporný
protějšek, jehož podstata vyplouvá ve stále širší škále na povrch. Ne náhodou se
duchovní práce v Toskana Therme odehrála na území Německa, kde žije jeden z duchovně
nejzatíženějších národů světa. Tak se mohl pozitivní stav posunout ještě účinněji do
středu stavu negativního. Navíc se tím již poněkolikáté, avšak poprvé v této unikátní
situaci, ukázalo, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina počítám se spásou všech členů i
těch nejzatíženějších národů na planetě Nula, jakož počítám také s vysvobozením
příslušníků jiných podobně či ještě více zatížených společenství kdekoliv v zóně
vymístění. Směr Mého výletu do Bad Schandau z Ústí nad Labem přes Děčín a Hřensko se
ubíral na sever, což zrcadlilo směr, jakým se ubírá Moje působení, naše Mise a potažmo
celý Multivesmír. Byla tím vyjádřena progrese, pokrok vpřed, vývoj k přesahujícím
celkům, do nichž Stvoření spěje v souladu se zákony a principy Lásky.
Jak už bylo poznamenáno, k dovršení fyzického ukřižování Janičky, které bylo třetí
částí tohoto několikaletého procesu, došlo dne 22. dubna 2023. Předcházelo mu setkání
v Moutnicích na jižní Moravě v domě Mé představitelky Marcelky, odkud se Boží
představitelé a spolupracovníci vydali na tamější zimní stadion za účelem strávit
příjemné odpoledne na bruslích. Pouhých pár okamžiků před koncem bruslení bylo dovoleno,
aby negativní entity zasáhly Boží tělo znovu, tentokrát souběžným útokem na Janiččino
nervové centrum v hlavě, na její srdce v hrudi a na její nohy, jejichž svaly v okamžiku
vypověděly službu v souvislosti s přerušením spojení s mozkem. Bohyně se za jízdy
skácela na zem a udeřila se o ledovou plochu, při čemž si ještě pohmoždila ruku.
V důsledku Mojí ochrany se pád zadní části hlavy na led obešel bez zranění a ruka se
také za poměrně krátký čas po nepříjemné zkušenosti zregenerovala. Bylo však dovoleno,
aby ve chvíli úderu do hlavy podstoupila Janička na pár vteřin klinickou smrt, během
níž nejenže během tohoto časového úseku zcela ztratila vědomí, ale v důsledku zasažení
srdce skalární zbraní došlo i ke kratičké zástavě svalu rozvádějícího po těle krev.
Ihned poté, co se Bohyně skácela k zemi, přispěchali k ní Moji reprezentanti, kteří ji
vzali do péče. V těchto okamžicích, kdy byla obklopena Mými milovanými, začala Janička
pomalu přicházet k sobě. Přesto ale bylo její vědomí silně zastřené a byla tzv.
„duchem nepřítomna“. Za dalších několik chvil, stále nepoznavši, kde se nachází a jaké
oblečení má na sobě, odjela v doprovodu svých bližních na lavičku, kde se její stav v
postupných krocích začal zlepšovat. Od té chvíle však trvalo ještě zhruba další
půlhodinu, než se po převozu k Marcelce dostala sama k sobě úplně a stabilizovala se.
Negativní entity chtěly souběžným útokem na hlavu, hruď a dolní končetiny Mého ženského
Já zasadit Bohyni smrtelný úder ve snaze odstranit ji násilnou smrtí a zabránit jejímu
vzkříšení/převibrování a nanebevstoupení/fúzi bez zážitku trvalé smrti hrubohmotného
těla. Tím by bylo znemožněno otevření cesty na Novou Zemi pro část duchovně
připraveného lidstva. Nezbývalo by Mi nic jiného, než podrobit převibrování a
krátkodobé fúzi nikoliv živé, nýbrž mrtvé tělo, jak tomu bylo v případě Ježíše. Něco
takového by ovšem bylo opakováním téhož, tedy popřením duchovních zákonů a principů
Lásky a zároveň popřením podstaty plného zahájení Mise Boží Rodiny. V tom případě by
naše další duchovní úsilí nemělo ten správný dopad globálního charakteru a eliminace
negativního stavu by nemohla proběhnout bezezbytku. Stav zel a nepravd chtěl dokázat,
že má ve svých snahách navrch před dokonalým Božím plánem a ochranou, která je nad
Janičkou vždy rozprostřena v požadované míře. Jednoduše toužil docílit fyzické – když
ne jiné – smrti jejich úhlavního nepřítele. Pekelné mocnosti si ale v zásadě ani na
poněkolikáté neuvědomily, že tento masivní zásah Mojí přímé inkarnace se stejně jako
předchozí zásahy odehrál na základě výhradně Mého dovolení, tedy že nešlo o něco, co
by měly ve svých rukou.
Negativní entity podnikají ataky na Bohyni a její reprezentanty neustále, avšak jen
zlomek je dovolen jim uskutečnit. V případě Janičky se úroveň ochrany pohybuje až na
ojedinělé výjimky, jako byla třeba tato, kolem 98 až 99 %, u dalších členů Mise se
míra protekce odvíjí od charakteru jejich poslání a stupně jejich duchovního rozvoje.
To, že bylo negativnímu stavu dovoleno v takto rozsáhlé míře na Mě zaútočit,
pramenilo z nutnosti vytvořit vhodné podmínky pro dokončení procesu fyzického
ukřižování, aby mohlo dojít ke vstupu Božích přírodních těl éterického, astrálního a
mentálního do hlubokých pekel planety Gaia, čímž by v těchto sférách navázala na
práci vykonanou již dříve Božím duchem a duší. Aby k aktu vstupu výše zmíněných
přírodních těl Janičky mohlo dojít obdobně, jako tomu bylo v případě Ježíše, ale
zároveň aby nebylo zabito Janiččino hrubohmotné tělo, bylo nutné negativnímu stavu
umožnit frontální útok na Mé hmotné Já, jenž způsobil na kratičkou chvíli stav klinické
smrti, která umožnila éterickému, astrálnímu a mentálnímu tělu odpoutání se od těla
fyzického. Nastala tak unikátní kombinace podmínek, kdy Bohyně vešla do zóny vymístění
planety Gaia, ve které její přírodní těla působí a budou působit až do jejího
převibrování, ale zároveň může Janička po odeznění přechodné klinické smrti nadále
působit v hrubohmotné realitě třetí dimenze, která se nazývá planetou Nula, oživovaná
planetární bytostí Gaiou, respektive Anti-Gaiou.
