|
4.11.2017
SDĚLENÍ SPOLUPRACOVNÍKŮ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY
Děkuji Lukáši
Svět si do poslední chvíle užíval, dokud nevyšel Lot ze Sodomy a Noe do korábu. Ježíš
připodobnil dobu konce, když chodil po Zemi v těle, právě k těmto 2 biblickým příběhům
s tím, že v posledních časech tomu bude právě tak jako za dnů Noeho a Lota.
„Jedli (hodovali), pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla
potopa a zahubila všechny. Stejně tomu bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali,
prodávali, sázeli a stavěli, v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra
z nebe a zahubil všechny.“ (Lukáš 17:27-29)
Noemu se navíc lidé posmívali, měli jej za blázna (dnes bychom mohli říci konspiračního
teoretika), který ve svých prorockých kázáních „strašil“ tehdejší lidi bláznivou
„konspirační“ teorií o zániku tehdejšího světa, jak jej znali, obrovskou potopou. Ach ta
podoba se stavem dnešního světa….
Dokud nevejdou věřící do nebeských příbytků ( = Vytržení), nepřijdou na svět negativní
události v plném projevu (tzv. DOBA JÁKOBOVA SOUŽENÍ). Připomíná nám to situace Tesalonických:
„Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří,
abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí
či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem
se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a
neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade
všecko, co má jméno Boží ‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu
Božím‘ a bude se vydávat za Boha.“ (2.Tesalonickým 2:1-4)
Oni se kvůli jakési pohromě v blízkém okolí strachovali, že již nastal den Kristův a že
nebyli vytrženi a zůstali zanecháni v centru tehdejších negativních událostí. Z tohoto
důvodu je jim řečeno „abyste se nedali vyvést z rovnováhy nebo vylekat“. To vystihuje,
o čem se zde mluví. Věřící totiž Pánův příchod neleká ani je nevyvádí z rovnováhy.
Naopak nás to potěšuje, že takový den nastane. Proto je jasné, čeho se báli a o čem se
tady mluví. „Vytržení ještě nebylo, nebojte se. Nenechte se vylekat, že jste byli
zanecháni“ Proč? Protože syn zatracení (falešný Mesiáš = Antikrist a Šelma Pseudotvůrců)
se zjeví až po Vytržení věřících. Dokud jsou věřící na Zemi/Nule, nemohou Pseudotvůrci
se svým královstvím tmy ani Antikristem přijít.
Také proto je Vytržení = Rozdělení lidstva NUTNOU ZÁLEŽITOSTÍ KE SPLNĚNÍ DALŠÍCH
NUTNOSTÍ LIDSKÝCH DĚJIN = DOČASNÉHO ÚPLNÉHO VÍTĚZSTVÍ NEGATIVNÍHO STAVU NA PLANETĚ NULA
POD NADVLÁDOU PSEUDOTVŮRCŮ.
Podobná podmínka platí i pro 2. PŘÍCHOD Pána Ježíše Krista. Mezi Vytržením a 2. PŘÍCHODEM Pána Ježíše Krista musí na
Zemi/Nule uplynout čas, kdy Antikrist (= Pseudotvůrci) úplně ovládne svět, rozdrtí jej
a pozře celou Zemi/Nulu (Daniel 7:23). O tom se ve skutečnosti píše v listu do Tesaloniky,
toť pravý význam toho místa Bible. Navíc se zde rozlišují 2 události:
1. Příchod Pána Ježíše Krista „na oblacích nebeských“ (nebudeme již dále podrobně vysvětlovat, že se
jedná o tehdejší hovorovou symboliku vytržení pomocí jim neznámé „mimozemské“ technologie)
k Vytržení věřících – „kolem něhož budeme shromážděni,“
2. Druhý příchod Pána Ježíše Krista na Olivovou horu – „den Páně“ za účelem posledního soudu, eliminace
negativního stavu a ukončení tohoto časového cyklu, kde negativní i pozitivní stav
existovali vedle sebe.
Shromážděni „kolem Pána Ježíše Krista“ budeme v povětří při Vytržení, ale „den Kristův (Páně)“ nastane
až tehdy, kdy Pán Ježíš Kristus Antikrista odstaví na vedlejší kolej zjevením svého příchodu
(2.Tesalonickým 2:8). Dokud byl v Sodomě Lot, nemohl proběhnout soud nad tímto městem.
