|
 Předčítat |
SEDM KRÁLOVSKÝCH PEČETÍ
19.11.2017
SDĚLENÍ SPOLUPRACOVNÍKŮ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY
Děkuji Lukáši
V písmu nenajdeme místo, o něž bychom mohli opřít začátek a sled (chronologii) lámání
pečetí v nebi. Indicií nám však mohou být znamení na nebi. Vycházejme z předpokladu,
že Pán rozlomil první pečeť v roce, kdy začalo poslední pokolení lidstva a pučení
fíkovníku. Potom by to ale znamenalo, že rozlomení 7 pečetí odpočítává poslední dny
světa. Ježíš se světu v evangeliu Jana sedmkrát představil jako „Já jsem“, Při těchto
slovech odhaloval 7 tajemství toho, kým On je. Podobně i v nebi láme sedm pečetí knihy
života a tím spouští všechny děje poslední generace. Dotknou se celé země i nebe. Sedm
pečetí uzavírá tu část dějin lidstva, kdy negativní stav (hřích a porušování duchovních
zákonů) zcela ovládl skutky lidstva.
(Zjevení Janovo 5:1-10) A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně
popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi. Tu jsem uviděl mocného anděla, který vyhlásil
velikým hlasem: „Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?“ Ale nikdo na
nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít a podívat se do ní. Velmi jsem
plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevřít a podívat se do ní. Ale
jeden ze starců mi řekl: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův;
on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou.“ V tom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem
a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí,
což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa. Přistoupil k tomu, který sedí na
trůnu, a přijal knihu z jeho pravice. A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a
čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu
naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. A zpívali novou píseň: „Jsi hoden
přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi
vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem
našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí.“
Pán Ježíš Kristus je v celém Multivesmíru jediný (a je to logické pozn.), kdo je
hoden otevřít 7 pečetí knihy života. Když to Jan uviděl, velmi plakal. Na malý okamžik
totiž zakusil za celé lidstvo tu obrovskou beznaděj, co by bylo, pokud by Ježíš Kristus
nepřišel a nezvítězil jako Beránek Boží na kříži. Byli bychom navždy ztraceni. Nenašel
se nikdo, kdo by byl tak spravedlivý, aby mohl zaplatit cenu za lidský příběh a
zachránit život každého z nás z negativního stavu pro věčnost. Očistit člověka od
hříchu (negativního stavu), vzít jej na sebe a navěky vymazat (eliminovat) jeho vliv a
vinu. To všechno nemohl vykonat nikdo, pouze jediný v celém Multivesmíru – Beránek Boží
= Ježíš Kristus (nyní Pán Ježíš Kristus).
(Jan 1:29) Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží,
který snímá hřích světa“.
Pokud by nás někde v přírodě obklíčil velký požár, máme jedinou šanci na přežití. Vypálit
kolem sebe místo o průměru alespoň 50 metrů. Až vypálené místo dohoří, postavit se do
jeho středu. Oheň, který se potom přes nás přežene, nám neuškodí. Spálené místo už
podruhé hořet nebude. A přesně to se stalo na Golgotě. Problém s šířícím se ohněm
negativního stavu (hříchu) byl zastaven tam. Ježíš vzal na sebe naše viny a nedostatky
pramenící z povahy negativního stavu. Tím byl položen základ pro jeho budoucí úplnou
eliminaci. Nechal se přibít na kříž místo nás („shořel“ – sám sebe zmařil) a pak nás
postavil do středu spáleného kruhu (do centra sebe sama – své oběti). Tato milost se
přijímá pokáním a vírou.
Slovy Ježíše Krista – (Jan 5:24) Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu,
který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti (mrtvého
života negativního stavu pozn.) do života (pozitivního stavu = nebes).
Mnozí si myslí, že je zachrání pravidelné chození do kostela či členství v nějaké církvi.
Ale to není pravda. Žádná církev nemůže za nikoho vyřešit problém s negativním stavem
(hříchem). Nebyla to církev, kdo umíral na kříži. Byl to Ježíš. On jediný je pro každého
člověka cestou ke spáse (záchraně z negativního stavu). K Janovi přišel jeden ze starců
a řekl mu: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova“. Ježíš na kříži přemohl svět,
aby zachránil každého, kdo v něho uvěří. Neumíral tam proto, že by byl neschopný a nemohl
by se ubránit. Pokud by chtěl, měl po ruce dvanáct legií andělů (Matouš 26:50-56). On tam
umíral proto, že nikdo v celém Multivesmíru to udělat nemohl. Nikdo nebyl tak silný a
čistý jako on. Nikdo nebyl tehdy hoden postavit se před Nejvyššího (Otce) a ukázat místo
člověka svou svatost a čisté probodnuté ruce bez jediné viny. Svět uznává tvrdou sílu,
ale Ježíš Kristus právě tento silný svět přemohl svým ponížením a pokorou (což bylo mnohými
v jeho době nepochopeno). Byl opovržený, zdrcený a opuštěný, aby nás zachránil pro věčnost.
Takovým činem ten nejmocnější, který kdy chodil po této zemi, zaplatil tu nejvyšší cenu,
aby položil základ řešení problému s šířícím se ohněm negativního stavu, aby nám získal
věčný život v pozitivním stavu nebes.
(Jan 16:33) „Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“.
Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením Pána Ježíše Krista