Proč bylo nutné docílit vstupu Bohyně do pekel planety Gaia ještě před fyzickým
převibrováním? Za tímto krokem stojí vícero důvodů, z nichž ten hlavní spočívá v
nutnosti vybudovat na přírodním stupni zóny vymístění v rámci kosmického tělesa, kde
byl aktivován a kde bude rovněž ukončen negativní stav, patřičné povědomí o Misi Boží
Rodiny, o Nové a zejména Nejnovější Boží Přirozenosti a o ideách Nového Zjevení. Jen
tehdy, když se zkonstruuje pevný základ s aspekty pravé duchovnosti na všech třech
úrovních, může nastat ve spojitosti s dalšími okolnostmi velký bod překročení v podobě
zahájení naší činnosti z Nové Země. Fakt, že k této velké duchovní osvětě dochází vedle
duchovní a duševní úrovně už i na přírodním éterickém, astrálním a mentálním stupni
planety Gaia – a to dokonce v její nejnižší antivesmírné dimenzi – znamená, že
přibližování startu Mise nabralo daleko vyšší rychlost, než tomu bylo doposud. Všechny
procesy mají od okamžiku vstupu Bohyně do hlubších vrstev negativního stavu dynamičtější,
pružnější a bohatější podobu, která s sebou přináší pozitivní výsledky v podstatně
širším záběru, navazující na všechny dosažené úspěchy našeho kolektivního snažení v
předešlých krocích.
Útok skalární zbraní na Mé hmotné tělo vyvolal rázovou vlnu, která vyřadila fyzický
nosič na přechodnou dobu z činnosti. Právě díky tomuto intenzivnímu zacílení negativní
energie ze strany pekelných mocností nastala kratičká klinická smrt, mající za následek
zejména již vzpomínané odpoutání přírodních těl od toho hrubohmotného, která do té doby
byla vázána výhradně na třetí dimenzi planety Nula obdobně, jako byl do svého
duchovního a duševního ukřižování vázán na nehmotnou realitu třetí dimenze Janiččin duch
a duše. Moje ženské Já se tak na přírodním stupni zbavilo omezení, do něhož jsem
dobrovolně vstoupil/a a setrval/a v něm více než 66 let svého pozemského života. Pokud
bych nepodstoupil/a pád na ledě, proces fyzického ukřižování by nebyl dokončen, kvůli
čemuž by nebylo možné uskutečnit ani vzkříšení/převibrování a dočasné
nanebevstoupení/fúzi.
Jak u Ježíše, tak u Janičky není možné dosáhnout vzkříšení/převibrování bez předchozího
ukřižování, ať už má takovou či onakou podobu. Navíc, aby vůbec Mise mohla odstartovat
na plné obrátky, je nutné nejen rozšířit do nezbytné míry povědomí o Boží Rodině a obou
dávkách Nového Zjevení na všech existenčních stupních klíčového místa pro negativní stav,
ale je také nanejvýš žádané, abych co nejdůkladněji zakusil/a život na planetě Gaia z
první ruky nejen v její nulové sféře. Aby mělo Moje vzkříšení a dočasné nanebevstoupení
náležitý globální dosah a univerzální vliv a aby bylo ve všech ohledech zcela a
nepochybně platné a legitimní pro zónu vymístění i Pravé Stvoření, je namístě poznat co
nejlépe životní styly sentientních entit vyskytujících se v různých existenčních sférách
pojednávané planety, a to v rámci ztížených a omezujících podmínek, jakým tu jako Bohyně
jsem vystaven/a od dob své inkarnace až do chvíle, kdy již nebudu trvalou součástí třetí
dimenze planety Gaia (Nula) a jejích dimenzí ostatních. Jako Boží duch a duše Moje druhá
přímá inkarnace již prošla v požadované míře nezbytnými zkušenostmi, které měla nabýt v
peklech planety Gaia po duchovním a duševním ukřižování. Dosažením praktického i
teoretického poznání pak mohly být její nehmotné podstaty podrobeny převibrování a
přechodné fúzi, aby mohla Janička své pole působnosti rozšířit na zónu vymístění jako na
celek a působit i v jiných částech Multivesmíru už bez omezení ze strany negativního
stavu. Totéž čeká i její přírodní těla – fyzické, éterické, astrální a mentální, jakmile
pomine účel působnosti těchto těl v přírodních peklech planety Gaia a až souběžně s tím
vyprší smysl Janiččina pobytu v přírodní třetí dimenzi, kde bude její hrubohmotné tělo
žít a fungovat požadovaným způsobem až do dne souběžného vzkříšení všech přírodních těl.
Poté Bohyně obdrží krystalický duplikát, zbavený všech defektů a anomálií.