Podobně nemohlo dojít k potopě starodávného světa, dokud Noe s rodinou nevešel do korábu.
Z toho se dá pochopit, že dokud je nyní na Zemi Boží rodina a věřící, negativní stav se
plně neprojeví, Pán Ježíš Kristus to prostě nedovolí. Vše se začne odehrávat až v okamžiku, kdy bude
ze Země vzato, co patří Pánu Ježíši Kristu a není předmětem soudů a důsledků negativních voleb. V
případě Sodomy byl pouze jeden jediný člověk shledán spravedlivým – Lot. Pokud tehdy
Nejvyšší řekl, že Sodoma nepadne, dokud je tam Lot, tak nedopustí ani velké soužení země
(DOBU JÁKOBOVA SOUŽENÍ), dokud je na ní Boží rodina a věřící. Pokud to udělal kvůli
jedinému Lotovi, udělá to i kvůli miliónům věřících. Pokud tehdy Nejvyšší (nyní Pána Ježíše Krista)
čekal, až bude Lot v bezpečí v městečku Sóar, počká i nyní, dokud věřící nebudou v bezpečí
v jím připravených nebeských příbytcích (na Nové Zemi v 5.dimenzi pozitivního stavu pravého
stvoření = zahrady Eden). V kontextu tohoto příběhu nám zní daleko naléhavěji varovná
slova Ježíše „pamatujte na Lotovu ženu!“ Jak uvidíme dále, právě v souvislosti s jejím
příběhem mluvil o budoucím Vytržení.
„Vzpomeňte na Lotovu ženu! Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej
ztratí, zachová jej. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a
druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána. Dva
budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.“ (Lukáš 17:32-36)
PROČ PAMATOVAT NA LOTOVU ŽENU? VELKÉ VAROVÁNÍ, ABYCHOM NEBYLI ZANECHÁNI.
Není až tak výjimečné, že někteří lidé při evakuacích z ohrožených oblastí (vzpomeňte
např. na naše povodně) za nic na světě nechtějí opustit své domovy. Nenastupují do
záchranných člunů ani do vrtulníků a do poslední chvíle se skrývají ve svých domovech.
Kroky k vlastní záchraně podniknou až ve chvíli, kdy na vlastní oči vidí, že je všemu
konec. Tehdy vylézají ze svých úkrytů (jako vyorané myši ze svých „děr“) mávají a křičí
o pomoc. Je to proto, že své věci nedokáží opustit ani kvůli vlastní záchraně. Jejich
srdce patří jejich majetku. Zdá se, že právě takový byl i příběh Lotovy ženy. Odcházela
s Lotem ze Sodomy před pohromou, ale srdcem ji nedokázala opustit. Proto neuposlechla
varování anděla, aby se neohlížela zpátky za sebe a ohlédla se. Proměnila se v solný
sloup (těžko říci, co tento solný sloup ve skutečnosti znamenal – pravděpodobně šlo
opět o důsledek vlivu použité technologie při likvidaci Sodomy a přilehlé oblasti pozn.)
(Genesis 19:24-26). Ježíš tímto příběhem nevaruje svět a lidi v něm, ale věřící. Lot i
jeho žena představují věřící lidi. Lot ty vzaté a zachráněné a jeho žena ty zanechané.
Velké varování ohledně Lotovy ženy je zde právě proto, abychom nebyli zanecháni z důvodů
přílišného lpění na věcech tohoto světa a neochoty se jich vzdát pro věci Pána Ježíše Krista. O noci,
kdy bude jeden vzat a druhý zanechán, totiž Ježíš mluvil hned poté, co připomenul Lotovu
ženu.
Nuže, dítky, pamatujte na Lotovu ženu! Neohlížejte se za věcmi, které zanedlouho shoří a
které jsou už dnes před Pánem Ježíšem Kristem ničím. Nemilujte tento svět a věci v něm ani se neohlížejte
za jeho krásou nebo uznáním.
„Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží“. (Lukáš 9:62)
Dívejme se na Pána Ježíše Krista a jeho slávu a na to, že už za malou chvíli budeme navždy s ním. Ať je navždy
chváleno jeho jméno.
Příští téma série o Vytržení se bude týkat Izraele a varianty, že bude spasen až po Vytržení
(naplnění počtu „z pohanů“) a to z určitého pro věc Pána Ježíše Krista velmi důležitého důvodu.
Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením Pána Ježíše Krista