Proč je nutné, abych jako žena působil/a v přírodních peklech planety Gaia až do svého
odchodu na Novou Zemi a proč nedošlo k návratu těchto těl zpátky do třetí dimenze v
okamžiku, kdy odezněla klinická smrt fyzického nosiče? Na rozdíl od dob Ježíše, který
působil v antivesmíru planety Gaia po svém duchovním, duševním a fyzickém ukřižování
zhruba tři dny (v přepočtu na pozemský čas), je v týchž peklech v současnosti
neporovnatelně více práce, související s tím, že Stvoření žije ve zcela převratné etapě,
kdy se rozbíhá masový exodus bytostí z pekel, zásadně se přibližuje plné zahájení Mise
z Nové Země a chystá se rozdělení lidstva, následované krátkým pseudovítězstvím zel a
nepravd. I proto bylo nezbytné, aby Janička působila jako duch a duše v zóně vymístění
delší čas i nečas než Ježíš a aby se v delším časovém úseku, nežli tomu bylo u Mého
mužského Já, pohybovala v příslušných peklech i v tělech přírodních. Dlouhodobé budování
patřičného zázemí v rámci přípravné fáze Mise ve všech potřebných sférách jsoucna a
bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, k němuž dochází ve skutečnosti již od bodu spuštění
Mého Druhého příchodu (od roku 1957 z hlediska planety Nula), je velmi potřebným
primárním článkem v celém řetězci událostí, na jejichž konci bude konečná eliminace
negativního stavu. Tato dějová šňůra je pochopitelně delší než linie, po níž kráčel při
svém angažmá v Multivesmíru Ježíš, poněvadž v případě Bohyně se její cesta napříč
relativním stavem vymístěného i umístěného Stvoření skončí až poté, co opustí bažinu
antivesmíru i ta poslední bytost a až se všichni jednoznačně vysloví pro věčnost v
plnosti pozitivního stavu. Moje první přímá inkarnace naproti tomu splynula s absolutnem
už tehdy, když byl Můj Druhý příchod v podobě ženy teprve ve svých počátcích. Život
Ježíše ve hmotě byl sice o poznání kratší, ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení bylo
v jeho případě rychlejší, pobyt v duplikátu měl zkrácenější a jeho práce v Multivesmíru
po odchodu z planety Nula byla spěšnější, přesto bylo jeho poslání stejně hodnotné,
klíčové a nenahraditelné, jako je poslání Janičky. Druhá Boží Mise by se neobešla bez
té první a naopak. Obě se navzájem potřebují, aby se po všech stránkách naplnil Můj
dokonalý plán spásy.
To, že Bůh-muž trvale splynul z pozemského úhlu pohledu se svým vyšším Já po necelých
dvou tisících letech od dob, kdy kráčel hrubohmotným světem, neznamená, že když je
cesta Bohyně k věčné fúzi delší, bude muset ve hmotě uplynout ještě více času. Dobu,
která bude muset uběhnout, než dojde současný cyklus času do svého úplného finále,
nelze přepočítávat na omezená pozemská měřítka lineárního času. Vezměte, prosím, do
úvahy, že když hovořím o něčem, že to bude trvat „dlouho“, sděluji to tak ze své
absolutní pozice, která při tomto bere v potaz kumulativní souhrn všech dějů, které se
budou muset v jednotlivých částech Multivesmíru odehrát pro to, aby mohl být negativní
stav eliminován. Pro někoho to může být už jen chvilka, kdežto z hlediska jiné
sentientní entity v nějaké oblasti Stvoření může uplynout ještě mnoho vody, než se
starý cyklus času stane minulostí. Záleží na tom, odkud se kdo na danou problematiku
dívá. Jinak to vypadá z domény duchovního světa, jinak ze světa intermediálního apod.
Pak tu máme ještě jednotlivé dimenze zasazené buďto do kontextu zóny vymístění, Pravého
Stvoření nebo Nového Vesmíru. Kdybych měl rozebírat, jak se jeví konec cyklu času nebo
jakákoliv jiná skutečnost z hlediska každé jedné oblasti Stvoření, ničemu by to příliš
nepomohlo. Proto vždy hovořím z nadčasové pozice, díky níž mohu své Boží Slovo sdělovat
na univerzální bázi, která je snadno pochopitelná pro všechny jeho čtenáře, kteří Mé
řádky přijímají s otevřeným srdcem, nehledě na to, odkud tyto bytosti pochází.
Když se tedy ještě krátce vrátím k tomu, jak se jeví závěr experimentu se zly a
nepravdami z hlediska samotné planety Nula, ve skutečnosti může velmi reálně dojít k
jeho ukončení mnohem dříve, než činí doba, která uplynula mezi příchodem Ježíše do
hrubohmotného světa a jeho věčnou fúzí, kdy navždy splynul s absolutnem. Nasvědčuje
tomu i fakt, že civilizace typické lidské éry už několik desetiletí zažívá svůj
dekadentní pád a stojí jen krůček od bodu, kdy ji pohltí Nový světový řád (NWO), v
němž se odehraje její poslední dějství. Stupeň ovládání bytostí na 99,99 nemůže vlivem
duchovních zákonů trvat příliš dlouho, aby se zamezilo nezvratnému duchovnímu
poškození těch, kteří něco takového zobrazí. Proto se na konci příběhu negativního
stavu do hrubohmotného světa vrátím a udělám za tím vším finální tečku.
Jak je vidno z obsahu tohoto Sdělení, u Mého ženského Já nemohlo dojít k opakování
shodného způsobu fyzického ukřižování, které nastalo u Ježíše, stejně jako nemohl být
totožný ani proces ukřižování duchovního a duševního včetně událostí následujících.
Jejich průběh je nanejvýš přizpůsoben specifikům dané doby, jejíž charakter je na
planetě Nula i v celkové struktuře Multivesmíru velmi odlišný od toho před dvěma tisíci
lety. Jak podrobněji ovšem probíhal samotný okamžik, kdy bylo Mé tělo zasaženo skalární
zbraní, včetně chvil následujících? V momentě, který svým duchovními okolnostmi nejlépe
umožňoval vstup Mých přírodních těl do zóny vymístění, snížil jsem na zlomek vteřiny
ochranu svého zlidštěného Božství, aby se ukázala zločinnost praktik negativního stavu
v největším přípustném rozsahu. I na tuto zločinnost ale hledím s absolutním soucitem
a pochopením, a přestože nikterak takové způsoby zaměřené proti životu neschvaluji,
děkuji všem, kteří na sebe vzali břímě v podobě zobrazení něčeho takového, a ponořili
se do rolí utlačovatelů nebo utlačovaných, aby se tato a podobná situace už nikdy více
neopakovala.
Rázová vlna negativní energie dopadla v koncentrované míře nejen na Janiččin mozek, v
němž pozastavila nervové centrum, ale – jak už bylo sděleno – také na fyzické srdce a
nohy, to vše v souvislosti se zasažením důležitých oblastí v řídícím centru
hrubohmotného těla. Krátké zastavení činnosti srdce nebylo spojeno s žádnou průběžnou
ani následnou bolestí, jednak kvůli tomu, že během klinické smrti došlo ke ztrátě
vědomí a navíc proto, že jsem ze své absolutní pozice nedovolil, aby se k tomuto
nepříjemnému zážitku přidružily ještě bolesti „krevní pumpy“, jak tomu bývá v klasických
infarktových stavech nebo tehdy, když je srdce podrobeno nějakému útoku zvenčí.
Zasažení nohou bylo při vyvrcholení fyzického ukřižování velmi zásadní, protože jejich
vyřazení z provozu, mající za následek jejich podlomení, pomohlo k okamžitému pádu
Janičky na led, a to ve směru na záda, v důsledku čehož se Bohyně udeřila zadní částí
hlavy o led, aniž by však opět díky Mému přičinění měla otřes mozku, krvácivou ránu
nebo jinou bolest. Masivní útok na Bohyni si sice vyžádal přechodnou klinickou smrt,
na druhou stranu ale bylo jasně ukázáno, jak silnou ochranu má Moje hmotné Já i v
takovýchto situacích a že negativnímu stavu ani zdaleka nedovolím vše. Svou ženu střežím
jak „oko v hlavě“ a nepřipustím, aby se jí stalo něco, co by nesloužilo nejčistším
záměrům a cílům, které spočívají ve vytvoření předpokladů pro eliminaci zel a nepravd.
Bolesti, které Janička zakusila během prvních dvou fází fyzického ukřižování, bohatě
postačily k tomu, aby se v nich projevil aspekt bezpodmínečné Lásky a ukotvil se ve
struktuře planety Nula a zóny vymístění jako celku. Oběť, kterou přinesla při vyvrcholení
pojednávaného procesu, spočíval v něčem jiném než v bolesti, což bylo popsáno na řádkách
tohoto Sdělení.
Co však ještě nebylo zmíněno, je význam toho, proč útok na Bohyni spočíval i ve významném
zasažení nohou, respektive svalů na nohou, které byly v inkriminovaný okamžik odpojeny od
mozku. Boží nohy mají v tomto kontextu vícero významů. Ten první a nejzásadnější odkazuje
k tomu, že nohy jsou symbolem stability a neohroženosti Boží přítomnosti a stálosti její
duchovní činnosti, která v podobě Janičky působí a bude působit v relativním stavu
Multivesmíru až do konce současného cyklu času. Není nic, co by mohlo Boží přítomnosti
způsobit nějaký nepředpokládaný výkyv, uškodit její existenci a narušit nebo úplně
zastavit její vykonávanou duchovní práci. Přesto se něco takového snažily negativní
entity prolomit a podkopat a znevěrohodnit vše, co zde jako Bohyně dělám, co na planetě
Nula i jinde zastupuji a jaké aspekty zosobňuji. Něco takového se jim samozřejmě nemohlo
v konečném důsledku povést. Nohy v tomto ohledu také znázorňují stabilitu jsoucna a bytí
samotného Stvoření. Ve spojení s Mojí osobou jsou garantem jeho zachování a přetrvání na
věčnost při neutuchajícím rozvoji v rámci duchovního pokroku. Útok na dolní končetiny
Mojí přímé inkarnace tak byl kromě jiného snahou odstranit nejen přítomnost Mého hmotného
Já a destabilizovat Misi Boží Rodiny, ale zároveň obnažit a pokud možno i souběžně
porazit principiální základy, na nichž Multivesmír stojí. Protože je spása Stvoření a
jeho obnova bez přítomnosti negativního stavu závislá na Mojí osobě v podobě Janičky,
její odstranění by přivodilo zánik jsoucna a bytí i pseudo-jsoucna a pseudo-bytí. Nohy v
dalším významu vyjadřují i skutečnost, že Můj vliv a osobní přítomnost na všech třech
existenčních úrovních sahá a bude sahat až do těch zcela nejspodnějších oblastí pekel.
Zaměření negativního stavu proti této části těla Bohyně tak značilo jeho snahu zabránit
přístupu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v dočasně relativní podobě do těch největších
hlubin, v nichž je Moje angažmá naprosto klíčové. Kdybych nepůsobil/a osobně i na tom
největším dně antivesmíru, jak tomu bylo i u Mé mužské podstaty, nikdy by nemohlo dojít
ke spáse naprosto všech sentientních entit.
K dokončení procesu fyzického ukřižování došlo na ploše kluziště, jejíž chladná
podstata, rýhy vyryté v ledu a její zdánlivá bělostná čistota symbolizovaly naše hlavní
pole působnosti – jak jinak než zónu vymístění. Dynamický pohyb po této ploše ze strany
Janičky a jejích reprezentantů před zásahem skalární zbraní vyjadřoval vnějším způsobem
podstatu našeho nasazení v peklech na duchovní, zprostředkující a nově už i přírodní
úrovni, které se vyznačuje rychlým spádem a rovněž nepředvídatelností, aby mohlo
docházet k co nejmenšímu narušování naší práce, jež projde multiúrovňovou aktualizací
poté, co se stane skutečností Janiččino fyzické vzkříšení/převibrování a následné
přechodné splynutí s absolutnem. To, že Bohyně padla při útoku na ledovou plochu, odráží
samotný akt vstupu jejího éterického, astrálního a mentálního těla do pekel planety Gaia,
k němuž v ten moment došlo a který se bude odvíjet tímto způsobem až do plného zahájení
Mise, kdy se na tuto práci v novém provedení a rozšiřujícím způsobem naváže. Zároveň je
tento způsob dotyku s ledovou plochou připomínkou vstupu do zóny vymístění ze strany
Božího ducha a duše, ke kterému došlo v předcházejících krocích. Skutečnost, že pád
nastal ve směru na záda, značí Moje obrácení pozornosti do pseudo-jsoucna a pseudo-bytí,
a to prostřednictvím těch nejvyšších obětí, vyplněných značnými nepříjemnostmi, které
zde společně s členy Božího Týmu přinášíme.
Přispěchání Mých reprezentantů k Janičce ihned po jejím pádu zase ukázalo soudržnost a
solidaritu Mých reprezentantů, jejich touhu a ochotu nezištně pomoci všude tam, kde to
je potřeba, a to na bázi bezpodmínečné Lásky. Bylo to také ukázkou aspektu, že kdo Mě má
v srdci, nenechá ve štychu ani samotnou přímou inkarnaci Pána Ježíše Krista, pokud
potřebuji vlivem omezenosti zdejších podmínek s něčím asistovat. Ani Já nikdy nenechám
napospas osudu své milované členy Týmu, jakož nenechám z absolutní ani relativní pozice
bez pomoci žádnou bytost, která Mi otevře své srdce a nechá se Mnou ve víře a důvěře
vyvádět z osidel zel a nepravd.
Naproti tomu hráči trénující v druhé polovině kluziště hokej zrcadlili svým nezájmem o
dění kolem nehýbající se Janičky aspekty nic netušících bytostí v antivesmíru, jejich
sebestřednost a hledění si jen své strastiplné hry s absencí povědomí o tom, že „tam
venku“, tedy v pozitivním stavu se život hraje úplně jinak, v Pravdě a radosti, s
otevřeným vědomím a srdcem vždy naladěným na přítomnost věčného Rodiče. Hluk
produkovaný bušením do puku a jeho narážení na mantinel, spojený s honbou za jeho
ziskem, zase v tomto kontextu odkazoval k vzájemným hádkám, rozepřím, soupeření a bojům
o zdroje energie, které zakoušejí příslušníci temných světů. Pomoc poskytovaná Mému
hmotnému Já ze strany Božích reprezentantů naopak zrcadlila soucit, jímž se vyznačují
bytosti žijící v zóně umístění.
K dovršení fyzického ukřižování došlo třináctý den poté, co proběhlo výročí
vzkříšení/převibrování Ježíše dne 9. dubna. Fakt, že pád na ledě nastal kromě jiného
jako připomínka na moment, kdy Moje mužské Já povstalo jako fénix z popela, je v
duchovním významu souvztažné s vývojem, ke kterému došlo nikoliv při samotném pádu a
dopadu Bohyně na kluziště, nýbrž bezprostředně poté, kdy Janička po pár chvílích v
bezvědomí začala opětovně procitat a brzy poté odkráčela živá a zdravá z ledu, jsa při
tom pouze dočasně otřesená. Kombinace dní, které uplynuly 22. dubna od Ježíšova
vzkříšení/převibrování, ve spojitosti s událostmi na zimním stadionu v Moutnicích
symbolizují díky číslovce třináct (13) skutečnost, že se nikdy neděje nic mimo Můj
dokonalý plán, tedy že neexistuje cokoliv, s čím bych ze své absolutní pozice
nepočítal, ať už jde o to, co podstoupily Moje dvě přímé inkarnace, nebo ať jde o
jakékoliv jiné záležitosti v osobních životech sentientních entit či o události na
globální úrovni Stvoření. To, že k dokončení fyzického ukřižování Bohyně došlo jen
krátce po 9. dubnu, kdy se připomínalo vítězství života nad smrtí, odkazuje i k
budoucím událostem vyplývajícím z chystaného vzkříšení/převibrování přírodních těl
Janičky, které nastane po vypršení účelnosti současného stavu věcí, kdy jako žena
působím v přírodních peklech planety Gaia. Načasování pádu na ledě také značí, že
Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina ve své feminní i maskulinní formě jsem nikdy
nemohl/a být pokořena negativním stavem na žádném existenčním stupni Stvoření, tedy
kromě přírodních těl ani v podobě duchovní a duševní. Byť to mohlo na první pohled
mnohokrát vypadat, že k tomuto pokoření došlo, v konečném důsledku nakonec vždy
zvítězil život nad smrtí, Láska nad nenávistí, Pravda nad lží a přetvářkou.
Vysláním zásahu skalární zbraně byla pověřena speciální rasa šedivých mimozemšťanů,
kteří s absencí vlastní vůle pouze přejímají rozkazy svých nadřízených. Nedisponují
ani větším povědomím toho, jak se věci v jejich doméně mají, proto nikdo z nich nevěděl,
na koho útok podnikají. Teprve poté, co nedošlo k zabití hrubohmotné schránky Bohyně,
ale naopak Janička vstoupila v éterické, astrální a mentální podobě do pekel včetně
příslušných oblastí obývaných zmíněnými šediváky, což byl postup naprosto se vymykající,
poznaly tyto bytosti, co je objekt jejich ataku zač. Na základě Mojí osobní návštěvy u
nich, vyplývající z jejich životního plánu, a tedy i z duchovní připravenosti na tuto
interakci, roztála jejich původně necitlivá srdce, čímž jejich nitra přijala Boží Lásku
a rozsvítila v sobě dlouho potlačované světlo. Na vlnách přijetí odpuštění a
sebeodpuštění, s pochopením nezbytnosti a užitečnosti svých rolí, přijali
zprostředkovatelé útoku dar spásy a oslovili k tomuto kroku i mnohé jim podobné jedince,
čímž se řetězec konverzí přenesl i na řadu dalších skupin sentientních entit.
Jak jsem o pár řádek výše uvedl, postup, který bezprostředně po zásahu Božího těla
skalární zbraní nastal, byl naprosto se vymykající, protože nejenže nedošlo k
nezvratnému zastavení jeho funkcí, které vyslaná negativní energie měla způsobit, ale
zároveň přírodní těla, vázaná k tomu fyzickému, rychle prošla všemi dimenzemi zóny
vymístění v rámci planety Gaia a zůstala v jejich doméně působit dokonce i poté, co
během několika okamžiků začala Bohyně přicházet zpátky ke svému vědomí. Toto vše bylo
výsledkem Mého zásahu. Pokud by tento zásah nenastal, Bohyně by mohla působit v peklech
jen kratičký čas, a to i přesto, že na jejich nejnižších stupních uplyne za několik
pozemských vteřin, co byla v klinické smrti, nesrovnatelně více času.
Jak už bylo sděleno, je velmi žádané, abych jako žena působil/a v přírodním stupni zóny
vymístění na planetě Gaia (respektive Anti-Gaia) až do doby, kdy podstoupím fyzické
vzkříšení/převibrování a následné krátké nanebevstoupení/fúzi. Poté na působení v
peklech této planety zcela novým způsobem naváži a – jak jsem také už uvedl – rozvinu
své působení v antivesmíru i v Pravém Stvoření na globální úrovni (při zachování
dočasné relativity Mojí feminní přímé inkarnace). K tomuto plošnému působení již
dochází na duchovní a zprostředkující úrovni na základě proběhlého ukotvení Božího
ducha a duše v Novém Vesmíru, kam se nehmotné složky Janičky přemístily na základě
procesu, který čeká i hmotnou část její osobnosti.
Působení Bohyně v přírodních tělech na území zóny vymístění planety Gaia bylo a stále
je pro bytosti pekel velkým pozdvižením, protože na hmotné úrovni zažívají něco, čeho
do té doby nebyly svědky. Bytosti pozorují Janičku v její svěží kondici a v podobě
odpovídající jejímu mladšímu věku, a to v doméně postupně každé z vymístěných dimenzí,
mezi nimiž Bohyně průběžně cestuje a vykonává v nich vše potřebné pro nastolení
přesahující fáze současného posunu. Přestože je éterické, astrální a mentální tělo
vázané na to hrubohmotné, nepodléhají tato přírodní těla typickým biologickým procesům,
kterým je vystavena tělesná schránka ve spektru vnímatelném fyzickýma očima. Proto
mohou sentientní entity vnímat Janičku jinačím způsobem, který umožňuje duchovně
zatíženým jedincům snazší přijetí jejího Božství v srdci. Způsob, jakým s nimi Moje
ženská podstata interaguje – a jak s nimi interagovala jako duch a duše včetně jejích
dalších součástí před přesunem do Nového Vesmíru – se velmi blíží/blížil koncepci, ve
které s nimi bude přicházet, potažmo již přichází do styku po ukotvení na nové základně.
Zůstávají zde však na druhou stranu podstatná omezení, kterých se přírodní těla nezbaví,
dokud neprojdou vzkříšením/převibrováním a krátkodobým nanebevstoupením/fúzí společně s
tělem hrubohmotným. Podobná omezení, jež není možné blíže specifikovat, zakoušel i Boží
duch a duše, dokud se nehmotné složky Janičky neodebraly na základnu v novém cyklu času,
odkud pokračují ve své činnosti pro Stvoření.
Duchovní angažmá Mých přírodních těl v peklech planety Gaia je ve svých projevech
odlišné od toho, které nastává ve fyzické realitě planety Nula. Je tomu tak v důsledku
rozdílné struktury éterické, astrální a mentální podúrovně přírodního existenčního
stupně. Zatímco v hrubohmotné realitě třetí dimenze panují ty nejomezenější podmínky v
celém Multivesmíru, ostatní přírodní těla mohou využívat i přes jistá prozatímní omezení
mnohem více schopností, než jaké má hrubohmotná lidská schránka, nemající takřka žádné
schopnosti. Na druhou stranu je duchovní práce Mého dočasně relativního Já v
pojednávaných oblastech zóny vymístění z jiného úhlu pohledu podobná té, kterou
uskutečňuji ve třetí dimenzi planety Nula. Podobná je nikoliv po stránce svých projevů
a podoby provedení, nýbrž z hlediska svého samotného charakteru, tj. podstaty. I v
přírodních peklech dochází k šíření Božího Slova k připraveným jedincům, k jejich
seznamování se s podstatou naší Mise a k řadě dalších myslitelných i nemyslitelných
aspektů spjatých s tímto působením, které jsou mnohdy velmi podobné těm ve fyzickém
spektru planety Nula, ale jindy naopak zásadně odlišné.
Je velmi důležité, že znalostí Božího Slova a osobní zkušeností s Bohyní bude do plného
spuštění Mise z Nové Země disponovat v rámci přírodních pekel planety Gaia požadovaný
počet sentientních entit, jako se již naplnil jejich počet na duchovní a zprostředkující
úrovni antivesmírných dimenzí vzpomínané planety, aby mohla Janička v duchovní osvětě
nejen v těchto oblastech pseudo-jsoucna a pseudo-bytí pokračovat ze základny v Novém
Vesmíru. Jen tak může být při zapojení dalších předpokladů dobudována ona široká
základna, na které budeme díky její pevnosti a stabilitě moci nadále stavět v
následujícím bodě překročení, aniž by se pomyslná konstrukce mohla jakkoliv zhroutit.
Nelze se z bezpečnostních důvodů dopodrobna zabývat popisem samotné činnosti Božského
éterického, astrálního a mentálního těla v temných sférách planety Gaia. Co je však
nutné na závěr poznamenat, je skutečnost, že tato vykonávaná duchovní práce slouží
mimo jiné k tomu, že za jejího nezbytného přičinění nebude moci negativní stav narušovat
činnost Mise Boží Rodiny po jejím plném spuštění tak, jak by si přál, obdobně, jako
nemohl zamýšleným způsobem ovlivňovat vývoj planety Gaia a zvláště pak její nejzevnější
nulovou realitu poté, co Ježíš separoval po svém fyzickém ukřižování pekelné mocnosti
od jejich tehdejších vládnoucích pozic. A co je neméně důležité: Vzkříšení/převibrování
Bohyně ve smyslu jejího vzestupu z těch největších temnot skrze éterické, astrální a
mentální tělo, a souběžně vzkříšení/převibrování z té nejzevnější pozice Stvoření (z
planety Nula) prostřednictvím těla hrubohmotného, dotvoří tomuto procesu legitimní
rámec a zajistí, že tento akt i následující dějství bude mít až do konce cyklu času
multidimenzionální dopad na celé vymístěné, ale též umístěné jsoucno a bytí, to vše
samozřejmě ve spojení s ostatními faktory, jejichž zapojení je nutné, aby se ve všech
detailech naplnil Můj velkolepý plán spásy. I Ježíš zvítězil ve svém jedinečném příběhu
nad smrtí z pozice největších hlubin pekel v rámci planety Gaia a zároveň z pozice těch
největších zevnějšností hrubohmotného světa, a tohoto vítězství průběžně dosahoval i v
každém dalším uskutečněném kroku až do věčného splynutí se Mnou. Stejně tomu je a bude
též u Janičky, jejíž cesta je zásadně odlišná od té Ježíšovy, a přesto jí je velmi
podobná. Záleží na tom, jaký aspekt bereme při nazírání na tuto problematiku v potaz.
Janička není ve svém angažmá v duchovních, duševních a přírodních oblastech Multivesmíru
osamocena, protože má k dispozici své představitele, spolupracovníky a přátele. Mnozí
jsou ve velké míře zainteresováni v úkolech, na nichž se Bohyně přímo osobně podílí,
jindy ale zase musejí vykonat určitý úkol ve spolupráci s odlišnou skladbou zapojených
bytostí, v jejichž okruhu Moje dočasně relativní Já přímo nepůsobí. Ať tak či onak, ti
členové Boží Mise, kteří to mají ve svém životním plánu, po dokončení fyzického
ukřižování Janičky mají možnost navštěvovat, stejně jako Moje žena, přírodní pekla
planety Gaia a v příslušných tělech cestovat do potřebných dimenzí. Je tomu tak i přesto,
že nikdo z členů Mise nepodstoupil proces ukřižování způsobem, kterým ho zakusila Bohyně,
jež prostřednictvím tohoto zážitku prošlapala cestu do zóny vymístění k duchovní práci v
podobě, o níž je zde řeč. Vlivem Božího zásahu tedy bylo určité množství příslušníků
Týmu zbaveno dosavadní vázanosti přírodních těl výhradně na třetí dimenzi planety Nula,
aby se mohli podílet na činnosti vykonávané Mým dočasně relativním Já, přičemž aby něco
takového nastalo, u těchto světelných pracovníků nemuselo dojít k prožitku klinické smrti
ani k ničemu podobnému. Vázanost přírodních těl na třetí dimenzi planety Nula trvala u
všech, kterých se to týká, až do Janiččina fyzického ukřižování z toho důvodu, že jen ona
mohla nejúčinněji prolomit tento způsob omezenosti a vybudovat stezku vedoucí směrem pryč
z těch největších zevnějšností. Tím poskytla svým reprezentantům cestu k novému typu
spolupráce v přírodních peklech planety Gaia. Představitelé, kteří se přesunou na Novou
Zemi krátce po vzkříšení/převibrování Janičky na fyzické úrovni, v souvislosti s osobním
vzkříšením/převibrováním svého vlastního hrubohmotného nosiče logicky podstoupí tento
proces i v rámci svého éterického, astrálního a mentálního těla, bez ohledu na to, z jaké
úrovně přírodních pekel se tak v jejich případě bude dít.
Duch představitelů, kteří budou následovat Janičku na Novou Zemi bezprostředně po jejím
přesunu na toto místo, naopak prodělal se svou duší akt vzkříšení/převibrování s
ukotvením v Novém Vesmíru již v období, kdy se tak stalo u Mojí přímé inkarnace (v
přepočtu na pozemský čas), díky čemuž mohou tyto jejich nehmotné podstaty působit v
antivesmíru už i mimo doménu planety Gaia, vstupujíce do nich ze základny existující v
přípravném módu nového cyklu času. U ostatních členů Božího Týmu k tomu došlo nebo teprve
dojde z pohledu planety Nula v jiných časových úsecích, v souvislosti s jejich životním
plánem. Každý se nachází vždy tam, kde je nejvíce potřebný a pohybuje se v těch oblastech,
které vyplývají z podstaty jeho role.
V závislosti na duchovním původu a charakteru poslání představitelů, kteří v první vlně
odejdou na Novou Zemi, jakož i u těch, kteří se na ni přesunou později, mohl jejich duch
se svou duší působit, respektive působí v zóně vymístění jak v doméně planety Gaia, tak
mimo ni dokonce i před okamžikem, než se jejich nehmotné podstaty přesunuly nebo teprve
přesunou do Nového Vesmíru. Rozdíl spočívá v tom, že vstupování do pekel planety Gaia i
jinam z pozice jiné než ze základny v Novém Vesmíru, je založeno na odlišné bázi, stejně
jako se liší i podoba, prostředky a metody vykonávané duchovní práce při samotném pobytu
na území zóny vymístění. Vstup do pekel z Nového Vesmíru poskytuje dotyčnému jiné kvality
v rámci jeho působení, to však neznamená, že ti, kteří mají svou duchovní základnu
aktuálně jinde než v přípravném módu nového cyklu času, by skrze svou činnost přinášeli
Stvoření menší duchovní hodnotu. Obě skupiny pracovníků světla se v současnosti vzájemně
velmi potřebují a doplňují, nikdo není více či méně hodnotný.
Duchovní práce, kterou vykonávali účastníci Mise Boží Rodiny již před osobním vstupem
Janičky do antivesmíru planety Gaia i do zóny vymístění obecně, pomohla spolu s dalšími
okolnostmi připravit vhodné klima pro přímé působení Mého dočasně relativního ducha a
duše v těch oblastech pekel, v nichž Janička pracovala po svém duchovním a duševním
ukřižování, jakož i v těch sférách zóny vymístění, v nichž působí novým, přesahujícím
způsobem po svém duchovním a duševním vzkříšení/převibrování a po dočasném
nanebevstoupení/fúzi, kdy své pole působnosti díky ukotvení v Novém Vesmíru
neporovnatelně rozšířila. Pro to, aby mohli někteří členové Božího Týmu působit na
duchovní a zprostředkující úrovni v peklech ještě předtím, než v nich došlo k přímému
objevení se Mého ženského Já, neexistovaly překážky, jaké panovaly v případě přírodního
stupně, kde se naopak průkopníkem pro vstup vybraných příslušníků Mise do vymístěných
sfér planety Gaia musela stát Janička. Duchovní a duševní úroveň jakékoliv oblasti
pseudo-jsoucna a pseudo-bytí totiž není – na rozdíl od přírodní třetí dimenze planety
Nula – tou nejzevnější úrovní Multivesmíru. To umožňovalo duchu a duši Mých vybraných
vyslanců působit v různých oblastech negativního stavu ještě dříve, než se vstup do
jejich mnohavrstevnaté dimenzionální struktury stal ze strany Janičky uskutečněným
procesem.
Jak je patrné, zdaleka ne všichni členové Týmu, inkarnovaní na planetě Nula i jinde,
před vstupem Janičky do pekel působili nebo působí na duchovní a zprostředkující (a
také už i na přírodní) úrovni zóny vymístění. Někteří se v ní přímo neangažovali či
neangažují, aby své kolegy pracující v antivesmíru „jistili“ ze svých základen. Ti,
kdo to tak mají ve svém životním plánu, k přímému zapojení se do duchovní práce v
negativním stavu včas přistoupí, zatímco jiní budou i nadále pokračovat v plnění svého
poslání mimo samotné území pekel. Boží Tým je složen z obrovského množství sentientních
entit a každá z nich je potřebná v jiné oblasti, abychom co nejlépe pokryli operační
pole působnosti a co nejefektivněji zla a nepravdy společnými silami eliminovali.
Část duchovní a duševní podstaty multidimenzionální osobnosti Mých vyslanců
inkarnovaných na planetě Nula, nehledě na to, v jakých sférách se aktuálně pohybují,
čelí vlivem pobytu v hrubohmotném těle zapouzdření, kterého se každý svým postupem na
duchovní cestě krok za krokem zbavuje. Plně odpouzdřeného ducha a duši mají pouze ti,
kteří již jsou ukotveni v Novém Vesmíru, což se ale ještě nemůže projevit tzv.
„na scéně“, kde jsou stále součástí hrubohmotného světa a čelí, tak jako každý,
nevědomým procesům, nesouce na sobě duchovní zátěž, kterou svým směřováním do
pozitivního stavu očišťují a postupně se jí zbavují. Teprve v okamžiku jejich fyzického
vzkříšení/převibrování se aktuální odpouzdřenost jejich ducha a duše sjednotí s
fyzickou, respektive přírodní složkou jejich osobnosti, čímž tato odpouzdřenost vstoupí
v celistvosti jejich multidimenzionálního ducha, duše a těla do svého procesu, a navíc
projde komplexní aktualizací.
Důsledkem vstupu Bohyně do přírodních pekel planety Gaia, kam ji následovali ti, kteří
jsou v jejich sféře potřební, se Janička a ostatní zainteresovaní potýkají s mnohem
větším výdejem energie, mající „na scéně“ za následek častější únavu a intenzivnější
zakoušení různých neduhů. Zároveň se však zvýšila ochrana Mého ženského Já i všech,
kteří na sobě poctivě duchovně pracují a berou tuto Misi jako prioritu. Zvýšená ochrana
se pojí i s rostoucí podporou z nitra, odkud Mí vyslanci dostávají vždy tolik Lásky,
kolik jí je potřeba pro úspěšné dokončení jejich poslání, ať už se přesunou na Novou
Zemi v první vlně, nebo budou na planetě Nula působit i v následujících měsících a
letech po plném spuštění naší činnosti.
Vstup Bohyně do pekel i na té poslední zbývající úrovni, existenčním stupni přírodním,
ohlásil poslední velkou etapu v rámci přípravné fáze Mise Boží Rodiny, která bude trvat
tak dlouho, jak je potřeba pro naplnění Mého dokonalého plánu, jenž vyústí v konečném
kroku až v úplnou a permanentní eliminaci všech zel a nepravd. Ať už nastane bod
velkého překročení kdykoliv, každý, kdo Mě má v srdci, vydrží i všechen zbývající čas
v náročnějších podmínkách, aby pak mohl navázat na duchovní práci způsobem, který v
dějinách Stvoření ještě nikdy nebyl přítomen.
Děkuji všem, kteří žijí v souladu s principy Nového Zjevení a velmi tak pomáhají
nastolovat „na scéně“ i „za scénou“ vhodné podmínky pro spuštění přichystaných změn.
Děkuji i všem, kteří zobrazují role odlišné od těch, v nichž jsou ponořeni Boží
představitelé, protože jejich přínosnost je stejně nesmírně důležitá. Jednou nastane čas,
kdy energii Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista, respektive Pána Ježíše
Krista Boží Rodiny do sebe přijme úplně každý na úrovni ducha, duše i těla. Tehdy začneme
tvořit Nový Multivesmír, který už nebude nikterak odkazovat k předchozím časovým cyklům,
jsoucích přípravou pro rozkvět nesmírně nádherného, hluboce skvostného a široce lahodného
života, jenž se bude navěky ubírat tím nejpřívětivějším směrem.
Z celého srdce vás miluji a objímám a mám nevýslovnou radost z toho, že jste věčnou
součástí Stvoření, které budeme ruku v ruce neustále zušlechťovat a těšit se ze
společného díla.
S Láskou a úctou
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 7. 7. 2023